20. 7. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
20. 7. 2005

Zpravodajství iráckého odboje za dny 2. -- 10. července 2005

Zpracoval Muhammad Abú Nasr, přeložila Eva Cironisová

Přední členové Brigád Badr uspořádali v Bagdádu pohřeb svého velitele Hádího Tannána Husajna, který byl spolu se svými čtyřmi průvodci zabit ve čtvrtek 7. července při útoku odboje v Dudžajlu (provincie Saláh ad-dín). Podle sdělení loutkové policie přijel na revizi členů brigád, kteří slouží v řadách irácké loutkové armády. Jeho tělo přivezla do Bagdádu vojenská eskorta. Pohřeb proběhl ve znamení hrozeb vrahům a hesel jako: "Wahhábismus a terorismus jsou dvě strany téže mince". K odpovědnosti za atentát se přihlásila Brigáda Umara ibn al-Chattába. Tato organizace vznikla na ochranu iráckých sunnitů, když Brigády Badr zahájily rozsáhlé mučení a vraždy prominentních členů sunnitské komunity. Hádí Tannán Husajn byl před americkou invazí odsouzen iráckým soudem k smrti, protože mu byla prokázána špionáž ve prospěch Íránu na počátku roku 1990.

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

Zpravodajství iráckého odboje TÉMA BL

Sobota 2. července 2005

Rutba: civilisté zastřeleni, protože se jim porouchalo auto

Dva iráčtí muži, dvě ženy a devítiletá dívka cestovali Chevroletem po mezinárodní dálnici směrem k jordánské hranici. Cestou jim selhal motor, proto zastavili a vystoupili, aby zjistili, o co jde. Netušili, že zastavují 300 metrů od americké základny. Američané stojící auto zpozorovali, začali na vozidlo střílet a všech pět lidí kolem něho na místě usmrtili.

Chálidíja

V 11:00 explodovala pod americkou obrněnou kolonou ve vesnici Siddíqíja východně od města bomba. Z osmi obrněných vozidel jedno zničila, usmrtila čtyři vojáky a dva zranila.

Ramádí

V pátek večer vybuchla bomba pod americkou hlídkou nedaleko místní továrny na výrobu rostlinného oleje. Zničila jedno Humvee, v němž zabila čtyři a zranila dva vojáky. V sobotu ráno se k odpovědnosti za útok přihlásila Armáda partyzánů sunny (Ansar as-Sunna).

Sebevražedný útok v Bagdádu

Sebevražedný útočník v uniformě člena tzv. úderné jednotky podléhající loutkovému ministerstvu vnitra vstoupil do sídla jednotky v bagdádské čtvrti Jarmúk v době ranní výměny stráží a odpálil se. Podle sdělení ministerstva zabil 20 příslušníků kolaborantské jednotky a dalších 30 zranil. Podle místní nemocnice byla zranění řady z nich vážná.

Další akce odboje v Bagdádu

Dopoledne došlo k atentátu na generálmajora Ša'lána Abbud Mubáraka, velitele tzv. sil rychlého nasazení. Asi pět bojovníků se ujistilo, že přijíždějící kolona veze skutečně generála a zaměřili svůj útok speciálně na jeho auto. Generála s několika průvodci na místě usmrtili. K útoku se přihlásila Eskadra Qa'qa' džihádí.

Odpoledne kolem 17:00 došlo k explozi bomby pod kolonou amerických tanků ve čtvrti Šurta al-Chámisa v jihozápadní části Bagdádu. Bomba, instalovaná na hlavní silnici, zasáhla kolonu osmi tanků, jedoucích k mezinárodnímu letišti. Její exploze poškodila jeden tank, zabila dva Američany a další dva zranila.

O něco později vybuchla jiná bomba na silnici vedoucí k témuž letišti pod kolonou čtyř automobilů ve čtvrti Džihád. V automobilech cestovali zahraniční žoldáci, pracující pro okupační síly; čtyři z nich byli zabiti, dva zraněni.

