Úterý 26. července 2005

Američané zahájili proti Fallúdže operaci "Hlodající krysy"

Za svítání zahájila americká armáda novou vojenskou operaci proti Fallúdže pod názvem "Hlodající krysy". Jak se korespondent Mafkarat al-Islam dozvěděl od majora loutkové armády, cílem operace má být usmrcení nebo zatčení příslušníků odboje ve městě, kteří byli v poslední době "velmi aktivní", a počítá se s jejím dlouhým trváním. Do města v souvislosti s tím dorazil nový americký velitel, jehož nástup doprovázelo šest letadel a řada vrtulníků, podél jeho příjezdové cesty bylo rozmístěno na 50 vojenských vozidel a nevídaný počet iráckých loutkových vojáků. Pro obyvatele čtvrtí Mu'allimín, Muhandisín a Šuhadá byl v té době vyhlášen zákaz vycházení a obchodníkům bylo nařízeno uzavřít obchody.

V 10:00 pozatýkala námořní pěchota doprovázená iráckými kolaboranty při razii asi 50 osob, o nichž údajně měla informace, že patří k odboji. Podle tvrzení svědků přitom vojáci v prohledávaných domech také -- jako obvykle - kradli.

Američané pak vyhlásili, že zatknou každého novináře ve městě, který se nebude moci prokázat jimi vydaným průkazem nebo který bude fotografovat či pořizovat interview. Všichni novináři se musí nejdříve hlásit americkým silám před městem, než začnou podnikat jakoukoli novinářskou činnost ve městě. Civilistům přicházejícím do města vojáci při prohledávání zkonfiskovali všechny kamery a mobilní telefony.

Současně americké síly rozšířily po městě fotografii předsedy Poradní rady fallúdžských mudžáhidů šajcha Abdalláha al-Džannabího s nabídkou 50 000 dolarů za jeho chycení nebo napomáhání při dopadení. Podle informace člena tzv. iráckých protiteroristických sil získali Američané informace, že šajch s několika dalšími členy rady jsou opět ve městě a pokouší se obnovit její činnost, a dokonce chystají rozhodující bitvu s okupanty. Podle místních lidí jde však jen o propagandu, sloužící k ospravedlnění dalšího útoku na město.

Od odpoledne až do noci ostřeloval odboj americké síly v Ámiríjat al-Fallúdža raketami Grad. Až do města bylo jen kolem 21:00 slyšet 15 silných explozí.

Další americký vrtulník sestřelen nad Rawou

Ještě v úterý dopoledne pokračovalo bezvýsledné pátrání Američanů po posádce vrtulníku Apache, který v pondělí zasáhla střela odboje nad starou částí města. Podle oznámení odbojové organizace, která se k sestřelení přihlásila, se hořící stroj zřítil na prázdnou budovu a nikoho nezranil.

Sebevražedný útok v Mosulu; k městu se stahují vojenské kolony

Kolem poledne najel ve čtvrti Islá az-Zirá'í sebevražedný útočník s autem do kolony amerických vojenských vozidel a odpálil se. Exploze zničila jedno a poškodila druhé Humvee a zabila nebo zranila 11 vojáků. K akci se přihlásily Salafíjské brigády Barrá' ibn Málika.

Odpoledne se po městě rozšířila zpráva, že se sem od Bagdádu blíží silné kolony amerických vozidel, doprovázené letadly. Šlo o více než 200 vozidel námořní pěchoty. Po městě samém se mezitím rozmístily stávající americké síly, obsadily pět hlavních mostů a znemožňovali komukoli vstup do města nebo jeho opuštění.

V Ramádí nalezena těla 12 iráckých vojáků

V poledne objevili američtí vojáci těla 12 příslušníků irácké loutkové armády (mezi nimi tří důstojníků), popravených střelbou do hlavy. Stalo se tak den po útoku odboje na kolonu irácké "armády" v oblasti Bú Faradž severozápadně od Ramádí.

Bombové a jiné útoky

Kolem 9:00 vybuchla ve středu Latífíje bomba pod americkou hlídkou, zničila Humvee, zabila pět příslušníků námořní pěchoty a posledního zranila. Podle tvrzení příslušníka irácké loutkové armády usmrtil výbuch celou posádku a Američané pak zatkli pachatele, u něhož našli odpalovací zařízení. To však zase odmítali civilní svědkové exploze, podle nichž Američané nechytili nikoho.

Dopoledne zasáhla bomba také další americkou hlídku v Abú Ghurajb. V tomto případě poškodila Humvee a zabila dva vojáky a iráckého tlumočníka, další dva vojáci byli zraněni.

Agentury večer oznámily, že při útoku asi 20 bojovníků bylo zabito přes 20 zaměstnanců věznice v Abú Ghurajb, kteří se autobusem vraceli z práce. Američané pak kolem místa útoku vytvořili kordon a pátrali po útočnících. Ve středu korespondent Mafkarat al-Islam údaje upřesnil na 23 zabitých a 19 zraněných kolaborantů. Podle sdělení poručíka loutkové policie šlo vesměs o členy vězeňské stráže a nikoli čističky vody, jak hlásily první agenturní zprávy.

Obyvatelé Umm Qasru protestují proti stavbě kovových zátarasů nabitých elektřinou Kuvajťany na iráckém území

Ráno pokračovaly protesty místních obyvatel proti kuvajtským vojákům, budujícím kovové zátarasy nabité elektřinou asi 2 km od irácko-kuvajtské hranice na iráckém území. Jak sdělil korespondentovi Mafkarat al-Islam člen místní rady Dáwúd Sulajmán, někteří z kuvajtských vojáků provokovali Iráčany tím, že jim přitiskli ústí zbraně k tváři a donutili je k útěku. Někteří je i bili, což situaci jen vyostřilo. Během protestů byli čtyři Kuvajťané zraněni hozenými kameny.

Na otázku, kdo proti kuvajtským vojákům protestoval, korespondent odpověděl: "Ti, kdo přišli včera a dnes demonstrovat, byli Iráčané -- sunnité a šíité -- kteří tu žijí."

Američané udělili občanství vojákům, kteří slouží v jejich armádě v Iráku

V Bagdádu uspořádala americká armáda ceremoniál, při němž bylo 147 osobám z řad okupační armády uděleno americké občanství. Šlo o příslušníky 46 zemí, především Mexika (27 osob), Filipín (15), Jamajky (9), Nikaraguy (8), Nigérie (5), Číny včetně Tchajwanu, Indie, Vietnamu a dalších.

Podle sdělení americké armády v současné době slouží v americké armádě na 45 000 osob, které nemají americké občanství.

Odboj prohlásil TV al-Arabíja za zaujatou

V mešitách v Hítu a Ramádí bylo dopoledne rozšiřováno prohlášení odboje, vyzývající všechny odbojové skupiny, aby neposkytovaly neposkytovaly žádná prohlášení satelitní TV al-Arabíja, protože její zpravodajství je podle jejich názoru zaujaté.

Středa 27. července 2005

Pokračuje americká operace ve Fallúdže

Zatímco Američané pokračují ve své operaci proti městu, zdejší odboj provedl dopoledne čtyři útoky proti nim a donutil americké vojáky ukrýt se v budovách školy a vládních úřadů. V noci na středu najel sebevražedný útočník na silnici mezi Ámiríjat al-Fallúdža a Habbáníjí do americké kolony, zničil dvě Humvee a zabil nebo zranil v nich několik vojáků.

V 10:00 došlo k explozi pod hlídkou na ulici Bú Isá, která bránila obyvatelům ve vstupu do města nebo jeho opuštění. Zničeno bylo Humvee, v němž tři vojáci zemřeli a čtvrtý byl zraněn. Další dva útoky v poledne a v 15:00 souvisely s příjezdem amerických sil od Ámiríjat al-Fallúdža. Celkem jedenáct raket zasáhlo americké síly a zabily podle iráckého loutkového vojáka 13 příslušníků námořní pěchoty.

