1. 6. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
raketa STARS
1. 6. 2006

Britskoamerická rada pro bezpečnostní informace vyzývá k odtajnění studie NATO o protiraketové obraně

British American Security Information Council (BASIC), 31. května 2006

Takže kdy evropské parlamenty a veřejnost uvidí tuto studii proveditelnosti? Pokud v NATO půjde vše obvyklou cestou, nikdy. Studie je stále utajována. Úředníci NATO odmítli byť jen prozradit cenu systému nebo dobu potřebnou k vybudování, pokud projekt získá politickou podporu...

Marshall Billingslea, zastupující generální tajemník pro obranné investice, prezentoval 10. května na tiskové konferenci v Hlavním stanu NATO v Bruselu výsledky čtyřletého výzkumu raketového ohrožení Evropy a způsobů, jak se proti němu bránit. Ačkoliv tato zpráva je utajována, Billingslea řekl, že shledala protiraketovou obranu Evropy technicky a finančně proveditelnou.  Teď, řekl, je na státech NATO, aby rozhodly, co dělat.

Jak bude toto rozhodnutí učiněno? Soudě podle minulých zkušeností, stane se tak za zavřenými dveřmi na příštím summitu NATO, který se uskuteční v listopadu v litevské Rize, s minimálním či žádným přezkoumáním a debatou v parlamentech 26 členských států. Může být, že základ k jakémukoliv rozhodnutí bude položen na setkání ministrů obrany NATO ve Švýcarsku, které se uskuteční 8. června.

BASIC požaduje, aby tato poslední studie proveditelnosti a četné další posudky NATO a Velké Británie hodnotící ohrožení balistickými raketami, ale i průmyslové studie, byly odtajněny a předloženy veřejnosti, aby je bylo možno nejdříve podrobit nezávislému a parlamentnímu přezkoumání.

Desetitisícistranová studie proveditelnosti hrazená z prostředků NATO (mimo jiné evropskými a americkými daňovými poplatníky) byla zpracována mezinárodním průmyslovým konsorciem vedeným americkou firmou Science Applications International Corporation. Prosazovaný systém má být integrován s americkým systémem protiraketové obrany BMD, který prozatím stál více než 90 miliard dolarů. 1)

Takže kdy evropské parlamenty a veřejnost uvidí tuto studii proveditelnosti? Pokud v NATO půjde vše obvyklou cestou, nikdy. Studie je stále utajována. Úředníci NATO odmítli byť jen prozradit cenu systému nebo dobu potřebnou k vybudování, pokud projekt získá politickou podporu. Nedostatek transparentnosti a zodpovědnosti v takto důležité věci je urážkou demokratických tradic členských států NATO.

Zdravý rozum by samozřejmě předpokládal, že pokud americký protiraketový systém není schopen spolehlivě a soustavně zasahovat přilétající hlavice, neměl by být rozmístěn. Nicméně dějiny ukazují, že velké vojenské programy bývají jen zřídka ukončeny, jakmile jsou vlády a dodavatelé na jedné lodi. Ve skutečnosti NATO již tlačí návrh směrem k politickému rozhodnutí. NATO se chystá požádat zbrojní průmysl o návrhy, aby analyzovalo různá pojetí výstavby protiraketové obrany a rozhodlo o způsobech integrace taktických protiraketových obran, které již některé státy mají, nakupují nebo vyvíjejí. Začátek tohoto integračního procesu je naplánován na tento rok.

Výkonný ředitel BASIC Dr. Ian Davis říká: "Toto oznámení NATO zavání včerejšími vojáky neschopnými pochopit, že svět se změnil. Je zřejmé, že Spojené státy utrácejí astronomické částky na systém BMD, což je systém, který má velmi malou pravděpodobnost účinného fungování a ještě menší význam z hlediska současných bezpečnostních rizik. Bylo by od NATO nezodpovědné plýtvat zdroji na tuto předraženou "Maginotovu linii na obloze", jestliže existují obranné úkoly s vyšší prioritou a domácí programy trpí podfinancováním."

