Čtvrtek 4. srpna 2005

V Hadíthě utrpěli Američané další ztrátu

V oblasti Džazíra na silnici spojující Hadíthu s Bajdží zaútočila odpoledne skupina asi 20 povstalců na kolonu pěti obrněných vozidel a čtyř Humvee. Nejprve odpálili bombu, která zničila jedno Humvee. Poté zasáhli kolonu osmi minometnými střelami, zničili druhé Humvee a zneškodnili obrněné vozidlo. Nakonec zaútočili přímo lehkými a středními zbraněmi, čímž zničili další obrněné vozidlo. V průběhu útoku bylo zabito nebo zraněno celkem 21 amerických vojáků. Na straně odboje padl jeden z bojovníků a další byl zraněn, ale utekl spolu s ostatními z bojiště před příchodem posil včetně vrtulníků.

Také ve Fallúdže odpor neustává

V poledne vybuchla na hlavní ulici v centru města bomba pod americko-iráckou hlídkou. Podle majitelů zdejších obchodů došlo k explozi poblíž bývalého guvernérského sídla, změněného nyní na americký štáb. Zapálila pickup loutkových sil, v němž tři vojáky zabila a dalšího zranila. Zraněni byli rovněž tři američtí vojáci.

Kolem 10:00 explodovala bomba rovněž v nedaleké Karmě pod jinou americko-iráckou hlídkou. Tady zničila Humvee, zabila dva americké vojáky, další dva Američany a jednoho iráckého vojáka zranila.

Události v Bagdádu a okolí

Pozdě v noci na čtvrtek došlo na jihu Bagdádu v Sajjidíji a Durá k ostré srážce odbojem a policií. Americké a irácké síly se pak ráno v obou okrscích rozmístily a zostřily "bezpečnostní" opatření, čili razie a prohledávání dům od domu. Podle svědků byly zatčeny desítky "podezřelých".

Společná americko-irácká hlídka se stala v okrsku Bú Ithá v předměstí Durá v 10:00 terčem útoku asi 10 bojovníků. Ti zničili jedno Humvee, v němž jednoho vojáka zabili a tři zranili. Kromě toho byli zabiti tři iráčtí vojáci.

Před polednem zaútočila jiná skupina bojovníků v jihozápadním Bagdádu na silnici do Mahmúdíje na konvoj amerických cisteren, zničila dvě cisterny s pohonnými hmotami a usmrtila jejich řidiče.

Tři rakety Grad středního doletu dopadly kolem 15:00 na základnu amerických a kolaborantských sil v Zafaráníji na jihu Bagdádu. Dvě z nich zasáhly kontrolní stanoviště u severního vjezdu do základny. Podle zdroje z tzv. sil rychlého rozmístění byli zabiti dva američtí a jeden irácký voják, další dva Američané a dva iráčtí vojáci byli zraněni.

V okrsku Chán Dárí na jihozápadě Abú Ghurajb podnikl oddíl asi 12 bojovníků v 16:00 útok na americko-iráckou hlídku. Zničili dvě Humvee a vozidlo Ural loutkových sil, zabili čtyři americké vojáky a tři irácké policisty. Dalších pět vojáků a dva policisté byli zraněni. Zraněni byli rovněž tři bojovníci, ale podařilo se jim bojiště opustit spolu s ostatními.

Američané přiznali, že předchozího dne byli tři jejich vojáci zabiti při explozi auta naloženého výbušninou na jihozápadě Bagdádu. Zprávu přinesla TV al-Džazíra s dodatkem, že hodinu po tomto oznámení byli v Ramádí zabiti policejní důstojník z New Yorku a příslušník námořní pěchoty.

Mluvčí tzv. vicepremiéra Ahmada Šalabího Intqád Qanbár oznámil, že vicepremiérův ředitel pro styk s veřejností Hajdar Muhammad Alí ad-Dudžajlí byl zastřelen skupinou ozbrojených mužů, kteří vtrhli do jeho domu.

Sebevražedný útok v Táribílu

Útočník v autě naložením výbušninou najel blízko zdejšího hraničního přechodu do Jordánska kolem 15:00 do americké kolony. Podle sdělení obyvatel města zničil obrněné vozidlo a zapálil Humvee, přičemž zabil nebo zranil sedm vojáků.

Další bombové a jiné útoky

Ke dvojitému útoku na americkou kolonu, jakých v poslední době odboj často používá, došlo ráno v 7:00 ve vesnici Súfíja u Ramádí. Výbuch bomby nejprve zničil jedno ze dvou obrněných vozidel kolony a čtyři vojáky v něm usmrtil nebo zranil. Jen o pár minut později přepadla kolonu skupina bojovníků, zničili další Humvee a obrněné vozidlo, přičemž zabili nebo zranili dalších osm vojáků.

V 8:30 zasáhl výbuch bomby americkou hlídku severozápadně od Júsufíje. Z pěti Humvee jedno zničila, zabila jednoho člena posádky a další tři zranila.

Po ránu vybuchla bomba v mosulské čtvrti Wahda pod americkou vojenskou kolonou, zapálila jedno vozidlo a zabila nebo zranila čtyři vojáky.

Dvě bomby explodovaly kolem 11:00 východně od Dulu'íje. První exploze zapálila Humvee, zabila tři a zranila dva vojáky. Američané místo obklíčili a snažili se vytáhnout mrtvé a zraněné. V tom okamžiku došlo ke druhému výbuchu, který zabil další tři vojáky.

V Dulu'íji zahájili mudžáhidové palbu na auto se dvěma iráckými inženýry-kolaboranty, pracujícími na americké základně ve městě, a zastřelili je.

Kolem 15:00 vybuchla bomba pod americkou hlídkou v jižní části Sámarrá. Zničila Humvee, usmrtila jednoho a zranila tři vojáky.

V centru Kirkúku se oběťmi útoku mudžáhidů na policejní hlídku stali tři loutkové policisté.

Pátek 5. srpna 2005

Blokáda a bombardování Hadíthy

Během noci a dopoledne Hadíthu obklíčilo přes 300 amerických vojenských vozidel doprovázených letadly a vrtulníky. Uzavřeny byly veškeré přístupové cesty k městu včetně mostů. Přerušeny byly rovněž dodávky elektřiny a vody a veškerá spojení s městem. V průběhu 20hodinového boje mudžáhidů s okupanty bylo zabito asi 37 amerických vojáků. Korespondent Mafkarat al-Islam, který zůstal ve městě, oznámil, že ampliony všech mešit vyzývaly obyvatele, aby zůstali ve svých příbytcích a připravili se na americký útok. Rovněž odbojové organizace ve městě všechny vybízely, aby se zdržovali doma a v případě útoků se uchýlili do rohů místností a tak se dle možností vyhnuli střelám. Ředitel místní nemocnice oznámil, že městské lékárny předaly své léky a zdravotnické potřeby odboji a ten vytvořil výbor pro jejich kontrolu a vydávání v případě, že dojde ke zranění velkého počtu civilistů, které by nemocnice nedokázala převzít nebo by pro střelbu nebylo možno se ke zraněným dostat.

Krátce po poledni korespondent Mafkarat al-Islam odeslal zprávu, podle níž bombardéry F-18 zaútočily na řadu vládních a obytných budov v centru města. Bombardován byl mj. úřad pro distribuci vody a elektřiny. Nemocnice oznámila po bombardování příjem prvních zraněných. Odboj mezitím vypálil rakety Grad a Kaťuša na soustředění amerických vojáků na východním a západním okraji města.

Vzápětí nato Mafkarat al-Islam oznámil, že k městu směřují početné kolony loutkových vojáků za doprovodu amerických vrtulníků Apache a Black Hawk a různých typů vozidel. Loutkové síly uzavřely dálnici, aby zajistily hladký přesun posil k Hadíthě.

Ramádský korespondent Mafkarat al-Islam současně oznámil, že odboj před krátkou chvílí vydal prohlášení, v němž hrozil, že během několika hodin vydá výzvu k všeobecnému ozbrojení, pokud bude blokáda a bombardování Hadíthy pokračovat. Na adresu Američanů prohlášení přímo pravilo, že nezískají nic jiného než další mrtvé; irácké kolaboranty varovalo, že je čekají "černé dny", pokud nepřestanou sloužit okupantům.

Později odpoledne hadíthský korespondent oznámil, že místní síly odboje podnikly raketové útoky na americké vojáky a donutily je ustoupit 4 km od severního okraje města.

