Nemíním se ve svém zamyšlení vracet k tomuto ožehavému tématu. Chci upozornit na jiný fenomén současnosti, který - podle mého soudu - s ochranou občanských práv souvisí neméně než ony zmíněné odposlechy. Jde o záznamy natáčené skrytou kamerou, posléze zveřejňované s nejfantastičtějšími komentáři v elektronických masmédiích.

V čem vidím nebezpečnost takového počínání?

Zatím co policejní odposlechy mají svoje přísná pravidla, vyžadují rozhodnutí nezávislého soudu a jejich využívání také není libovolné, ze záznamů skrytou kamerou se stává skutečně hit.

Natáčejí investigativní žurnalisté, nejrůznější soukromé agentury, organizace na ochranu spotřebitelů, kontrolní orgány všech postavení i soukromníci samotní, kdykoliv pocítí potřebu "získat důkaz" o nějaké nekalosti politika, zastupitele, funkcionáře, nebo prostě osobního rivala. Natočený materiál s potěšením prezentují veřejnosti ve víře, že podpoří, zaštítí či zdůrazní vlastní stanovisko a názor.

Nebezpečí takového jednání je dvojí: jednak porušuje zásadu presumpce neviny onoho na tajném záznamu zachyceného, jednak ovlivňuje veřejné mínění v jeho neprospěch. Nechci pochybovat o dobrém úmyslu autorově, leč některá jednání, byť na první pohled nejnezpochybnitelnější, vytržená z kontextu a opatřená "upřesňujícím" komentářem, mohou být velmi zavádějící. A byť se nakonec vina onoho "skrytě natočeného" vůbec neprokázala, zůstane na něm už navždy stín pochybnosti: "není přece šprochu .. a nakonec viděli jste na vlastní oči, jak se choval v onom zaznamenaném případě ..."

Dovoluji si zafabulovat a předkládám následující imaginární dialog:

Ve velmi sledované relaci nejmenované televizní stanice proběhne naše epizodka samozřejmě s příslušným komentářem:

Přimlouvám se tedy za to, aby tolik oblíbené záznamy skrytou kamerou byly ošetřeny přesnými zákonnými pravidly. Jinak mohou být nejen zneužitelné, ale také velmi nebezpečné.