Pondělí 11. července 2005

Ve Fallúdže neustále dochází k bojům

V noci na pondělí došlo ve čtvrti Askarí ke srážce mudžáhidů s okupačními vojáky. Bojovníci přepadli vojenské ležení a současně zaútočili na americko-iráckou hlídku projíždějící čtvrtí. Američané pak celou čtvrť obklíčili, do rána ji prohledávali a pátrali po povstalcích.

Ve 14:00 vybuchla v centru města bomba pod jinou americko-iráckou hlídkou ve čtvrti Džumhúríja. Zničila Humvee a pickup, zabila jednoho Američana a dalšího zranila. Z iráckých vojáků byli tři zabiti a dva zraněni.

Další bomba explodovala pozdě odpoledne pod hlídkou v okrsku Sadd jižně od města. Ze čtyř Humvee jedno zničila a všechny členy posádky zabila nebo zranila.

Boje s okupanty v Abú Ghurajb

V okrsku Chán Dárí v 15:00 vypukly boje mezi povstalci a Američany a jejich kolaboranty. Boj začal, když oddíl bojovníků přepadl americko-iráckou hlídku. Během 15 minut zničil dvě americká obrněná vozidla a pickup kolaborantů. Zabito přitom bylo pět amerických a čtyři loutkoví vojáci, dalších šest Američanů a osm kolaborantů bylo zraněno.

Do jiné americko-irácké kolony najeli dva sebevražední útočníci na polní silnici vedoucí do Zajdánu u Fallúdže, kde pokračuje okupační operace Zakřivená šavle. Když pak kolona zastavila, přepadli ji bojovníci, zničili obrněné vozidlo a pickup, zabili 11 Američanů a 5 loutkových vojáků, dalších osm amerických a dva irácké vojáky zranili.

Za dva roky okupace bylo zabito 128 000 Iráčanů

Irácká humanitární organizace, která sleduje situaci na poli lidských práv v zemi, oznámila, že počet Iráčanů zbitých okupačními silami od počátku invaze dosáhl čísla 128 000. Předseda organizace dr. Hátim al-Alwání řekl korespondentovi Mafkarat al-Islam, že každý, kdo byl od příchodu okupačních vojsk zabit, musí být považován za oběť okupace. Na dotaz, jak uvedené číslo získali, odpověděl, že informace poskytli příbuzní a rodiny obětí a nemocnice ve všech provinciích. Započteni jsou ovšem jenom ti, jejichž rodiny byly o jejich smrti informovány, nikoli ti, kdo byli uneseni a zavražděni a nebyla o tom podána žádná zpráva -- a takových případů je mnoho.

Irácká policie nechala v policejním voze udusit devět zajatců

Pro podezření z napomáhání odboji zatkla v Ámiríji policie 12 mužů, kteří přišli do místní nemocnice navštívit svého přítele, jenž byl zraněn při srážce odboje s policií. Všechny nacpala do policejního pickupu, kde je nechala zavřené celých 14 hodin. Devět z nich horko a nedostatek vzduchu nepřežilo, zbývající tři byli převezeni k lékařskému ošetření.

Ozbrojené útoky a výbuchy bomb

Na mezinárodní dálnici u Karábíly poblíž syrské hranice vybuchla v 7:00 bomba pod americkou kolonou šesti obrněných vozidel a čtyř Humvee, zničila jedno obrněné vozidlo, zabila v něm čtyři vojáky a dva zranila.

Na silnici vedoucí z Hillá do Bagdádu zaútočili bojovníci v 8:00 na polskou vojenskou hlídku, zničili dvě její vozidla, čtyři vojáky zabili a tři zranili. Při útoku padl jeden z bojovníků a další utrpěl zranění.

O hodinu později explodovala v Baghdádí pozemní mina pod kolonou několika amerických vozidel. Zneškodnila Humvee, jednoho vojáka zabila a tři zranila.

Další ozbrojený útok podnikli Iráčané ráno na kontrolní stanoviště loutkových sil na okraji Chálisu a zabili devět iráckých vojáků. Na místo byla vyslána hlídka, aby zjistila, co se stalo. Pod ní však 2 km před stanovištěm explodovala bomba, která tři vojáky zranila. Zraněni byli podle policie také tři civilisté.

Kolem 10:00 zasáhla exploze pozemní miny ve čtvrti Sumár v centru Mosulu jeden z kolony sedmi amerických tanků a zničila ho. V tanku zemřeli dva vojáci a další dva byli zraněni.

Ve stejnou dobu zaútočil jiný oddíl v Ridwáníji na konvoj 12 kamionů vezoucích zásoby na americkou základnu na bagdádském mezinárodním letišti. Při útoku shořely tři kamiony, zabiti byli čtyři američtí vojáci a tři zraněni.

Ostřelování základen

Ve 4:00 odpálil odboj šest raket Grad středního doletu na americkou základnu Warrár západně od Ramádí. Po explozích létaly až do 6:00 nad základnou a okolím americké vrtulníky.

Po poledni zasáhlo šest raket Grad středního doletu americkou základnu v Baládu, na níž způsobily exploze.

Petiční akce za odchod okupačních sil

V Bagdádu byla zahájena kampaň za shromáždění milionu podpisů pod petici, jíž šíitský vůdce Muqtadá as-Sadr vyzývá okupační síly, aby opustily zemi. Šéf jeho kanceláře v bagdádské části Rusafá Ibráhím al-Džábirí, řekl tisku, že petice byla přijata s nadšením a že dostal 100 telefonátů od Iráčanů z Evropy, žádajících ho, aby jejich jména pod petici připojil. Prohlásil, že kampaň bude v Bagdádu trvat jen čtyři dny, s podobnými se však počítá i ve všech iráckých provinciích. Signatářům petice musí být nejméně 18 let. Krátce po zahájení kampaně už bylo shromážděno na 40 000 podpisů.

Generální tajemník kanceláře Muqtady as-Sadra Sáhib al-Ámirí prohlásil, že jedna kopie petice bude doručena OSN a další loutkové irácké vládě jako doklad masového odporu Iráčanů proti okupaci.

Šíité v Basře demonstrovali proti loutkovému režimu

Stoupenci šíitského duchovního vůdce Mahmúda al-Hasaního al-Sarchího vyšli v neděli do ulic Basry, aby protestovali proti Američany dosazené vládě, jejíž ministr vnitra nazval Sarchího teroristou. Demonstranti včetně žen vyrazili od Sarchího kanceláře a pod iráckou státní vlajkou a Sarchího obrazem zamířili k úřadu loutkového guvernéra. Průvod ochraňovala tzv. Irácká národní garda, což korespondent Mafkarat al-Islam označil za důkaz, že minimálně část gardy tvoří Sarchího přívrženci nebo přívrženci Muqtady as-Sadra, protože by jinak bylo nemyslitelné, aby ochraňovali demonstraci proti vlastní vládě.

Demonstranti -- a hesla, která se objevila na zdech -- označili tzv. ministra vnitra, který je zástupcem kolaborantské strany SCIRI, za "Izraelce". Mnozí pozorovatelé hodnotili demonstraci jako známku prohlubujících se rozporů mezi šíitskými duchovními. Označení za "Izraelce" totiž ve skutečnosti znamená, že jedna skupina šíitů obviňuje druhou, proamerickou -- z toho, že jsou nevěřící.

V Basře pokračovaly i v tento den útoky. V okrsku Hajjáníja podnikl oddíl mudžáhidů před polednem ozbrojený útok na kolonu tří Chevroletů, z nichž jeden vezl cizince. Zničili dva z nich, třetímu autu se podařilo ujet. Podle sdělení z řad loutkové armády byli čtyři zabití cizinci žoldáci pracující pro americké a britské okupační síly. K útoku se přihlásila První armáda Muhammadova, která na základě osobních dokladů zabitých osob oznámila, že šlo o zaměstnance sionistické společnosti Zabata, která poskytovala zájemcům v celém Iráku osobní strážce a specializovala se kromě toho na výzvědnou službu.

Úterý 12. července 2005

Sámarrské kmeny protestovaly proti uvěznění svých vůdců

Američané v noci na úterý zatkli šajcha Talála Abd al-Karíma, předsedu kmenové rady v Sámarrá, jehož obvinili ze spojení s ozbrojenými útoky na americké okupační síly a z toho, že útočníkům umožnil uniknout. Při zatčení mu svázali ruce a nohy, hodili ho na tank a odvezli. Šajch je hlavou kmene Súd, největšího ve městě, který čítá na 30 000 lidí. Po jeho zatčení se členové místních kmenů ve městě shromáždili na mohutné protestní demonstraci a žádali okamžité propuštění svého vůdce i ostatních vězňů z jednotlivých kmenů. Podle AFP se demonstrace zúčastnilo na 2 000osob.

