2. 6. 2006
Demokracie nejsou volby, ale to, co je mezi nimiByl to tuším Václav Havel, který kdysi mluvil o postkomunistickém marasmu a malých tupých jistotách. Mělo to být cosi jako neblahé dědictví po vládě jedné strany, z něhož národ vybředne ke stavu, kdy láska a pravda zvítězí nad lží a nenávistí. Havel byl dokonce ochoten podstoupit oběť prezidentování a národ tak nějak mravně povznést. Havlova představa byla ovšem zjednodušena do naivnosti opomenutím dvou významných kategorií, které předcházející režim poměrně úspěšně potlačil - touhy po moci a chamtivost po penězích. |
Dá se to pochopit pokud uvěříme, že on sám byl v tomto směru imunní. Potíž je ale v tom, že v domnění, že jeho model je v pořádku, usnul na vavřínech a tím vlastně přispěl přispěl k nežádoucímu výsledku: o jednu generaci a jednoho presidenta později vítězí nenávist a lež velmi pěkně nad vším ostatním, aniž by na tom komunisti měli sebemenší zásluhu. Předvolební kampaň je zrcadlem, které odráží tento celkově neblahý stav české společnosti. To, co v něm vidíme, je devastace demokracie, kterou se po roce 1989 tolik politiků ohánělo. Demokracie nejsou volby, ale to, co je mezi nimi. Demokracie nemůže existovat ve společnosti, v níž ohlupený občan není schopen přijmout jiný názor, než jaký mu vůdce vtlouká do hlavy. Nemůže existovat bez vzdělanosti (čímž nejsou míněny tituly). Ta je v Česku navíc úspěšně potlačována zprostituovanými sdělovací prostředky. Nemůže existovat ani tam kde president, který má stát nad stranami, bezostyšně ovlivňuje volby. To co dělá Klaus a na jiné úrovni policajt "probuzený" předvolebním mumrajem, je nebezpečné braní věcí do vlastních rukou. Nedodržování pravidel hry je zahrávání s ohněm, protože pokud se poruší jednou, začne se rychle hroutit všechno ostatní. Není totiž žádný důvod, aby za chvíli nějaký major nebo plukovník nesetřel slzu dojetí nad stavem republiky a nevyjel do ulic dělat pořádek. Není důvod, proč by to nemohli udělat neonacisté nebo kdokoli jiný. Kdyby Havel a Klaus měli alespoň nějaký formát, tak jako první vystoupili s protestem proti špíně chrstnuté směrem na Paroubka. První, protože mu tolik záleželo na lidských právech a pravdě. Druhý, protože by to měl mít v popisu práce. Jenže oba jsou produkty doby, která je vynesla nahoru, a tak od nich lze těžko takový zásah čekat. Osobní zášť mezi politiky dělá z Česka Kocourkov a ve svých důsledcích paralyzuje parlamentní systém a konec konců znehodnocuje i volby samotné. To, že předseda ODS odmítne ruku podanou předsedou vlády, je primitivismus (česky buranství) nejvyššího stupně. Takový člověk by neměl mít v politice -- o vládě ani nemluvě. Možná, že to ale voličům nevadí a tak se dočkají vlády k obrazu svému. Autor žije v Kanadě |