Odpoledne explodovalo v okrsku Ta'mím západně od Ramádí odstavené auto v blízkosti vojenské kolony, směřující ze základny k Hadíthě. Zcela zničena byla dvě Humvee a jejich posádky zabity nebo zraněny.

Korespondent Mafkarat al-Islam v Ramádí oznámil, že podle nařízení Američanů musí všichni novináři, kteří chtějí informovat o událostech v Hadíthě, žádat o povolení americké velení. Dodal, že Američané dosud vydali jen dvě povolení -- jedné arabské a jedné americké novinářce.

Ibráhím Džafarí jednal se šíitským ájatolláhem o "ústavě"

Tzv. premiér Džafarí se v Nadžafu setkal s nejvyšším šíitským duchovním Alím as-Sístáním, aby s ním probral otázku tzv. ústavy, která má být podle nařízení Washingtonu během deseti dní dokončena. Podle oficiálního sdělení přicestoval do Nadžafu se silnou ochranou.

Sebevražedný útok v Rawě

Večer najel sebevražedný útočník v centru města do americko-iráckého kontrolního stanoviště. Podle zjištění tamního korespondenta Mafkarat al-Islam silný výbuch usmrtil a zranil 14 příslušníků americké námořní pěchoty. Bojovníci pak využili paniky, která na stanovišti zavládla, a začali je ostřelovat. Přitom zabili nebo zranili další námořní pěšáky.

Ostřelování základen

Základnu Warrár ve čtvrti Dubbat na západní straně Ramádí zasáhlo ráno šest raket Kaťuša středního doletu. Způsobily v objektu silné exploze, slyšitelné po celém městě. Šest minometných střel zasáhlo kromě toho budovu zemědělské komory, obsazenou americkými vojáky. Podle sdělení příslušníka sil rychlého nasazení většina z nich dopadla mezi vojenská vozidla a zničila dvě Humvee, zabila jednoho a zranila druhého vojáka.

Kolem 16:00 dopadlo šest minometných střel do amerického vojenského tábora v Chálidíji 27 km východně od Fallúdže.

U Hítu sestřelen vrtulník

Podle odpolední zprávy Mafkarat al-Islam sestřelil odboj nad okrskem aš-Šajch Hamad v Hítu americký vrtulník, který se v plamenech zřítil k zemi. Co se stalo s posádkou, korespondent nezjistil.

Americký voják přestoupil k islámu

Imám a kazatel fallúdžské mešity Šajch Ahmad Mahmúd ve středu v noci oznámil, že příslušník americké námořní pěchoty George Douglas přestoupil v mešitě Hadra na islám. Fallúdžští duchovní mu chtěli dát jméno Muhammad Douglas, on však žádal jméno Mudžáhid Muhammad. Šajch uvedl, že řada mladých mužů sledovala, jak voják koná rituální obmývku a pak vchází do mešity a dvakrát po sobě odříkává muslimské vyznání o Bohu a Jeho Prorokovi. Dodal, že jde o třetího amerického vojáka, který ve městě přestoupil na islám. Mudžáhid Muhammad se rozhodl ukončit vojenskou službu, protože přešel na stranu fallúdžského lidu.

Polští důstojníci v Iráku obviněni z korupce

Čtrnáct Poláků, kteří se účastnili polské okupační mise v Iráku, z toho devět vojáků a pět civilistů, čelí obvinění z korupce. Podle oznámení polské policie byli pověřeni realizací programu "pomoci" Iráku, přičemž se měli obohacovat od srpna 2004 do ledna 2005 nezákonnými aktivitami. Podle zprávy AFP si měli přijít na 232 tisíc dolarů. Byli postaveni před varšavský vojenský soud. Už v únoru zadržela polská vojenská policie dva civilisty a pět důstojníků -- mezi nimi velitele kontingentu.

Další ozbrojené akce a bombové útoky

Americké kontrolní stanoviště na dálnici v Haswě západně od Bagdádu se stalo v 6:00 terčem ostřelování. Čtyři rakety úplně zničily kontrolní stanoviště a obrněné vozidlo Bradley, zabily čtyři vojáky a tři další zranily. Okupační síly pak dálnici uzavřely a na půldruhé hodiny na ní přerušily provoz.

Pod americkou hlídkou v okrsku Abú Munajsir v Abú Ghurajb explodovala kolem 9:00 bomba, zničila jedno Humvee, zabila tři a zranila dva vojáky. Američané pak při razii zatkli sedm civilistů, které prohlásili za podezřelé.

Kolem 10:00 přepadla skupina bojovníků v Latífíji kolonu obrněných automobilů používaných bezpečnostní společností, dvě z vozidel zapálili a pět zaměstnanců společnosti zabili. Další tři utrpěli zranění. Zraněni byli rovněž dva z bojovníků, dostali se však spolu s ostatními do bezpečí.

V bagdádském předměstí Rašídíja vybuchla v 11:00 bomba pod konvojem amerických kamionů s vybavením a zásobami pro armádu. Zapálila jeden z nich a zabila dva řidiče.

Severně od Tal Afáru podnikla skupina bojovníků v 15:00 útok na americko-iráckou hlídku. Zničili pickup loutkových sil, zneškodnili americké vozidlo, zabili jednoho amerického a tři irácké vojáky a další tři Američany a dva loutkové vojáky zranili.

Kolem 17:00 zasáhla exploze silné bomby na západě Mosulu americkou vojenskou kolonu, z níž zničila Humvee a usmrtila šest vojáků.

Přibližně ve stejnou dobu zasáhla exploze bomby americko-iráckou hlídku v Ámiríji na západě Bagdádu. Ve zničeném Humvee zemřeli dva američtí vojáci a dva utrpěli zranění. Zraněni byli rovněž tři loutkoví vojáci, jeden z nich vážně.

Američané přiznali smrt zajatce

V pátečním prohlášení přiznala americká armáda, že 45letý irácký zajatec zemřel ve čtvrtek odpoledne na následky zranění, která utrpěl 24. července při ozbrojené srážce s americkými vojáky, po níž byl zatčen jako "terorista". Podle zprávy AFP zemřel na infekci přesto, že dostal velkou dávku antibiotik.

Sobota 6. srpna 2005

Těžké boje v Hadíthě pokračují

Boje mezi okupačními silami a odbojem ráno pokračovaly. Podle agentury QudsPresss se ofenzívy "Rychlý útok" účastní více než 1000 amerických a loutkových vojáků. Ráno odboj sestřelil nad městem vrtulník Apache. Ten se v plamenech zřítil k zemi a jeho posádku místní lidé zabili. Na severním okraji města mezitím Američané bombardovali několik vládních budov, jednu z nich srovnali se zemí, nikdo však nebyl zabit. Ve čtvrti Askarí probíhal tvrdý boj, v němž bojovníci donutili Američany stáhnout se z kousku čtvrti. Během bojů v okolí Hadíthy bylo v bojích zničeno šest vojenských vozidel a zabito pět Američanů. Na severu města hořelo několik dalších amerických vozidel.

Později dopoledne bombardovali Američané čtvrť Askarí. Z trosek byly prozatím vytaženy čtyři děti, tři ženy a pět mužů, počet obětí však ještě vzroste, protože byly zničeny čtyři domy, které své obyvatele pohřbily v troskách. V odpověď na bombardování vypálil odboj sedm raket Grad na soustředění amerických vojáků na západní straně města, kde zapálily několik obrněných vozidel.

Podle sdělení lékařů pro agenturu QudsPress je situace ve městě nesmírně těžká, protože Američané uzavřeli všechny přístupové cesty a k obyvatelům města se nedostane žádná pomoc. Dr. Muhammad al-Hadíthí z městské nemocnice prohlásil, že blokáda zhoršila už tak špatnou úroveň lékařské péče ve městě. Jediná nemocnice ve městě trpí nedostatkem potřeb a vyzývá humanitární organizace a spolky, aby přišly obyvatelům města na pomoc.

Odpoledne americká letadla bombardovala a zničila most Barwána na severovýchodě města, kterého se předtím okupanti marně snažili zmocnit, protože leží v oblasti ovládané odbojem. Zničení mostu přerušilo spojení mezi Barwánou a Bú Dahírem, nebyl však při něm nikdo zabit ani zraněn.

