Úspěch Bloku Julie Tymošenkové (BJT) je pro většinu analytiků největším překvapením nedělních parlamentních voleb na Ukrajině. Tento údiv byl vyvolán tím, že se většina analýz opírala o výzkumy volebních preferencí -- ovšem na Ukrajině je čtrnáct dní před volbami zakázáno výsledky takovýchto výzkumů zveřejňovat. A právě tyto dva týdny před samotným hlasováním bývají ve volební kampani nejcitlivější. Na druhé straně někteří aktéři předvolebních klání, například poslanec Taras Černovin, zastávali už před týdnem názor, že BJT předběhne prezidentovo uskupení Naše Ukrajina. Jako důvod uváděli černou propagandu (na Ukrajině se říká "černý pí ár") -- tedy snahu falešnými informacemi podlomit či zkompromitovat protivníky, kterou začala praktikovat Juščenkova Naše Ukrajina. Což se prý většině Ukrajinců nelíbí a dodatečně to přesune řadu příznivců oranžové revoluce od Juščenka k Tymošenkové. I když ještě není jasno, kdo sestaví vládu, je zřejmé, že prezident bude upřednostňovat obnovení dohody s Tymošenkovou před kompromisem se Stranou regionů, tedy modrými Viktora Janukovyče. Ti sice vyhráli volby, ale pouze relativní většinou. To dává možnost odsunout je stranou a vytvořit absolutní většinu v parlamentu spojením oranžových se socialisty Alexandra Moroze. Zároveň však představa Tymošenkové jako nové premiérky má pro Juščenka trpkou příchuť. Její premiérství nebylo spojeno s žádnými oslnivými hospodářskými výsledky. Rozkol v táboře oranžových nastal pro neshody o reprivatizaci. A návrat Tymošenkové je spojen s posílením pravomocí premiéra na úkor prezidenta. Navíc Tymošenková již dnes zpochybňuje dohody s Ruskem, týkající se zdražení plynu, což může situaci Ukrajiny výrazně zkomplikovat. A tak představa o velké modro-oranžové koalici Strany regionů a Naší Ukrajiny také ještě nezapadla. Někteří zúčastnění pozorovatelé upozorňují na ještě jeden problém. Ve většině velkých politických stran docházelo ke kupování míst na kandidátce. To byl jeden ze zdrojů stranických příjmů. Očekávalo se, že po volbách nastane v BJT velké pnutí, které povede k pádu Julie Tymošenkové. Tyto úvahy ale vycházely z předpokladu, že nebudou naplněny ambice. To se ale může změnit, jestliže se Tymošenková stane premiérkou. Bude-li ale opět problematickou či dokonce neúspěšnou premiérkou, rozpad BJT může se zpožděním nastat. S problémem nestálosti politických stran a bloků se na Ukrajině počítá takřka univerzálně. V Kyjevě, právě tak jako v Praze či Bratislavě, mají velké problémy s přeběhlíky ze stranických klubů: poslanec je sice zvolen na kandidátce strany, po volbách ale z ní odejde do přístavu, který je z hlediska jeho zájmů výhodnější. Na Ukrajině má této poslanecké turistice čelit úprava ústavy, podle níž nesmí poslanec ze stranického klubu odejít. V případě, že tak přesto učiní, ztratí svůj mandát. Už před volbami ale poslanci napříč politickými stranami s úsměvem upozorňovali, že rebelovi tato legislativní úprava nikterak nebrání hlasovat proti vůli stranického vedení nebo stranického klubu. Jestliže je za své jednání ze strany či klubu vyloučen, znamená to, že neodešel. V tom případě by mu měl mandát zůstat. Jak vidno, ani na Ukrajině neexistují hranice politické tvořivosti. Snaha prezidenta Juščenka vyhnout se při sestavování vlády za každou cenu kompromisu s modrými předznamenává nebezpečí, že Ukrajinu čeká období ostrých konfliktů v parlamentu. Případné setrvání prezidentské kanceláře na vlastních představách o dalším ekonomickém rozvoji pak nutně vyvolá napětí mezi Juščenkem a případnou premiérkou Tymošenkovu. Jestliže i po změně ústavy zůstává v prezidentových rukou jmenování ministra zahraničních věcí, dá se předpokládat, že bude zachována současná linie zahraniční politiky s jednostrannou orientaci na Západ, a to včetně snahy o vstup do NATO. Pokud oranžoví budou dlouhodobě ekonomicky nepříliš úspěšní a budou odmítat ruštinu ve východních regionech, může se napětí přenést opět do ulic. Výsledky voleb do Nejvyšší rady Ukrajiny(mandáty obdrží strany, které získají alespoň 3 % platných hlasů)
Pramen Ústřední volební komise Ukrajiny po sečtení 79,65 % hlasů. Výsledky se zpřesňují každou čtvrthodinu ZDE Článek vyjde ve čtvrtek v týdeníku Ekonom |
Ukrajina | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
29. 3. 2006 | Ukrajina: Druhý díl oranžové revoluce | Oskar Krejčí | |
27. 3. 2006 | Proruský blok vede ve volbách | ||
22. 3. 2006 | Ukrajina: Vášně na ulici, chladné počty v zákulisí | Oskar Krejčí | |
10. 1. 2006 | Ukrajinský parlament se rozhodl odvolat vládu | ||
6. 12. 2005 | Je jasné, proč Ukrajinci nechtějí do EU | Kamil Abbid | |
14. 9. 2005 | Oranžová přestává být módní | Oskar Krejčí | |
9. 9. 2005 | Ukrajina: Juščenko odvolal celou svou vládu | ||
26. 4. 2005 | "Barevné" revoluce s dolarovým pozadím | Jiří G. Müller | |
28. 1. 2005 | Na Ukrajině to Západ udělal správně, v Iráku špatně. Jak to dopadne s Íránem? | ||
5. 1. 2005 | Ukrajinská politická šachovnice | Oskar Krejčí | |
4. 1. 2005 | BHHRG Watch: "Třetí kolo ukrajinských voleb bylo zmanipulované" | ||
31. 12. 2004 | Je nutno vznést vážné otázky týkající se amerického vlivu na Ukrajině | ||
30. 12. 2004 | Ukrajina: Premiér Janukovyč odchází z funkce | ||
27. 12. 2004 | UKRAJINA: Kdokoliv se nyní chopí moci, bude čelit jiným lidem | ||
27. 12. 2004 | Rusko nemá právo na impérium |