Ve 20:45 zasáhlo sedm silných minometných střel soustředění amerických vojáků v Ámiríjat al-Fallúdža. O 15 minut později vypálil odboj dalších sedm střel na tamní továrnu, z níž si Američané přede dvěma měsíci zřídili základnu.

Ostřelování základen

Tři rakety středního doletu dopadly v 16:00 na americkou základnu východně od Hítu. Obyvatelé blízké vesnice slyšeli tři exploze, po nichž následovalo několik sekundárních explozí munice a nad základnou se objevily mraky kouře.

Bombové a jiné akce odboje

U vesnice Rúmmána u Qá'imu zaútočil oddíl bojovníků na 5 km vzdálený americký tábor. K vesnici pak vyrazila americká kolona s úmyslem hledat a pronásledovat bojovníky, ale u západního okraje vesnice je zastavila bomba instalovaná u silnice. Zničila obrněné vozidlo a zabila nebo zranila jeho šestičlennou posádku. Bojovníci pak na zbytek kolony zaútočili palbou, zničili dvě Humvee a zabili či zranili dalších osm Američanů.

Při útoku skupiny bojovníků na americkou kolonu bylo v 8:00 jižně od Dulu'íje zničeno obrněné vozidlo a Humvee. Podle svědků bylo v pětiminutové palbě zabito pět a zraněni tři vojáci.

Ve stejnou dobu explodovalo v Rawě zaparkované auto, zničilo jedno a poškodilo druhé Humvee, čtyři Američany zabilo a pět dalších zranilo.

Další oddíl bojovníků přepadl kontrolní stanoviště iráckých kolaborantů u hlavního bagdádského vodovodu ve vesnici Nadím u Tárimíje. Zapálili tu dva tanky a zabili devět loutkových vojáků. Stanoviště pak obsadili a opustili je teprve, když se blížilo množství amerických vojáků doprovázených iráckými silami.

Kolem 9:00 zasáhla exploze bomby na hlavní silnici vedoucí z Ba'qúby do Miqdádíje kolonu pěti obrněných vozidel a tří Humvee, jedno obrněné vozidlo zničila, zabila dva a zranila tři vojáky.

Ve 13:00 vybuchla v severní části Mosulu bomba pod americko-iráckou hlídkou, zničila americké vozidlo na přepravu vojáků, v němž osm vojáků zabila nebo zranila.

V centru Sámarrá zničil výbuch bomby pod americko-iráckou hlídkou ve 14:00 Humvee a poškodil pickup loutkových sil, zabil jednoho a zranil tři Američany; policie ztratila dva muže a další dva byli zraněni.

Odpoledne zasáhl v Saqlawíji střelec člena tzv. národní gardy a usmrtil ho na stejném místě, na němž byl předchozího dne stejným způsobem usmrcen americký voják.

Při odpoledním útoku na americko-iráckou hlídku bylo v centru Ramádí bombou zničeno Humvee; v následné palbě zničila skupina bojovníků další Humvee a pickup, zabila čtyři americké a tři irácké vojáky a dalších šest Američanů zranila. Podle svědků byli zraněni rovněž dva z bojovníků, ale podařilo se jim z místa útoku včas dostat.

Kolem 16:00 explodovala bomba na silici mezi Iskandaríjí a Džarf as-Sachr jižně od Bagdádu, z kolony osmi vozidel zničila jedno obrněné vozidlo a zabila nebo zranila šest vojáků v něm.

Teprve ve středu přiznala americká armáda ztrátu čtyř vojáků, zabitých v neděli v noci při explozi bomby jihozápadně od Bagdádu.

Donald Rumsfeld nečekaně navštívil Bagdád

Rumsfeld v Bagdádu jednal s představiteli americké armády a jejich iráckými sluhy. Vzápětí po příjezdu nařídil, že sepsání irácké ústavy musí být dokončeno do 15. srpna: "Nechceme žádné odklady ...Je čas pohnout se kupředu."

Důvod náhlé návštěvy nebyl zjištěn, došlo k ní však v době evidentního zhoršení situace Američanů v zemi. Podle některých pozorovatelů přibývá náznaků toho, že Spojené státy hledají cestu, jak se zachováním tváře z Iráku vycouvat. Důkaz pro tyto analýzy poskytl americký generál George Casey, který v rozhovoru s novináři prohlásil, že podle jeho názoru by stahování amerických vojáků mohlo začít na jaře 2006.

V době Rumsfeldovy návštěvy zasáhlo18 raket Grad centrální, jižní a severní část bagdádského mezinárodního letiště. Podle nepotvrzených práv bylo poškozeno několik budov. Nad letištěm po útoku křižovaly delší dobu vrtulníky a bojová letadla.

Současně ostřeloval odboj čtyřmi raketami bagdádskou tzv. Zelenou zónu.

Nalezeno tělo další mučené oběti loutkových sil

Tzv. policejní přepadové síly vpadly v úterý 21. července do domu Sajfa Sulajmána ad-Dulajmího v bagdádské čtvrti Ámil a zatkly ho po potyčce, k níž došlo mezi ním a policejním důstojníkem. O dva dny později bylo jeho tělo se zjevnými stopami mučení nalezeno v hromadě odpadků. Příbuzní potvrdili, že policie hledala původně v domě Sajfova bratra. Když se jeden z důstojníků bez dovolení hrnul do ložnice, došlo k potyčce. Policisté nejprve Dulajmímu vyhrožovali smrtí, pak ho zatkli a odvedli.

Rada muslimských ulamá ve středu tento násilný akt odsoudila.

Rada ulamá žádala propuštění alžírských diplomatů

Rada muslimských ulamá vyzvala únosce unesených alžírských diplomatů, aby je nezabíjeli a propustili je, protože jejich vláda vyjádřila jasně svůj odpor proti okupaci Iráku a vyzvala cizí vojska,aby se z Iráku stáhla.

Později během dne však Základna džihádu v Zemi dvou řek prostřednictvím internetu ohlásila, že oba unesené diplomaty popravila s tím, že zatímco byl celý svět vzrušen únosem dvou diplomatů, ale "když křižáci zatkli ženu z Rawy a další ženu z Kartáníje, nemluvil o tom vůbec nikdo."

V Basře zavražděn policejní důstojník

Skupina bojovníků zastřelila v centru Basry vysokého důstojníka loutkové policie v jeho autě. Zraněni byli současně tři z jeho průvodců. Zdejší policie je všeobecně známa tím, že je ovládána Brigádami Badr.

Policie po atentátu vpadla do Mustafovy mešity ve čtvrti Qibla s tím, že pátrá po atentátnících. Mešitu obklíčilo 50 policejních vozů, policisté pak vyhnali z mešity věřící a o něco později zabránili ve vstupu do ní i jejímu imámovi, členu rady ulamá, přičemž ho jeden z policistů udeřil do tváře.

Čtvrtek 28. července 2005

Boje ve Fallúdže a okolí

V noci na čtvrtek zasáhla exploze bomby americko-iráckou hlídku nedaleko Velké mešity na západě města, usmrtila jednoho amerického a tři irácké vojáky, dalšího Američana a příslušníka loutkových sil zranila.

Kolem 1:00 ostřeloval odboj tábor americké armády severně od Fallúdže. Tři rakety Grad středního doletu v něm způsobily tři silné exploze.

Kolem 13:00 vybuchla na silnici poblíž úřadu regionální správy, nyní obsazené americkou armádou a používané jako její štáb, bomba pod americko-iráckou hlídkou. Po výbuchu shořelo Humvee, zabiti byli dva američtí a tři iráčtí vojáci, další dva Američané utrpěli zranění.

Atentát na policejního velitele v Hadíthě

Při útoku čtyř mudžáhidů na konvoj policejních automobilů ve čtvrti Šurta v centru Hadíthy byl zničen pickup a bílý Landcruiser, v němž seděl velitel místní policie, který byl vlastním terčem útoku. Byl také na místě usmrcen i se sedmi průvodci. Údaje potvrdil člen irácké loutkové armády, který současně popřel zprávy, že kolonu zasáhl sebevražedný útočník.