Nezávisle na těchto událostech americký obranný rozpočet, který nyní čeká na rozhodnutí Kongresu, počítá s financováním 10 antiraket pro základnu v Evropě, ačkoliv peníze potřebné pro její vybudování mohou být ještě seškrtány ve výborech. S Polskem a Českou republikou se vedou jednání o umístění základny, kterou si Pentagon přeje zprovoznit v roce 2011. 2) Navzdory dřívějšímu zájmu Pentagonu se zdá, že Velká Británie již není kandidátem na umístění základny antiraket, snad kvůli politickému úpadku Tonyho Blaira.

Dr. Ian Davis dodává: "Protiraketová obrana se na nějaký čas ztratila ze zpráv, částečně proto, že americká agentura, jíž byl program svěřen, neprovedla úspěšný letový test antiraket takřka již celé čtyři roky. Je nejvyšší čas celý program BMD ukončit - ve Spojených státech, NATO i ve Střední Evropě. Poté, co bylo utraceno 90 miliard dolarů, jediný konkrétní výsledek tohoto technického snu představují plnější pokladnice dodavatelů zbraní".

Původní článek v angličtině ZDE

Poznámky

1) Japonsko, Austrálie, Izrael, Německo, Itálie a Velká Británie, ale i další američtí spojenci, aktivně spolupracují na programu obrany před balistickými raketami (Ballistic Missile Defence, BMD). Zdaleka největší je podíl Japonska, které ročně přispívá na výzkum a vývoj částkou 1 miliardy dolarů.

Spojené státy nadále plánují rozšíření svého systému pozemní obrany ve střední části letu (Ground-based Midcourse Defence, GMD) do Evropy v roce 2010. V danou chvíli existuje devět sil s antiraketami ve Fort Greely na Aljašce a dvě na armádní letecké základně Vandenberg v Kalifornii, přičemž celkem jich má být do konce prosince šestnáct a na Aljašce do konce roku 2007 dvacet. Radary protiraketové obrany, které byly uvedeny do provozu na Aljašce a na armádní letecké základně Beale v Kalifornii, poskytují zprávy o severokorejské hrozbě, zatímco zmodernizovaný radar včasné výstrahy v britském Flyingdales se stane součástí systému GMD na konci roku 2006 a měl by pokrýt hrozbu ze Středního Východu.

Americký program BMD od roku 1985 stál přinejmenším 90 miliard dolarů a Pentagon podle poslední kongresové zprávy plánuje v příštích šesti letech utratit dalších 58 miliard. Tato zpráva také poukázala na na neúspěšné testy a kritizovala překračování rozpočtu a nedostatek transparentnosti. V roce 2002 prezident Bush tvrdil, že systém BMD bude v provozu v roce 2004, avšak dodnes došlo pouze k předběžným testům některých komponent a nikoli k formální prohlášení, že systém je schopen operačního nasazení. Dr. Philip Coyle, bývalý úředník amerického ministerstva obrany, v nedávno publikovaném článku upozornil, že "Systém GMD nepředvedl schopnost ubránit Spojené státy za realistických operačních podmínek". Od začátku roku 2006 si na program BMD stěžovalo nejméně sedm amerických vládních zpráv.

Británie již hraje zásadní roli v systému BMD kvůli radarovému systému včasné výstrahy na základně Flyingdales v Yorkshiru, která byla zakotvena v britskoamerické smlouvě o smlouvě budoucí ohledně BMD podepsané v roce 2003.

