Muslimové považují křižácké výpravy za násilné akce, které jsou symbolem západní agrese vůči arabskému světu od té doby až do současnosti. Stoupenci Usámy bin Ladina tvrdí, že vedou "svatou válku proti židům a křižákům".

Nedávno zemřelý papež Jan Pavel II. usiloval o smíření mezi muslimy a křesťany tím, že během oslav nového milénia v roce 2000 požádal muslimy za křižácké výpravy o odpuštění. Avšak omluvy Jana Pavla II. za minulé "omyly církve" -- jako antisemitismus a inkvizici -- iritovaly vatikánské konzervativce. Podle informovaných kruhů k nim patřil i kardinál Joseph Ratzinger, nynější papež Benedikt XVI.

Papež Benedikt sice nabídl po svém zvolení muslimům i křesťanům vstřícnou ruku a požadoval, aby se mezi nimi odehrával dialog. Avšak papež, který má v listopadu navštívit Turecko, se v minulosti vyjádřil, že muslimská kultura Turecka je v rozporu s křesťanskými kořeny Evropy.

Na konferenci, která se konala na papežské univerzitě Regina Apostolarum argumentoval Roberto De Mattei, italský historik, že křižácké výpravy byly "reakcí na muslimskou invazi do křesťanských zemí a na muslimské ničení svatých míst". De Mattei poukázal na to, že impulsem pro první křižáckou výpravu koncem 11. Století bylo znesvěcení božího hrobu v Jeruzalémě muslimskými vojáky v roce 1009.

De Mattei uvedl, že křižáci byli "mučedníci", kteří "obětovali svůj život za víru". Podpořil ho i profesor církevní historie Jonathan Riley-Smith z Cambridgeské univerzity, který konstatoval, že ti, kdo požadovali odpuštění za křižácké výpravy, "neznají historii".

Americký spisovatel Robert Spencer, autor knihy Politicky nekorektní historie islámu uvedl na konferenci, že na Západě i v arabském světě se rozšířil nesprávný názor, že křižácké výpravy byly nevyprovokovaným útokem Evropy proti islámskému světu. V skutečnosti byli však křesťané po muslimském dobytí Jeruzalému pronásledováni.

Podrobnosti v angličtině ZDE