Sebevražedné útoky

V 11:30 najeli dva sebevražední útočníci s auty v centru Latífíje do americké kolony. První z nich se odpálil v čele kolony, zničil jedno Humvee a druhé zapálil. Když se vojáci shromáždili kolem zasažených vozidel, najelo druhé auto do betonové bariéry, kterou kolem sebe postavili a zničilo obrněné vozidlo. Celkem bylo usmrceno devět amerických vojáků a deset zraněno. Dvojitý útok ohlásila i loutková policie, podle níž však byli jen tři vojáci zabiti a sedm zraněno.

Při odpoledním sebevražedném útoku u vjezdu do města Šahrabánu u Ba'qúby najel útočník do vojenské kolony osmi Humvee, z nichž jedno zničil a druhé poškodil, přičemž zabil a zranil osm vojáků.

Ostřelování základen

Krátce po půlnoci zasáhly tři rakety Grad středního doletu americkou základnu severně od Fallúdže, kde způsobily silné exploze a požár.

V 18:30 zasáhly čtyři rakety Grad středního doletu americkou základnu ve čtvrti Qádisíja na západní straně Sámarrá, kde také způsobily požár.

Další akce odboje v Bagdádu ...

Americkou základnu v západobagdádském okrsku Azamíja zasáhlo v 9:30 osm minometných střel.

V 11:00 vybuchla na hlavní ulici obce Bú Hišma na severním okraji Bagdádu bomba pod obrněnou kolonou, zničila jedno obrněné vozidlo, zabila čtyři a zranila dva americké vojáky.

Odpoledne zaútočil oddíl bojovníků na americko-irácké kontrolní stanoviště na silnici k mezinárodnímu letišti ve čtvrti Ámiríja. Podle údajů svědků zneškodnili obrněné vozidlo, zničili pickup, dva americké vojáky zabili a tři zranili. Kromě toho bylo zabito pět iráckých vojáků a tři zraněni. Většina iráckých vojáků však na počátku útoku utekla do bezpečí okolních domů.

... a ostatních městech

V centru Násiríje došlo kolem 8:00 k explozi bomby pod italsko-iráckou hlídkou, která zničila irácké vozidlo a zneškodnila italské. Zabiti přitom byli tři iráčtí vojáci a zraněni čtyři Italové.

V 9:00 explodovala bomba pod kolonou amerických vojáků severně od Sámarrá. Zničila Humvee a zabila čtyři vojáky v něm.

Ostřelovač zasáhl a usmrtil dopoledne ve čtvrti Muhandisín v centru Bajdží dva americké vojáky z pěší hlídky, která pátrala po bombách, jež měly být údajně na hlavní ulici čtvrti instalovány.

Při útoku skupiny bojovníků na kontrolní stanoviště loutkových vojáků v Ba'qúbě byli tři vojáci zabiti a čtyři vážně zraněni.

Terčem útoků se před polednem stala další dvě stanoviště iráckých kolaborantů u města Chán Bání Sa'd jižně od Ba'qúby, vzdálená od sebe pouhý kilometr. Při těchto útocích byli tři vojáci zabiti a šest zraněno.

Jižně od Bajdží podnikla skupina bojovníků po poledni útok na konvoj kamionů se zásobami pro americkou armádu. Zapálili tři kamiony, zabili čtyři řidiče a dva zranili.

Poblíž bývalé budovy místní správy, nyní amerického štábu ve fallúdžské čtvrti Dubbat zasáhl ve 13:00 výbuch bomby americko-iráckou hlídku, zapálil její Humvee, zabil dva americké a tři loutkové vojáky a další dva Američany zranil.

Odpoledne došlo k rozsáhlému útoku na americkou hlídku v Habbáníji. V koloně byla mj. i velká hledačka min Washington, pod níž explodovaly současně dvě bomby a vážně ji poškodily. V té chvíli zahájil oddíl bojovníků na kolonu palbu, vozidlo s hledačkou zcela zničil a dva vojáky usmrtil. Událost potvrdil korespondentu Mafkarat al-Islam člen loutkové armády, který dodal, že ve městě byly celkem tři hledačky, z nichž jedna byla nyní zničena.

Ve 21:00 explodovala poblíž fallúdžské velké mešity bomba pod americko-iráckou pěší hlídkou, zabila jednoho Američana a tři irácké loutkové vojáky, další tři Američany a jednoho loutkového vojáka zranila.

Zpřísněná bezpečnostní opatření v Mosulu

Americké síly spolu s iráckými sluhy v rámci zpřísněných bezpečnostních opatření uzavřely v Mosulu čtyři z pěti mostů. Po městě se rozmístilo množství amerických a iráckých vojáků, jaké tu nebylo od počátku okupace. Na koncích mostů a větších ulic byla zřízena kontrolní stanoviště, takže obyvatelům je v podstatě znemožněno dostat se z jedné strany řeky na druhou. Irácké síly to přinutilo převážet ženy přes mosty v policejních vozech, aby se mohly dostat domů.

Agentura QudsPress uvedla, že ke zpřísněným opatřením došlo po návštěvě tzv. ministra vnitra Bajána Džabra ve městě před několika dny. Podle vysoce postaveného zdroje z provincie Ninwa jednal Džabr s představiteli místní bezpečnosti a nařídil provedení bezpečnostních opatření, která by z města vypudila mudžáhidy a do nichž se podle jeho nařízení měly zapojit veškeré loutkové síly včetně tzv. Vlčí brigády.

Pentagon přiznal 12 -- 17 tisíc svých vězňů v Iráku

Oficiální mluvčí amerického ministerstva obrany sdělila, že počet v iráckých vězňů držených americkými silami v tamních věznicích se pohybuje mezi 12 a 17 tisíci. Neuvedla, kolik z nich je uvězněno pro kriminální delikty, kolik proto, že má být ve spojení s odbojem a kolik z nich prostě jen bylo ve špatnou chvíli na špatném místě. Počet se prý často mění, neboť: "občas je velké množství propuštěno."

Třetina amerických vojáků vracejících se z Iráku má psychické problémy

Americká AP přinesla zprávu, podle níž průzkum mezi vojáky vracejícími se z Iráku ukázal, že 30 procent z nich trpí 3-4 měsíce po návratu psychickými problémy. Hlavní chirurg americké armády uvedl, že k těmto problémům patří úzkost, deprese, noční můry, rozčilení a neschopnost soustředit se. Menší skupinu tvoří vážnější případy, u nichž byl diagnostikován posttraumatický stres. Vojenský psychiatr poručík Elspeth Richie sdělil, že bezprostředně po návratu z válečné oblasti jsou vážnější potíže diagnostikovány pouze u 3-5 procent vojáků. V roce 2004 podobný průzkum ukázal, že značnými psychickými problémy trpělo 13 procent vojáků vracejících se z Iráku.

Další nepokoje na kuvajtské hranici

Kuvajtské dělové čluny v poledne intenzivně ostřelovaly domy u přístavu Umm Qasr. Podle zaměstnankyně přístavu byla evakuace lidí z domů velmi obtížná, protože palba přicházela z bezprostřední blízkosti.

TV al-Džazíra mezitím oznámila, že Kuvajt rozmístil své vojáky u hranic po několikadenních protestech Iráčanů proti tomu, že kuvajtští pohraničníci posunuli hraniční kameny 2 km do iráckého území. V posledních dnech docházelo ke srážkám a jeden z demonstrantů střílel z automatu na kuvajtské kontrolní stanoviště, zřízené na irácké půdě.

Loutkový bagdádský režim zahájil podle al-Džazíry jednání s kuvajtskou stranou a guvernér Basry Muhammad Misbah se dohodl s kuvajtským zástupcem ministra vnitra, že zastaví budování kontrolních stanovišť, dokud nebude mezi oběma stranami dosaženo celkové dohody. Guvernér žádal kuvajtskou stranu, aby situaci nevyhrocovala, kuvajtský ministr vnitra Nawáf al-Ahmad však nařídil urychlené dokončení výstavby bezpečnostního zařízení na hranici.

