9. 8. 2006
Válka o pozemkyNázor izraelského listu Haaretz. Zoufalá válka v Libanonu, která se bezdůvodně stále více komplikuje, vznikla kvůli izraelské lačnosti po území. Ne proto, že by Izrael nyní bojoval o dobytí nové země, ale ukončení okupace mohlo ukončit tuto zbytečnou válku. Kdyby Izrael vrátil Golanské výšiny a podepsal mírovou smlouvu se Sýrií, tato válka by pravděpodobně nevypukla. |
Mír se Sýrií by zaručil mír s Libanonem a mír s oběma zeměmi by býval zabránil organizaci Hizballah, aby se opevnila na severní hranici Izraele. Mír se Sýrií by rovněž izoloval Írán, skutečného a nebezpečného nepřítele Izraele, a odříznul Hizballah od jednoho ze dvou zdrojů zbraní a financování. Je to tak jednoduché a tak vzdálené konvenčnímu izraelskému myšlení, které je předmětem vymývání mozků. Po léta vede Izrael válku proti Palestincům ve snaze udržet okupovaná území. Kdyby nebylo projektu budování izraelských osad na okupovaných územích, Izrael by se z nich byl dávno stáhl, a katalyzátor nynějšího konfliktu by býval významným způsobem neutralizován. Ne že by se nikoho neokupující Izrael stal miláčkem arabského světa, ale ničivá palba zaměřená na Izrael by byla podstatně menší, a ti, kdož by chtěli dál bojovat proti Izraeli, by shledali, že jsou izolováni. Válka proti Palestincům je proto jasně válkou o území, válkou o izraelské osady. Jinými slovy, na Západním břehu a v Gaze lidé zabíjejí a jsou zabíjeni kvůli naší chtivosti po území. Od Goldy Meirové po Ehuda Olmerta pokračuje lež o tom, že válka s Palestinci je válkou existenční, že jde o přežití Izraele. Ve sktuečnosti jde o válku o pozemky, o jednotlivé izraelské osady na místech, která nám nepatří. Pokud jde o Sýrii, tady je situace jiná. Sýrie 33 let vojensky neusilovala o znovu získání svých území, která okupoval Izrael. Izrael si může schválit desítky zákonů o tom, že si anektoval Golanské výšiny, avšak okupované území zůstane okupovaným územím. Během těchto tří desetiletí převládal v Izraeli názor, že míru se Sýrií není třeba, Sýrii je zticha, tak proč jim vracet Golany? Toto je stejně nebezpečně pošetilé myšlení jako to, které charakterizovalo prvních 20 let okupace Západního břehu a Gazy. Palestinci izraelskou okupaci tiše snášeli, a tak nikoho nenapadlo, aby jim vrátil jejich území. Až když se Palestinci probudili a pochopili, že ztrácí navždy svoji zemi, zahájili násilný odpor, a až po krveprolití se probrali Izraelci ze sna a pochopili, že nemohou všechna okupovaná území okupovat donekonečna. Takže, s politováníhodným zpožděním a po mnoha letech krveprolévání, po uznání PLO, po dohodě v Oslo, vznikly myšlenky ukončení násilí a konvergence - všechno to byla částečná a falešná řešení, jejichž účelem bylo oddálit ukončení okupace. Se Sýrií jsme nic takového nepotřebovali - po celý čas, celé ty roky byl klid. Nyní byla rozpoutána válka v Libanonu a ukazuje se, že to byla chyba. Přesto že byl klid, a Sýrie nic nepodnikala, nebezpečí z tohoto směru nezmizelo a iluze, že Golany zůstanou v rukou Izraele aniž bychom museli za okupaci platit, nás nyní udeřila do tváře. A současná válka je možná jen předzvěstí pro další války, které budou možná daleko nebezpečnější. Tvrzení, že čas hraje pro nás, je další nepravdivou iluzí. Arabský a muslimský svět se za celou tuto dobu vyzbrojil a nad hlavami se nám vznáší nebezpečí jaderných zbraní a raket dlouhého doletu. Jedinou reakcí na to může být maximální neutralizace konfliktů, než začnou padat jaderné bomby. Jenže Izrael se rozhodl zavírat oči a buduje svou budoucnost na děsivě dočasném klidu, anebo na stále větším množství válečných operací. A to právě v době, kdy území v důsledku nových bojových technologií ztrácí strategický význam. Bývalý premiér Ehud Barak zločinně propásl možnost podepsání mírové smlouvy se Sýrií. A takto je to stále. Když druhá strana mlčí, proč vracet území? A když jde do války, "nemáme s kým jednat," - "určitě ne, když jsme pod palbou". Zatímco do válečného vlaku jsme schopni naskočit okamžitě, jako teď, když dojde na mírové jednání, donekonečna ho protahujeme a odkládáme. Nyní také, když se Sýrie, pod tlakem USA, zoufale chce navrátit se do "rodiny národů", nastává skvělý čas pokusit se s ní uzavřít mír - ale jsou tu tací, podle kterých na to teď není čas. Co na to řeknou Američané? Ti jsou konec konců proti všem dohodám s Bašárem Asadem z "osy zla." Takže, zase, další výmluva, abychom propásli další šanci, další lživá výmluva. Jako v případě míru s Egyptem, kroku, který zaručil izraelskou bezpečnost mnohem lépe než jakákoli válka, a který byl dohodnut za zády Američanů, Amerika by se nemohla postavit proti mírové smlouvě se Sýrií. Nyní, po té co jsme udeřili na Hizballáh a zničili Libanon, izraelský premiér by měl nabídnout: Golany za mír. Toto může zaručit mnohem více naše bezpečí než tisíce zbytečně odvážných operací v Baalbeku, ale chce to mnohem víc odvahy než vést další nešťastnou a zbytečnou válku. Podrobnosti v angličtině ZDE |