Druhým týdnem pokračuje blokáda Buhrízu

Město Buhríz ležící mezi Bagdádem a Ba'qúbou je už druhý den odříznuto od ostatního světa a mezinárodní média z něho nemají žádné zprávy. Před více než týdnem propukly ve městě boje, když oddíl bojovníků blízko města zaútočil na americko-iráckou hlídku a zabil tři vojáky. Američané pak zahájili blokádu, razie a zatýkání, přičemž uvěznili na 50 osob s obviněním, že patří k odboji. Zatkli také starostu města Chálida aš-Šarífího, toho pro změnu s obviněním, že nespolupracoval s americkými vojáky.

Před čtyřmi dny oznámila agentura QudsPress, že Američané prohledali téměř všechny domy ve městě a bombardovali údajný úkryt bojovníků. Tento útok usmrtil nebo zranil řadu místních civilistů a usmrtil dokonce 10 zvířat na blízkém statku.

Zdroje ve městě agentuře jako skutečný důvod blokády uvedly to, že odboj unesl dva americké důstojníky. Ty později zabil a jejich těla byla pohozena nedaleko místní americké základny, což Američany rozlítilo.

V rámci blokády je přerušena dodávka vody a elektřiny, znemožněn přísun potravin a nadále pokračují každodenní razie. Zdravotní situace ve městě se prudce zhoršila. Město má jen malou nemocnici a malé lékařské středisko, které nestačí zvládat péči o hladovějící a žíznící obyvatele. Pokud bude blokáda pokračovat, situace se bude dále zhoršovat. Američané však prohlásili, že jsou ochotni ji ukončit pouze v tom případě, že obyvatelé vydají do jejich rukou bojovníky, kteří americké důstojníky usmrtili.

V 16:00 zaútočil zdejší odboj na americkou-iráckou hlídku mířící do jižní části města. Zapálil jedno Humvee a pickup .Zabiti byli přitom tři američtí vojáci, zraněni byli další tři Američané a pět Iráčanů. Podle svědků padl při útoku jeden z bojovníků.

Ukončena byla blokáda Tárimíje

Agentura QudsPress přinesla bez dalších podrobností zprávu, že Američané po šesti dnech ukončili blokádu města.

Bombové útoky na policejní a vojenské hlídky

V 7:00 vybuchla bomba pod hlídkou námořní pěchoty na silnici spojující města Šahrabán a Mundhiríja u íránské hranice. Z kolony sedmi obrněných vozidel jedno zničila a zabila v něm pět vojáků.

Oddíl 14 bojovníků zaútočil v 11:00 na břehu Tigridu jižně od Thartharu na americkou hlídku čtyř obrněných vozidel a dvou Humvee. V 10minutovém boji zneškodnil obrněné vozidlo a zcela zničil Humvee, zabil osm Američanů a čtyři zranil. Svědkové si byli jisti, že všichni bojovníci pak bez úhony z místa útoku zmizeli.

Exploze bomby zasáhla hlídku irácké policie v Mahmúdíji. Tady byla bomba umístěna na zchátralém povozu, stojícím na břehu řeky a explodovala ve chvíli, kdy jej hlídka míjela. Hlavní městská nemocnice ohlásila příjem tří mrtvých policistů, několik dalších bylo zraněno.

Kolem 16:00 zasáhl výbuch bomby hlídku šesti Humvee v Abú Ghurajb na dálnici vedoucí do Fallúdže. Zcela zničil jedno z vozidel, v němž zahynula čtyřčlenná posádka.

Útoky na vojenské kolony

V okrsku Šurqat jihovýchodně od Mosulu explodovala ve 13:00 bomba pod americkým zásobovacím konvojem. Zapálila jeden kamion, v němž zabila jednoho a zranila druhého vojáka.

Ostřelování základen

Kolem 13:00 vypálil odboj 12 minometných střel na americkou základnu Ajn al-Asad v Baghdádí. Ty podle obyvatel města způsobily mohutné exploze, po nichž nad základnu stoupaly sloupy kouře.