Okupanti opustili velkou část Tal Afáru

Američané počátkem dne oznámili, že v pondělních bojích v Tal Afáru zabili 14 bojovníků a o den dříve čtyři.

Kolem 10:00 zaútočili bojovníci na vojenskou kolonu směřující k městu, které blokovali američtí a loutkoví vojáci. Při útoku zničili dvě Humvee a obrněné vozidlo, zabili osm a zranili čtyři vojáky a donutili tím kolonu stáhnout se k severu. Čtyři z bojovníků utrpěli při útoku zranění.

Odpoledne Mafkarat al-Islam oznámil, že získal zprávu, podle níž se americké a loutkové síly po těžkých bojích, které v poledne probíhaly v centrálních, východních a západních částech města, stáhly z centra Tal Afáru. Bojovníci je donutili ustoupit ze středu a severu města i z části východního sektoru. Z města se stáhla obrněná technika, která odtáhla i vraky zničených vozidel. Podle místních obyvatel byly v ojích zabity nebo zraněny desítky Američanů.

Sebevražedné útoky

Na hlavní silnici vedoucí z Ba'qúby do Buhrízu najel sebevražedný útočník v 9:00 do americké vojenské kolony směřující k Buhrízu, který je v současné době v rámci vojenské ofenzívy zablokován americkými a loutkovými vojáky. Výbuch zničil jedno obrněné vozidlo a zapálil Humvee. Zabito bylo šest a zraněni čtyři vojáci.

Podle sdělení loutkové policie najel v poledne sebevražedný útočník nedaleko průmyslové zóny v Kirkúku do americké kolony, přičemž usmrtil dva civilisty a 15 jich zranil. O ztrátách Američanů se policie nezmínila. Kuvajtská tisková agentura KUNA naproti tomu večer oznámila, že pickup byl pod americkou hlídkou odpálen na dálku, zabiti byli tři a zraněno osm civilistů.

Útoky na vojenské kolony a hlídky

Američané ráno oznámili smrt svého vojáka, který byl v pondělí zraněn v Bagdádu při bombovém útoku na hlídku.

V 8:00 explodovala u Haqláníje bomba pod obrněnou kolonou, zneškodnila jedno americké vozidlo, dva vojáky zabila a tři zranila.

Výbuch bomby zasáhl v 10:00 také americkou hlídku severně od Mosulu. Ze sedmi Humvee jedno zničil, tři vojáky usmrtil a čtvrtého zranil.

V poledne došlo v Tárimíji na hlavní ulici k explozi bomby pod americkou kolonou, která zničila Humvee, zabila dva vojáky a čtyři zranila.

V bagdádském okrsku Ša'b vybuchla v 15:00 na hlavní obchodní tepně bomba pod projíždějící americkou hlídkou. Zapálila Humvee a jeho posádku zabila nebo zranila.

Severně od Dulu'íje zaútočilo kolem 15:00 pět ozbrojenců na hlídku čtyř Humvee, zničili jedno z nich a čtyři vojáky zabili. Další dva Američané byli zraněni, útočníkům se podařilo bez úhony z místa útoku zmizet.

Ostřelování vojenských základen

Kolem 8:00 odpálil odboj šest minometných střel na americkou základnu v jihobagdádském předměstí Durá, kde došlo k explozím. Do objektu pak přiletěly vrtulníky, zřejmě pro mrtvé a zraněné.

V 11:00 dopadlo šest raket Kaťuša středního doletu na americkou základnu Saqr v Habbáníji. Obyvatelé okolních čtvrtí slyšeli nejprve exploze raket a pak další druhotné exploze.

Čtyři rakety Grad středního doletu zasáhly v 15:00 americkou základnu Warrár u Ramádí. Také odtud bylo slyšet exploze.

Kolaboranti se stali terči několika atentátů

V noci na úterý byl v Basře zastřelen důstojník místní policejní výzvědné služby, jehož auto zasáhl déšť kulek.

V Basře byl také zastřelen prominentní velitel Brigád Badr. Jeho tělo bylo ráno nalezeno v Abú al-Chásib blízko průmyslové zóny. Byl pohřben za silné ochrany policie a tzv. národní gardy, přičemž bylo jeho tělo zahaleno iráckou vlajkou.

Důstojník tzv. národní gardy v Basře kromě toho přiznal korespondentovi Mafkarat al-Islam, že členové gardy začali v minulých dnech dostávat výhrůžné listy, vyzývající je pod hrozbou smrti, aby opustili práci v loutkových složkách. Podle místních zdrojů už většina důstojníků policie, kteří pochází z řad místních obyvatel, přestala nosit uniformy a chodí do zaměstnání v civilním oblečení, které teprve v práci vymění za uniformu.

Na ulici Muhammada al-Qásima ve východním Bagdádu zasypala skupina bojovníků deštěm kulek auto plukovníka loutkové policie Ámira Muzára, usmrtila ho a vážně zranila jeho průvodce. Podle policejního zdroje, citovaného agenturou QANA, byl plukovník Muzár pracovníkem kriminálního oddělení.

Kapitán loutkové policie byl zastřelen dopoledne před svým domem v okrsku Zajúna v jihovýchodním Bagdádu.

Zastřelen byl i policejní nadporučík před svým domem ve čtvrti Asrí v centru města Bajdží, ležícího severně od Bagdádu. Dvě z jeho dětí byly přitom zraněny.

V Júsufíji byli skupinou bojovníků zastřeleni dva členové šíitské kolaborantské strany SCIRI.

Zvláštní zpráva: Otcové a matky Američanů zabitých v Iráku v rozhovoru pro list al-Arab al-Jawm

Hada Sarhánová pro Arab al-Jawm, 10. 7. 2005

Bill Mitchell se v Kalifornii zúčastnil demonstrace proti válce v Iráku. Volal: "Přivezte mi zpět syna z Iráku!" Ale jeho syn Michael Mitchell, vojenský dopravní mechanik, byl o dva týdny později zabit v Madínat as-Sadr a domů k příbuzným se vrátil v rakvi. Bill Mitchell, nyní truchlící otec, řekl: "Udělal jsem chybu. Měl jsem žádat, aby mi syna vrátili živého, ne mrtvého." Řekl, že si přeje, aby mohl strávit hodinu tím, že by Bushovi ukazoval fotografie svého syna, "jeho smějící se tvář ... jeho pozitivní přístup ... a ukázat mu, že jeho vražda měla na zlepšení tohoto světa negativní účinek."

"Ať Bush ví, že jsme nechtěli, aby můj syn zemřel v nespravedlivé válce. Michael zemřel se ctí v bezectné válce," a dodal: "Rád bych se s Bushem setkal, abych zastavil jeho šílenství, protože zatajováním počtu amerických mrtvých a rozsahu škod v Iráku napáchaných se válka usnadňuje těm, kdo chtějí tajit pravdu." Mitchell říká, že spolupracuje s velkou skupinou Američanů, kteří rovněž ztratili své syny nebo poslali své děti bojovat do Iráku a nyní se snaží tuto válku zastavit, ukončit okupaci Iráku a nechat Iráčany, aby si vládli sami.

Hnutí se tak rozrostlo, že zasáhlo i americké kongresmany a senátory, kteří pozvedají hlasy a stále hlasitěji souběžně s tím, jak rapidně rostou počty mrtvých Američanů a náklady na válku, která nyní vstoupila do třetího roku, žádají, aby Bush válku ukončil a stáhl svá vojska z Iráku. Jak válka pokračuje a stává se stále tvrdší a krutější, příliv rakví po "Mostu smrti" z Bagdádu do USA stále a stále sílí.

S cílem konfrontovat rostoucí těžkou a tragickou situaci Spojených států v Iráku vytvořila Kaliforňanka Nadia McCaffreyová protiválečné sdružení s názvem Mírová organizace pro ženy a děti -- největší organizaci proti válce v Iráku. Tato žena ztratila svého syna Patricka (34), který byl zabit v iráckém městě Baládu. McCaffreyová říká, že chce pozvednout hlas a říci celému světu, že tato válka je válkou bezectnou. Poznamenává, že došlo už k řadě pokusů o útok na její internetovou stránku s cílem zničit její obsah.