Kuvajtští představitelé odmítli protesty Iráčanů v Umm Qasru. Ministr zahraničí šajch Muhammad as-Sabah se odvolal na rezoluci OSN č. 833, která přiznávala Kuvajtu větší území po válce 1990-91.Mimoto dodal, že nová hranice ulehčí boj proti "infiltraci teroristů".

Na tiskové konferenci v Bagdádu pak tzv. irácký ministr zahraničí Hušajr az-Zibárí zdůraznil, že Irák si přeje vyřešit problém s Kuvajtem mírovou cestou. Nový americký velvyslanec v Bagdádu, Americký neokonzervativec afghánského původu Zalmay Khalilzad na téže konferenci prohlásil, že Washington je připraven pomoci při řešení vztahů mezi oběma proamerickými režimy.

Pátek 29. července 2005

Demonstrace v Bagdádu; milion Iráčanů požaduje odchod okupantů

Asi tisíc sunnitů demonstrovalo před bagdádskou tzv. Zelenou zónou proti irácké vládě, kterou obvinili z používání mučení a posílání eskader smrti proti jejich komunitě.

Mezitím šíitští stoupenci Muqtady as-Sadra oznámili, že shromáždili podpisy milionu Iráčanů pod petici, požadující okamžitý odchod amerických a ostatních okupačních vojáků ze země. Šajch Abd ul-Zahra al-Suwajdí řekl při kázání v bagdádské mešitě: "Získali jsme podpisy požadující odchod okupačních vojsk. ... Účelem této petice je ukázat světu, že Iráčané nechtějí v Iráku cizince ..."

Sebevražedné útoky

V 9:00 najel v Ramádí sebevražedný útočník do americké kolony, zničil dvě Humvee, zabil sedm a zranil tři vojáky.

Ve městě Rabí'a, ležícím u syrské hranice severozápadně od Mosulu vjel sebevražedný útočník do shromážděných zájemců o přijetí do irácké loutkové armády, 25 z nich podle policie zabil a 35 zranil. K útoku se na internetu přihlásila Základna džihádu v Zemi dvou řek.

Útočník na motocyklu se v Baládu odpálil u autobusu vezoucího zájemce o práci v irácké armádě. Podle oficiální zprávy byli dva z nich zabiti a dva zraněni.

Ostřelování základen

Od 2:00 do svítání ostřeloval odboj několik pozic okupačních vojáků ve Fallúdže. Čtyři rakety Grad zasáhly americký štáb v budově guvernérského úřadu, dvě rakety současně dopadly na dům Dahhám ve čtvrti Nazal, v němž si Američané zřídili další štáb. O něco později zasáhly čtyři rakety Grad společný americko-irácký štáb ve čtvrti Šuhadá.

Terčem minometné palby se ráno stal též americko-irácký vojenský tábor v Chán Bání Sa'd. Podle korespondenta Mafkarat al-Islam šest střel základnu zcela zničilo a usmrtilo devět amerických a iráckých vojáků.

Čtyři rakety Kaťuša zasáhly vojenský tábor u západního okraje města Dijála a způsobily tam požár.

Dalších šest raket Kaťuša zasáhlo americký štáb známý jako základna Bakara jihozápadně od Kirkúku. Základnou otřáslo šest silných explozí a z různých částí základny stoupal hustý kouř.

V poledne ostřeloval odboj americkou základnu v Habbáníji 17 silnými raketami Grad. Podle korespondenta Mafkarat al-Islam všechny zasáhly základnu, nad niž stoupaly mraky kouře. Po ostřelování na základnu přiletěly velké vrtulníky Chinook. Američané na útok odpověděli dělostřeleckou palbou do míst, odkud rakety vzlétly, ale nebyly žádné zprávy o tom, že by byli někoho zasáhli.

Kolem 16:00 došlo k raketovému útoku na americko-iráckou základnu v jihobagdádském předměstí Durá. Po zásahu čtyřmi raketami Grad se nad základnou objevil kouř a později přiletěly vrtulníky Black Hawk s červeným křížem.

Další akce odboje

V 7:00 explodovala v jižní části Ramádí bomba pod americkou hlídkou, která mířila na univerzitu Anbár. Exploze zničila Humvee, zabila dva a zranila také dva vojáky.

Na dálnici v bagdádském předměstí Tádží zasáhl v 10:00 výbuch americkou kolonu osmi vozidel, z nichž zničil Humvee, tři vojáky zabil a čtvrtého zranil.

V přestřelce mezi mudžáhidy a americkými vojáky doprovázenými loutkovými silami bylo v Ba'qúbě zabito a zraněno nejméně 20 vojáků.

Asi v 11:00 vybuchla bomba pod obrněnou kolonou projíždějící městem Ridwáníja. Zapálila obrněné vozidlo a jeho šestičlennou posádku zabila nebo zranila.

Exploze bomby pod americko-iráckou hlídkou v Sámarrá zničila vozidlo irácké armády, zapálila Humvee, zabila jednoho loutkového vojáka a dalšího zranila.

V Tárimíji zasáhla exploze kamion z kolony zásobovacích armádních vozidel, zabila jeho řidiče a zranila druhého vojáka.

Americkou kolonu na silnici v západní části Abú Ghurajb zasáhla kolem 14:00 exploze bomby, která zničila Humvee. Pod zastavenou kolonou pak vybuchla druhá bomba, vzdálená od první asi 5 metrů, jež zapálila další vozidlo. Nato zbytek kolony zasáhly čtyři minometné střely ráže 82 mm. Podle svědků bylo při celém útoku zabito a zrněno devět vojáků.

Odpoledne explodovala silná bomba pod americkou kolonou na silnici spojující Ámiríjat al-Fallúdža s Habbáníjí. Výbuch zcela zničil jedno Humvee, rozsah lidských ztrát se tamnímu korespondentovi Mafkarat al-Islam nepodařilo zjistit.

V 15:00 vybuchla bomba pod americkou kolonou u severního okraje Tal Afáru, zničila jedno ze šesti obrněných vozidel, zabila dva vojáky a tři zranila.

Terčem útoku se na silnici vedoucí do centra Iskandaríje stala kolona čtyř obrněných aut, jakých obvykle užívají bezpečnostní společnosti. Podle svědků byly dva automobily zapáleny a šest cizinců pracujících ve službách okupantů zabito. Zbývající dva uprchli.

Okupační jednotky zakázaly páteční modlitby

Iráčanům žijícím v oblasti Ba'adž v provincii Ninwa zakázali američtí vojáci zúčastnit se páteční velké modlitby. Jak oznámil tamní korespondent, vojáci jezdili auty po městě a rozhazovali letáky zakazující místním lidem účast na pátečních společných bohoslužbách. Jako důvod se uvádělo, že mezi věřícími přicházejí do mešit "podezřelé osoby", které jdou vzápětí po modlitbě a kázání útočit na americké síly, rozmístěné po městě. Do města přijely desítky dalších vojenských vozidel, houfy vojáků u dveří všech mešit zakazovaly věřícím i kazatelům vstupovat dovnitř.

Sobota 30. července 2005

Duchovní vůdci nařídili nepouštět děti nikam bez dohledu, aby nemohly být zneužity

Rada islámské soudní správy v provincii Anbár vydala nařízení rozšiřované prostřednictvím mešit, jímž rodičům zakazuje, aby ode dneška nechávali děti samotné na ulici. Islámské duchovní autority ustanovily, že rodiče mohou děti nechat jít ven pouze pod dohledem nebo jen kousek ode dveří domu tak, aby mohly doběhnout domů dřív, než se k nim přiblíží američtí vojáci. Korespondent Mafkarat al-Islam v Ramádí oznámil, že rada vydala toto nařízení proto, že v poslední době přibylo pokusů o sexuální útoky na děti, páchaných především americkými vojáky. Kromě toho zneužívají Američané irácké děti jako lidské štíty na ochranu před útoky odboje, když vjíždějí do měst a vesnic -- používání této praxe se značně rozmohlo ve městech Ramádí, Hít, Chálidíja a Qá'im. Korespondent rovněž dodal, že městský muftí v pátek v noci vydal stejné nařízení.