V 18:00 zasáhlo osm minometných střel americkou základnu v Sámarrá. Po silných explozích se nad základnou objevily sloupy kouře.

Boje v Mosulu

Na levém břehu Tigridu na hlavní ulici čtvrti Masárif zaútočila skupina bojovníků vyzbrojených lehkými a středními zbraněmi na hlídku loutkových vojáků. Jejich boj trval asi 15 minut, po příletu amerických vrtulníků a objevení se pozemních sil se bojovníci z místa stáhli. V boji shořelo jedno vozidlo loutkových sil, další informace o výsledcích boje se však nepodařilo zjistit.

Asi ve stejnou dobu zaútočil jiný oddíl bojovníků na skupinu amerických obrněných a jiných vozidel na mostě Sannaharíb, jedno z nich úplně zničili a všechny vojáky v něm usmrtili.

Po bojích následovaly razie a zatýkání v několika čtvrtích města.

Američané ztratili další vrtulník

Dopoledne zasáhli povstalci těžkým kulometem americký vrtulník Cobra, letící v malé výšce nad čtvrtí Tibn v Tal Afáru. Stroj se zřítil k zemi, dva členové posádky jeho pád přežili, ale když se pak pokoušeli uprchnout do polí, zasáhla je kulometná palba. Američané pak nalezli jejich mrtvoly.

Zatčení sunnitského duchovního vůdce v Násiríji

Irácká policie zatkla zástupce ředitele sunnitské nadace Talála Abd Ma'zíla, muezina mešity Fádila, stojící 15 km jižně od Násiríje.

Jde o druhý podobný případ: před několika měsíci zatkla zdejší policie slepého sunnitského šajcha Udaje, imáma mešity Súq aš-Šajch v Násiríji. Šajch je ve vězení dodnes.

Dnešní razie je součástí vlny zabírání sunnitských mešit šíitskými kolaboranty -- stalo se tak ve vesnicích Butaha 30 km severně a Šatra 40 km východně od Násiríje i přímo v centru města. Mešity byly změněny na šíitské modlitebny.

Neděle 3. července 2005

Sebevražedný útok a sestřelení vrtulníku v Ramádí

Krátce po poledni najel sebevražedný útočník s autem naloženým výbušninou ve čtvrti Mal'ab ve východní části Ramádí do shromážděných amerických a iráckých vojáků, kteří prohledávali domy ve čtvrti a hledali partyzány. Výbuch auta usmrtil osm Američanů a čtyři zranil. Loutkové síly ztratily čtyři vojáky a dalších pět bylo zraněno. Zabiti byli také tři civilisté. Zničena byla čtyři americká vojenská vozidla a další dvě poškozena.

Ráno kolem 7:00 byl nedaleko americké základny Warrár raketou Strela sestřelen vrtulník Black Hawk. Posádka zříceného stroje zahynula.

Útoky a exploze v Bagdádu

V poledne došlo k explozi bomby pod americkou hlídkou ve vesnici Surajsír na jihozápadním okraji Bagdádu. Ze čtyř Humvee se jedno vzňalo a zahynula v něm čtyřčlenná posádka.

Americký štáb v jihobagdádském předměstí Durá zasáhly ve 13:00 čtyři rakety Kaťuša.

V okrsku Džarf as-Sachr na jihu Bagdádu explodovala ve 14:00 bomba pod kolonou osmi obrněných vozidel navzdory tomu, že je doprovázely dvě hledačky min. Zasáhla a zničila jedno obrněné vozidlo, v němž zabila čtyři vojáky a zranila pátého.

Kolem 16:00 zaútočila skupina asi 10 bojovníků v Novém Bagdádu (Bagdád al-Džadída) na americko-iráckou hlídku. Podařilo se jim zapálit Humvee a tři pickupy, zabít dva americké a tři irácké vojáky, dalších pět Američanů a šest loutkových vojáků zranit. Sami ztratili jednoho muže a tři byli v boji zraněni.

