Senát Parlamentu ČR hledal způsob, jak zatočit se vším, co by mohlo jen i okrajově zavánět slovem komunistický ve všech tvarech a podobách. Senátoři Štětina a Mejstřík hřímají "Zakázat, zakázat, zakázat." Legislativní návrh obohacující trestní zákoník se podařilo vzdor zdravému rozumu v Senátu i prosadit. I se sazbou do osmi let. Roztomile zněla vyjádření některých senátorů, kterým se návrh moc nelíbil, ale nechtěli prý vypadat, že se komunistů zastávají. Sněmovnou zřejmě nic podobného prolézt nemůže. Takže ztráta času, papíru, energie.

Oč by mohla být situace zajímavější a v delší perspektivě pro někoho nová, kdyby návrh komunistobijců zněl přesně opačně. Nic nezakazovat, ale stanovit, že slovo komunistický nesmí být změněno, resp. zaměněno. Každému, co k němu patří. A hned bychom měli na věčné časy stranu komunistickou. Se všemi souvislostmi, které se vymyslíte, budete-li na to mít čas. Tím jsme zpět na začátku -- komunisté by měli svůj cejch. Pro někoho negativní, pro někoho pozitivní. Dle ctěné libosti. A bylo by "po ptákách."

P. T. senátoři by se mohli začít věnovat něčemu užitějšímu. Pan Štětina by mohl pracovat na pamětech "Jak jsem se odmiloval od Sovětského svazu aneb jak se stát z rudého zelený." O panu Mejstříkovi též není třeba mít pochybnosti. Nějakou tu ptákovinu si vždycky najde. Alespoň doposud nikdy nezklamal.

Zatím hrozí: A) demarše všem knihovníkům světa, aby vyřadili a spálili Komunistický manifest, B) že se nám budou ve světě smát. Pro váhající nápověda -- B je správně.

Vypadá to však na jiné směřování ve zcela jiné rovině. Bitva, jako ta senátní a mnohé podobné, kterých jsme denně svědky, odvádějí pozornost od problému, který probleskuje, ale zatím mu nebyla udělena dostatečná pozornost. Bude po ptákách.

Půjde-li vše podle pesimistických předpokladů obletí záhy zemi "Ptačí chřipka," "Avian influensae," "H5N1," "Bird flu." O chřipkové pandemii hovoří s jistotou hygienici již několik let. Nevědělo se pouze, kdy se tak stane, a jaká chřipka to bude.

Světová zdravotnická organizace OSN (WHO) uvedla odhad ztrát na životech ve výši možná až 150 000 000 osob. Pro Českou republiku kvalifikovaný odhad hovoří v řádu desítek tisíc mrtvých. Tato čísla znamenají, že "mezi většinu" se odebere každému někdo blízký. Údaje z II. světové války hovoří v souvislosti s Československem o 360 000 obětí (během let 1939-45). V tomto případě by vše proběhlo mnohem rychleji, při rozvratu ekonomických struktur, vzájemných vazeb a souvislostí, které dnes asi ještě neumí nikdo podrobně domyslet. Hádek, kdo má být očkován (bude-li čím) přednostněji, zda lékař, pekař, novinář, policista, obsluha jaderného reaktoru, hrobník, voják, senátor, bude všude plno. Někdo třeba bude chtít vzít jistě pořádek do vlastních rukou. Zločinecké gangy, které vzniknou, budou mít pré.

Před chřipkou si totiž budou skoro všichni rovni.

Bohužel někteří (mimo uvedené profese) si budou chtít být -- jako obvykle -- o něco rovnější. Chřipka však bude rozdávat svůj polibek -- kdo bude políben, zemře. A jsme opět na začátku. Dostane cejch. Definitivní. Ale už mu to bude jedno.

Není třeba dělat paniku, ale určitě je zapotřebí bít na poplach. A vzít ne nohy na ramena, ale rozum do hrsti. Jak se k tomu která země postaví? ČR má, stejně jako některé státy EU, "Národní pandemický plán," kde je zajistitelná organizace činností v návaznosti na krajské krizové plány. Řeší nejen distribuci léků, rizikové skupiny, ale i zajištění chodu státu. Jak budou plány příslušných organizací a institucí účinné? To bude výsledek pro vládu, i bez volební kampaně.

Jaký bude svět "den po" ? Bude svět hloubat o střetu civilizací, o konfliktech mezi náboženstvími? Nebo bude rozumnější? Bude to svět víc pro všechny lidi - pro všechny, co přežili. To je téma k úvahám, k diskusi, ale hlavně k činům. Za tyto činy dostane každý svůj cejch. Negativní nebo pozitivní.