V rozhovoru pro al-Arab al-Jawm McCaffreyová uvedla, že její syn Patrick šel do Iráku jako člen americké národní gardy s úkolem "obnovit Irák" -- toto poslání měla národní garda mít. Ale prezident Bush změnil povahu mise a poslal je do boje pod záminkou, že se Irák podílel na útocích 11. září 2001 na Ameriku. "Ale já vím, i mnozí další vědí a můj syn věděl, že to není pravda. Patrick v Iráku zjistil, že všechno byla samá lež a že Irák neměl se zářím 2001 nic společného. Můj syn bojoval za lži."

Nadia McCaffreyová nám napsala, že nemá k Bushovi žádnou úctu a nevolila ho. "Lhal nám a šel do téhle nemorální války, v níž se pro ropu zabíjí mnoho nevinných lidí na obou stranách. Irák je teď prodán americkým ropným společnostem." Dále uvedla: "My jsme Amerika: lidé. Nesmíme ztratit svá práva ... Nechci se bavit o panu Bushovi ... Chtěla bych se k němu obrátit zády. Chci pozvednout svůj hlas proti válce kvůli svým vnoučatům, protože vím, že můj syn, který byl zabit v Iráku, cítil hanbu a znechucení nad tím, co v té zemi pácháme. Patrick byl zarmoucen a zděšen nenávistí, kterou teď Iráčané vůči Američanům cítí -- a pro kterou mají důvod."

Na závěr našeho rozhovoru řekla: "V posledním dopise, který mi Patrick poslal, psal ,Nemáme tady co dělat. Musíme odejít.'" Řekla, že se chce v říjnu vydat do Jordánska na druhou návštěvu této země v rámci kampaně, s níž už navštívila arabské a evropské země, měla přednášky a konference, na kterých žádala ukončení války a vyzývala další lidi, aby pozvedali své hlasy proti Bushově válce v Iráku.

Američanka Sue Niedererová nevěří tomu, že americká armáda musí být v Iráku, protože tato země si musí vládnout sama. Řekla listu, že její syn Seth Dvorin nedostal výcvik nezbytný pro boj, do kterého se dostal, do Iráku byl poslán pět dní po své svatbě na podle ní "sebevražednou misi". Byl zabit v irácké Iskandaríji a zanechal po sobě ženu, jíž je teprve 24 let. Seth sám byl mladý muž, který snil o tom, že bude pokračovat v univerzitních studiích, "ale Bush nám tyhle sny ukradl".

Po smrti svého syna se Sue Niedererová stala protiválečnou aktivistkou. "Pro lidi je důležité pochopit, že existují rodiny, které ztratily své blízké a že matky nechtějí pohřbívat své děti." Proto, říká, je proti válce a účastní se spolu s řadou dalších žen protiválečných pochodů.

Tvář Lily Lipscombové je dobře známá. Byla jednou z těch, kdo se objevili ve filmu Michaela Moorea Fahrenheit 9/11. Četla dopis, který jí poslal z Iráku její syn Michael Pedersen a v němž popisoval tamní těžké podmínky. Tato paní má stále přede dveřmi svého domu americkou vlajku a v rozhovoru s novináři říká: "Jsem hrdá na to, že jsem americká občanka. Ale ztratila jsem víru a důvěru v ty, kdo mou zem vedou." V dopise pro al-Arab al-Jawm se opakovaně ptá: "Je to možné, že krev mého syna byla prolita pro chamtivost? Ne. Ne, nemyslím si to." Diskuse v listu se účastní proto, že věří, že matky mohou národy uzdravit. Zarmucuje ji, že nezná podrobnosti o smrti svého syna Michaela, protože verzí, které jí byly sděleny, je více a protiřečí si. Uvádí: "Někdo říká, že Michael byl zabit během záchranné mise. Podle jiných byl zabit při raketovém útoku a zemřel se šesti kamarády."Ale společně s dalšími rodinami vojáků má mnoho otázek a mnoho pochybností o tom, co se skutečně stalo. Dostanou někdy odpověď? "Patrně ne," říká. "Můj syn měl uzavřenou rakev, a proto jsem nucena věřit vládě, k níž nemám důvěru, že mi byl v rakvi skutečně poslán. Pořád ho občas vídám, jak stojí na verandě a usmívá se, jak to vždycky dělával."

Uzavírá: "Ne, nevěřím, že naši vojáci jsou v Iráku potřeba a nevěřil tomu ani můj syn. Vpadli jsme do té země, abychom získali kontrolu nad ropou a když jsme ji dostali, americká administrativa rozhodla, že jde o boj proti terorismu. Copak nevědí, že příčinou terorismu je americká přítomnost v Iráku? Stojí lež za matčino dítě? Záleží na tom, zda je to irácká matka nebo americká matka, kdo pláče? Nejsou to stejné slzy?"

Lynn Bradachová ztratila v Iráku svého syna Travise (21). Připomněla si druhé výročí jeho smrti a zúčastnila se mnoha protiválečných akcí. S al-Arab al-Jawm se spojila po internetu, což jí dalo vhodnou příležitost vyjádřit své pocity a svůj hněv přesto, že dlouho odmítala s tiskem a médii hovořit.

Přiznává: "Je to těžké, vyjádřit slovy všechno, co cítím. Někdy si myslím, že Lynn zemřela s Travisem. Pořád si myslím, že Spojené státy nikdy neměly vpadnout do Iráku." Dodává: "Vím, že Bush myslel jen na to, jak svrhnout Saddáma Husajna navzdory zprávám, které dokazovaly, že nemá žádné zbraně hromadného ničení a že Irák neměl s 11. zářím ani s bin Ládinem nic společného. Jak jsme mohli jako stát a jako lidé dovolit to, co se stalo v Iráku? Jak jsme mohli nechat Bushe a jeho administrativu ovládnout naši zem a vést nás tímhle směrem?" A pokračuje: "Teď si uvědomuji, jak dalece jsme zodpovědní za politiku této země. Musím si dávat pozor na to, pro koho hlasuji a proti komu hlasuji a pracovat tvrdě na tom, aby ostatní pochopili, proč to tak je. Nemohu dál přehlížet, co se děje daleko od míst mé krásné existence -- mého krásného zeleného Oregonu -- protože právě to mne ohrožuje. Každý z nás je zodpovědný za smrt mého syna a mnoha dalších, zaviněnou samolibým chováním."

Uzavírá: "Bushovi bych chtěla vzkázat, aby naslouchal lidem mimo svůj úzký okruh. Mluvte s experty na válečné záležitosti, historii terorismu, historii Iráku a arabského lidu. Co pro vás znamená vítězství a kolik našich vojáků a nevinných Iráčanů musí proto vaše vítězství zemřít? Také bych chtěla vědět, co jste ochoten obětovat? Jste ochoten vyzvat vaše dcery, aby se přidaly a bojovaly za vaše vítězství -- armáda tak zoufale potřebuje nové vojáky." Nakonec říká: "Nikdy jsem neslyšela, že by tento prezident někdy přiznal, že se špatně rozhodl. Chtěla bych, aby historie ukázala, jak velice se mýlil."

Mezi těmi, kdo odpověděli na otázky al-Arab al-Jawm, byla také Američanka jordánského původu Adelle Qabba'ajn, lektorka americké univerzity. Tato žena má odlišnou historii. Odmítla nám poskytnout fotografii své dcery nebo o ní mluvit, protože je stále vázána povinností k americké armádě. Ale řekla, že její dcera patří k národní gardě a že byla na ni pyšná a netušila, jaká pohroma na dceru čeká, když byla s americkými silami poslána do Iráku. Tam se celá skupina dostala do válečného střetu. Vrtulník s nimi byl sestřelen. Všichni vojáci v něm byli zabiti; pouze její dcera zůstala naživu, byla však tak vážně zraněna, že je nyní invalidní.

Ptala se: "Chci vědět, zda existoval podstatný důvod pro to, aby má dcera a všichni američtí vojáci zaplatili v Iráku takovou cenu." Připojila se ke skupině protiválečných aktivistů a k truchlícím matkám a vdovám, které tato válka zplodila. Žádá, aby lidé pozvedli své hlasy proti válce a podpořili ty, kdo organizují demonstrace a protesty, žádající ukončení konfliktu.

To bylo několik příkladů z pošty, která přišla listu al-Arab al-Jawm od matek, otců a žen amerických vojáků zabitých ve válce, kteří vystoupili proti americké administrativě. Teď se dávají dohromady, aby mohli vyvinout dostatečný tlak na zastavení války proti lidu Iráku.