Unesen egyptský velvyslanec

Egyptská ambasáda v Bagdádu potvrdila, že nově jmenovaný egyptský velvyslanec v Bagdádu Iháb aš-Šaríf byl v sobotu večer unesen. Šarífovo auto nalezla policie v neděli poblíž restaurace ve čtvrti Džum'a.

Salvador přišel o vojáka a znovu uvažuje o tom , zda zůstat v Iráku

Ostatky Carlose Andrese Godoye, zabitého 27. června při "incidentu" v Hillá, byly dopraveny domů, kde vzbudily debatu o další působnosti salvadorských vojáků v Iráku. Kubánská Prensa Latina oznámila, že Godoy byl druhým Salvádorcem, o němž bylo oficiálně sděleno, že byl v Iráku zabit (první voják tu zemřel v dubnu 2004). Poslanec salvadorského národního shromáždění za Národní liberální frontu Farabunda Martího Manuel Melgar v reakci na přílet letadla s tělem Godoye požadoval okamžité stažení všech vojáků z Iráku.

Švýcarská vláda žádá vyšetření smrti svého občana v Iráku

Švýcarská ministryně zahraničí Micheline Calmy-Rey v sobotu večer prohlásila, že očekává vysvětlení amerických okupačních sil a iráckých "představitelů", za jakých okolností byl zastřelen člen švýcarské sociálně-demokratické strany, irácký Kurd se švýcarským občanstvím Saláh Džamúr. Podle nedělního vydání Neue Zürcher Zeitung se Saláh Džamúr (49) a jeho bratr přiblížili v bagdádském okrsku Zajúna k americkému konvoji, načež na ně vojáci začali střílet, Džamúra usmrtili a jeho bratra zranili. Podle listu se Džamúr usadil před 25 lety ve Švýcarsku a předpokládalo se, že se stane tzv. ministrem obchodu v kurdském separátním státu v severním Iráku. Na ženevském Institutu mezinárodních studií získal doktorát a vyučoval na soukromé obchodní škole v Ženevě. Americké síly vyjádřily nad jeho smrtí politování.

Sebevražedný útok v Ba'qúbě

Ve čtvrti Muhandisín najel sebevražedný útočník do americké kolony, úplně zničil dvě Humvee a zabil devět vojáků. Jejich ohořelá těla vytáhli Američané z vraků a vrtulníky odvezli na svou základnu Charnabát. Podle kapitána loutkové armády byli mezi nimi dva důstojníci. Tvrdil ,že zabiti byli také dva civilisté, ale ba'qúbská nemocnice žádné mrtvé civilisty nepřevzala a toto tvrzení odmítla. K odpovědnosti za útok se přihlásila Základna džihádu v Zemi dvou řek.

Ostřelování základen

Americkou základnu v Ba'qúbě zasáhlo za svítání několik raket. Nad základnou se pak objevil sloup dýmu.

V 10:00 vypálil odboj několik minometných střel na americký tábor v mosulské čtvrti Jarmúk. Podle svědků zasáhly střely cíl, zapálily dvě Humvee, zabily šest a zranily osm amerických vojáků.

Dopoledne zasáhlo šest minometných střel základnu jihokorejských vojáků v Irbílu. Způsobily požár u východní brány komplexu a podle sdělení z řad kurdských pešmergů zůstali po jejich zásahu mrtví a zranění Jihokorejci.

Další útoky na okupační síly

Pod americkou hlídkou v okrsku Makárim v Tárimíji vybuchla v noci ze soboty na neděli bomba, která zničila obrněné vozidlo a usmrtila jeho celou posádku.

Pod americkou pěší hlídkou 20 vojáků explodovala v 15:00 bomba v mosulské čtvrti Zirá'í. Exploze usmrtila čtyři vojáky a tři zranila. Škody způsobila také na blízkém obchodě.

Bomba vybuchla také pod americkou hlídkou složenou z šesti Humvee na hlavní silnici v oblasti Álam jižně od Bajdží. Zapálila jedno z vozidel, zabila v něm jednoho vojáka a dva zranila.

