Je krásné mít tak dočista dočista vymytý mozek. Sbohem, pochybnosti. Adieu, rozervanosti. Zpitomělý jejím nadhledem jsem se zcela zbytečně zeptal: Dobrá. Tedy v noci taková žena pracuje, pak se věnuje dětem. A kdy se vyspí? Píárka na mě pohlédla s despektem. Všechno je o organizaci práce. Já třeba spím 7 hodin. Divil byste se, co musím stihnout. Další otázku jsem si mohl fakt ušetřit. Máte děti?

Vypjala pevné obnažené bříško. To myslíte vážně? V rozpacích jsem otočil hlavu ke dveřím. Stálo tam zmoklé lidství a hledělo do země. Nevím, na kolik dveří toho dne klepalo, ale bylo jisté, že tady se nezdrží, ani co by okapalo.

Potkáte-li ho někdy, vyřiďte mu, že je mi líto, že jsme neodešli spolu. Ten večer jsem pochopil, že nikdy nebudu mít stotisícový plat. A málokdo v mém věku. Máme mozky příliš zanesené životem. Ještě dnes se jim zdávají barevné sny. Ještě dnes vidí pestrý svět. Ne a ne z nich dostat všechny valéry nesmytelného bytí. Ano, ani ta pitomá slza není dost malá, když utkví na řase proti světlu, aby se do ní nevešla celá duha. Ano, ani kdybychom byli barvoslepí, nebudeme už nikdy vidět černobíle. To je ten malér. A nejde jenom o velké bolesti světa, záplavy, hurikány, projevy terorizmu, od státního až po individuální, živené fanatizmem, xenofobií či chamtivostí anebo zoufalstvím, na které má každá vymytá hlava odpověď srozumitelnou všem vymytým hlavám. Ty unavené ženičky jsou tu přece od toho, abychom si před půlnocí mohli skočit pro šampaňské. A basta. Vymyté hlavy mají vždycky pravdu.

Ale..., ruku do míst, kde bývalo srdce, troufli byste si je vyrazit z práce, kdyby čirou náhodou odmítly makat na noční? Anebo jim alespoň srazit tisícovku z  nepatrného platu?

Za to, že si neváží takové vymoženosti, jakou je příležitost věnovat se po noční dětem?

Pokud to zvládnete, nemusíte ještě házet klíče od ráje konzumu do žita. Pokud ne, zkuste na sobě ještě trochu popracovat. Méně číst, více sledovat realitytelevizi. Například.

A nepřemýšlet. Hlavně, proboha, nepřemýšlet.

Pro začátek bych vám mohl dát telefon na jednu opravdu interesantní píárdámu. Buďte jisti, že kdyby vás, třeba na ulici, za bílého dne přepadla nějaká myšlenka, dá jí mat.