Okupační síly obklíčily všechny mešity v Ramádí

Obyvatelé Ramádí ráno po probuzení zjistili, že všech 73 mešit ve městě je obklíčeno americkými vojáky a kolaboranty. Američané postavili do brány každé mešity obří obrněné vozidlo a věřícím tak znemožnili do ní vstoupit. Podle sdělení zdroje z řad irácké armády se Američané k tomuto kroku rozhodli poté, co v pátek oboj pohrozil útokem na americké a loutkové síly, neboť podle jejich názoru používá odboj mešity jako základny pro své operace.

Odpoledne námořní pěchota v doprovodu tanků vtrhla do nejméně 20 mešit, vyrabovala je a úplně zdevastovala. Vojáci rozbili vstupní vrata -- ačkoli byla otevřená -- a rozbili veškeré sklo uvnitř budovy. V sedmi z těchto 20 mešit vojáci znesvětili exempláře Koránu, kopali jimi po zemi a hystericky je trhali na kousky.

Irácký odboj vydal prohlášení, v němž prohlásil, že tato akce Američanů byla pokusem vyprovokovat bojovníky, aby se pustili v ulicích do otevřeného boje s vojáky. Mudžáhidové však nemají v úmyslu padnout do léčky, odpoví však Američanům způsobem, který obyvatele města potěší.

Korespondentovi Mafkarat al-Islam se podařilo pořídit fotografii jedné z mešit, v níž byl Korán roztrhán. .

Odpovědí odboje bylo večerní ostřelování amerických základen v západní a východní části města raketami. Základnu Warrár na západní straně zasáhlo nejméně 14 raket Kaťuša a Grad, druhou základnu v objektu zemědělské komory nejméně devět minometných střel. Tady byla zasažena většina budov.

Sebevražedné útoky

Do americké obrněné kolony najel v 8:00 v centru Tikrítu sebevražedný útočník v automobilu. Exploze zničila jedno z Humvee a usmrtila jeho čtyřčlennou posádku.

O hodinu později najel další útočník v pickupu naloženém výbušninou do americko-iráckého kontrolního stanoviště v Latífíji. Svědkové uvedli, že exploze zničila celé stanoviště, zabila osm amerických vojáků a tři členy tzv. národní gardy, další tři gardisty zranila.

Ostřelování základen

Pět raket Grad středního doletu zasáhlo ráno v 7:00 americkou základnu na kirkúckém letišti. Podle zdroje z irácké loutkové armády dopadly tři z nich do skladu zbraní a munice, kde způsobily neobvykle silné exploze, usmrtily šest vojáků a tři zranily. Další raketa zasáhla budovu, určenou pro odpočinek a relaxaci vojáků, v níž bylo zabito nebo zraněno sedm dalších vojáků.

V poledne vybuchla bomba v britském vojenském štábu v hotelu Šatt al-Arab v Basře. Výbuch zničil zadní část hotelu, čtyři britské vojáky usmrtil a dvanáct zranil.

Kolem 18:00 vypálil odboj sedm raket Kaťuša na americkou základnu v jednom z prezidentských paláců v Sámarrá. Palácem otřásla série explozí a objevil se hustý kouř. Podrobnosti nemohl zdejší korespondent Mafkarat al-Islam zjistit, protože kolem paláce je bezpečnostní pásmo, do něhož nesmí nikdo vstoupit.

Večer zasáhlo americkou základnu v Habbáníji 11 těžkých minometných střel. Podle tamního korespondenta Mafkarat al-Islam zasáhly budovy, načež základnu zahalily mraky hustého kouře, které omezily viditelnost na čtyři míle. Z komplexu bylo slyšet čtyři silné exploze a hukot sirén.

Jiné bojové akce a bombové útoky

V Chálidíji západně od Bagdádu explodovala v 8:00 bomba pod americkou hlídkou, zabila čtyři a zranila tři vojáky. Při zběsilé střelbě Američanů po okolí byl pak zraněn jeden motorista, který jel kolem. Vojáci kromě toho prohledali okolní domy a zatkli šest osob, o nichž prohlásili, že jsou z účasti na útoku podezřelé.

V Mahmúdíji zasáhly exploze dvou bomb ve 13:30 rovněž americkou hlídku. Podle svědků zničily dvě Humvee a zabily nejméně devět vojáků.

Ve 14:00 zaútočila skupina bojovníků na americkou hlídku v Júsufíji. Jejich boj trval asi půl hodiny, během níž bojovníci zničili Humvee a zabili čtyři vojáky. Ostatní hlídková vozidla unikla.

Kolem 17:00 explodovala na dálnici směřující od Saqlawíje do Fallúdže bomba, která zasáhla americkou kolonu, zničila jedno a zneškodnila druhé Humvee. Zabiti byli podle svědků čtyři vojáci. Americké síly dálnici na dvě hodiny uzavřely, aby odstranily vraky, a prohledávali další úseky dálnice v obavách, že jsou tam uloženy další bomby.

Atentáty

V Ba'qúbě podnikli povstalci v 10:00 úspěšný atentát na místního vůdce Brigád Badr Ahmada Salmána, když vycházel ze svého domu ve čtvrti Mu'allimín. Salmána déšť kulek na místě usmrtil; jeho syn byl zraněn a dopraven do místní hlavní nemocnice.

Britský právník pracující pro společnost RTI a jeho irácká tlumočnice se stali dopoledne terčem střelby na ulici Istiqlál v Basře. Mluvčí tamní policie oznámil, že Brit zemřel okamžitě, jeho tlumočnice Núr al-Chál byla smrtelně zraněna a zemřela v nemocnici. Před smrtí stihla ještě sdělit, že na ně stříleli muži jedoucí v policejním autě.

Neděle 7. srpna 2005

Hadítha -- prudké boje pokračují

Americká operace s názvem "Rychlý úder" proti Hadíthě pokračovala ráno třetího dne bombardováním sídla rádia a televize, několika vládních budov a škol ve východní části města.

Kolem poledne probíhal v západní části města boj mezi okupačními silami a mudžáhidy. Čtvrť Askarí na východní straně města bombardovala americká letadla. Se zemí bylo srovnáno několik obytných domů a jejich obyvatelé pohřbeni v troskách. Lékařské zdroje tiskovým agenturám sdělily, že Američané pálili po všem, co se ve městě hýbalo a značně stěžovali sanitkám možnost dostat se mezi bombami a raketami k obětem.

Zdroj z řad odboje sdělil korespondentovi Mafkarat al-Islam, že odboj zabil nebo zranil nejméně 20 amerických vojáků a ukořistil řadu amerických zbraní. Podle zprávy QudsPress byla zničena čtyři americká vozidla a Američanům se nepodařilo prorazit řadami odboje, a proto povolali na pomoc letadla.

Korespondent Mafkarat al-Islam, který zůstává v centru bojů, oznámil, že za svítání se Američané po hodinovém boji zmocnili budovy rozhlasu a televize, když jejich pozemním silám na pomoc přispěchala letadla a pozice bojovníků bombardovala. Agentura QudsPress uvedla, že americké nálety jsou namířeny na mnohé části města. Do obleženého města nebyla vpuštěna žádná média s odůvodněním, že je to "příliš nebezpečné". Proto byl její reportér nucen zůstat před městem a přejímat zprávy svých informátorů uvnitř města. Korespondent Mafkarat al-Islam byl ve městě už před zahájením americké ofenzívy.

Odpoledne korespondent oznámil že nad čtvrtí Askarí sestřelil odboj raketou země-vzduch vrtulník Apache. Protože stroj vzplanul ve vzduchu a okamžitě se zřítil, lze předpokládat, že jeho posádka zahynula.

Podle korespondentovy večerní zprávy získal odboj budovu rozhlasu a televize po tvrdém dvouhodinovém boji v 18:00 zpět. Příslušník První armády Muhammadovy mu sdělil, že v boji bylo zabito 19 Američanů a padlo šest bojovníků, mezi nimi po jednom z Jordánska, Sýrie a Saúdské Arábie.

Prohlášení Rady muslimských ulamá odsoudilo americký útok na Hadíthu a vyjádřilo znechucení na mlčením světových duchovních představitelů, občanských společností a organizací lidských práv o tomto krvavém útoku.

