Jedna věc je však velmi důležitá. Američtí psychologové studovali stovky studentů a zjistili, že 10 procent "nejšťastnějších" lidí strávilo nejmenší množství času o samotě a většinu času strávili s jinými. Když napsal Jean Paul Sartre, že "peklo rovná se jiní lidé" - prostě se absolutně mýlil.

Martin Seligman, americký autor bestselleru Authentic Happiness, je významným profesorem psychologie. Jako psycholog objevil stav "naučené bezmoci" - stav, v němž se lidé dobrovolně podrobují dalším šokům, i když mají možnost uniknout. Vzniká z toho deprese. Lidé, kteří mají pocit, že jsou zničeni neřešitelnými problémy, se stávají pasivními, učí se pomaleji, jsou plni úzkosti, jsou zdeprimovaní. Toto vědomí zrevolucionalizovalo behavioristickou psychologii a terapii.Psychologové si uvědomili, že je třeba změnit přesvědčení lidí a jejich myšlenkové vzorce, nejen jejich chování.

Nyní se dosalo Seligmanu opět věhlasu, protože vytvořil obor pozitivní psychologie. V rozhovoru se svou pětiletou dcerou si uvědomil, že se člověk musí stavět k životu pozitivně. Bylo to pro něho prozření. Uvědomil si, že třetina subjektů - krys, psů či lidí - nikdy nepropadá stavu "naučené bezmoci" - bez ohledu na to, kolika šokům jsou podrobeni.

Čím to je, že někteří lidé jsou vůči stavu naučené bezmoci nezranitelní? zeptal se Seligman.

Přežívání v době katastrof modelovalo lidský mozek, argumentuje Seligman. Protože se lidský mozek vyvinul v době ledové, v době povodní a hladomoru, máme katastrofický mozek. Mozek funguje tak, že neustále zjišťuje, kde je problém. V moderním světě to negunguje.

I když se většina lidí považuje za šťastné, existuje množství důkazů, že lidská psychika má silnou tendenci myslet zdeprimovaně a negativně. Experimenty dokazují, že si pamatujeme neúspěchy daleko živěji než úspěchy. Když se život odvíjí hladce, chováme se jako s automatickým pilotem - ve stavu plného vědomí jsme teprve tehdy, když si všimneme, že máme kámen v botě.

Z šesti univerzálních emocí jsou čtyři - hněv, strach, znechucení a smutek - negativní. Jen jedna, radost, potěšení, je pozitivní. (Šestá, překvapení, je neutrální.)

Evoluční rolí potěšení bylo povzbuzovat činnost, která zajišťovala přežití druhu: konzumaci potravy a pohlavní styk. Ale na rozdíl od negativních emocí, které často trvají dlouho, radost a potěšení trvají často jen krátce. Znudí nás to.

Vědci na Iowa University zjistili, že reakce na záporné obrazy - třeba na fotografii mrtvého vojáka, jemuž chybí kus obličeje - pocházejí z primitivnějších částí mozku. Schopnost pociťovat záporné emoce pochází ze starobylého systému určeného k poznávání nebezpečí, který vznikl v rané etapě vytváření mozku. Kortex, který zaznamenává pocit štěstí, je v té součásti mozku, která se používá pro vyšší myšlení a vyvinula se později v lidské historii.

Problém je, že štěstí je dočasné a člověka neuspokojuje. Pořád se srovnáváme s tím, co mají sousedé. Vědci tomu dali názem "hedonistický žentour". Velmi rychle se přizpůsobujeme příjemným skutečnostem a rychle je začínáme považovat za automatické. Čím více máme majetku a úspěchů, tím více potřebujeme, abychom dosáhli pocitu štěstí.

Problém je, vysvětluje psycholog Daniel Nettle, že systémy v mozku způsobující, že se nám něco líbí a že něco chceme jsou zcela samostatné. Věci, které si přejeme, nejsou těmi věcmi, které nakonec máme rádi. Mechanismy touhy jsou neuspokojitelné.

Mít něco rád - to vyvolává v mozku jiné chemické reakce než něco chtít. Skutečné potěšení je spojováno s opioidy. V mozku krys je uvolňuje sladkost. Když jsou zablokovány u lidí, jídlo chutná míň. Opioidy také potlačují bolest, takže je potěšení silnější.

Štěstí není pouze touha ani pouze potěšení. Jeho součástí je třetí chemická cesta. Serotonin neustále mění rovnováhu mezi zápornými a pozitivními emocemi. Může snížit obavy, strach, paniku a nespavost a zvýšit sociabilitu, spolupráci a pocity uspokojení. Léky, založené na serotoninu, jako je ecstasy, vyvolávají uvolněný pocit pohody; dopaminy naopak vyvolávají euforii a touhu.

Z biologie vyplývá, že záporné emoce jsou v lidské psychologii absolutně klíčové, a tak je obtížné je odstranit. Zároveň je lidský mozek zkonstruován tak, že touží po trvalém štěstí, nikdy ho ale nedosáhne.

Psychologové jako Seligman jsou přesvědčeni, že se člověk může naučit být šťastnější. Jeho tým se snaží vytvořit metody, jak zabránit mozku, aby neustále vyhledával jen záporné zprávy. Je třeba podporovat pozitivní vzpomínky na minulost, učit lidi, aby si užívali přítomného okamžiku, a aby zvyšovali míru angažmá a smyslupnosti života.

Tragickým Freudovým dědictvím je, že mnoho lidí má příliš silné pocity trpkosti ohledně minulosti a stavějí se příliš pasivně vůči budoucnosti, konstatuje Seligman.

Kognitivní terapie nezdůrazňuje minulost. Konfrontuje pacientovo uvažování o přítomnosti a určuje cíle pro budoucnost.

Cílem většiny psychoterapie je snižovat negativní emoce. Cílem Seligmanovy terapie je zvyšovat pozitivní emoce. Bylo vyzkoušeno asi 100 různých "intervencí", jejichž cílem je zvyšovat pocit štěstí.

Pocit štěstí snižuje krevní tlak a vede lidi k dlouhověkosti. Je zjevné, že stres způsobuje, že člověk podléhá nemocem. V jednom experimentu zavázala Angela Clowová, profesorka psychofyziologie účastníkům oči a vypouštěla jim pod nios vůči čokolády, vody a shnilého masa. Pak měřila úroveň látky IgA, protilátky, která chrání tělo před invazí cizích buněk. Vůně čokolády vedla k tomu, že množství ochranné protilátky výrazně stouplno, vůně shnilého masa k tomu, že pokleslo. Imunitní systém lidského těla podporovala také příjemná hudba.

Clowová se domnívá, že to, že pocit štěstí podporuje funkci imunitního systému, je důsledkem evolučního mechanismu. Naši nejšťastnější předci byly odvážné bytosti, které se přátelily s jinými a neváhaly zkoumat svět. Tak se dostávali do styku s infekcemi, a tak se u nich vyvinul efektivnější imunitní systém.

Opakovaný stres moderního života nás však oslabuje a snižuje efektivitu imunitního systému.

Buďte plni úzkosti a budete mít krátký život plný nemocí, bez přátel a plný neurotických posedlostí. Naopak - buďte šťastni a povedete dlouhý život, budete dobrého zdraví, budete pociťovat uspokojení z práce a budete mít společenský úspěch.

Podrobnosti v angličtině ZDE