Žalující farmáři argumentují hrozbou ekonomické ztráty v roční výši až 480 milionů dolarů v důsledků ohrožení exportu, neboť největší dovozci americké vojtěšky v Japonsku (75% exportu USA) a Jižní Korei plánují zastavit nákup americké vojtěšky v případě její genetické kontaminace.

Žaloba žádá federální soud v San Francisku, aby prohlásil za neplatné rozhodnutí USDA o GM vojtěšce do doby než bude dokončeno hodnocení rizika pro životní prostředí. Tisková mluvčí firmy MONSANTO Mica DeLong uvedla, že firma nebude žalobu komentovat. K žalobě se odmítla vyjádřit US EPA, tisková mluvčí USDA Karen Eggert i Mark McCaslin, prezident společnosti Forage Genetics International, která s firmou MONSANTO spolupracovala na vývoji GM vojtěšky.

Vojtěška je v USA čtvrtou nejrozšířenější plodinou po kukuřici, soji a pšenici. Většina z každoroční produkce 115 milionů liber (cca 57 750 tun) semen vojtěšky pochází z Kalifornie. Biozemědělci i konvenční farmáři se obávají zejména genetické kontaminace své produkce, která by je připravila o zákazníky. Mnozí zemědělci se navíc obávají, že v případě genetické kontaminace osiva by z nich agrochemický koncern MONSANTO mohl vymáhat vysoké poplatky, neboť firma si na GM plodiny vytváří prostřednictvím patentů monopol. MONSANTO nutí farmáře podepsat závazek, že si nic ze své úrody neponechají jako osivo pro příští rok, aby si zemědělci museli u firmy semena každoročně znovu nakupovat. Pokud agenti koncernu zjistí přítomnost GM plodin na poli nebo v úrodě, MONSANTO podává na farmáře žaloby.

Agentura REUTERS cituje farmáře Pata Traska z Jižní Dakoty, jenž je jedním žalobců a který se obává, že MONSANTO zruinuje jeho podnikání s osivem, neboť dojde ke genetické kontaminaci 9 000 akrů jeho konveční, nemanipulované vojtěšky. V případě vojtěšky ke kontaminaci dochází snadno v důsledku přenosu pylu větrem nebo včelami z GM plodiny na jejich nemanipulované příbuzné. Vojtěška je navíc víceletá rostlina, což také zvyšuje riziko nežádoucího genetického zamoření.

"Cesty šíření GM vojtěšky jsou tak široké a na takovou vzdálenost, že zlikviduje konveční produkci vojtěšky," uvedl Pat Trask, který se obává, že Monsanto chce vlastnit veškerý obchod s vojtěškou. Reuters uvádí, že politikou firmy Monsanto je žalovat farmáře dokonce i v případě, kdy se tito pokoušejí svá pole chránit před genetickou kontaminací způsobenou geneticky manipulovanými plodinami z okolních farem. "Monsanto touží získat globální a totální kontrolu nad americkou produkcí osiva vojtěšky," tvrdí farmář Trask.

Žalobci obviňují Monsanto také z toho, že zavedením GM vojtěšky odolné vůči vlastnímu herbicidu usiluje o zvýšení prodeje svého vlastního chemického postřiku Roundup. Větší množství rozprášených pesticidů pak představuje závažné ohrožení životního prostředí. Tisková zpráva Centra pro bezpečnost potravin uvádí, že "83% americké vojtěšky je pěstováno bez použití jakýchkoli pesticidů. Mnoho expertů se domnívá, že GM vojtěška by mohla vést k masivnímu růstu spotřeby herbicidů a k většímu chemickému zamoření životního prostředí. Studie týkající se GM soji již prokázaly, že farmáři pěstující geneticky manipulované odrůdy používají dva- až pětkrát více herbicidů než zemědělci pěstující přírodní variety soji".

Kromě rodiny Traskových jsou dalšími žalobci jednotliví farmáři a jejich organizace, včetně americké Národní koalice rodinných farem (National Family Farm Coalition). Dále se k žalobě připojila celá řade ekologických a spotřebitelských organizací, např. Centrum pro bezpečnost potravin (Center for Food Safety), Sierra Club nebo Dakota Resources Council.

Odpor vůči GM pšenici firmy Monsanto

Firma Monsanto se potýká s odporem amerických farmářů i vůči dalším svým geneticky manipulovaným plodinám. Například proti povolení GM pšenice v USA a Kanadě po několik let vystupovalo přes 200 nejrůznějších sdružení reprezentujících farmáře včetně Canadian Wheat Board, který dominuje kanadskému trhu s potravinářskou pšenicí a je monopolním exportérem kanadské pšenice. Ale podobně negativní postoj ke GM pšenici zaujaly i japonské spotřebitelské organizace a japonští dovozci americké pšenice. V květnu 2004 muselo Monsanto ohlásit, že zastavilo projekt vývoje a prodeje GM pšenice. Více o odporu amerických farmářů naleznou zájemci na BL ZDE a ZDE.

Odpor vůči GM plodinám v Evropě

Monsanto čelí silnému odporu vůči GM plodinám také v Evropě, kde několik států některou z geneticky manipulovaných plodin zakázalo. V zemích Evropské unie se už 172 regionů a 4500 obcí vyhlásilo jako oblasti bez GMO - tzv. GMO-free zóny. Nějakou formu zákazu GMO zavedla řada členských států EU např. Německo, Francie, Rakousko, Maďarsko nebo Lucembursko.

19. ledna 2005 rozhodla maďarská vláda o vydání zákazu pěstování a dovozu osiva GM kukuřice MON 810 firmy Monsanto, kterou Evropská komise v září 2004 zapsala do Evropského katalogu osiv. Maďarsko se tak rozhodlo na základě tlaku místních pěstitelů, přičemž k podobnému kroku se rozhodla už v roce 1999 vláda Rakouska a v březnu 2005 i vláda Polska. V listopadu 2005 se ve Švýcarsku vyslovilo 55% zúčastněných voličů v referendu pro pětiletý zákaz pěstování GM plodin. V lednu 2006 se rakouská vláda rozhodla zakázat další GM plodinu firmy MONSANTO řepku GT73. Naposledy MONSANTO postihl zákaz v Řecku, jehož vláda rozhodla 30. ledna o zákazu 31 variet GM kukuřice MON 810.

Autor působí jako konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik. Mimo jiné koordinuje projekt Společnost pro trvale udržitelný život (STUŽ), který usiluje o zahájení společenské diskuse o biotechnologiích z hlediska principů udržitelného rozvoje. Stručně o projektu ZDE