Je to pozoruhodná přehlídka konvenčních představ členů podnikatelského managementu a vysvětlení, proč se tak často ukazuje, že tyto názory jsou nemoudré, nepravdivé - naprostým nesmyslem.Tuto knihu by si měl přečíst každý manažer, než mu bude dovoleno vést cokoliv, třeba jen i stánek s párky.

Manažeři nejednají na základě důkazů. Přeceňují moc, neredukují ztráty, podceňují náklady a problémy, ignorují poučení ze selhání. Příliš důvěřují povrchním dojmům a opakují to, co fungovalo v minulosti. Anebo spoléhají na neanalyzované, ale hluboce přijaté ideologie. (Pevná víra v cokoliv, kromě obav, že všechno může skončit špatně, znamená ve všech případech, že dojde ke katastrofě.)

Dalším problémem je chaotičnost trhu s novými myšlenkami. Je na něm k dispozici příliš mnoho informací a "odborníci" na management si sami sobě dělají reklamu tím, že zdůrazňují úspěchy svého poradenství a bagatelizují záporné dopady svých rad. Lidé dávají přednost jednoduchým řešením i tehdy, když žádná nejsou. "Pokud vám někdo bude říkat, že zná správné řešení," konstatoval jeden upřímný podnikatelský guru, "pravděpodobně nepochopil vaši otázku".

Problémem je také hierarchické myšlení. Pokud záleží pouze na faktech, mělo by být jedno, odkud pocházejí. To ochromuje tradiční ospravedlňování hierarchie: představy, že šéf všemu rozumí nejlíp.

V důsledku toho všechno vzniká bizarní podnikatelská zapomnětlivost -- je to svého druhu spiknutí za účelem nikdy se nepoučit, takže podniky nacházejí nové způsoby jak v nekonečné smyčce opakovat tytéž chyby. Manažeři mají rádi polopravdy -- ty jsou nebezpečnější než celé pravdy, protože nejsou úplně chybné, jenže když s nimi manažeři zacházejí, jako by to byly úplné pravdy, vznikají naprosté nesmysly. Oba autoři této knihy uvádějí celou řadu příkladů, často s konkrétními jmény, a jimi dokazují, jak zakonzervované myšlení vedlo k ochromení celých podniků.

To, kdo je ředitelem podniku, je do určité míry důležité, ale spíš záporným způsobem. Ano, strategie a nábor schopných lidí jsou důležité. Ale strategie je často přeceňována a přeceňování nezralého talentu může bránit schopnosti poučit se. Nemá smyslu zaměstnávat schopné lidi ve špatném systému. Naopak umístíte-li normální lidi do dobrého systému, zvyšuje jejich individuální i skupinové schopnosti.

Navzdory tomu, že je management posedlý konkrétními čísly, mnoho podniků je zónou bez faktů, pracuje se na základě nezpochybněných předpokladů. Obrovské finanční částky jsou určovány na různé účely na základě pověry či vrtochu. Management, založený na faktech, vyžaduje inteligentní úsudek, praxi, pomoc, lidskost a moudrost. Vyžaduje skepsi a schopnost experimentovat. Vyžaduje racionální optimismus a schopnost se učit a zejména schopnost mít v hlavě zároveň dvě navzájem si odporující představy.

Je ironické, že užívání zdravého rozumu v souladu se zkušenostmi v podnikatelství skutečně vede k úspěchu, prostě proto, že to dělá tak málo ředitelů podniků. Myšlení je totiž tvrdá práce. A móda v managementu je velkou náhražkou potřeby myslet.

Podrobnosti v angličtině ZDE