Šíitský duchovní Šajch Muhammad Husajn al-Ámidí, patřící ke stoupencům Muqtady as-Sadra, vyzval v pátečním kázání k témuž: "Je šokující a hanebné, že okupační síly považují děti Iráku za laciné hračky a používají je jako lidské štíty, aby odvrátili útoky odboje."

Rovněž v provincii Dijála jednala řada duchovních s řediteli škol a školek a rodiči, jimž řekli, aby nepouštěli děti na ulici, aby nebyly americkými vojáky obtěžovány nebo zneužity jako lidské štíty.

Tzv. ministerstvo lidských práv v Bagdádu potvrdilo, že během června došlo nejméně k 17 případům sexuálního obtěžování dětí americkými vojáky při cestě ze školy domů. Sedm obětí byla malá děvčátka ve věku 8 - 10 let. Odmítlo upřesnit, v kterých místech k tomu došlo, sdělilo pouze, že šlo o východní a jižní oblast Bagdádu.

Události v Bagdádu

V poledne podnikl odboj raketový útok na tzv. Zelenou zónu. Podle informace korespondenta Mafkarat al-Islam, získané od osoby zaměstnané v zóně, tři rakety Grad zničily dům užívaný k ubytování důležitých osobností a zahraničních vládních činitelů.

Po poledni došlo v okrsku Karradá k útoku na americko-iráckou hlídku. Výbuch bomby zničil jedno vozidlo loutkových sil, poškodil Humvee, zabil tři irácké vojáky a zranil pět Američanů. O 10 minut později zasáhly kolaboranty dvě minometné střely ráže 82 mm, které zničily další vozidlo iráckých sil a zabily nebo zranily jejich čtyři příslušníky.

Další bomba vybuchla pod vozem s členy Brigád Badr odjíždějícím od domu bývalého viceprezidenta Táriqa Azíze v bagdádské Džádiríji, v němž si brigády zřídily své sídlo. Podle zdroje z policejních řad usmrtil čtyři členy brigád, z nichž jeden byl patrně předním činitelem strany SCIRI. Mrtvoly byly převezeny do jedné z bagdádských soukromých nemocnic.

Sebevražedné útoky

V Hítu najel sebevražedný útočník dopoledne do americké kolony, z níž zcela zničil Humvee, v němž zemřeli čtyři vojáci.

Ostřelování základen

Asi v 10:00 zasáhly americkou základnu Saqr v Habbáníji čtyři rakety Kaťuša středního doletu. Na základně byly po explozích vidět ohně a k nebi stoupal kouř.

V 16:00 došlo k ostřelování italské okupační základny v Násiríji. Po zásahu čtyřmi minometnými střelami se nad komplexem objevil kouř.

Sestřelen vrtulník

Nad ovčím trhem v  Rutbě sestřelili Iráčané časně ráno americký vrtulník. Irácká pohraniční stráž potvrdila jeho pád a smrt posádky. Američané po zásahu obklíčili obchodní část města a v 6:00 uzavřeli všechny přístupové cesty do města, aby znemožnili novinářům i místním lidem přiblížit se ke zřícenému stroji.

Exploze bomb a jiné útoky

V ranních hodinách podnikli mudžáhidové na dálnici v oblasti Mušáhada severozápadně od Bagdádu útok na americkou kolonu. Palbou z lehkých a středních zbraní zničili Humvee, zabili dva a zranili tři Američany. Americká odvetná střelba zranila dva bojovníky, podařilo se jim však uprchnout, než vojáci místo uzavřeli a začali prohledávat. Poté, co Američané neúspěšné pátrání ukončili a kolona se vydala na další cestu, najela na bombu, která zničila další Humvee, zabila jednoho a zranila tři vojáky. Později dopoledne došlo ve stejné oblasti k další explozi bomby, jež zničila Humvee a zabila jednoho vojáka a dva další vážně zranila.

Na silnici spojující Ubajdí a Karábílu u Qá'imu zasáhla v 8:00 exploze bomby obrněnou kolonu pěti vozidel, z nichž jedno zapálila a zabila nebo zranila jeho pětičlennou posádku.

Kolem poledne zasáhla exploze bomby kolonu tanků asi 8 km od Tal Afáru, jeden z tanků zničila a jeho pětičlennou posádku zabila nebo zranila.

Skupina bojovníků zaútočila ve 14:00 v Sámarrá ve čtvrti Džubajríja na americko-iráckou hlídku. Po krátké přestřelce zůstalo na místě zničené Humvee a vozidlo loutkových sil, dva mrtví a čtyři zranění Američané, čtyři mrtví a čtyři zranění iráčtí kolaboranti. Na straně odboje padl jeden z mužů a dva utrpěli zranění.

Přibližně v tutéž dobu explodovalo v Mosulu zaparkované auto naložené výbušninou. Jeho výbuch úplně zničil americké obrněné vozidlo, tři vojáky usmrtil a dva zranil.

Výbuch bomby na dálnici u Saqlawíje zničil v 15:00 Humvee americké hlídky a zabil nebo zranil celkem pět vojáků.

Basra

Exploze bomby na jedné z ulic Basry zničila ráno britský džíp, v němž usmrtila jednoho a zranila dalšího britského vojáka.

Další výbuch bomby zasáhl v 9:30 konvoj vozidel britského konzulátu. Podle informace britské mluvčí Karen McLuskie byli přitom zabiti dva zaměstnanci britské bezpečnostní služby Control Risks Group.

Ve městě bylo nalezeno tělo místního sunnity Júsufa Aqaba as-Sa'dúna, jenž byl unesen osobami, patřícími pravděpodobně k Brigádám Badr.

Neděle 31. července 2005

Boje v okolí Hadíthy

Před polednem se oddíl povstalců střetl ve městě Barwána severovýchodně od Hadíthy s americkými vojáky krytými bojovými letouny a vrtulníky. Impulsem ke srážce byl pokus Američanů dostat se do západní části města a zabrat tamní základní školu pro svůj štáb. Boj probíhal ve středu města, mezitím další oddíl ostřeloval vojáky u školy minometnými střelami. Saúdskoarabská agentura WAS později uvedla, že podle amerického prohlášení zabila námořní pěchota v boji o školu 11 mudžáhidů, přičemž důvodem k obsazení školy mělo být to, že z ní byly vypalovány minometné střely.

V Haqláníji jižně od Hadíthy zaútočili bojovníci ve 14:00 na americkou kolonu pěti obrněných vozidel a čtyř Humvee. Podle svědků trval útok asi 10 minut, během nichž bylo jedno obrněné vozidlo zničeno, druhé zneškodněno a zapáleno Humvee. Zabito bylo šest a zraněno sedm Američanů. Svědkové uvedli, že padli také dva bojovníci a třetí byl zraněn.

Události v Bagdádu a okolí

V sobotu ve 21:00 zasála exploze bomby americko-iráckou hlídku v Ámiríji v západní části Bagdádu. V hořícím vozidle loutkových sil byli tři vojáci zabiti a čtyři zraněni.V noci na neděli pak Američané spolu s loutkovými vojáky oblast uzavřeli a prohledávali. Když nenašli žádné bojovníky, zatkli 25 místních lidí, které obvinili z účasti na útoku.

U vjezdu na most v Abú Ghurajb podnikla skupina bojovníků v 9:00 útok na stojící kolonu jednoho tanku a dvou Humvee. Tank zneškodnili a obě Humvee zničili. Podle zdroje z místní správy bylo přitom zabito šest příslušníků námořní pěchoty a dalších pět zraněno; dva z nich byli v kritickém stavu.

Sebevražedný útočník najel s autem naloženým výbušninou do kontrolního stanoviště u Národního divadla ve čtvrti Karradá ar-Ráqí, kde probíhal kongres organizací civilní společnosti, který měl debatovat o tvorbě nové ústavy. Při explozi auta bylo zabito pět důstojníků bezpečnostní služby a dalších 20 zraněno.