Prohlášení uvádí: "Ničení celých měst nad hlavami jejich obyvatel se pro okupační síly stalo rutinou. Nářek vdov, pláč dětí a volání starých lidí o pomoc v nich jen probouzejí jejich nenasytnou chuť po krvi, zabíjení, rafinovaném mučení a ničení. Takoví perfidní lidé a zrádci pracující pro ně nejsou schopni přestat se svými zločiny, při nichž jim vraždění jiných působí potěšení. ... Rozhodli se zaútočit na statečné město Hadíthu a okolní sídla Haqláníji, Bání Dáhir a Šajch Hadíd. Vlastenci, kteří odmítli dát svou zemi sežrat hyenám, jsou drceni v bouři rozpoutané nenávistí okupantů a jejich sluhů."

Na závěr rada vyjádřila přesvědčení, že právo zvítězí, okupanti budou vyhnáni a iráčtí lidé získají pět svou suverenitu a své právo na život.

Sebevražedné útoky

Ve čtvrti Ghabat v Mosulu najel v 8:00 sebevražedný útočník do americké hlídky a v jejím středu se odpálil. Zničil jedno z hlídkových vozidel a usmrtil šest vojáků.

V Tikrítu najel sebevražedný útočník do objektu policejní stanice, kde se shromáždila řada zájemců o práci u policie. Prorazil bezpečnostní zátaras a vjel do jejich hloučku, přičemž pět z nich zabil a deset zranil.

Bombové a jiné útoky odboje

Časně ráno kolem 5:00 zasáhla exploze bomby americkou hlídku v Ámiríjat al-Fallúdža, která zničila Humvee a usmrtila jeho celou posádku.

V 7:00 ostřeloval odboj soustředění amerických a loutkových vojáků v okrsku Thilá v centru Ramádí nedaleko sídla lékařské komory. Pět minometných střel zničilo jedno Humvee, zabilo tři americké a jednoho loutkového vojáka, další čtyři Američané a dva loutkoví vojáci byli zraněni.

V bagdádské čtvrti Ridwáníja explodovala v 8:00 bomba pod americkou obrněnou kolonou, z jejíchž šesti vozidel jedno obrněné vozidlo zničila a jeho šestičlennou posádku zabila nebo zranila.

Na hlavní silnici 6 km severně od Madá'inu zasáhla v 9:00 exploze bomby americkou hlídku čtyř Humvee, směřující do města. Výbuch jedeno z nich zničil, dva vojáky usmrtil a tři zranil.

Pod konvojem amerických cisteren vybuchla v 10:00 na jihu Mosulu bomba, která jednu cisternu zničila a zabila jejího řidiče. Na silnici spojující mosulské čtvrti Zuhúr a Wahda vybuchla v 11:00 bomba pod další americkou hlídkou, zapálila jedno Humvee a zabila nebo zranila čtyři muže v něm. O hodinu později došlo ve čtvrti Wahda k explozi zaparkovaného auta naloženého výbušninou, které právě míjela obrněná kolona. Tentokrát bylo zničeno jedno obrněné vozidlo, tři vojáci zabiti a dva zraněni.

V centru Buhrízu jižně od Ba'qúby zaútočila dopoledne skupina bojovníků na americko-iráckou hlídku. Zničili vozidlo irácké loutkové armády, v němž zabili čtyři a zranili dva vojáky. Kromě toho byl v boji zabit jeden a zraněni tři američtí vojáci.

Rovněž na hlavní silnici v oblasti Mušáhada severně od Bagdádu podnikla jiná skupina bojovníků útok na americkou hlídku. Tady byla zničena dvě Humvee, pět vojáků usmrceno a čtyři zraněni.

V poledne vybuchla bomba pod společnou americko-iráckou pěší hlídkou ve fallúdžské čtvrti Šuhadá. Podle očitých svědků zabila dva americké vojáky a dalšího zranila; kromě toho byl usmrcen jeden loutkový voják a tři zraněni a zničena byla americká hledačka bomb.

Masové zatýkání v Ámara

Ráno zahájily britské okupační síly v sunnitských částech města, ležícího 380 km jižně od Bagdádu, rozsáhlé razie, spojené s masovým zatýkáním. Přes 500 britských vojáků vpadlo do čtvrtí Madžár a Madžár al-Kabír a do obydlí tamních sunnitů. Příslušníci Brigád Badr, kteří okupační vojáky doprovázeli, při tom zatkli řadu lidí, mezi nimi univerzitní profesory a zaměstnance veřejného i soukromého sektoru.

Příčinou razie bylo podle informace loutkových sil tvrzení, že sunnité ve městě podporují irácký odboj, za což nyní podle iráckého vojáka "musí zaplatit".

Nepokoje v Samáwě

Obyvatelé Samáwy uspořádali velkou demonstraci proti loutkové vládě před sídlem místního guvernéra. S poukazem na zhoršení životních podmínek žádali odstoupení celé vlády. Zapálili před budovou oheň, čímž vyvolali zákrok policie, která do nich začala střílet. Po srážce demonstrantů s policií zůstal na místě jeden mrtvý, dalších 53 osob, většinou policistů, bylo zraněno. Policie pak ve městě vyhlásila zákaz vycházení.

Město je známo loajalitou vůči šíitským duchovním autoritám. Rozsah demonstrace proto napovídá jaká nespokojenost s americkou okupací a z ní plynoucím ruinováním země mezi iráckým obyvatelstvem panuje.

Rozpory při tvorbě tzv. ústavy

Kurdský "prezident" Masúd Barzání oznámil, že je proti tomu, aby nová irácká "ústava" obsahovala slova o islámském a arabském charakteru státu. Podle zprávy AFP na zasedání kurdského parlamentu prohlásil, že "nikdy nepřijmeme islámskou identitu Iráku". Odmítl rovněž text nazývající Irák arabským státem. Současně prohlásil, že v úvahu nepřichází ani smlouvání o tom, zda bude Kirkúk přičleněn ke kurdskému ministátu. Kurdští nacionalisté trvají na federativním uspořádání Iráku a na zachování existence pešmergské milice v kurdském regionu, takže by se z Kurdistánu stál stát ve státě.

Pondělí 8. srpna 2005

V písečné bouři nad Hadíthou zmizely špionážní letouny

Časně ráno hadíthský korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že z amerického radaru zmizely tři bezpilotní špionážní letouny, protože nad oblastí západního Iráku řádí písečná bouře. Podle kapitána loutkové armády letěly letouny příliš vysoko na to, aby mohly být sestřeleny, spíše zmizely v písečné bouři nebo se zřítily v důsledku mechanické závady. Bouře přerušila spojení mezi jednotkami amerických a loutkových sil v celé oblasti Hadíthy. Vrak jednoho letounu byl během dopoledne nalezen jižně od Hadíthy v Haqláníji.

Zákaz činnosti veškerých médií, odsuzujících americkou okupaci

Tzv. ministr vnitra Báqir Džabr Sulagh, který je současně jedním z vůdců Brigád Badr vydal policii rozkaz zatknout všechny novináře "podněcující terorismus" a ty, kteří pracují pro agentury nebo tisk, zaměřený proti okupačním silám nebo tzv. irácké vládě, a kteří "nazývají terorismus odbojem nebo džihádem". Podle zdroje z ministerstva, který si nepřál být jmenován, byl rozkaz rozeslán všem policejním stanicím. Zatčeni podle něho mají být všichni reportéři, kameramani a fotografové zaměření "nepřátelsky" vůči americkému tzv. osvobození Iráku, kteří informují o činnosti odboje. Současně nařizuje zatčení duchovních vůdců, "vyzývajících v pátečních kázáních a po denních modlitbách k boji s cizími silami v Iráku a iráckými bezpečnostními silami". Tzv. ministerstvo vnitra dokonce vyjmenovalo 14 webových stránek, televizních stanic a iráckých a arabských listů, které mají být zakázány a jejichž zaměstnanci mají být v případě dopadení zatčeni.

Korespondent Mafkarat al-Islam podotkl, že zákaz jasně potvrzuje pravdivost zpráv o potížích amerických okupantů v Iráku, jejichž šíření do arabského a muslimského světa se irácký režim snaží zabránit.

Přibývá znásilněných sunnitských žen

V minulých dnech vzrostl počet zpráv o znásilňování žen držených v iráckých věznicích. Skandál byl odhalen tiskem, který má blízko k sunnitské komunitě a který upozornil, že terčem znásilňování jsou především sunnitské ženy.

