Po voličích se chce, aby šli volit. Už méně nebo vůbec se slyší, že by se měli nejprve seznámit s tím, koho by asi tak volit chtěli, a že by snad měli volit po zralé úvaze. Místo toho jsou zde billboardové kampaně, letákové kampaně, internetové kampaně, rozhlasové kampaně, televizní kampaně a kampaně v tisku, které mají potenciálním voličům nahradit deficit ve znalostech programu a v schopnosti jeho zasazení do reálně předvídatelného povolebního vývoje. Kvantita jednoznačně nahrazuje kvalitu a volba se za takových podmínek stává jen součtem vnějších působících sil a vnitřních, většinou a převážně iracionálních sympatií a antipatií. Výsledek takové volby je dost pochybný.

Jevové stránky zcela zřetelně převažují nad stránkami principiálními. Je to jako mít názor proto, že se to všeobecně předpokládá. Je důležité "mít názor", nikoliv mít jej podložený informacemi. Proto je nutno celou věc pořádně zvážit. Zejména se to doporučuje lidem, kteří by chtěli volit z následujících pohnutek:

• oslovila je předvolební kampaň některé strany
• je jim sympatický určitý kandidát některé strany
• pobouřila je kampaň některé strany
• není jim sympatický kandidát některé strany
• volí tak, jak jim doporučují noviny, které rádi čtou
• volí tak proto, že je to volba někoho jiného, kdo je po daného člověka autoritou
• volí z nudy
• volí ze zvyku celý život jednu stranu
• volí proto, aby vyrovnali hlasy těch, kteří volí ze zvyku celý život jednu stranu apod.
• volí, protože je to sexy... atd.

Pevně věřím, že ani po takové selekci by nedošlo po volbách ke zpochybnění právoplatnosti voleb a k následné  ústavní krizi. Lidé, kteří volit budou, by pak měli za každou cenu využít preferenčních hlasů pro jednotlivé kandidáty nebo přinejmenším velmi důkladně zvážit, do jaké míry je pořadí na kandidátce kritérii, která nemají s případnou prospěšností pro veřejnost v případě volby žádnou souvislost. S velkou pravděpodobností se najdou na kandidátkách jednotlivých stran lidé, kteří jsou v parlamentu potřebnější než tzv. lídři, případně lidé dosazení na volitelná místa jimi. Nejen z tohoto faktu by bylo možné odvodit určité postřehy užitečné pro budoucí zvolené zástupce ve Sněmovně Parlamentu ČR. Tedy:

• pokud jste tzv. lídr, zvažte v případě úspěchu ve volbách, zda jste skutečně užitečnější než jiní kandidáti, kteří neměli to štěstí na volitelné místo. Nikdo vám nemůže brát právo na svědomité posouzení situace a vyvození patřičných závěrů.
• pokud přece jen usednete do poslaneckých lavic, vynasnažte se omezit poslaneckou imunitu na minimum. Docílíte tak stavu, kterému se doposud v jistém směru choulostivá politická scéna velmi vyhýbala. A jelikož současný stav neumožňuje dostatečně poslancům a senátorům obhájit svou čest v právoplatných soudních sporech, nezbývá než tento institut na přání obnovit. Vaše čisté svědomí si nemůže nárokovat nikdo, ani stát.
• pokud pocítíte potřebu uplatnění svých podnikatelských schopností, neváhejte opustit politiku a věnovat se naplno a na hlavní úvazek tomu, co vás tolik láká. Žádný veřejný zájem nemůže konkurovat vašemu právu na osobní prospěch. Buďte si toho dobře vědomi.
• pokud budete pociťovat, že se vaše názory staly kopií stranických programů, nebo že už jste schopni mluvit pouze ve frázích, okamžitě odstupte. Ani ta nejdůležitější služba veřejnosti vás nemůže připravit o vaši osobnost.
• pokud budete pociťovat, že vám ještě nedávno padnoucí oděvy v určitých partiích nesedí, bude vás trápit nespavost, vysoký tlak nebo jiné zdravotní problémy, vzdejte se okamžitě svého mandátu. Skutečně každý chápe, že vaše zdraví není součástí závazku voličům.
• pokud vás začne trápit paměť a nebudete schopni si vzpomenout, co jste v předvolebním čase dokázali všechno naslibovat, rezignujte. Odpočinete si a třeba se vám vrátí i vzpomínky.

Jak je vidět, za určitých okolností by volby mohly dopadnout dobře, ať už zvítězí kterákoliv strana. Stačí opravdu tak málo...