Dopoledne podnikl odboj raketový útok na štáb amerických a iráckých sil v ridwáníjském bývalém prezidentském paláci na jihovýchodě hlavního města. Podle svědků zasáhlo štáb pět raket Kaťuša středního doletu a způsobily požár. Po útoku přistály u paláce vrtulníky Medevac, pravděpodobně aby odvezly mrtvé a zraněné.

Agentura WAS přinesla zprávu, že podle sdělení mluvčího amerických sil, seržanta Davida Abramse, byli při útoku na americkou hlídku v jihozápadním Bagdádu zabiti čtyři američtí vojáci. Další voják byl podle téhož mluvčího zabit a dva zraněni při explozi bomby v předměstí Durá.

Čínská agentura Xinhua informovala o únosu generálního ředitele oddělení tzv. ministerstva zdravotnictví Imána Nadžího Abd ar-Razzáqa, k němuž došlo kolem poledne v západním Bagdádu.

Mezinárodní média přinesla zprávu o útoku neznámého muže na Saddáma Husajna ve chvíli, kdy opouštěl soudní síň. Korespondent Mafkarat al-Islam se od zdroje zaměstnaného na americkém okupačním štábu v tzv. Zelené zóně dozvěděl, že útočník byl členem Brigád Badr. Podle zdroje zasáhl Saddáma Husajna několikrát do hlavy, tváře a zad. Bývalý prezident mu také rány oplatil, zatímco jeho strážci, kteří ho mají chránit, se ani nehnuli, a útočníka pak v klidu nechali opustit budovu.

Útoky na vojenské základny a štáby

V poledne zasáhlo šest minometných střel americký tábor jižně od Tal Afáru. Podle obyvatel čtvrti Sa'd, sousedící s táborem, byla větší část ležení zničena.

Bývalý prezidentský palác v Tikrítu, používaný nyní jako štáb okupačních vojsk, zasáhlo kolem 13:00 pět raket středního doletu. Po jejich explozích se nad palácem objevily sloupy kouře.

Další útoky na vojenské kolony a hlídky

Ve městě Haswa asi 50 km jižně od Bagdádu explodovalo auto zaparkované poblíž kontrolního stanoviště loutkové policie. Exploze zabila pět policistů a deset zranila, zničila rovněž policejní vozidlo.

V Latífíji na silnici vedoucí do Suvajrá jihovýchodně od Bagdádu explodovala v 9:00 bomba pod kolonou čtyř obrněných vozidel a dvou Humvee, zničila jedno obrněné vozidlo, zabila v něm dva vojáky a tři zranila. Když vojáci opustili ostatní vozidla, aby místo výbuchu uzavřeli, explodovala druhá bomba, která usmrtila další tři vojáky.

Konvoj cisteren s pohonnými hmotami pro americkou armádu zasáhl v 11:00 v oblasti Tárimíje severně od Bagdádu výbuch bomby, který jednu cisternu zapálil a usmrtil v ní dva řidiče.

O půlhodiny později zasáhl výbuch bomby kolonu vojenských vozidel v Ba'qúbě. Zničil Humvee, čtyři vojáky usmrtil a pátého vážně zranil. Američané přiznali pouze dva mrtvé a tři zraněné.

V poledne zničila exploze silné bomby v Ámiríjat al-Fallúdža americké obrněné vozidlo, z něhož se podle svědků nikomu z posádky nepodařilo uniknout. Po vlně útoků, k nimž v tomto místě v poslední době došlo, vyhlásili tu okupanti zákaz vycházení od 23:00 do 5:00.

Terčem bomby v okrsku Bú Faradž severozápadně od Ramádí na silnici vedoucí k základně Warrár se stala v 15:00 americká hlídka. Zasaženo bylo jedno Humvee a jeho posádka zabita nebo zraněna.

U Hawídže v severním Iráku zasáhl v 16:00 výbuch bomby americkou hlídku, zničil jedno Humvee a zabil nebo zranil čtyři členy jeho posádky.

Asi v té době zasáhla bomba také americkou hlídku u Saqlawíje. Jak oznámil fallúdžský korespondent Mafkarat al-Islam, zničila jedno Humvee a jeho čtyřčlennou posádku rovněž zabila nebo zranila.

Pokus o atentát

V Latífíji zaútočila skupina bojovníků na kolonu tzv. vicepremiéra Ahmada Šalabího. Podle svědectví citovaného AFP byl zabit jeden z Šalabího tělesných strážců a tři zraněni. Ti byli převezeni do bagdádské nemocnice Jarmúk. Zdroj nebyl schopen potvrdit, zda Šalabí opravdu v koloně cestoval.

Pondělí 1. srpna 2005

Sebevražedné útoky

Ve čtvrti Qáhira v centru Bagdádu najel sebevražedný útočník kolem 9:30 do kolony amerických a iráckých sil a zničil americké Humvee, v němž usmrtil nebo zranil osm vojáků.

V Hadíthě použil sebevražedný útočník člun naložený výbušninou, ukrytou pod rybářskými sítěmi, a narazil s ním nedaleko místní hráze na Eufratu do amerického hlídkového člunu. Korespondent Mafkarat al-Islam uvedl, že člun byl výbuchem zcela zničen a všech osm Američanů v něm zabito. Americké síly reagovaly uzavřením veškerých přístupů k řece a masovým zatýkáním mezi místními rybáři a lidmi, kteří se vyskytli poblíž.

Při sebevražedném útoku nedaleko syrsko-irácké hranice byl v 19:00 šrapnelem zraněn americký novinář Matthew Cox. Zprávu přinesla v úterý agentura AP.

Odbojové akce ve Fallúdže a okolí

V noci na pondělí zastřelil bojovník ve vesnici Bú Isá nedaleko Ámiríje amerického vojáka z pěší hlídky.

V Ámiríjat al-Fallúdža vybuchla ve 13:00 silná bomba pod americkou hlídkou, zničila Humvee a usmrtila jeho pětičlennou posádku.

Ve stejné lokalitě zasáhla exploze pozemní miny po poledni americkou hlídku. Podle poručíka tzv. sil rychlého nasazení, jehož muži tvořili součást hlídky šlo o podomácku a na dálku odpálenou nálož, jejíž výbuch zničil Humvee, zabil tři Američany a dva zranil, jednoho vážně.

Další silná bomba zasáhla odpoledne v západní části Fallúdže kolonu iráckých loutkových sil. Zničila vozidlo na přepravu vojáků, v němž osm vojáků včetně jednoho důstojníka zabila.

Večer explodovala bomba pod americkou hlídkou poblíž hřiště Sumúd ve Fallúdže. Svědkové uvedli, že zcela zničila Humvee a čtyři Američany v něm usmrtila.

Ostřelování základen

Po poledni zasáhlo několik silných raket Grad americkou základnu na mezinárodním letišti v Kirkúku. Po dvou mohutných explozích se nad střední částí základny zvedl sloup kouře a ozvalo se houkání sirén. Podle příslušníka irácké armády bylo zabito nebo zraněno nejméně 15 příslušníků námořní pěchoty.

Čtyři rakety Kaťuša středního doletu zasáhly odpoledne americkou základnu v Baládu.

Bombové a jiné útoky

Kolona opancéřovaných automobilů, užívaných zahraničními bezpečnostními službami se v 7:00 stala na silnici vedoucí k americké základně Ajn al-Asad v Baghdádí terčem útoku bojovníků vyzbrojených lehkými a středními zbraněmi. Těm se podařilo dvě z aut zapálit, čtyři cizince usmrtit a dva zranit.

V 8:00 vybuchla na silnici spojující Bajdží a Hadíthu bomba pod americkou kolonou osmi kamionů se zásobami pro armádu doprovázenou třemi Humvee. Zničila jeden z kamionů, zabila řidiče a jeho společníka zranila.

Jižně od Abú Ghurajb zasáhla v 9:00 exploze bomby americkou hlídku, zničila jedno ze čtyř Humvee, zabila tři a zranila dva Američany.