Mafkarat al-Islam upozornil, že vyslýchající soudce v Rusafá potvrdil zprávy tisku, podle nichž policejní důstojník v severobagdádské Kázimíji ve středu 3. srpna znásilnil 22letou ženu z tamní ženské věznice a pak ji zbil do bezvědomí. Jak soudce uvedl, mladá žena patřila k jednomu ze sunnitských kmenů západního Iráku a uvězněna byla proto, že okupační síly obvinily jejího otce z příslušnosti k iráckému odboji a jejím zatčením ho chtěly přinutit, aby se jim vydal do rukou. V současně době je žena v soukromé bagdádské nemocnici.

Když tzv. premiér Džafarí minulý týden navštívil ájatolláha Sístáního v Nadžafu, vyjádřil Sístání uspokojení nad tím, jak policie a bezpečnostní složky vykonávají svou práci. Přitom v tutéž dobu vyšlo najevo, že bezpečnostní síly jsou zapleteny do únosů, mučení a vraždění zajatců -- většinou sunnitů.

Útoky na základny

Čtyři silné minometné střely způsobily kolem 11:00 mohutné exploze na základně v Šahrabánu jižně od Dijály.

Kolem 16:00 zaútočili bojovníci na ležení americké armády u východního přístupu do Tal Afáru. V pětiminutové akci vypálili osm minometných střel, které část ležení zapálily a zničily jedno vozidlo.

Další bojové akce a bombové útoky

Před svítáním kolem 2:00 došlo k explozi odstaveného auta naloženého výbušninou v bagdádském předměstí Durá, které míjela americká hlídka. Ve zničeném Humvee zemřeli tři vojáci a čtvrtý utrpěl zranění. Vzápětí nato na zastavenou kolonu zaútočila skupina mudžáhidů. Protože k akci došlo v době zákazu vycházení, nemohl zdejší korespondent Mafkarat al-Islam zjistit na místě podrobnosti.

Na dálnici západně od Baghdádí najel sebevražedný útočník do obrněné kolony mířící k Hadíthě. Exploze po čelním nárazu zničila jedno obrněné vozidlo a zneškodnila druhé, pět vojáků bylo přitom zabito a čtyři zraněni.

Ve fallúdžské průmyslové zóně ráno několik skupin povstalců podniklo útok na americké síly, které tuto část města ostřelovaly. Zprávu o boji mezi nimi přinesla agentura QudsPress s tím, že nemá podrobnější informace, protože nad celou oblastí řádí písečná bouře. Kromě toho v 8:15 explodovala ve čtvrti Mu'allimín nedaleko mešity Uthmána ibn Affána silná bomba, která zničila Humvee a zabila čtyři příslušníky americké námořní pěchoty.

Asi v téže době zasáhla bomba americkou hlídku také na jihozápadě Bagdádu. Také tady zničila Humvee, v němž dva vojáky usmrtila a dva zranila.

V Chálidíji západně od Bagdádu explodovala kolem 10:00 bomba pod americkou hlídkou, zapálila Humvee a zabila tři vojáky; další dva byli zraněni.

V poledne zaútočila skupina bojovníků na hlídku šesti Humvee u Dulu'íje. Podařilo se jim zničit dvě Humvee, zabít čtyři a zranit osm vojáků. Dva bojovníci přitom utrpěli zranění, jeden z nich vážné.

Kolem 18:00 zasáhla exploze bomby v Ramádí americkou hlídku, složenou ze čtyř Humvee. Jedno z nich zničila, dva vojáky zabila a dva zranila. Vojáci pak střelbou kolem sebe zranili dva místní obyvatele

80letý imám zatčena jako "terorista"

V Júsufíji zatkly okupační síly šajcha Zámila Sa'dúna al-Ibádího, imáma tamní mešity, jemuž je už 80 let. Vojáci vpadli do jeho domu, zavázali mu oči, svázali ruce a odvedli jej. Šajch je jedním z předních duchovních vůdců ve městě, který vyzýval k podpoře odboje a boji proti okupačním silám.

Popraven zrádce

Odbojová organizace Ansar as-Sunna oznámila prostřednictvím internetu, že popravila majora irácké výzvědné služby Ihsána Abd al-Hádího Muhammada pracujícího pro americké okupanty. K prohlášení byla připojena fotografie identifikační karty, jeho fotografie a průkaz opravňující jej kdykoli vstoupit na americkou základnu v Tikrítu. Dotyčný byl studentem medicíny na tikrítské univerzitě. Američané jej získali ke spolupráci za měsíční plat 10 000 dolarů.

Úterý 9. srpna 2005

Odboj má stále v rukou většinu Hadíthy

V pátý den obklíčení města Američané čtyřmi raketami srovnali se zemí mešitu Abú al-Qásima Muhammada v okrsku Haqláníja. Ve chvíli útoku byla mešita prázdná, takže nikdo z věřících nepřišel o život. Američané útok zdůvodnili tím, že se do mešity ukryli bojovníci.

Bombardováním byla úplně zničena rovněž hadíthská knihovna historických rukopisů, v níž byly uloženy rukopisy z doby Abbásovců a Osmanů.

V noci Mafkarat al-Islam oznámil, že podle tvrzení obyvatel Hadíthy má odboj stále v rukou kontrolu nad celým městem, které je nadále obleženo. Obyvatelé prostřednictvím TV al-Džazíra vyslali výzvu: "My zde v Hadíthě vznášíme k OSN a k radě ulamá kolektivní žádost představitelů a obyvatel města, aby přiměli Ameriku zastavit útoky, které berou život většinou civilním obětem, a dovolili nám naše mrtvé pohřbít."

Muslim al-Hadíthí řekl TV al-Džazíra, že v bojích přišla o život řada amerických vojáků. Příčinou poměrně malých ztrát na straně odboje je podle něho to, že ovládají umění léčky a včasného úniku, což Američanům nedovoluje odhalit jejich pozice.

Razie a zatýkání ve Fallúdže

V noci na úterý zasáhla bomba americkou hlídku ve fallúdžské čtvrti Mu'allimín. Ve zničeném Humvee zemřeli všichni čtyři členové posádky, jak přiznala i americká armáda. Kromě toho vypálil odboj dvě minometné střely na soustředění amerických vojáků u starého mostu směrem k Ramádí. Zraněni přitom byli tři příslušníci námořní pěchoty, jeden z nich vážně.

Odpoledne pak američtí vojáci zahájili novou velkou razii zvanou "Operace Klepeto". Obklíčili devět obytných čtvrtí a pak je dům od domu prohledávali. Doprovázel je přitom menší počet loutkových vojáků, ze vzduchu je kryly vrtulníky a bojové letouny. Zatkli řadu mužů ve věku od 20 do 45 let. Podle informace příslušníka irácké loutkové armády mělo být cílem této operace rozbití odboje, jehož činnost v posledních týdnech značně vzrostla.

Písečná bouře nad Bagdádem

Kolem 8:00 došlo ke třem útokům na policejní hlídky ve třech různých částech hlavního města. Bylo při nich zabito celkem devět policistů. Z nich jeden kapitán a jeden poručík byli zabiti střelbou na jejich auto ve východním Bagdádu. Čtyři příslušníci tzv. Vlčí brigády byli zastřeleni v Džadídě na jihu města.

Protože od pondělí řádila nad Bagdádem a dalšími městy písečná bouře, policie ani američtí vojáci nepodnikli žádné akce a zůstávali v úkrytech z obavy, že povstalci minimální viditelnosti využijí k útokům. Uzavřeny zůstaly i veškeré úřady. Nemocnice hlásily úmrtí řady lidí následkem astmatických záchvatů.

Sebevražedné útoky

U Qá'imu vjel sebevražedný útočník s autem naloženým výbušninou do vojenského tábora na západním okraji vesnice Karábíla. Prorazil první betonový zátaras kolem tábora a v bráně tábora se odpálil. Exploze části tábora zničila, zapálila Humvee, usmrtila čtyři vojáky a dalších šest zranila.

Odpoledne najel další útočník s autem do americké kolony v Bagdádu. Podle zprávy agentury AP zabil jednoho a zranil dva vojáky.

Útoky na vojenské štáby

Čtyři rakety Grad středního doletu zasáhly v 8:00 štáb americké výzvědné služby v jednom z prezidentských paláců v Tikrítu. Obyvatelé okolí slyšeli čtyři mohutné výbuchy, po nichž se nad palácem objevil kouř a přelétalo nad ním neobvyklé množství vrtulníků.

