Ten mne potěšil tím, že potvrdil moje vnímání automobilového, a bohužel v podstatě veškerého průmyslu, kdy snahou není vyrábět kvalitní výrobky, které budou svému uživateli spolehlivě sloužit třebas po celý život, ale takové, které pokud možno co nejrychleji ať již morálně, či technicky zastarají a bude je možno nahradit "modernějšími" ... kdy je však vývoj často záměrně zpomalován či pozdržován v šuplíku tak dlouho, jak jen to je možné - přinejmenším v oborech, ve kterých je malá konkurence umožňující kartely apod., kam se tedy řadí pomalu ale jistě čím dál tím více i automobilový průmysl.

Dobře to je patrné také na počítačovém průmyslu, hardwarovém, a velmi patrně na softwarovém a dokonce na viditelných kartelech mezi nimi (mezi SW a HW), což, domnívám se, musí vidět alespoň každý druhý počítačový BFU (v originálním anglickém znění je tato zkratka velmi vulgární, avšak do češtiny se překládá velice eufemisticky jako "Běžný Franta Uživatel", proto si dovoluji ji použít).

Obvzláště v automobilovém průmyslu to s sebou ovšem nese opravdu vysoké náklady na energii a materiály. Dále např. vývoj naftových motorů a jejich řízení za několik málo posledních let opravdu pokročil, ovšem snížení spotřeby není výrazné, domnívám se, že z části díky dosažení psychologické hranice spotřeby 5l paliva na 100km u většiny osobních vozů nižší a střední třídy, kdy další její snižování již nemá výrazný efekt na prodej, leč stálé zvyšování dynamiky a výkonu dělá na uživatele dojem a ten je ochoten za něj zaplatit(spekulace).

Většina lidí si neuvědomuje, že toto ždímání výkonu z pokud možno co nejlehčích maloobjemových motorů nutně vede k významnému snížení životnosti, ke komplikovanému řízení motoru apod.(i když jsem přesvědčen, že i takto složité řízení se dá navrhnout a vyrobit spolehlivě a že ceny (náhradních) řídících jednotek pro koncového uživatele jsou z důvodů, které si bohužel asi každý sám domyslí, řádově přemrštěné - tyto navíc mají často z nepochopitelných důvodů na starosti celé auto - od přístrojové desky a ovládacích prvků přes různá čidla až po vstřikování paliva). Nevím přesně, nejsem ekonom, ale neříká se dnes tomuto chování nespočtu firem nárůst HDP?

Osobně jsem však celkově optimistický, co se týče technologií a obecně možností směrem ke snižování spotřeby, ať už jde o, zdá se, že již nastolený trend nárůstu výstavby nízkoenergetických nebo energeticky pasivních obytných staveb, tak nenasytné dopravy a většiny průmyslu, kde je ale trend bohužel vytrvale opačný.

Zdá se však, že přes vznik Kjótského protokolu a další snahy se ve skutečnosti nic neděje, viz například chování Českého ministerstva průmyslu a obchodu, kterému se nakonec podařilo "vyprosit" na emisních povolenkách od Bruselu ca 107 Mt oxidu uhličitého (a původně požadovalo ještě více), přestože to znamená významný nárůst od předchozího roku, ovšem hájí se tím, že výroba roste rychleji, čili se jedná o pokles, nutno dodat slůvko relativní - situace tedy není tak špatná, stačí přesvědčit klimatický systém naší modré planetky, aby bral v úvahu raději relativní čísla :).

Při (myslím, že reálně možném) snížení průměrné spotřeby osobního automobilu na cca 3 litry paliva srovnatelného s naftou, jako methylester nějakého rostlinného oleje, nebo takový olej samotný, případně recyklovaného rostlinného oleje z potravinářského průmyslu a restauračních zařízení (tyto oleje i methyl/ethylestery mívají výhřevnost zhruba srovnatelnou s naftou, kolem 38 a více MJ/kg, nafta cca 42MJ/kg), při komplexním posuzování energetické náročnosti vozů (jak již psal p. Boehm) a dále při využívání širšího spektra paliv, přinejmenším lihu z potravinářsky nevyužitelného obilí, brambor aj. a bioplynu, případně dřevoplynu, a snížením objemu individuální dopravy na úroveň řekněme poloviny devadesátých let, důsledném přesunu nákladní dopravy na železnici a omezením letecké přepravy, alespoň co se týče vnitrostátní a vnitroevropské dopravy, vlaky jsou rychlé dostatečně (či snad vývojem úsporných dopravních letadel na alternativní paliva?), by bylo možné zachovat dopravu na velice komfortní úrovni a docílit energetické soběstačnosti, postupem času z obnovitelných zdrojů (zde se, přiznávám, jedná o spekulaci bez znalosti mnoha konkrétních čísel, pokud se vyskytne dostatek volného času, pokusím se doplnit, popř. pokud to někdo udělá a potvrdí či vyvrátí výše napsané, budu rád.)

Problém vysoké hustoty řepkových polí, zmíněný v jednom ze článků, je možné částečně řešit jinými plodinami, jako např. konopí, které se mimochodem dá zpracovat naprosto celé, od semen celých, přes olej po kvalitní vlákno a dužinu, pro výrobu mj. velmi kvalitního a mnohokrát recyklovatelného papíru, na tuto plodinu se však nejen u nás zásluhou "války proti drogám" téměř zapomnělo.

V poslední době mě také několikrát zaskočila zpráva v médiích, myslím že i v ČT, upozorňující na zdražování zemního plynu a návratu lidí k topení tuhými palivy, jako uhlí a dřevo, které jsou, cituji, "sice neekologické, ale levné", takové prohlášení v hlavní zpravodajské relaci jistě nesmírně "potěší" všechny aktivisty, organizace, ale i legislativce, kteří se snaží o energetickou soběstačnost ČR a/nebo o přechod k obnovitelným zdrojům.

Ke spotu se také přidají starostové některých měst s peticemi za snížení ceny plynu - nebylo by přitom pro reportéra těžké zeptat se nějakého odborníka, který by pravděpodobně potvrdil, že spalování uhlí v zastaralých kotlích z doby, kdy emise nikoho příliš netrápily, nebo dokonce i spalování dřeva, tedy biomasy, která má v geografických podmínkách ČR největší energetický potenciál ze současně dostupných OZE (obnovitelných zdrojů energie), velmi často ve stejných zastaralých kotlích NA UHLÍ (hoření dřeva je velmi odlišné od hoření uhlí, z tohoto důvodu je spalování dřeva v takových kotlích velmi neefektivní) je opravdu neekologické, alespoň lokálně.

Jak jsem již napsal, jsem optimista, i když je zřejmě potřeba reagovat velmi urychleně, v případě omylu je cena za něj, tedy poněkud a zřejmě dočasně snížený ekonomický růst, tato modla, podle médií zdá se všech ekonomů, dostatečně vyvážena energetickou soběstačností a případně i decentralizovanou energetikou, jejíž strategické výhody, ať již vojenské nebo v případě různých přírodních katastrof, asi netřeba mnoho zdůrazňovat. Naopak v případě opodstatněnosti katastrofičtěji laděných scénářů, ať již jde o ropu či o podíl člověka na globálním oteplování, je cena za nicnedělání obrovská. Bylo by tedy zřejmě vhodné začít vykazovat aktivitu v tomto směru, namísto slepého prosazování nezákonných dálnic skrz chráněná území (které budou dosti pravděpodobně zanedlouho k ničemu).