V centru Ramádí explodovala ve 14:00 bomba pod americkou hlídkou. Podle údajů svědků zapálila jedno vozidlo, zabila dva vojáky a tři zranila.

Exploze auta, zaparkovaného a naloženého výbušninou, zasáhla odpoledne na jižním okraji Madá'inu kolonu čtyř obrněných vozidel a tří Humvee, zničila jedno obrněné vozidlo, zapálila Humvee a zabila nebo zranila celkem devět vojáků.

Na silnici spojující Rašídíji s Bagdádem vybuchly v 16:00 současně dvě bomby pod kolonou několika Humvee. Zničily dvě vozidla, čtyři vojáky usmrtily a pět jich zranily.

Atentát na loutkového generála

Povstalci provedli v bagdádském předměstí Durá atentát na velitele iráckých tzv. přepadových sil, generálmajora Sálima Lutfího. Policie událost potvrdila bez uvedení podrobností, nesdělila ani, zda generál útok přežil či ne. K útoku se přihlásily Eskadry Muhammada ibn Maslamy, přičemž tvrdily, že generál byl spolu se dvěma společníky usmrcen.

Nalezena těla 50 šíitů unesených vládními silami

V pondělí 1. srpna bylo v bagdádském okrsku Umm al-Ma'alif nalezeno 50 těl, v nichž byli zjištěni šíitští obyvatelé předměstí Durá. Podle zdrojů, citovaných agenturou QudsPress, byli všichni uneseni iráckými vládními bezpečnostními silami. Zdroje také potvrdily, že šlo o 50 osob, nikoli o 20, jak oznámil tisk. Síly tzv. ministerstva vnitra podle nich v noci vtrhly do Abú Dašír v Durá, kde zaútočily na sunnitské obyvatele a zbily je. Vykradly jejich domy, sebraly peníze a zlato. Pak se zaměřily na blízkou šíitskou čtvrť, kde zatkly řadu obyvatel včetně žen a dívek -- vesměs šíitů. Muži pak byli ráno nalezeni mrtví. Ženy byly podle svědectví zbity, v některých případech byly zatčeny celé rodiny a jejich osud zůstával stále neznámý

Úterý 2. srpna 2005

Nové boje v Hadíthě

Během noci a časně ráno podnikl odboj ve městě několik útoků na americké síly. O půlnoci explodovala bomba pod americkou kolonou, která chtěla vjet od východu do města. Výbuch zapálil obrněné vozidlo a jeho posádku zabil nebo zranil. Devět minometných střel ráže 82 mm pak kolonu přinutilo ustoupit z města.

Na jihu a severu města došlo ke srážkám s okupačními vojáky, v nichž shořelo šest vojenských vozidel a na americké straně byli mrtví a zranění.

V boji na břehu Eufratu v oblasti Barwána západně od Hadíthy mudžáhidové v noci přepadli skupinu příslušníků americké námořní pěchoty, v přestřelce zničili dvě jejich Humvee, dva vojáky zabili a dalších 13 zajali. O 15 minut později dorazili Američané s obojživelnými čluny, obrněnými vozidly a vrtulníky a došlo k novému boji, v němž čtyři bojovníci zahynuli. To přinutilo zbývající mudžáhidy, aby 13 zajatců postříleli, shodili jejich těla z mostu a s těly svých padlých se stáhli do města. Major loutkové armády potvrdil průběh boje, tvrdil však, že padlo šest bojovníků, z nichž někteří pocházeli z jiných arabských zemí. Prohlášení odboje naproti tomu setrvalo na oznámení čtyř padlých, tří Iráčanů a jednoho občana Saúdské Arábie. Během boje zničili bojovníci několik hlídkových člunů, poškodili čtyři vozidla a zabili řadu vojáků.

Američané uzavřeli ráno všechny přístupy do města a odřízli je od okolního světa. Pak zahájili razii, kterou svědkové popsali jako hysterickou a šílenou, během níž zajali 11 starších mužů, z nichž jednomu bylo 60 let. Korespondent Mafkarat al-Islam k tomu podotkl, že odboj přede dvěma dny zdejší mladé muže varoval, aby město opustili, protože se dalo očekávat, že by při raziích byli zatýkáni především oni. Proto se vojáci museli při zatýkání spokojit jen se staršími.

Události v Bagdádu

Exploze bomby v okrsku Arab Džábbúr v bagdádském jižním předměstí Durá zasáhla v 11:00 hlídku několika Humvee, jedno zničila, zabila dva vojáky a tři další zranila.

Sebevražedný útočník se odpoledne odpálil v autě, kterým ve východním Bagdádu najel do americké hlídky. Zničil dvě Humvee a zabil nebo zranil sedm amerických vojáků. Svědkové uvedli, že výbuch zranil také čtyři civilisty, kteří byli poblíž.

Sebevražedné útoky

Kolem poledne prorazil sebevražedný útočník bezpečnostní zátarasy u americko-iráckého vojenského tábora u silnice vedoucí do Mahmúdíje a odpálil se. Zapálil dvě americká vozidla a zranil nebo zabil osm amerických vojáků a čtyři příslušníky iráckých sil.

Další akce odboje

Silná bomba explodovala v 7:00 pod kolonou šesti amerických tanků a dvou Humvee na silnici nedaleko mostu Siddíqíja východně od Chálidíje (u Ramádí). Výbuchem byl zcela zničen jeden tank, podle svědků byli čtyři vojáci usmrceni a pátý zraněn. Irácká policie oznámila smrt jednoho a zranění tří Američanů. Při následných raziích v oblasti západně od Ramádí byla zatčena řada obyvatel, takže místní lidé prohlásili, že sice podle amerických prohlášení byla část vězňů v provincii Anbár propuštěna, nyní jich ale mnohem víc přibylo.

Kolem 9:00 explodovala bomba pod kolonu amerických cisteren s pohonnými hmotami, směřující na americké základny na silnici mezi Tikrítem a Bajdží. Při útoku shořela jedna cisterna, dva její řidiči, pracující pro americkou armádu, byli zraněni.

V okrsku Tal Rúmmán v centru Mosulu zaútočila dopoledne skupina bojovníků na hlídku amerických vojáků a příslušníků tzv. Vlčí brigády. Podle svědectví místních obchodníků se jim podařilo RPG a kulomety zničit Humvee a dvě vozidla iráckých kolaborantů, usmrtit dva Američany a jednoho zranit. Z Vlčí brigády bylo osm členů zabito nebo zraněno.

Na hlavní silnici v oblasti Baládu zaútočila skupina bojovníků kolem 13:00 na americko-iráckou hlídku. Srážka mezi nimi trvala asi 15 minut, byl v něm zničen jeden pickup a zneškodněno americké Humvee. Jeden americký a šest iráckých vojáků bylo zabito, čtyři Američani mimoto zraněni.

Pozemní mina zasáhla v 16:00 na silnici severně od Tal Afáru americkou kolonu, zničila jedno vozidlo a zabila nebo zranila jeho šestičlennou posádku.

Ve městě Túz Churmátú explodovalo pozdě odpoledne zaparkované auto, kolem něhož projížděla kolona tří amerických Humvee a čtyř vozidel Ural iráckých sil. Podle svědků zapálila Humvee a zničila jeden Ural. Usmrtila jednoho amerického a tři irácké vojáky, další Američan a dva loutkoví vojáci byli zraněni.

V Násiríji zasáhl ostřelovač italského vojáka ze společné italsko-irácké hlídky a usmrtil ho. Irácké síly celou oblast okamžitě uzavřely, znemožnily pohyb aut i chodců a prohledaly všechny budovy a obytné i obchodní prostory, ale bez výsledku.

Demonstrace v Majsánu

V tomto jihoiráckém městě demonstrovaly tisíce šíitů proti nařízení tzv. ministra vnitra Džabra Sulagha zatknout Šajcha Mahmúda al-Hasaního as-Sarchího pod záminkou, že byl zapojen do útoku na místní policii, k němuž došlo 11. února 2005. Demonstranti žádali, aby byl případ předán k vyšetření a aby byl potrestán úředník, který vydal na šajcha zatykač. Žádali rovněž od ministerstva, aby se omluvilo a vyhlásilo imunitu duchovních vůdců vůči trestnímu stíhání.