Odpoledne ostřeloval odboj ve dvou vlnách společný štáb amerických a iráckých vojáků v centru Hítu. V 17:00 na něj dopadlo šest silných minometných střel, z nichž čtyři zasáhly budovu štábu, těžce ji poškodily, zabily tři vojáky a dva zranily. O pět minut poději dopadly na štáb tři rakety středního doletu, dvě zasáhly parkoviště vozidel, kde zničily tři Humvee, zabily jednoho a zranily druhého vojáka. Třetí dopadla poblíž hlavního vchodu do budovy, zabila dva a zranila čtyři vojáky. Okupační vojáci pak uzavřeli všechny přístupové cesty k městu a v severních čtvrtích města zahájili razie.

Ostatní ozbrojené akce a bombové útoky

O půlnoci z pondělí na úterý zasáhla exploze bomby americkou hlídku v mosulské čtvrti Wahda. Zničila jedno Humvee a jeho pětičlennou posádku zabila nebo zranila.

Kolem 7:00 zastřelil irácký střelec amerického vojáka z hlídky ve vesnici Bú Faradž severně od Ramádí.

Americký zásobovací konvoj se stal v 11:00 terčem bomby, instalované na dálnici v Latífíji. Z 11 kamionů byl jeden zničen a jeho řidič zabit.

V 8:30 explodovaly současně dvě bomby u Isháqí jižně od Sámarrá na silnici vedoucí z Bagdádu na sever, po níž projížděla kolona šesti obrněných vozidel a tří Humvee. Exploze zničily jedno Humvee a zneškodnily obrněné vozidlo, přičemž byli čtyři vojáci zabiti a čtyři zraněni.

V poledne podnikla skupina mudžáhidů útok na americko-iráckou hlídku v Hawídži jihozápadně od Kirkúku. Bojovníci nečekaně zasypali hlídku deštěm kulek, přičemž zabili pět kolaborantů a tři zranili. Zabiti byli rovněž dva američtí vojáci a další zraněn; na straně odboje padl jeden bojovník.

Na hlavní silnici ve čtvrti Ta'mím v západní části Sámarrá vybuchla v 15:00 bomba pod americkou pěší hlídkou, zabila dva a zranila čtyři vojáky, jednoho z nich vážně.

Bomba zasáhla v 18:00 také americkou kolonu v okrsku Chán Dárí v Abú Ghurajb. Zničila jedno obrněné vozidlo, tři vojáky v něm zabila a tři zranila.

Sadrovi stoupenci vyhlásili na pátek tichý protest proti násilí v zemi

Přívrženci radikálního šíitského duchovního Muqtady as-Sadra vyhlásili, že v pátek uskuteční "tichý protest bez praporů, plakátů a hesel". Podle oznámení Sadrova úřadu jde o protest proti násilí v zemi a upozornění na nedostatek základních služeb, jakými jsou dodávky vody a elektřiny. Podobné protesty se objevují po celém Iráku. V úterý demonstrovalo asi 1000 lidí v Samáwě, hlavním městě provincie Muthanna. Policejní zákrok nařízený guvernérem přinesl smrt dvěma lidem, dalších 45 bylo zraněno. Guvernér byl následkem toho zbaven funkce, ale o něco později bylo toto opatření odvoláno.

Středa 10. srpna 2005

Bajdží

Jihovýchodně od Bajdží na silnici vedoucí k Hadíthě zaútočil po poledni oddíl bojovníků na konvoj kamionů se zásobami pro okupační vojáky obléhající Hadíthu. Zapálili tři kamiony a zabili čtyři řidiče.

Předtím ve 2:00 v noci podnikl odboj v zemědělské části Bajdží překvapivý útok na americkou hlídku čtyř obrněných vozidel a dvou Humvee. Zničili jedno obrněné vozidlo a jedno Humvee, šest vojáků usmrtili a sedm zranili, aniž sami utrpěli nějaké ztráty.

Podle sdělení americké armády tlumočeného agenturou Reuters byli pak ve městě ve 23:30 při dalším útoku odboje zabiti čtyři američtí vojáci a šest zraněno. Zničena při tom byla podle údajů policie dvě Humvee a velké obrněné vozidlo. Agentura dále uvedla, že na místě útoku se shromáždil hlouček místních chlapců a výrostků, kteří nabírali na klacky kousky uniforem a spálené kusy těl. Jeden z nejmladších chlapců řekl zpravodaji: "Tohle jsou Američané. Jejich těla byla měla viset na stromech."

V Abú Ghurajb je drženo přes 200 zajatých žen

Mafkarat al-Islam s odvoláním na sdělení Svazu iráckých právníků oznámil, že americké okupační síly vězní ve známé věznici v Abú Ghurajb 206 iráckých žen. Podle jednoho z právníků, který si nepřál být jmenován, navštívila 17. července skupina iráckých právníků věznici, aby se seznámila se situací tamních vězeňkyň. Zjistila, že 26 z nich bylo ve vysokém stupni těhotenství. Byly zatčeny proto, že je Američané použili jako rukojmí a doufali, že tak přinutí jejich manžele, syny a bratry, kteří jsou členy odboje, aby se vzdali. Všech 26 bylo těhotných už ve chvíli zatčení, a jejich děti se zřejmě narodí za mřížemi. Zdroj dále uvedl, že má nezvratné důkazy toho, že nejméně 28 dalších žen bylo ve věznici v poslední době znásilněno.

Mafkarat al-Islam mimoto poznamenal, že menší počet zajatých žen je také držen ve věznici Bucca v Umm Qasru a jihu země.

Útok na americkou základnu v Mosulu

Kolem 16:00 zasáhly americkou vojenskou základnu v Mosulu čtyři rakety C5K středního doletu. Obyvatelé blízké vesnice Šamchúna uvedli, že slyšeli čtyři silné exploze, po nichž nad základnu stoupaly mraky kouře.

Další ozbrojené akce a bombové útoky

V 9:00 vybuchla bomba pod americkou hlídkou na silnici spojující Habbáníji s Ámiríjat al-Fallúdža. Zničila jedno z Humvee, tři Američany zabila a čtvrtého zranila.

O něco později explodovala bomba pod kolonou čtyř transportních vozidel Zil a dvou Humvee v okrsku Chán Dárí na západě Abú Ghurajb. Tady bylo zničeno transportní vozidlo,v němž zemřelo devět vojáků.

V jihobagdádském předměstí Durá zasáhl v poledne výbuch bomby americkou hlídku, zapálil Humvee, usmrtil jednoho a zranil tři vojáky.

V okrsku Džurf an-Naddáf na jihu Bagdádu zaútočila po poledni skupina bojovníků na americko-iráckou hlídku, zničila Humvee a dva pickupy. V boji byli zabiti dva Američané a šest iráckých vojáků, další dva američtí a tři loutkoví vojáci byli zraněni. Na straně odboje padli dva z bojovníků a třetí byl zraněn.

Exploze bomby zasáhla v 15:00 americko-iráckou hlídku v průmyslové zóně Fallúdže, kde zničila vozidlo iráckých sil a vážně poškodila americké Humvee. Přitom zabila čtyři irácké vojáky, další dva Američany zranila.

Odpoledne zasáhla exploze bomby americkou kolonu na hlavní silnici blízko pohraničního komplexu Mundhiríja u íránských hranic. Podle sdělení člena pohraniční stráže zničila transportní vozidlo Zil, v němž usmrtila čtyři vojáky, dalších pět Američanů bylo zraněno, většinou velmi vážně.

Čtvrtek 11. srpna 2005

Hadítha - sedmý den bojů o město

Ve své dopolední zprávě oznámil místní korespondent Mafkarat al-Islam, že během posledních 24 hodin bylo v sérii útoků odboje zabito nebo zraněno 23 amerických vojáků. Exploze dvou bomb zasáhla americkou kolonu na mostě vedoucím do Haqláníje a Barwány, zničily transportní vozidlo a Humvee, usmrtily sedm vojáků a další zranily.

Ve čtvrti Sisak na severu města zasáhla bomba vojáky, pokoušející se proniknout do města a zničila tank. Bojovníci vzápětí nato na kolonu zaútočili lehkými a středními zbraněmi, zapálili dvě Humvee a zabili nebo zranili devět vojáků. V této akci padli dva bojovníci a dva byli zraněni, Američané však byli donuceni ustoupit.

Ve čtvrti Askarí vybuchly v 7:00 dvě bomby pod vojáky, kteří se rovněž pokoušeli proniknout do čtvrti. Zcela zničeno bylo jejich obrněné vozidlo, tři vojáci zabiti a dva zraněni.