Středa 13. července 2005

Sebevražedné útoky

Severně od Hadíthy u hřbitova Šajcha Hadída najel dopoledne sebevražedný útočník v bílém Daewoo do kolony amerických vojenských vozidel. Narazil do jednoho z obrněných vozidel, které exploze zcela zničila. Pět vojáků v hořícím vozidle uhořelo, protože se ostatním nepodařilo je vyprostit.

Po poledni najel sebevražedný útočník do domu ve čtvrti Súfíja v Ramádí, který obsadila americká armáda a používala pro své účely. Podařilo se mu prorazit betonové zátarasy kolem něj a na dvoře se odpálit. Po výbuchu se celá budova zřítila a zabila nebo zranila 15 vojáků, kteří byli uvnitř.

Odpoledne najel další sebevražedný útočník do amerického kontrolního stanoviště v okrsku Džadída v Bagdádu. Američané přiznali jednoho mrtvého, další tři byli podle svědků zraněni. TV al-Džazíra oznámila, že zabiti byli také tři iráčtí policejní důstojníci včetně plukovníka a šest policistů utrpělo zranění. Agentura WAS s odvoláním na sdělení policie oznámila, že bylo zabito 25 Iráčanů včetně sedmi dětí a dalších 25 bylo zraněno. BBC k tomu oznámila, že velký počet civilních ztrát byl způsoben tím, že Američané rozdávali místním dětem sladkosti. Americké síly se často v situacích ohrožení kryjí za lidské štíty. Rozdávání sladkostí, triček, míčů a jiných tretek paří k pokusům o to, jak se vyhnout útokům odboje. Rodiče jsou pravidelně varováni, že Američané mohou být kdykoli terči útoků a mají proto děti od nich držet co nejdál.

Bombové a jiné útoky na americké síly

Kolem 9:00 explodovalo v Ámiríji v západním Bagdádu auto, odstavené u silnice do Abú Ghurajb, když kolem něho projížděla kolona obrněných vozidel. Výbuch jedno z nich zničil a šestičlennou posádku usmrtil.

V 11:00 zasáhl výbuch bomby americkou kolonu osmi obrněných vozidel a dvou Humvee v Šahrabánu severně od Ba'qúby. Bomba instalovaná na hlavní silnici vedoucí do Ba'qúby zničila jedno a zneškodnila druhé obrněné vozidlo, zabila pět vojáků a tři zranila.

Podle sdělení tzv. ministerstva vnitra se odboj střetl v západním Bagdádu s loutkovými silami rychlého nasazení, v němž byli zraněni dva policisté a tři civilisté.

V poledne zaútočila skupina bojovníků na americkou hlídku projíždějící průmyslovou zónou Ramádí. Přestřelka trvala asi 10 minut, během nichž byla zničena dvě Humvee a zabito nebo zraněno 10 vojáků.

Přibližně ve stejnou dobu zasáhl výbuch bomby kolonu šesti obrněných automobilů, jaké užívají cizinci zaměstnaní bezpečnostními společnostmi, na silnici k bagdádskému mezinárodnímu letišti. Jedno vozidlo se vzňalo, zabiti byli čtyři a zraněni dva cizinci v konvoji.

Americkou hlídku ve městě Dijála ležícím severovýchodně od Bagdádu zasáhla v 15:00 exploze bomby. Zničila jedno Humvee, v němž usmrtila tři a zranila jednoho vojáka.

V okrsku Mansúr byl při ozbrojeném útoku odboje zraněn jeden policista.

V 17:00 explodovala v latífíjské čtvrti Muhandisín bomba pod americkou hlídkou šesti Humvee, jedno zapálila, zabila vojáka a čtyři zranila.

Na strategické dálnici severozápadně od Hítu explodovala v 18:00 bomba pod kolonou osmi obrněných vozidel a dvou Humvee. Zničila obrněné vozidlo, tři vojáky zabila a další tři zranila.

Terčem útoku se stal také Britové: Irácký ostřelovač zasáhl ráno v Hárithě severně od Basry jednoho člena britské pěší hlídky a usmrtil jej. Britské síly pak prohledaly dům po domu celé okolí, ale bezvýsledně.

Sestřelení vrtulníku

V 15:00 sestřelili bojovníci nad oblastí Thathar severozápadně od Bagdádu americký vrtulník Apache raketou, která zasáhla zadní část stroje a způsobila jeho pád. Vrtulník byl pádem úplně zničen a jeho dvoučlenná posádky zahynula. Podle svědků šlo o jeden ze čtyř strojů, které ostřelovaly místa, o nichž se Američané domnívali, že se tam ukrývají bojovníci. Domy však patřily místním civilistům, z nichž tři včetně jedné ženy americká střelba zabila a čtyři další zranila.

Nalezena těla umučených sunnitů

Nález 11 těl iráckých sunnitů, mezi nimi jednoho imáma, přinutil vedení sunnitských náboženských nadací, aby požadovalo vyšetření okolností jejich smrti. Podle sdělení rodin byli jejich mrtví zastřeleni ranou do hlavy, ale kromě toho na nich byly patrné známky mučení. Své nejbližší viděli naposledy, když je v neděních ranních hodinách policejní komando v severním Bagdádu zatkalo, mrtvoly byly nalezeny v úterý pohozené na severu města.

Předseda vedení nadací Adnán ad-Dulajmí žádal ve středu oficiální vyšetření případu a jeho zveřejnění a dodal: "Není to první případ tohoto druhu. Chceme vědět, kdo je za takový strašný zločin zodpovědný."

Další atentáty

Plukovník loutkových sil rychlého nasazení Ša'lán Abd al-Cháliq v provincii Dijála zemřel na následky zranění, která utrpěl předchozího dne při atentátu na svůj vůz.

V bagdádském předměstí Durá byl podle oznámení tzv. ministerstva vnitra před svým domem zastřelen další důstojník tzv. sil rychlého nasazení.

Ostřelováno auto řecké ambasády

Mluvčí řeckého ministerstva zahraničí oznámil, že auto řeckého diplomatického zastoupení v Bagdádu bylo ostřelováno. Řidič unikl zranění. Podle řeckého vyslance nebyl hodnocen jako útok proti diplomatické misi.

Řecko nepodpořilo americkou agresi proti Iráku. Vložilo však 300 000 eur do fondu NATO pro výcvik iráckých loutkových sil, které mají americkým okupantům pomáhat. V červnu Athény také oznámily, že jsou připraveny koordinovat dodávky tanků, které iráckým kolaborantům poskytlo Maďarsko. Tanky mají být dopraveny přes Slovinsko a Kuvajt.

Exploze u sunnitské mešity

U mešity v severovýchodním Bagdádu došlo v noci na středu k explozi bomby, která zabila dvě osoby a 16 zranila. Podle sdělení loutkové policie je šest ze zraněných ve vážném stavu.

Útoky na základny

Kolem 14:00 zasáhly americkou základnu Warrár na severozápadě Mosulu čtyři rakety Kaťuša středního doletu.

Asi o půl hodiny později najel sebevražedný útočník do brány americké základny v Sámarrá a odpálil se, čímž způsobil smrt a zranění řady amerických vojáků. Nato začali Iráčané základnu ostřelovat šesti silnými minometnými střelami, které způsobily další ztráty.

Americké tanky v Násiríji kontaminovány

Podle zprávy kuvajtské agentury QANA zjistilo ředitelství životního prostředí provincie Dhí Qár, že tanky rozmístěné v obytné čtvrti Sumár v Násiríji jsou kontaminovány ochuzeným uranem. Když městská správa odmítla tanky odstranit s tím, že k tomu nemá prostředky, požádalo ředitelství italskou posádku v Násiríji, aby tak učinila. Italové však odmítli s tanky hnout.

QANA poznamenala, že Násiríja byla během invaze svědkem těžkých bojů a badatelé z univerzity v Basře studující vývoj porodnosti v Násiríji v období 1990-2000, zdokumentovali nárůst počtu novorozenců s deformacemi srdce a chromozomů od roku 1995, který do roku 2000 vzrostl na šestinásobek proti roku 1990. Objevily se i tady dosud neznámé deformace, např. chybějící končetiny.

Loutkové síly oznámily počet osob zatčených při operaci Blesk

Na tiskové konferenci v tzv. Zelené zóně prohlásil mluvčí tzv. ministerstva spravedlnosti Abd al-Hasan al-Málikí, že za americké operace Blesk před několika týdny zatkly americké síly a kolaboranti 7 598 osob, podezřelých z účasti na ozbrojených akcích proti okupantům, čili podle jejich slovníku "teroristů". Většina zatčených byla podle jeho sdělení "podrobena výslechu" loutkových bezpečnostních sil. Šlo většinou o irácké sunnity, posbírané americkými a iráckými silami v západním, severním a středním Iráku. Do uvedeného čísla nejsou započteni ti, kdo byli uvězněni v rámci operací Meč, Nový trh či Matador v Qá'imu.

