Západosudánská provincie Dárfúr je již téměř tři roky zmítaná etnickým konfliktem, kdy milice arabských kočovníků Džandžavíd terorizují černošské obyvatelstvo. Súdánská vláda milice Džandžavíd v minulosti podporovala jako zbraň proti černošským rebelům, ty se ale zcela vymkly kontrole a vláda nyní odmítá jakkoli zasáhnout. USA označili Dárfúr za genocidu. Málokdy totiž dochází k přímým střetům arabských milic s černošskými rebely, ale Džandžavíd napadají černošské vesničany. Část viny nesou i černošští rebelové, kteří komplikují mírová jednání, za většinou úmrtí však stojí Džandžavíd. Odhady obětí na životech se pohybují od 180 000 do 400 000, dva miliony lidí přišlo o domov. "Nejdřív byla naše vesnice ostřelována bombami z letadel Antonov, poté zaútočily milice Džandžavíd na velbloudech a koních. Zabili mého otce, dědu a bratra," sdělil štábu BBC Abdelmouni Mahamad z uprchlického tábora v sousedním Čadu.

Bezpečnost Dárfúru, oblasti o rozloze Španělska, nyní přitom leží na bedrech špatně vyzbrojené, pouze sedmitisícové mise Africké unie. Ta spíše než aby útokům zabraňovala, se stává jejich terčem. S početně ne příliš velkými Džandžavíd by si přitom efektivní mezinárodní vojenská mise zcela jistě poradila. OSN odhadla náklady na případnou dárfúrskou mírovou misi na jednu miliardu dolarů. Tolik dostávají evropští a američtí zemědělci na dotacích pro své krávy na jeden den. Osudy statisíc Afričanů zatím ale stále závisí na výše zmíněných podfinancovaných (!) jednotkách Africké unie. Projednávané zapojení modrých příleb OSN od podzimu letošního roku visí ve hvězdách.

Proč dárfúrskému vraždění svět už tři roky nečinně přihlíží? Minimálně dvě stě tisíc lidských životů mohlo být zachráněno, miliony dalších mohli žít ve svých domovech a ne v zoufalých podmínkách uprchlických táborů.

Chce se říct, že za vším je jen politika. Dárfúr není Kosovo. Co na tom, že tam umírá desetkrát více lidí, když je to desetkrát dál? A hlavně: když je k zásahu desetinová politická vůle? Rusko s Čínou nijak nechtějí komplikovat svůj obchod se Súdánem, Rada bezpečnosti OSN tak žádné rezolutní kroky neučiní. A narozdíl od Iráku či Afghánistánu se Dárfúr nachází mimo strategické zájmy USA a NATA. Pro Západ je navíc vzhledem k absolutnímu nezájmu médií náramně pohodlné nečinně čekat, až krize přirozeně "vyšumí".

Život jednoho Afričana nemá zkrátka ani v jedenadvacátém století stejnou hodnotu jako život Evropana.

Přiznávám, že jsem pro snazší pochopení komplikovanou dárfúrskou realitu ve svém komentáři značně zjednodušil, proto čtenáři vřele doporučuji využít následující zdroje:

Česká katolická charita -- Charita pro Súdán: ZDE

Jan Klusáček - seminární práce "Dárfúr -- opomíjená humanitární katastrofa": ZDE

BBC News - Sudan: a nation divided: ZDE

International crisis group -- Crisis in Darfur: ZDE

Darfur: A genocide we can stop: ZDE