Ve čtvrtek americké síly oznámily, že se ve středu rozhodly zastavit operaci "Rychlý úder", zahájenou před týdnem proti silám odboje v Hadíthě, Barwáně a Haqláníji.

Ostřelování americké základny

Základnu Rašíd na jihu Bagdádu ostřeloval odboj ráno neméně 50 minometnými střelami. Po celou hodinu se základna, používaná i iráckými vojáky, otřásala explozemi. Protože střely přilétaly ze všech stran, nebyli Američané schopni efektivního protiútoku. Nad celou základnou se válely mraky kouře a nejméně pět vrtulníků létalo nad oblastí v marné snaze objevit útočníky. Na základně pak přistálo několik záchranných vrtulníků, přené údaje o počtu ztrát však nebylo možno zjistit.

Sestřelen špionážní letoun

Americká armáda oznámila, že jeden z jejích výzvědných bezpilotních letounů se ve středu v noci zřítil nad Mosulem. Podle oznámení vojáci na místě jeho pádu zjistili, že nedošlo k žádným škodám ani civilním ztrátám. Ze zprávy však vyplývalo, že se jim nepodařilo najít vrak zříceného letounu, který zřejmě našli a ukryli místní lidé.

Další ozbrojené akce a bombové útoky

Tři ostřelovači zasáhli v 11:00 současně tři vojáky z americké pěší hlídky, pohybující se v doprovodu Humvee po čtvrti Thilá v Ramádí. Zbytek hlídky zachvátila panika, někteří vojáci začali bezhlavě střílet, jiní se utíkali schovat do okolních domů, kde použili žen a dětí jako lidských štítů, dokud na místo nedorazila posila včetně vrtulníku. Pak začali prohledávat domy a pátrat po střelcích, ale nenašli už nikoho.

V poledne zasáhla bomba v Ámiríjat al-Fallúdža americkou obrněnou kolonu, zničila jedno z vozidel, čtyři vojáky zabila a dva zranila.

Odpoledne explodovala v západní části města bomba pod americkou hlídkou, zcela zničila její Humvee a poškodila další vozidlo. Ve zničeném Humvee viděli svědkové dvě úplně ohořelá těla.

V poledne zasáhla bomba v Ámiríjat al-Fallúdža americkou obrněnou kolonu, zničila jedno z vozidel, čtyři vojáky zabila a dva zranila.

Odpoledne explodovala v západní části města bomba pod americkou hlídkou, zcela zničila její Humvee a poškodila další vozidlo. Ve zničeném Humvee viděli svědkové dvě úplně ohořelá těla.

Sedm minometných střel zasáhlo kolem 14:00 americko-irácké kontrolní stanoviště na silnici spojující Bajdží a Síníju. Stanoviště bylo vážně poškozeno, čtyři američtí a tři iráčtí vojáci byli zabiti. Další tři Američané byli přitom zraněni.

V Hillá vybuchla ve 14:30 bomba pod americkou hlídkou, zničila Humvee, čtyři vojáky v něm zabila a dva zranila.

V Latífíji zasáhla exploze bomby v 15:00 americkou hlídku, zničila rovněž Humvee a zabila pět vojáků.

Bomba vybuchla také na silnici vedoucí k mezinárodnímu letišti v západní části Bagdádu. Zničila Humvee americké hlídky a jeho posádku zabila nebo zranila.

Konvoj amerických cisteren a kamionů najel v 16:00 v Baládu na bomby, které současně explodovaly. Zničily zcela jednu cisternu a poškodily kamion, zabiti byli tři řidiči.

V Ridwáníji na jihozápadě Bagdádu zaútočila skupina bojovníků na kolonu opancéřovaných automobilů bezpečnostní společnosti, zapálil jedno z aut, zabili dva cizince a čtyři zranili.

Atentát

V okrsku Džanína v Basře zastřelili bojovníci podplukovníka Ibráhíma Chalíla ar-Ráwího, člena výzvědné služby loutkové Irácké národní gardy. Korespondent Mafkarat al-Islam přitom podotkl, že národní garda je výlučně šíitskou institucí, která nepřijímala do svých řad, zvláště ne mezi důstojníky, žádné sunnity.

Pátek 12. srpna 2005

Masakr v Ramádí

Americký tank stojící před mešitou v ramádské čtvrti Sadžáríja zahájil palbu na věřící vycházející po pátečních společných modlitbách z mešity a více než 40 z nich zasáhl. Dr. Umar al-Ání, ředitel místní nemocnice, sdělil korespondentovi Mafkarat al-Islam, že na místě bylo zabito 19 lidí, z toho sedm dětí. Ostatní byli ve vážném stavu převezeni do nemocnice. Podle svědků pokračoval voják na tanku v palbě z kulometu asi tři minuty.

Imám mešity prohlásil, že pohřeb obětí se bude konat v sobotu 13. srpna.

Korespondent uvedl, že událost je dokladem paniky, která zachvátila americké vojáky v Iráku. Mají strach zvláště z mešit, protože vědí, co znamenají pro irácký lid vůbec a pro odboj zvlášť. Od počátku invaze byly mešity v Ramádí, Mosulu a Fallúdže místy útoků na civilisty, ale dosud nikdy takového masakru jako nyní v Ramádí.

Fotografie mladých obětí, zraněných při masakru ZDE

Ostřelování základny Warrár

Americkou základnu západně od Ramádí zasáhlo ve 2:30 osm raket Kaťuša. Obyvatelé okolí slyšeli ze základny exploze a pozorovali stoupající mraky hustého kouře. Nad okolím základny létaly v malé výšce bojové letouny a vrtulníky. Američtí vojáci pak obsadili čtvrť Ta'mím a ulici Baríd ve městě.

Sebevražedný útok v Hítu

Odpoledne najel sebevražedný útočník s cisternou, obvykle užívanou pro rozvoz vody a naloženou výbušninou na strategické silnici z Ramádí na sever země do americké kolony, která směřovala s posilami k Hadíthě. Odpálil se u transportního vozidla, které zcela zničil a usmrtil 11 amerických vojáků.

Sestřelení letounů

Za svítání byla nad zemědělskou oblastí Latífíje sestřelen bezpilotní špionážní letoun. Zřítil se ve 4:00 a o hodinu později stále ještě hořel.

Ráno zasáhl odboj nad Kirkúkem raketou vrtulník Apache a ten se zřítil k zemi. Podle amerického oznámení byla jeho posádka zraněna, pravděpodobně ale byla při pádu usmrcena, protože Američané uzavřeli širokou oblast kolem místa pádu a zřejmě po tělech posádky pátrali.

Další bojové akce a útoky

Časně ráno podnikla skupina bojovníků v okrsku Mušáhada severně od Bagdádu útok na kolonu automobilů GMC. Došlo k 25minutovému boji, v němž byla zničena dvě GMC a zabito pět jejich pasažérů -- zřejmě agentů CIA. Útočníci se pak bez potíží stáhli.

V Tádží na severu Bagdádu explodovala v 8:00 bomba pod americkou kolonou, zničila Humvee, zabila pět vojáků a šestého zranila.

Na silnici spojující jihoiráckou Násiríji s Basrou zasáhla exploze bomby americkou hlídku, zničila Humvee, zabila dva vojáky a tři zranila.

Kolem 9:00 zasáhl výbuch bomby na dálnici v bagdádském předměstí Durá americkou kolonu, zničil Humvee, tři vojáky zabil a dva zranil. Na stejném předměstí explodovalo vedle projíždějící policejní hlídky před polednem zaparkované auto, zranilo dva policisty a dva další Iráčany.

Dvě bomby instalované kousek od sebe zasáhly kolem 14:00 americkou kolonu projíždějící Abú Ghurajb. První zničila Humvee, druhá transportní vozidlo Zil. Zabito bylo celkem sedm Američanů a tři další vážně zraněni.

Ve 14:30 vybuchla bomba pod americkou hlídkou na dálnici do Tikrítu, zničila Humvee a zabila čtyři vojáky. Při prohledávání okolí zatkli Američané tři osoby jako podezřelé z účasti na útoku.

Kolem 16:00 zasáhl výbuch bomby americkou hlídku ve čtvrti Šuhadá v Júsufíji jižně od Bagdádu. Ve zničeném Humvee byli zabiti tři vojáci a tři další zraněni.

V předměstí Rašídíja na severu Bagdádu zničil v 16:00 výbuch bomby jedno Humvee z americké kolony a další zneškodnil, zabil čtyři vojáky a tři další zranil.

