Cynický fundraising

V tomto kontextu je proto velmi pikantní, když Šuta ve stejném článku mluví o "pouhém nedoloženém obvinění a la Ivan Brezina". Opravdu netuším, proč mě zatahuje do svého útoku na Kotrbu. Žádné "nedoložené obvinění" jsem totiž nikdy nepublikoval. Čtenáři Britských listů si mohou snadno ověřit, že moje články jsou vždy, pokud to téma jen trochu dovoluje, doplněny odkazy na zdroje . Jako ekologický odborník totiž přesné citace považuji za základ seriózní diskuse.

Panu Šutovi zřejmě z nějakého důvodu ležím v žaludku, protože se jeho útoky v Britských listech opakují s až obsesívní frekvencí. Ve své skandalizační kampani se řídí heslem "Stokrát opakovaná lež se stává pravdou". Po vzoru Miloše Zemana mně například lživě spojuje s firmou ČEZ. Co ho k tomu vede" V archivu Šutových článků se dá zjistit, že jsem pro něj trnem v oku začátku roku 2004.

Těsně předtím jsem v prosinci 2003 v reportáži pro Českou televizi usvědčil Greenpeace z cynické finanční exploatace tragédie v indickém Bhópálu. Šéf české pobočky Greenpeace Jiří Tutter si na mou reportáž stěžoval, ale Rada České televize stížnost zamítla a konstatovala, že jsem měl v reportáži pravdu.

Šuta v té době pro Greenpeace pracoval. Sám se dokonce v Britských listech podílel na fundraisingové kampani, uspořádané k 19. výročí výbuchu podzemní nádrže s jedovatým metylizokyanátem, aniž by ovšem čtenáře upozornil na svou příslušnost ke Greenpeace.

Šutův plat logicky pocházel i z peněz, které tato nátlaková skupina jménem obětí havárie indické chemičky vylákala od české veřejnosti. Mé odhalení morálně sporných praktik Greenpeace ohrozilo příjem české pobočky z fundraisingu. Zprostředkovaně ohrozilo také příjem jejího "toxického experta", který proti mně v Britských listech rozjel mediální tažení. Jak prosté...

"Nezávislý" konzultant"

Už v době, kdy Šuta pracoval pro Greenpeace, se kromě bhópálského fundraisingu věnoval také kritice geneticky modifikovaných organismů (GMO). Dnes Šuta pracuje jako koordinátor antibiotechnologické kampaně Společnosti pro trvale udržitelný život.

On sám ovšem tvrdí, že je to všechno lež. Ve STUŽ prý totiž není zaměstnán - je jen jejím "konzultantem". V newspeaku PR agentur je toto označení dovedným maskováním, které má vzbudit zdání nezávislosti. Znamená to snad, že Šuta pro STUŽ pracuje jen z čirého altruismu a zájmu pro věc a že za svou skandalizaci biotechnologií nedostává žádný plat?

Je tedy nezištný aktivista, nebo spíš zaměstnanec? (viz také poznámka pod článkem).

Moje další lež má spočívat v tom, že STUŽ prý žádnou kampaň proti biotechnologiím nevede. Údajně se jen snaží "vyvolat veřejnou debatu". I to je ovšem jen vtipná sofistika, česky řečeno bouda na čtenáře, kterou Šuta vystavěl z kluzkých slovíček. Stačí si totiž projet tiskové zprávy, které Šuta jak zaměstnanec (pardon, "nezávislý konzultant"!) STUŽ vydal na jejích stránkách. Všechny kritizují GMO. Tohle že je vyvážená veřejná debata"

V Britských listech s kritiky GMO pravidelně polemizuji, v dalších českých médicích odhaluji jejich manipulace, strašení veřejnosti a lži. I v tomto případě tedy ohrožuji zájmy Šutova dnešního zaměstnavatele a zprostředkovaně i jeho osobní finanční příjmy.

Otázky pro Jana Čulíka

Podrobně jsem doložil, že Šuta v oblasti životního prostředí není žádným nezávislým publicistou, ale placeným propagandistou. V mém sporu s ním není nic osobního, dokonce jsem ho ani nikdy neviděl. Šutův případ mě ale velmi zajímá v obecné rovině mediální patologie. Je to totiž jedna z kauz, na kterých se konstituuje povědomí české veřejnosti o etických mantinelech novinářské práce.

Jan Čulík tyto mantinely ve světě podrobně sleduje a v Britských listech je poměřuje s českou realitou. Znovu bych zde proto rád zopakoval otázky, na které jsem od něj dosud nedostal odpověď. Je v pořádku, že do diskursu veřejné debaty pronikají manažeři PR akcí nátlakových skupin" Je v pořádku, že Britské listy zveřejňují Šutovy "nezávislé články" o akcích, které on sám organizuje" A je v pořádku, když se tak Britské listy stávají (předpokládám, že neúmyslně) součástí mnohamilionové PR kampaně Greenpeace s STUŽ proti GMO?

Nevolám po žádné cenzuře - do mediální krajiny samozřejmě patří i nejrůznější "konzultanti", lobbisté a PRmani. Texty, prosazující partikulární a komerční zájmy, by ale měly být jasně označeny, aby si je čtenáři nepletli s veřejnou diskusí.

Britské listy bohužel v minulosti Šutovy texty zveřejňovaly jako "nezávislé" články, ačkoli ve skutečnosti šlo o oficiální tiskové zprávy jeho zaměstnavatele. To je manipulace se čtenářem jako Brno. Správný postup naproti tomu redakce zvolila u Šutova textu, kritizujícího ministra Ambrozka.

Další diskuse s Šutou je zbytečná

Od jara 2004 Miroslav Šuta mou e-mailovou schránku pravidelně zaplavuje vulgárními urážkami a primitivními nadávkami. Od jisté doby proto jeho poštu bez čtení mažu. Nadále se už také nebudu vyjadřovat k textům které mu Britském listy zveřejní, pokud se v nich v zavádějících souvislostech neobjeví mé jméno. Polemizovat s placeným propagandistou je pod mou úroveň. Tohle je má poslední reakce.

POZNÁMKA: Podobné maskování použili Greenpeace už při ničení polního pokusu s GMO na šlechtitelské stanici v Branišovicích v létě 2002. Tvrdili, že zde rostliny do igelitových sáčků balili "občanští odpůrci GMO", ačkoliv ve skutečnosti šlo o placené zaměstnance české pobočky Greenpeace.

Definitivní zmaření vědecké práce způsobil dosud neznámý vandal, který pokusné pole těsně po demonstraci Greenpeace posekal. Na tiskové konferenci o ekoterorismu pak vystoupil i Miroslav Šuta. Ne ovšem jako zaměstnanec Greenpeace, kterým v té době byl " prý prostě jen "sám za sebe" .

Ta bizarní sofistika mne opravdu rozesmála.

Připomíná to PR agentury najaté tabákovými koncerny, které "jen tak samy za sebe" zveřejňují studie o neškodnosti kouření.

Od zničení vědeckého pokusu se Greenpeace distancovali). Ve světě jsou přitom podobné útoky na vědu jejich běžnou strategií. Dokládá to třeba posekání pokusného pole zaměstnanci britské pobočky Greenpeace.

Vědecké pokusy s GMO proto dnes musejí probíhat za velmi přísných bezpečnostních opatření proti teroristickým útokům.