Čtvrtek 14. července 2005

Boje v Ramádí

V 10:00 došlo v centru Ramádí k ostrému boji. Jak vylíčil situaci korespondent Mafkarat al-Islam, který byl přímo na místě, skupina bojovníků zablokovala cestu Američanům, kteří chtěli proniknout na ulici 17. července, zneškodnila jejich obrněné vozidlo a pak se společně s dalšími mudžáhidy postavili útočníkům. V boji padlo sedm bojovníků a několik civilistů, zničena nebo zneškodněna byla celkem čtyři americká obrněná vozidla.

Kolem 14:00 zaútočil oddíl asi 15 mudžáhidů na americkou pěší hlídku doprovázenou několika Humvee v centru města. Přestřelka trvala asi 10 minut, bylo v ní zabito devět a raněno šest Američanů. Zraněni byli také tři z bojovníků.

Okupanti se snaží ovládnout Tal Afár

Američané spolu s iráckými kolaboranty pokračují v rozsáhlé ofenzívě proti sunnitskému městu Tal Afár na severu Iráku. Ve středu večer proběhla rozsáhlá razie při níž bylo zatčeno 92 sunnitů s obviněním, že "financovali terorismus" a účastnili se odboje. Zdejší korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že mezi zatčenými jsou lékaři, profesoři, učitelé, univerzitní studenti i duchovní. Jejich shromáždění a uvěznění bylo svěřeno iráckým loutkovým silám, většinou členům šíitské milice, aby se tak ještě zvýšily sektářské rozpory v zemi.

Mezitím bojová letadla bombardovala v noci tři domy, v nichž zabila sedm dětí, tři ženy a několik mužů. Následkem těchto událostí začali obyvatelé města ráno hromadně utíkat z města a nakládat svůj majetek na nákladní auta.

Korespondent pořídil fotografii takové rodiny http://islammemo.cc/news/one_news.asp?Idnews=72701.

Korespondent ke zprávě dodal, že Američané i loutkové síly zakázali všem novinářům přístup do města a novináře, kteří už ve městě byli, vyhnali, aby tak měli volné ruce a mohli obyvatelstvo podle libosti týrat.

Události v Bagdádu

Dopoledne explodovalo auto, zaparkované poblíž amerického kontrolního stanoviště u vjezdu do tzv. Zelené zóny. Podle sdělení loutkového ministerstva vnitra výbuch zranil pět osob. Vzápětí nato se před 100 metrů vzdálenou policejní stanicí Sálihíja odpálil sebevražedný útočník v automobilu. Jak uvedla TV al-Džazíra, stalo se tak u kontrolního stanoviště amerických vojáků a irácké policie, vytvořeného speciálně pro novináře, kolaboranty a žoldáky pracující v Zelené zóně. Podle této TV i dalších stanic měl ještě po výbuchu auta následovat minometný útok.

V A'zamíji v severní části Bagdádu najel ve 13:30 sebevražedný útočník do skupiny amerických vojáků a mezi nimi se odpálil. Zničil dvě Humvee, sedm vojáků usmrtil a čtyři zranil.

Kolem 15:00 podnikl oddíl bojovníků vyzbrojených lehkými a středními zbraněmi v oblasti Isháqí na severu Bagdádu útok na konvoj amerických cisteren s naftou. Při útoku byly dvě cisterny zapáleny, tři američtí vojáci zabiti a dva zraněni.

Při explozi bomby pod kolonou sedmi obrněných vozidel a dvou Humvee ve čtvrti Arab Džábbúr bylo odpoledne zničeno obrněné vozidlo, čtyři američtí vojáci zabiti a dva zraněni.

V celém Bagdádu a středním Iráku byla prodloužena doba, po niž je pravidelně přerušována dodávka elektřiny, ze dvou hodin na tři. Tzv. ministerstvo elektrárenství vysvětlilo opatření sabotáží na elektrickém vedení, která údajně způsobila ztrátu 400 - 500 megawattů, a oznámilo, že na odstranění závady se pracuje.

Americké síly prohledaly hasičskou stanici v Qádisíji a odvedli odtud několik policistů. Ředitel stanice kapitán Su'úd al-Džughajfí dostal domácí vězení. Američané svá opatření nijak nevysvětlili.

Zarqáwí popírá účast na útoku, při němž zahynula řada dětí

Základna džihádu v zemi dvou řek, vedená Abú Mus'abem az-Zarqáwím vydala prohlášení, jímž se distancuje od útoku, při němž předešlého dne v Bagdádu zahynula řada dětí. Jejím programem je podle prohlášení "boj proti nepřátelům Boha Nejvyššího, křižákům a jejich poskokům" v řadách loutkové armády a policie. Zarqáwí kategoricky prohlásil, že veřejnost není terčem jeho útoků, které sám osobně plánuje a řídí.

Útoky na vojenské základny

Dopoledne došlo k ostřelování americké základny Saqr v Habbáníji. Jak uvedli obyvatelé blízké vesnice Fallahát, zasáhlo základnu osm minometných střel, které způsobily exploze v různých částech komplexu.

V 17:00 zasáhlo šest těžkých minometných střel americko-iráckou základnu západně od Hítu, nad níž se pak objevily maky kouře. O něco později bylo možno pozorovat přistávající americké vrtulníky, které měly odvézt mrtvé a zraněné.

Další bombové a jiné útoky

V 9:00 vybuchla bomba na silnici vedoucí z centra Ba'qúby do Buhrízu. Zničila jedno z kolony osmi Humvee a usmrtila čtyři vojáky.

Ve stejnou dobu zasáhl ostřelovač na ulici v centru Suwajrá vojáka z ukrajinské hlídky na tržišti a zabil ho. Pátrání ostatních Ukrajinců po střelci bylo marné.

Dopoledne došlo k explozi pozemní miny ve Miqdádíji severovýchodně od Ba'qúby. Zařízení bylo dálkově odpáleno pod americkým obrněným Humvee, které zničilo s celou čtyřčlennou posádkou. K tomuto útoku se přihlásila Základna džihádu v Zemi dvou řek.

Střelba na policejní auto si v jižní části Kirkúku vyžádala smrt tří policistů a zranění dalších dvou. V centru téhož města ostřeloval odboj rovněž auto s členy loutkové armády, v němž byl zabit jeden voják a žena pracující na štábu loutkových sil.

Také v Basře byl při útoku na zdejší policisty jeden zabit a další zraněn.

Italové slíbili Rumsfeldovi, že zůstanou v Iráku

Po setkání se americkým tajemníkem obrany Donaldem Rumsfeldem jeho italský kolega Antonio Martino ujistil, že italské okupační jednotky zůstanou v Iráku tak dlouho, "jak bude třeba". Na setkání s Rumsfeldem v Pentagonu prohlásil: "Nechceme odtamtud stáhnout naše síly před stanoveným termínem ani je redukovat." Italští vojáci, usazení v provincii Dhí Qár, zůstanou v Iráku "beze změny". Svým prohlášením zrušil Martino slib premiéra Berlusconiho, daný Italům na závěr summitu v Gleneagles, podle nějž měli italští vojáci v září z Iráku odejít.

"Odboj je schopen útočit kdekoliv a kdykoliv"

Vysoký představitel tzv. ministerstva obrany Hámid al-Qajsí na tiskové konferenci v Bagdádu přiznal, že americké a irácké síly čelí denně 60 - 65 raketovým, bombovým a jiným útokům odboje. Prohlásil, že "každý, kdo říká, že útoků ozbrojených skupin ubývá, sní" a dodal, že bojovníci "se zcela svobodně pohybují a provádějí své operace, kde chtějí, navzdory všem ofenzívám námořní pěchoty a naší armády, vedeným proti nim po celé zemi".