Pondělí 4. července 2005

Síly odboje rostou

V pondělí ráno vydal irácký odboj prohlášení, rozšířené po většině bagdádských mešit, kde bylo vylepeno po zdech a dveřích. Obsahovalo sdělení, že řady odboje vzrostly proti minulému roku o 40 procent a že jeho síly vzrůstají každým dnem navzdory těžkým bojům po celé zemi. Ten, kdo si myslel, že odboj upadl a je v posledním tažení, se velice mýlil. Poslední operace odboje byly zkouškou jeho síly. Prohlášení varovalo Američany a jejich lokaje, že odboj má dostatečně dlouhé ruce, aby na ně dosáhl. Oznamovalo dále, že všechny odbojové skupiny přijmou s otevřenou náručí všechny Iráčany bez ohledu na jejich vyznání, pokud se k nim budou chtít připojit v boji nebo budou alespoň modlitbou bojovat za vyhnání okupantů ze Země dvou řek a z hlavního města Hárúna al-Rašída.

Fallúdža

Exploze bomby ve čtvrti Šuhadá zasáhla v 9:00 americkou hlídku, prohledávající domy, z nichž podle jejich názoru podnikal odboj útoky proti okupačním vojákům. Výbuch zničil jedno Humvee, zabil čtyři a zranil dva vojáky.

Bombové útoky v Bagdádu

Dopoledne najel sebevražedný útočník s autem v okrsku Bajjá v jihozápadním Bagdádu do kolony několika Humvee. Podle sdělení loutkových sil zničil dvě Humvee a zabil celé jejich posádky; svědkové viděli hořet ještě třetí Humvee.

V 13:30 explodovala bomba pod kolonou osmi obrněných vozidel a dvou Humvee ve čtvrti Kázimíja v severní části města. Zneškodnila jedno obrněné vozidlo, zabila vojáka a čtyři zranila.

Ostřelování základen

Šest raket Grad středního doletu dopadlo v 10:00 na americkou základnu Ajn al-Asad v Baghdádí. Podle sdělení člena tzv. národní gardy zasáhly čtyři z nich jídelnu, zabily amerického seržanta a pět dalších vojáků, a čtyři zranily, některé z nich vážně.

V 17:00 způsobilo několik raket typu Grad čtyři silné exploze na americké základně Warrár u Ramádí. Poté bylo slyšet ještě druhotné exploze zasažené munice a nad základnu se zvedla oblaka kouře.

Bombový útok v Latífíji

Časovaná bomba, instalovaná u silnice, explodovala v 10:00 pod americkou obrněnou kolonou. Zničila jedno obrněné Humvee, v němž usmrtila šest vojáků, a zranila jednoho vojáka z následujícího vozidla.

Američtí vojáci surově zbili a pak zatkli televizního kameramana, který se pokusil natočit bezvládná těla ležící kolem hořícího Humvee. Šlo o muže pracujícího pro iráckou prorežimní televizi Nahrajn. Námořní pěchota pak uzavřela celé místo útoku a okolní silnice v okruhu 500 metrů.

Další útoky na vojenské kolony a hlídky

Nedaleko Sindžáru západně od Mosulu explodovalo v 5:00 auto, naložené výbušninou a zaparkované na kraji silnice, když je míjela kolona osmi amerických tanků a dvou Humvee, mířící do města. Výbuch zcela zničil jeden tank, v němž pět vojáků usmrtil a dva zranil.

V 9:00 přepadl oddíl partyzánů vyzbrojených lehkými a středními zbraněmi na silnici k mosulskému letišti, kde je nyní americká základna, kolonu cisteren. Tři cisterny zničili, zabili čtyři a zranili dva vojáky.

Kolem poledne explodovaly na severním okraji oblasti Chán Bání Sa'd v provincii Dijála dvě bomby pod kolonou sedmi amerických obrněných vozidel a čtyř Humvee. Exploze zničily jedno obrněné vozidlo a zapálily Humvee. Zabito bylo sedm vojáků a pět dalších zraněno.

