26. 7. 2006
Je soja nebezpečná lidskému zdraví?Pokud to víte či ne, pravděpodobně budete dnes jíst soju. Obsahuje ji 60 procent potravinářských výrobků od sýrů až po zmrzlinu, od potravin pro nemluvňata až po sušenky. Je však soja lidskému zdraví nebezpečná? Sága ohledně problémů se sojou začala pro dr. Mika Fitzpatricka v roce 1991. Na jeho laboratoř na Novém Zélandě, kde Fitzpatrik pracoval jako toxikolog, se obrátil Richard James, americký multimilionář a právník . Tvrdil, že sojové boby usmrcují jeho vzácné ptactvo. "Mysleli jsme si, že je to šílenec. Ale on měl hodně peněz a chtěl, abychom zjistili, co se děje," vzpomíná Fitzpatrick. |
Fitzpatrick s kolegy začali podrobně zkoumat soju a její vlastnosti. "Zjistili jsme docela rychle," konstatuj, " že soja obsahuje toxiny a oestrogen tak silný, že při experimentech dokáže narušit ženský menstruační cyklus. Také poškozuje štítnou žlázu. Jamesovo lobbování nakonec donutilo vlády, aby začaly vlastnosti soji vyšetřovat. V roce 2002 konstatoval výbor britských vládních expertů, že tvrzení, že soja prospívá lidskému zdraví, vcelku nepodporují důkazy a že konzumace příliš velkého množství soji může být zdravotním rizikem pro určité věkové skupiny lidí. Navzdory tomu se však soji v potravinářských výrobcích i nadále používá zcela nerušeně. Více než 60 procent potravinářských výrobků v Británii obsahuje soju v určité formě. Soji se také hojně využívá při intenzivním krmení kuřat, dobytka, prasat a ryb na farmách. Ještě před 50 lety se soja v západním světě ve větším množství nekonzumovala. Nyní se stále zvětšuje orná plocha, kde se pěstuje soja -- v Brazílii se pro plantáže soji protizákonně likvidují deštné pralesy. Americké nadnárodní společnosti nyní vyvážejí soju zpět do Číny, odkud se původně začala exportovat. James a Fitzpatrick dospěli k názoru, že nová závislost na soji je nebezpečný experiment. Mrtví papoušci -- to nebyla žádná legrace -- bylo to varování, jako úmrtí kanárka v dole. James a jeho žena Valerie se rozhodli po odchodu do důchodu chovat exotické ptactvo. Začali je krmit sojovými boby, které jim v Americe doporučovala reklama jako nové "zázračné" krmivo pro ptactvo. Důsledkem byl z hlediska jejich chovatelství katastrofální rok. Někteří ptáci byli neplodní, jiní zemřeli. Jiní předčasně zestárli. "Uvědomili jsme si, že dochází k jakémusi narušování hormonální rovnováhy," uvedl Fitzpatrick. Když Fitzpatrick zjistil, že je v soji oestrogen, napadlo ho: "A co děti, kterým se podává sojové mléko?" Vypočítal, že nemluvňata, která se krmí výlučně sojovým mlékem, dostávají tolik oestrogenu, v poměru k své tělesné váze, jako kdyby brala pět antikoncepčních pilulek denně. Od osmdesátých let j známo, že rostlinné oestrogeny vyvolávají u lidí biologické změny. Nejznámější jsou látky obsažené v soji, jménem isoflavony. Reklama je prosazovala jako účinné protilátky proti osteoporóze a návalům při přechodu. Prý jsou také účinné proti srdečním nemocem a rakovině, způsobované hormony. Přestože tuto reklamu šíří americký průmysl, podle Fitzpatrika není toto tvrzení zrovna prokázáno. Sue Dibbová, expert pro potravinovou politiku v britské organizaci National Consumer Council nyní zpochybňuje, zda by se sojové mléko mělo nadále prodávat konejcům. Nejvíce podle ní může konzumpce soji ohrozit lidi, nemocné štítnou žlázou a ženy, trpící rakovinou prsu, závislou na oestrogenu. Britská Food Standards Agency oficiálně konstatuje, že se dosud považuje za neprokázané, že by konsumpce soji mohla ohrozit hormonální rozvoj kojenců, dodává však, že by soja měla být dávána kojencům pod 12 měsíců pouze za výjimečných okolností. Profesor Richard Sharpe z Edinburské univerzity studuje pokles mužské plodnosti za posledních padesát let. Nedávno dokončil studii o vlivu sojového mléka na mladé opičí samce a zjistil, že sojové mléko vážně narušuje hladinu testosteronu v jejich těle. Výrobci soje však tvrdí, že je neškodná. V Americe se krmí sojou 30 -- 40 procent všech kojenců -- je součástí potravinových dávek v sociálních programech. Sharpe se domnívá, že občasná konzumace soji -- například v orientálních jídlech -- příliš nevadí, znepokojující je však prý její přítomnost ve velkém množství potravinářských výrobků. "Kdyby vám někdo řekl, že vám do potravin přidává hormony, nevadilo by vám to?" Podrobnosti v angličtině ZDE |