Pátek 15. července 2005

Exploze v provincii Anbár

V 8:00 došlo k explozi auta, zaparkovaného v průmyslové zóně Fallúdže a naloženého výbušninou, kolem něhož projížděla hlídka čtyř amerických Humvee a tří pickupů loutkových sil. Podle zprávy korespondenta Mafkarat al-Islam exploze zničila Humvee a pickup, zabila čtyři americké a tři irácké vojáky a další dva zranila. Agentura QudsPress oznámila, že při akci bylo zničeno jedno Humvee a druhé poškozeno, zabit byl jeden americký voják a šest bylo zraněno. Podle této agentury bylo také poškozeno několik okolních obchodů a Američané pak řadu obchodů v oblasti prohledali. Místní zdroje agentuře kromě toho sdělily, že v uplynulém týdnu Američané intenzivně prohledávali řadu čtvrtí na jihu města a zatkli desítky místních lidí. Zpřísnili také kontroly na stanovištích u vjezdů do města, čímž způsobili dlouhé fronty aut čekajících před městem.

V centru Qá'imu explodovala v 15:00 bomba pod americkou kolonou osmi obrněných vozidel a čtyř Humvee. Zničila jedno obrněné vozidlo, zabila tři vojáky a další tři vážně zranila.

Blízko oblasti Taríbíl u jordánské hranice zabila exploze bomby dva příslušníky americké námořní pěchoty.

Vlna sebevražedných útoků v Bagdádu

Po ránu narazil sebevražedný útočník v severním Bagdádu do amerického konvoje a zničil několik vozidel. Podle agentury QudsPress způsobil také ztráty na životech, neuvedla však nic přesnějšího.

Útočník na motocyklu s nákladem výbušniny najel do kontrolního stanoviště iráckých sil v severním Bagdádu, kde dva vojáky zabil a jednoho zranil.

V okrsku Bajjá v jihovýchodní části města zaútočil bojovník v automobilu na kolonu tzv. přepadových sil a odpálil se. Výbuch zabil tři vojáky a dvě jiné osoby a 41 dalších zranil.

Do konvoje iráckých loutkových sil narazil dopoledne na ulici Andalús v centru Bagdádu sebevražedný útočník v automobilu, podle tzv. ministerstva vnitra zranil pět iráckých vojáků a tři civilisty. Později agentura QudsPress oznámila, že bylo zničeno irácké vojenské vozidlo a zraněno deset osob, většinou vojáků.

Po poledni najel sebevražedný útočník v jihovýchodním Bagdádu na silnici vedoucí do Rustamíje do americké kolony. Tzv. ministerstvo vnitra oznámilo, že výbuch zneškodnil obrněné vozidlo Bradley a zranil dva americké vojáky.

Krátce nato zaútočil další sebevražedný útočník na kontrolní stanoviště irácké loutkové armády u mostu Ša'b, usmrtil osm a vážně zranil dalších 15 vojáků.

V odpoledních hodinách zaútočil sebevražedný útočník v automobilu na kolonu amerických a iráckých sil v jihobagdádském předměstí Durá. Podařilo se mu odpálit uprostřed kolony a zničit americké obrněné vozidlo a irácké vozidlo na přepravu vojáků. Zabito přitom bylo šest amerických a pět iráckých vojáků, zraněni byli další tři Američané a čtyři loutkoví vojáci.

Rovněž během odpoledne najel další útočník do americké hlídky poblíž jejího tábora Sarah ve východním Bagdádu. Zneškodnil americké vozidlo a poškodil několik civilních aut a obchodů v okolí.

Večer najel sebevražedný útočník s autem naloženým výbušninou do stráže tzv. prezidenta Džalála Tálabáního. Výbuch usmrtil tři kurdské pešmergské strážce a osm dalších zranil. TV al-Džazíra citovala zdroj z tzv. ministerstva vnitra, podle něhož k útoku došlo na ulici vedoucí k Tálabáního sídlu v bagdádské čtvrti Džadíríja.

Další exploze v Bagdádu

Americkou obrněnou kolonu zasáhla v 9:00 exploze bomby v okrsku Suwajdá, zničila obrněné vozidlo, ve kterém čtyři vojáky zabila a dva zranila.

Kolem 11:00 explodovala bomba ve čtvrti Zafaráníja pod společnou americko-iráckou hlídkou, těžce poškodila Humvee a zabila jednoho Američana, další dva americké vojáky a tři irácké policisty zranila.

Před polednem zaútočila skupina bojovníků na stanoviště loutkové policie v severovýchodním Bagdádu. Tři policisté byli usmrceni a dva zraněni.

Odpoledne přepadl další oddíl bojovníků americkou hlídku, složenou ze dvou obrněných vozidel a čtyř Humvee v okrsku Ka'úd v jihozápadním Bagdádu. Zničil obrněné vozidlo a Humvee, zabil šest a zranil čtyři vojáky. Na jejich straně padl jeden člen oddílu a druhý byl zraněn.

Ozbrojené a bombové útoky na dalších místech Iráku

Výbuch bomby pod kolonou osmi amerických cisteren zničil v 11:00 v Baládu jednu cisternu a zabil amerického řidiče.

Po poledni došlo v centru a na západě Sámarrá k útokům na dvě americké hlídky v centru a v západní části města V západní čtvrti Mu'tasim trvala přestřelka s Američany asi 20 minut, byla zničena dvě Humvee, zabito pět a zraněni tři Američané. O půl hodiny později došlo k dalšímu útoku v centru města, kde bylo zničeno Humvee a zabito či zraněno několik vojáků. Podle zprávy korespondenta Mafkarat al-Islam se bojovníci po útocích z míst bojů beze ztrát stáhli.

Kolem 17:00 vybuchla na ulici vedoucí na americkou základnu západně od Iskandaríje bomba pod kolonou opancéřovaných vozidel, v jakých se obvykle pohybují cizí žoldáci. Podle sdělení člena policie zničila jedno takové vozidlo a v něm zabila čtyři cizince.

Sebevražedný útok v Mosulu

Útočník v autě naloženém výbušninou najel do zdejší policejní stanice Sannaharíb v severozápadní části města, prorazil betonové zátarasy kolem vjezdu do stanice a v bráně se odpálil. Výbuch zabil nebo zranil řadu amerických a loutkových vojáků. Za chvíli nato zasáhlo stanici ještě sedm minometných střel ráže 82 mm.

Ostřelování základen

Čtyři rakety Kaťuša středního doletu dopadly v 8:00 na americkou základnu východně od Tádží.

Odpoledne zasáhlo dvanáct raket C5K americký štáb v prezidentském paláci v Tikrítu.

Sobota 16. července 2005

Další boje v Ramádí

Ve zprávě odeslané ve 15:10 korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že v centru města probíhá už asi hodinu boj mezi mudžáhidy na jedné a Američany a iráckými kolaboranty na druhé straně. Boj propukl kolem 14:00 ve čtvrti Dubbat, když asi 20 bojovníků vybavených lehkými a středními zbraněmi zaútočilo na hlídku, která do čtvrti vstoupila. Zapálili dvě Humvee a zabili pět Američanů, čtyři další zranili. Američané pak přivolali posilu ze základny Warrár západně od města, která přijela ve čtyřech obrněných vozidlech a pěti Humvee.

Iráčtí experti obviňují Američany, že stojí za bombovým útokem v Bagdádu, při němž byla usmrcena řada dětí

Irácké zdroje tvrdí, že středeční bombový útok, při němž přišlo o život asi 32 místních dětí, není dílem iráckého odboje, ale amerických vojáků.

Důstojník dopravní policie, který si nepřál být jmenován, řekl korespondentovi Mafkarat al-Islam, že američtí vojáci ulice zběsile vyrazili necelou minutu před explozí. Po výbuchu se nevrátili zpátky zjistit, co se stalo, ale dál se hnali pryč.

Kapitán hasičského oddílu, který si rovněž nepřál být jmenován, řekl korespondentovi, že exploze byla nezvykle silná a zůstal po ní v zemi kráter, což se při jiných bombových útocích neděje, neboť byl dílem jiného druhu výbušniny. Prohlásil, že bývalí vojáci velmi dobře znají účinky těchto výbušnin a vědí, že odbojem používaná ruská výbušnina, patřící předtím bývalé irácké armádě, vybuchuje směrem vzhůru, nikoli dolů. Proto také Američané podle něho zakázali fotografování místa útoku. Když se korespondent kapitána otázal, co si o věci myslí a zda z výbuchu obviňuje americké vojáky, odpověděl: "Ředitel dopravní policie v oblasti Ahmad Kamál byl vyhozen, protože hodinu po výbuchu prohlásil, že jsou za ním Američané. Jeho výrok byl označen za ,nezodpovědný' a připsán tomu, že nad sebou ztratil kontrolu a nervově se zhroutil, protože je sunnita a nechce uznat, že to, co se v Iráku děje, je terorismus."