Atentát

Exploze bomby zabila večer v Kirkúku podplukovníka irácké policie Nizáma Abdalláha z policejní stanice Ázadí na severu města. Spolu s ním bylo údajně zabito několik "civilistů" a zraněni další tři policisté.

Sadrovo hnutí odmítlo federalistické snahy jihu

Oficiální mluvčí úřadu Muqtady as-Sadra v Bagdádu Abd al-Hádí ad-Darádží oznámil, že jejich hnutí odmítá myšlenku federalizace Iráku, jíž by byla země rozdělena na sektářské bázi. Prohlásil, že postoj Muqtady as-Sadra k této otázce je jasný a neměnný.

Oznámení bylo odpovědí na prohlášení vůdce strany SCIRI Abd al-Azíze al-Hákima, požadující vytvoření zvláštního šíitského státu, který by se oddělil od provincií středního a jižního Iráku současně s oddělením Kurdistánu na severu, a tyto státy by byly pouze volně spojeny ve federaci.

Sobota 13. srpna 2005

Pohřeb mučedníků v Ramádí

Stovky obyvatel Ramádí se přišly rozloučit se 23 mučedníky, zastřelenými při pátečním masakru (původní počet 19 se zvýšil o ty, kdo na následky zranění zemřeli později). Účastníci pohřebního průvodu nesli transparenty s červenými nápisy, které byly jasným poselstvím okupačním silám, že válka mezi nimi a obyvateli Ramádí bude pokračovat, dokud okupanti do posledního neodejdou z iráckého území. Pohřbu se zúčastnilo i několik velitelů odboje. Jeden z vůdců První armády Muhammadovy řekl, že chladnokrevný masakr Američané zaplatí dvojnásobnou ztrátou.

Korespondent Mafkarat al-Islam pořídil fotografie pochodu, aby jimi vyvrátil tvrzení americké armády a západních médií, že na mešitu zaútočila al-Qá'ida, což rozhodně popřeli lidé, kteří byli na místě masakru.

Foto z pohřbu ZDE

Fallúdža

V průmyslové zóně města explodovala v 10:00 bomba, ukrytá v kontejneru na odpadky, když kolem ní projížděla americko-irácká hlídka. Zničila Humvee a pickup, zabila tři americké a dva irácké vojáky.

Američtí a iráčtí vojáci podnikli razii v domech čtvrti Nuwwáb ad-Dubbat a 7. dubna v centru města, kde pátrali po bojovnících a zbraních. Zatkli přitom sedm místních civilistů. Současně zostřili bezpečnostní opatření kolem města, zřídili řadu dalších kontrolních stanovišť a zátarasů na silnicích, čímž místním lidem dále ztížili možnost pohybu.

Řada amerických vojáků doprovázených čtyřmi vrtulníky, asi 20 obrněnými vozidly a 10 tanky vpadla za svítání do obytného komplexu v Ámiríjat al-Fallúdža a zatkla manželku Abdalláha Muhammada Husajna zvaného Abú Á'iša, jehož v bytě nenašli. Korespondent Mafkarat al-Islam ke zprávě uvedl, že Abú Á'iša byl v téže době zatčen v Bagdádu, což ale Američanům nevadilo, aby jeho ženu, Umm Á'išu, bezdůvodně drželi v zajetí dále. Proto obyvatelé města uspořádali v 11:00 demonstraci a žádali její okamžité propuštění. Delegace z Fallúdže a z Ámiríjat al-Fallúdža přednesly žádost americkému generálovi, který prohlásil, že Umm Á'iša bude po dokončení výslechu propuštěna ve 12:00. Nakonec však byla propuštěna až po novém protestu a hrozbě, že pokud se tak nestane do odpoledních modliteb, věci "by se mohly vymknout kontrole", až v 15:30.

Sebevražedné útoky

Sebevražedný útočník, oblečený ve vestě naplněné výbušninou, se od rána procházel sem a tam na křižovatce Charnabát v západní části Ba'qúby a zřejmě čekal na příjezd americké kolony. Nakonec se kolem poledne vrhl na americkou pěší 15člennou hlídku, odpálil se a zabil pět příslušníků námořní pěchoty a čtyři další zranil.

Ve 14:00 najel útočník s autem naloženým výbušninou v Tal Afáru do americké pěší hlídky a v jejím středu se odpálil. Usmrtil nejméně osm Američanů a čtyři zranil.

Ostřelování základny v Sámarrá

Večer odpálil odboj šest silných raket Taríq, které zasáhly různé části americké základny v západní části města. Nad základnou se po zásazích objevily mraky kouře a asi hodinu se z ní pak ozývaly druhotné exploze. Podle sdělení členů irácké armády a hasičského sboru, který byl povolán k hašení požárů, byl jednou z raket zasažen sklad zbraní a munice

Další ozbrojené a bombové útoky

V 8:00 zasáhla exploze bomby v Tádží na okraji Bagdádu konvoj amerických kamionů a zapálila dva kamiony a usmrtila tři řidiče.

O půl hodiny později vybuchla bomba v bagdádském předměstí Durá pod americkou kolonou, z níž zničila Humvee, čtyři vojáky zabila a dva zranila.

Pod kolonou transportních vozidel Zil naložených americkými vojáky explodovaly v 9:00 současně dvě bomby instalované a vedlejší silnici mezi Hadíthou a Haqláníjí. Výbuch zničil jedno z vozidel a druhé poškodil, zabito přitom bylo nejméně osm vojáků a tři zraněni.

Bomba zničila Humvee v zemědělské oblasti u Dulu'íje, v němž uhořeli dva američtí vojáci. Američané na útok odpověděli střelbou po okolí a zranili dva rolníky, kteří se nacházeli poblíž. Pak na dvě hodiny uzavřeli silnici, aby mohli mrtvoly odvézt.

Jiná bomba explodovala v 11:00 pod americkou hlídkou nedaleko Mušáhady severně od Bagdádu. Ve zničeném Humvee zemřeli tři vojáci a dva utrpěli zranění.

V poledne najel na bombu v Chán Dárí u Abú Ghurajb americký konvoj sedmi kamionů se zásobami směřující do Fallúdže. Jeden z kamionů úplně shořel.

V Mahmúdíji jižně od Bagdádu vybuchla bomba pod americkou hlídkou ve 13:00, zničila rovněž Humvee a zabila všech pět vojáků v něm.

Misionáři pod ochranou okupantů vnucují křesťanství

Mafkarat al-Islam přinesl zprávu o činnosti Křesťanské biblické společnosti v Bagdádu. Ačkoli je společnost teprve ve stádiu registrace jako nezisková organizace, organizuje už o aktivitách, jako je např. Rok Bible -- sérii debat a lekcí, vedených křesťanskými duchovními. Počítá se také s programem christianizace dětí. Úřadovnu společnosti v Bagdádu řídí Nábíl Umíš, člen Biblické společnosti v Jordánsku. Webová stránka Christian Today uvedla, že společnost ve spolupráci s jinými misionářskými organizacemi distribuovala už po Iráku tisíce Biblí v arabštině.

Kolumbijští žoldáci mají pomáhat americké armádě

Americká společnost EPI se sídlem v Ecuadoru oznámila, že je schopna poskytnout americké armádě asi 1000 bývalých kolumbijských vojáků, jejichž platy by byly menší než polovina platů vojáků amerických. Společnost řídí Američan Jeffrey Shippy, který je podle článku kolumbijského listu El Tiempo v současné době v Bagdádu.

"Izraelská" cestovní agentura připravuje cesty do Iráku

Víkendová příloha sionistického listu Jediot Achronot přinesla právu, že cestovní agentura v Hajfě organizuje cesty z Tel Avivu k tzv. hrobkám saduceů v severní části okupovaného Iráku. Zpráva se objevila den poté, co Irák tajně navštívil "izraelský" úředník pro turistiku mezi Irákem a "Izraelem" Aharnon Afroni s doprovodem sionistických podnikatelů a sešel se se členy tzv. kurdské vlády.

Inzerované cesty mají probíhat letecky přes Turecko, před útoky odboje mají turisty chránit kurdští pešmergové. Kurdové jim také poskytnou nové pasy, které zatají jejich skutečnou identitu.

Kromě hrobek saduceů hodlají navštívit také "Abrahámovu hrobku" v Uru v jižním Iráku, jakož i hrobky Noema a Ezechiela.

Zdroj: ZDE