Středa 3. srpna 2005

Útoky na americké síly v Hadíthě a okolí ...

Silná bomba zasáhla v poledne jihozápadně od Hadíthy kolonu americké námořní pěchoty. Americká armáda přiznala smrt 12 vojáků a jednoho tlumočníka ve zničeném vozidle. Podle obyvatel z okolí bylo usmrceno 14 vojáků. Tlumočník měl být podle sdělení iráckých sil Egypťan, podle Američanů šlo o Iráčana.

Ve 14:00 najel sebevražedný útočník na dálnici západně od Hadíthy do vojenské kolony, zničil rovněž vozidlo na přepravu vojáků, v němž zahynulo dalších 13 amerických vojáků.

Kolem 18:00 zasáhla exploze bomby ve čtvrti Mu'allimín americkou hlídku, zničila Humvee a zabila nebo zranila čtyři vojáky.

... a ve Fallúdže

Za svítání zaútočil oddíl povstalců minomety a středními zbraněmi na americký štáb v bývalém sídle guvernérské správy. Jak uvedla agentura QudsPress, zabiti byli čtyři američtí vojáci a šest zraněno. Americké síly odpověděly dělostřeleckou palbou, zostřením bezpečnostních opatření a vyhlášením zákazu vycházení.

V západní části města explodovala v 8:00 bomba pod americkou hlídkou, která podle příslušníka tzv. sil rychlého nasazení zabila čtyři vojáky a pátého vážně zranila. Zdroj dodal, že šlo o třetí bombový útok za posledních 12 hodin, neuvedl však nic o následcích předchozích dvou útoků.

Odpoledne najel sebevražedný útočník v automobilu u severního vjezdu do města do kolony šesti Humvee a tří pancéřovaných automobilů. Korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že exploze zničila Humvee a jedno z pancéřovaných vozidel. Podle toho, co mu sdělil člen irácké loutkové armády, byl při útoku zabit vysoký americký velitel, který přijížděl do města na inspekci okupačních sil a celkové politické situace. Jeho jméno se korespondentovi nepodařilo zjistit, široké okolí místa, kde k útoku došlo, bylo obklíčeno množstvím pozemních sil i vrtulníků.

Sebevražedný útok v Qá'imu

V 9:00 najel v Qá'imu sebevražedný útočník s autem do jednoho z domů obsazených americkými vojáky. Podařilo se mu překonat betonové zátarasy, které Američané kolem nich zřídili a odpálit se u jeho vchodu. Výbuch zničil dům a zabil pět Američanů včetně tří snajprů na střeše. Další čtyři vojáci byli zraněni a Humvee shořelo.

Ostřelování základen

V poledne zasáhlo americkou základnu Saqr v Habbáníji šest raket Kaťuša středního doletu. Okolní obyvatelé po zásahu pozorovali tři sloupy černého kouře, stoupající z jižní a střední části základny.

Chystá se zřejmě další pokus o diskreditaci odboje

Agentura QudsPress přinesla zprávu, získanou od "výhradního zdroje", že do Iráku přijel před týdnem speciální americký oddíl, pověřený provedením "špinavé operace", z níž by mohl být obviněn a tím diskreditován odboj, čímž by se narušila jeho masová podpora mezi obyvatelstvem.

Zdroj uvedl, že jednotka má provádět atentáty, sabotáže ve státních podnicích a nahodilé bombové útoky tak, aby ze všeho mohl být obviněn odboj. Jednotka byla podle něho vytvořena před šesti měsíci a prošla speciálním výcvikem a seznámením s politickými, přírodními a sociálními podmínkami země. Mezi jejími příslušníky jsou američtí Arabové, kteří dostali lekce iráckého dialektu arabštiny.

Velení jednotky je přímo podřízeno nejvyššímu velení v Pentagonu, nikoliv okupačnímu velitelství v Bagdádu. Jeho sídlem má být bagdádský prezidentský palác Sudžúd.

Zatčen předseda Rady sunnitských nadací

Americká armáda oznámila, že ráno prohledala v bagdádské čtvrti Adl dům předsedy Rady sunnitských nadací Šajcha Adnána ad-Dulajmího, zatkla ho a po nějaké době zase propustila. K zatčení došlo údajně na základě oznámení, že se v šajchově domě skrývá hledaná osoba.

Šajch Dulajmí byl nařízením tzv. premiéra Džafarího z 26. července zproštěn funkce předsedy rady, již zastával přes dva roky. K odvolání došlo pro šajchovu vytrvalou kritiku okupantů a jejich služebníků, jakož i jejich represivních opatření, namířených především proti sunnitským obyvatelům země. Džafarím jmenovaný nástupce Šajch Ahmad Abd al-Gháfúr as-Sámarrá'í ovšem odmítl funkci převzít.

Po propuštění uspořádal šajch Dulajmí tiskovou konferenci, na níž uvedl: "Americké vojenské síly vtrhly ve středu ve 2:00 do mého domu. Hlavní dveře vylomily železnými kladivy. Zbily jednoho z mých vnuků, který spal na dvorku. Pak nahnaly ostatní vyděšené vnuky do jedné místnosti domu a s použitím obrněného vozidla zbořily část venkovní zdi domu. Na razii se podílela dvě obrněná vozidla a osm Humvee v doprovodu dvou vrtulníků." Američané mu zavázali oči a odvedli ho k americkému veliteli, který pak vojáky pokáral za rozbití dveří.

Podle amerického prohlášení bylo se šajchem nakládáno "s respektem" a byl zadržen jen 10 minut. Také všechny ostatní osoby v domě byly ihned propuštěny. Vojáci údajně opustili dům po 15 minutách a za všechno, co bylo poškozeno, bude šajchovi poskytnuta náhrada.

Šajchův 16letý vnuk Muhammad řekl agentuře Reuters, že vojáci vpadlo do domu ve 2:30, svázali mu ruce a zavázali oči., Jeden z vojáků "popadl mou hlavu a silou jí udeřil do zdi. Pak to opakoval."

Další akce odboje

Na dálnici v severobagdádském předměstí Tádží 4 km od americké základny explodovala v 8:00 bomba pod americkou kolonou několika Humvee. Jedno z nich zapálila, zabila v něm jednoho a zranila tři vojáky.

V 9:00 zasáhla exploze tří bomb v Ba'qúbě americkou kolonu, z níž zničila dvě Humvee.

Přibližně v téže době vybuchla také v západní části Abú Ghurajb bomba pod americkou pěší hlídkou, z 15 vojáků čtyři usmrtila a pět zranila.

Podle informace zdroje z řad irácké armády zabila osm a zranila tři americké vojáky. Čtvrtou bombu se Američanům podařilo zneškodnit. V přilehlé čtvrti Mu'allimín byl poté vyhlášen zákaz vycházení.

Auto odstavené na okraji silnice vedoucí z města Qajára do asi 60 km vzdáleného Mosulu, explodovalo kolem 10:00, když kolem něho projížděla americká kolona. Výbuch zničil jedno Humvee a zabil nebo zranil osm vojáků.

V mosulské čtvrti Zuhúr vybuchla odpoledne bomba pod kolonou několika Humvee, jedno z nich zničila a zabila nebo zranila šest vojáků.

V Basře zavražděn americký novinář

V Basře byl unesen skupinou mužů v uniformách irácké policie a pohybujících se v policejních autech americký novinář Steven Vincent a jeho tlumočnice. Po několika hodinách bylo jeho tělo nalezeno na ulici Istiqlál. Tlumočnice, rovněž novinářka, byla nalezena vážně zraněná. Vincent pracoval na knize o Basře. Podle reportéra Edwarda Wonga z New York Times se rozhodl vydat do Iráku po zničení newyorského WTC v září 2001. Wong uvedl, že Vincent "velmi podporoval iráckou válku a věřil, že je součástí rozsáhlejšího tažení Spojených států proti "islamofašismu".

Zdroj: ZDE