2) Úkol sestřelovat rakety je rozdělen do tří fází, z nichž každá používá vlastní radary a antirakety: "startovní fáze" (sestřelování raket krátce poté, co byly odpáleny a stoupají atmosférou), "fáze střední části letu" (když raketa opisuje oblouk mimo atmosféru) a "terminální fáze" (když klesá zpět do atmosféry směrem k cíli). Rakety, jejichž umístění se plánuje v Evropě, jsou - stejně jako ty ve Fort Greely a Vandenbergu v USA - uzpůsobeny k sestřelování balistických raket ve fázi střední části letu, to znamená ve chvíli, kdy směrují na jiné místo než to, na němž se základna nachází. Existující základny na Aljašce a v Kalifornii jsou (teoreticky) ideálně situovány k sestřelování raket letících ze Severní Koreje. Základna v Evropě by byla dobře umístěna z hlediska zvládání raket na trase ze Středního Východu do Spojených států. (Dobře umístěna by byla zejména za předpokladu, že by zatím hypotetické mezikontinentální rakety ze Středního Východu letěly do USA přes severní pól. To je ovšem schéma z dob studené války, kdy právě pól býval centrem geostrategických projekcí USA i SSSR. Nejde však o úplnou samozřejmost, jak mj. sugeruje Dugin svým severským mýtem a vlastní variantou svastiky. Už v dobách SSSR část takzvaných globálních raket mířila z hloubi ruského území nad Atlantik, jakkoliv to bylo s ohledem na směr zemské rotace neekonomické. -kd-)

Podrobnosti - v angličtině ZDE

US STRATCOM - v angličtině ZDE

                 
Obsah vydání       1. 6. 2006
1. 6. 2006 Britskoamerická rada pro bezpečnostní informace vyzývá k odtajnění studie NATO o protiraketové obraně
1. 6. 2006 Frank: "Neměl jsem o tajných dokumentech o americké základně ani tušení" Robert  Kvacskai
1. 6. 2006 Kubice namísto básně Štěpán  Kotrba
1. 6. 2006 Policejní odbory se distancují od Kubiceho
1. 6. 2006 Navedl Kubice k útoku Topolánkův tajemník Dalík? Štěpán  Kotrba
1. 6. 2006 Politici a policisté se perou, organizovaný zločin se směje Michael  Kroh
1. 6. 2006 Šestnáct let po formálním pádu komunismu obraz deprimující nicoty Čestmír  Hofhanzl
1. 6. 2006 Lidovci: Volte pivní rozum Milan  Berka
1. 6. 2006 Učitelská rákoska Milan  Cimburek
1. 6. 2006 Když se dva perou, třetí se směje Věra  Říhová
1. 6. 2006 Předvolební mumraj jako příležitost k hlubší reflexi fungování českého reálného kapitalismu Petr  Kužvart
1. 6. 2006 Nadsázka nebo realita? Vlastimil  Balín
31. 5. 2006 ODS -- cesta nejprve vzhůru a pak dolů (ten Topolánek...) Irena  Ryšánková
1. 6. 2006 Knížecí rady toho, kdo má "jasno" Josef  Vít
1. 6. 2006 Pravicová agitka Jan  Hošek
31. 5. 2006 S Topolánkem růst, s Paroubkem dluhy Jiří  Šatánek
30. 5. 2006 Napsali mi ze Slovenska přátelé Egon T. Lánský
31. 5. 2006 iHNed: Lékaři z brněnského LOK se distancují od akcí Krizového štábu
31. 5. 2006 EU: Předávání dat Američanům o cestujících do USA je nezákonné
1. 6. 2006 Zpravodajství iráckého odboje za dny 1. -- 15. května 2006
1. 6. 2006 Rakousko: Westenthaler vystřídá Haidera Richard  Seemann
1. 6. 2006 Stěžuji si tímto na stranickost České televize
1. 6. 2006 Český pilot v base a pseudohumanizmus Lubomír  Sedláčik
29. 5. 2006 Témata Britských listů - nejen pro předvolební poučení
6. 5. 2006 Hospodaření OSBL za duben 2006
22. 11. 2003 Adresy redakce