Sebevražedné útoky

V ranních hodinách najel sebevražedný útočník v Kirkúku do amerického konvoje a odpálil se při srážce s vojenským vozidlem, které úplně zničil a jeho posádku zabil a zranil. Exploze poškodila i další vozidlo. Američané zabránili komukoli přiblížit se k v rakům a tvrdili, že došlo pouze k poškození jednoho vozidla a zranění dvou vojáků.

Dopoledne se další útočník opásaný výbušninou odpálil na policejní stanici Hamám al-Alíl v Mosulu, kde zabil čtyři policisty a 18 zranil.

Při večerním sebevražedném útoku v Musajjibu bylo zabito nejméně 60 a zraněno přes 80 osob. K explozi došlo u čerpací stanice blízko šíitské mešity. Podle zpráv se měl útočním opásaný vestou s výbušninou odpálit u cisterny s naftou. Později tzv. ministerstvo vnitra tvrdilo, že bomba byla instalována v cisterně, zaparkované v okrsku, kde není ani policejní stanice ani američtí vojáci.

Bombové a jiné útoky

V 8:00 došlo v oblasti Mašáhida severozápadně od Bagdádu na silnici vedoucí do Sámarrá k explozi bomby pod kolonou pěti obrněných vozidel a čtyř Humvee. Výbuch zapálil jedno obrněné vozidlo, dva vojáky zabil a čtyři zranil. Kuvajtská tisková agentura KUNA nicméně večer přinesla sdělení loutkových sil, že výbuchu žádného Američana nezabil ani nezranil.

V téže době explodovala bomba také pod americkou hlídkou v Saqlawíji severně od Fallúdže, kde úplně zničila Humvee a usmrtila jeho čtyřčlennou posádku.

V Huwajdžá explodovalo ráno auto naložené výbušninou vedle konvoje iráckých loutkových sil a podle policejního sdělení zranilo jednoho policistu.

Britské ministerstvo obrany oznámilo, že při explozi bomby v provincii Majsán byli v ranních hodinách zabiti tři britští vojáci a dva zraněni.

Po 10:00 zasáhl výbuch bomby americko-iráckou hlídku ve čtvrti Mu'allimín v centru Hítu. Exploze zničila Humvee, tři vojáky usmrtila a čtvrtého zranila. Razie ve čtvrti nepřinesla žádný výsledek, pokud jde o pátrání po bojovnících. Místo toho bylo alespoň zatčeno 15 místních obyvatel.

Pod americkou kolonou osmi cisteren a dvou Humvee vybuchla v 15:00 bomba na hlavní silnici v Chálidíji směrem k Bagdádu. Zničila jednu cisternu a zabila vojáka v ní.

Auto zaparkované u hlavní silnice k severnímu okraji města Madá'inu explodovalo v 18:00, když kolem něho projížděla kolona šesti obrněných vozidel a dvou Humvee. Exploze zničila obrněné vozidlo, poškodila Humvee, zabila pět Američanů a tři zranila.

Útoky na vojenské základny a štáby

V 6:00 dopadly čtyři minometné střely na americkou základnu v Musajjibu jižně od Bagdádu.

O hodinu později ostřeloval odboj americkou základnu Ajn al-Asad v Baghdádí čtyřmi raketami Kaťuša středního doletu. O několik minut později zasáhly různé části základny další kaťuše.

V 10:00 zasáhl odboj čtyřmi raketami Grad americkou základnu na kirkúckém mezinárodním letišti. Podle zdroje z řad loutkové armády byla zabita a zraněna řada amerických vojáků, ale přesné číslo neznal.

Ve stejnou dobu zasáhlo osm minometných střel společnou americko-iráckou základnu východně od Tal Afáru. Podle svědků došlo na základně k silným explozím, následovaným po chvíli ještě druhotnými explozemi munice, po nichž se nad základnou objevily mraky kouře.

Před polednem ostřeloval odboj americký štáb v objektu bývalého učitelského institutu v centru Hítu šesti minometnými střelami. Útok část budovy zničil a další části poškodil. Mezi americkými vojáky byli mrtví a zranění, vojáci po dobu ostřelování stříleli bez míření po okolí a zranili dva civilisty.

Kolem poledne podnikl odboj raketový útok na americké pohraniční pozorovací věže na bodu Chuwajlid u Mundhiríje na íránské hranici. Zničil dvě věže, zřízení zčásti z betonových panelů a zranil a zabil řadu Američanů. Americké síly pak uzavřely hranici a prohledávaly terén. Korespondentovi Mafkarat al-Islam se podrobnější informace nepodařilo získat, protože v oblasti nejsou žádné irácké síly a celou hranici kontrolují Američané.

Rovněž v polední době explodovala v Sámarrá bomba pod americkým obrněným Humvee a zabila jeho pětičlennou posádku. K tomuto útoku se přihlásila Armáda partyzánů sunny.

Odpoledne podnikl odboj útok na tábor amerických a iráckých sil ve městě Chális severozápadně od Ba'qúby. Poté, co ležení zasáhly čtyři minometné střely a způsobily první ztráty, zaútočil oddíl přímo, zabil další tři americké a pět iráckých vojáků a zranil další tři Američany. Pak se bojovníci v pořádku z místa stáhli. Místní obyvatelé pozorovali, že mrtvé a raněné odváželo asi 10 amerických vozidel.

Generál bývalé irácké armády nalezen mrtev

Proamerické rádio Sawa oznámilo, že bylo nalezeno tělo nejmenovaného generála bývalé irácké armády a jeho syna. Oba byli podle zprávy zatčeni iráckým přepadovým oddílem tzv. ministerstva vnitra.

Atentát na soudce v Násiríji

AFP přinesla oznámení irácké loutkové policie, podle něhož byl při útoku odboje na soudní budovu v Násiríji v noci na sobotu zastřelen soudce Núr ad-dín Ahmad, kolaborující s okupačními silami.

Neděle 17. července 2005

Akce odboje v provincii Anbár

Na hlavní silnici v hítské čtvrti Mu'allimín zasáhla exploze bomby v 11:00 hlídku šesti Humvee, jedno zničila a jeho čtyřčlennou posádku usmrtila. Exploze lehce zranila jednoho místního muže.

Jižně od Ramádí v okrsku Ta'mím došlo ve 14:00 při průjezdu dvou obrněných vozidel a tří Humvee k explozi bomby na silnici k základně Warrár. Zničeno bylo jedno obrněné vozidlo dva vojáci zabiti a tři zraněni. Američané pak střelbou kolem sebe zranili tři místní civilisty, jednoho z nich těžce.

V 17:00 explodovala u Haqláníje na strategické silnici, která je hlavní spojnicí mezi americkými základnami v oblasti, bomba pod kolonou osmi Humvee. Zničila jedno z nich, v němž zabila tři vojáky a dva zranila.

Série útoků v Bagdádu

Sebevražedný útočník v autě naložením výbušninou najel ráno do hlídky přepadových sil tzv. ministerstva vnitra, čtyři členy přepadového oddílu zabil a asi 16 zranil.

Další útočník najel do hlídky loutkové policie na bagdádské ulici Muhammada al-Qásima. Podle údajů policie byli mezi zraněnými také civilisté.

Auto naložené výbušninou explodovalo vedle kolony tzv. přepadových sil v Sajjidíji na jihozápadě Bagdádu. Tři členové sil byli zabiti a několik dalších zraněno.

Ve východním Bagdádu došlo k boji mezi oddílem bojovníků a loutkovými silami u mostu Dijála. Agentura QudsPress uvedla, že nemá k dispozici podrobnosti, ale že boj byl ostrý a že americké síly tuto část města odřízly.

Během rána byly po městě rozmístěny americké a loutkové posily, které měly zabránit dalším útokům odboje.

Sebevražedný útok v Mosulu

V oblasti Ba'adž západně od Mosulu najel sebevražedný útočník v poledne do americké kolony osmi obrněných vozidel a čtyř Humvee, mířící do města Sindžár. Útok vyřadil z provozu dvě obrněná vozidla, čtyři vojáky usmrtil a šest zranil.

Bombové a jiné útoky v ostatních částech země

V Tárimíji došlo během noci a rána k sérii útoků na americko-irácké hlídky v různých částech města. Oddíl bojovníků vyzbrojených lehkými a středními zbraněmi zaútočil nejprve na hlídku u jižního okraje města, zapálil Humvee a vozidlo tzv. národní gardy. Přitom byli zabiti dva Američané a pět gardistů, další čtyři Američané byli zraněni. O necelou hodinu později došlo ke srážkám s dalšími hlídkami v západní a centrální části města. Zničena byla nejméně čtyři americká vozidla a zabito nebo zraněno bylo celkem 20 amerických vojáků a kolaborantů. V 9:36 ráno korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že srážky stále pokračují.

Na silnici od rafinérie západně od Bajdží zaútočila skupina povstalců na konvoj osmi amerických cisteren a dvou Humvee, tři cisterny zapálili, zabili čtyři vojáky a pátého zranili.

Pod americkou hlídkou explodovala v 15:00 v bagdádské Ridwáníji bomba na silnici vedoucí k mezinárodnímu letišti. Z pěti Humvee jedno zapálila, zabila jednoho a zranila čtyři vojáky, jednoho z nich vážně.

Ostřelování základen

V 1:00 ostřeloval odboj americkou základnu v zemědělské oblasti východně od Fallúdže osmi minometnými střelami, ze základny byly slyšet exploze a bylo možno pozorovat plameny a kouř. Americké síly v doprovodu loutkových vojáků a vrtulníků pak zahájily razii v severní a východní části města, kde zatkli minimálně 20místních lidí.

Čtyři minometné střely ráže 82 mm zasáhly v 16:00 americký vojenský tábor západně od Baládu a způsobily požár.

V Basře zastřelen univerzitní profesor

Ve 13:00 zastřelili neznámí útočníci profesora islámské historie na univerzitě v Basře dr. Alá Dáwúda Salmána. Současně byl zraněn jeho mladší bratr Muhammad Dáwúd Salmán a dr. Mun'im, oba z téže fakulty. Lékař z místní fakultní nemocnice (nedávno přejmenované na Sadrovu nemocnici) sdělil korespondentovi Mafkarat al-Islam, že M. Salmán je ve velmi vážném stavu, stav dr. Mun'ima je stabilizovaný. K útoku došlo ve chvíli, kdy všichni tři opouštěli ústav a vraceli se domů do Abú al-Chásib. Asi kilometr od fakulty je zasáhla střelba z protijedoucího auta.

Všichni tři jsou sunnité; útok na ně byl prozatím posledním ze série útoků na sunnitské vysokoškolské profesory v Basře. Před týdnem byl unesen profesor arabštiny dr. Džumhúr.

Pondělí 18. července 2005

Série útoků v Rawě

Na hlavní ulici města došlo odpoledne k ostré 15minutové srážce odboje s americkými vojáky. Korespondent Mafkarat al-Islam nemohl zjistit bližší podrobnosti, protože američtí ostřelovači ze střech budov pálili po všem, co se v centru města hnulo.

Dvojice sebevražedných útočníků najela odpoledne na hlavní ulici téměř současně do kolony osmi Humvee a čtyř obrněných vozidel. Zničili čtyři Humvee a zabili či zranili celkem 20 Američanů.

Další boje v Ramádí

V noci z neděle na pondělí ostřeloval odboj osmi minometnými střelami a sedmi kaťušemi americkou základnu v objektu bývalé zemědělské komory ve východní části města. Podle zdroje z irácké armády byla na základně zabit a zraněn velký počet vojáků. Američané odpověděli vypálením 19 dělostřeleckých střel do centra města, těžce poškodili několik domů a zabili devět civilistů včetně pěti žen a dětí. K odpovědnosti za ostřelování se přihlásila Základna džihádu v Zemi dvou řek prohlášením, v němž se uvádělo: "Dostali jsme informaci, že na základnu přijel vysoký velitel americké armády." Korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že americké síly od svítání blokovaly několik čtvrtí kolem základny a uzavřely rovněž hlavní silnici spojující Ramádí s Fallúdžou.

Exploze a přestřelky v Bagdádu a okolí

Oddíl odboje podnikl ráno útok na loutkovou policii v bagdádské části Džadída. Podle právy tzv. ministerstva vnitra byli při útoku zabiti dva policisté.

Další oddíl podnikl ráno útok na loutkovou policii v bagdádské části Džadída. Podle právy tzv. ministerstva vnitra byli při útoku zabiti dva policisté.

V Musajjibu na jihu Bagdádu zasáhla v 9:00 exploze bomby kolonu čtyř obrněných vozidel a tří Humvee. Výbuch zničil jedno obrněné vozidlo, zabil čtyři vojáky a dva zranil.

V Abú Ghurajb explodovalo dopoledne zaparkované auto naložené výbušninou, když je míjela kolona pěti Humvee. Exploze dvě z nich zničila, zabila šest vojáků a tři zranila.

V okrsku Arab Džábbúr na jihu Bagdádu podnikl oddíl asi 10 mudžáhidů útok na americko-iráckou hlídku. Přestřelka mezi nimi trvala asi 10 minut, bojovníci během ní zapálili Humvee a pickup, zabili tři americké a pět iráckých vojáků a další tři Američany zranili. Sami pak beze škody místo boje opustili.

Loutkové síly donuceny k prošetřování zpráv o mučení zatčených

Předseda tzv. národního shromáždění Hadžim al-Hasaní vyzval k vyšetření a potrestání mučení, jemuž byli vystaveni vězni, zatčení iráckými loutkovými službami. Agentura Reuters citovala Hasaního mluvčího, který prohlásil, že byl rozrušen zprávami o mučení vězňů, kteří se dostali do rukou bezpečnostních sil. Žádal příslušné síly -- které jsou ovšem totožné se složkami z mučení obviněnými -- o okamžité prošetření a přísné potrestání činů, které budou prokázány.

V posledních týdnech se totiž objevila řada zpráv skupin ochránců lidských práv a rodin vězňů o mučení vězňů ve věznicích loutkového režimu, vedoucích často k smrti. Rada muslimských ulamá odsoudila "terorismus státních bezpečnostních sil, rozpoutaný ozbrojenými milicemi" proti civilnímu obyvatelstvu v mnoha částech země, především v Bagdádu a oblastech převážně sunnitských, kde tyto síly mučí a zabíjejí vězně.

Bývalí vězni dosvědčili, že tzv. Vlčí brigáda "unášela Iráčany, zavazovala jim oči , svazovala je a pak je střílela do hlavy". Mafkarat al-Islam přinesl fotografie mučeného a zohaveného těla šajcha Abd as-Saláma Abd al-Karíma al-Kardísího, jež bylo nalezeno pod mostem Muhammada al-Qásima v Basře den poté, co byl 5. června 2005 unesen.

Sebevražedný útok v Latífíji

Sebevražedný útočník najel v 9:00 ve městě vysokou rychlostí do kolony amerických tanků a Humvee. Exploze zničila Humvee, tři vojáky zabila a dva vážně zranila.

Sestřelení vrtulníku

Na severním okraji Tal Afáru zasáhla raketa Strela země-vzduch za poledne vrtulník Black Hawk. Stroj, který doprovázel kolonu amerických sil, se zřítil 3 km severně od města, na zemi explodoval a jeho posádka zahynula.

Ostatní bombové a jiné útoky

V Dulu'íji severně od Bagdádu došlo v 10:00 k explozi bomby pod kolonou dvou amerických transportních vozidel a čtyř Humvee. Silná bomba způsobila mohutnou explozi, která úplně zničila transportní vozidlo, zabila pět a vážně zranila tři vojáky.

Kolem 11:00 zasáhl výbuch bomby jižně od Fallúdže americkou-iráckou hlídku, vážně poškodil Humvee, zabil jednoho amerického vojáka a zranil dalšího, současně usmrtil dva irácké kolaboranty.

Zaparkované auto naložené výbušninou explodovalo v poledne vedle projíždějící americko-irácké hlídky jižně od Tikrítu. Jeho výbuch zničil dvě americká Humvee, zabil pět amerických a dva irácké vojáky, další tři Američany zranil.

Ve 13:00 vypálil odboj čtyři minometné střely ráže 120 mm na policejní stanici Šahrabán v Ba'qúbě právě v době, kdy uvnitř jednali američtí důstojníci s představiteli policie. Tři střely zasáhly přímo budovu stanice, zabily dva Američany a šest zranily. Zabiti byli také čtyři policisté včetně kapitána.

Na silnici spojující Chálidíji a Habbáníji zasáhl v 16:00 výbuch bomby kolonu šesti obrněných vozidel a dvou Humvee. Jedno z obrněných vozidel shořelo, jeho posádka byla částečně usmrcena a částečně zraněna.

Bomba explodovala pod americko-iráckou hlídkou také v Saqlawíji na dálnici vedoucí k jordánské hranici blízko Japonského mostu. Zničila Humvee, v němž zemřel jeden a zraněni byli tři vojáci. Zabit byl také jeden irácký voják.

Zdroj: ZDE