Asi v 16:00 zasáhl výbuch bomby americkou kolonu u vjezdu do vesnice Barwána severovýchodně od Hadíthy. Ze sedmi Humvee jedno shořelo, tři vojáci v něm byli zabiti a čtvrtý zraněn.

V 16:15 došlo k explozi bomby ve vesnici Zajdíja v provincii Bábíl (110 km od Bagdádu). Zničila policejní pickup a vážně poškodila americké Humvee. Tři policisté byli přitom zabiti, další čtyři a dva Američané utrpěli zranění.

Sebevražedný útok v Mosulu

Sebevražedný útočník narazil s autem naloženým výbušninou ve čtvrti Jarmúk do americké vojenské kolony a odpálil se. Úplně zničil jedno z amerických vozidel a zabil nebo zranil několik vojáků. Američané místo výbuchu velmi pečlivě uzavřeli a zabránili komukoli přiblížit se, takže se nepodařilo získat bližší údaje o způsobených ztrátách.

Série atentátů v Mosulu

Podle ranní zprávy byl ve městě zastřelen plukovník místní loutkové policie společně s dalšími dvěma policisty. Zároveň byl při útoku mudžáhidů zraněn vysoký policejní důstojník.

Dalším terčem bojovníků se dopoledne stal ředitel úřadovny kolaborantské Kurdské demokratické strany v okrsku Fajsalíja Džirdžís Muhammad Dhánnún. Byl zastřelen zároveň se synem před svým domem ve čtvrti Karáma.

Mluvčí guvernéra provincie Ninwa dopoledne oznámil, že bojovníci zastřelili kapitána Ahmada Mu'ajjada, guvernérova společníka, před jeho domem ve čtvrti Arabí.

Britové přišli o vrtulník

Za svítání sestřelil odboj nad okrskem Qal'at Sálih v jihoiráckém městě Amára britský vrtulník. Podle svědků ze stroje vyšlehly plameny, pak se zřítil na zem a vybuchl. Člen kolaborantské Brigády Karrak potvrdil pád stroje i smrt dvoučlenné posádky. Brigáda byla totiž spolu s americkými vojáky vyslána najít mrtvá těla a zabránit tomu, aby je vyfotografoval někdo z členů odboje a záběry potom zveřejnil. K sestřelení se přihlásily Brigády džihádu Revoluce 1920.

Úterý 5. července 2005

Američané ztratili další dva vrtulníky

V podvečer sestřelil odboj raketou země-vzduch nad Tal Afárem vrtulník Apache, který doprovázel vojenskou kolonu jedoucí do města. Stroj se vzápětí po zásahu zřítil, dvoučlenná posádka zahynula.

Sebevražedný úrok ve Fallúdže

V noci na úterý najel sebevražedný útočník s autem naloženým výbušninou do americké hlídky ve čtvrti Šuhadá. Zničil dvě Humvee, zabil devět Američanů a čtyři další zranil. Američané uzavřeli okolí útoku do vzdálenosti 300 metrů a loutkové sály zahájily prohledávání domů. Nakonec zatkly čtyři obyvatele, které obvinili z příslušnosti z organizaci Armáda partyzánů sunny.

V 10:00 explodovala na dálnici v severní části města bomba pod americko-iráckou hlídkou, směřující z americké základny ležící východně od města k severnímu okraji Fallúdže. Výbuch zničil Humvee, zabil dva a zranil čtyři americké vojáky; zraněni byli také tři loutkoví vojáci.

Útoky na vojenské základny a štáby

V 8:00 zasáhlo šest raket Kaťuša americkou leteckou základnu Saqr v Habbáníji, po jejichž zásahu se z různých částí základny zvedaly mraky kouře.

Po zprávě, že americkou základnu na kirkúckém mezinárodním letišti navštívil tzv. vicepremiér Ahmad Šalabí, odsouzený podvodník a agent CIA, vypálil odboj na základnu 16 raket. Ty podle sdělení příslušníka loutkových sil zasáhly americký štáb, zabily nebo zranily řadu příslušníků námořní pěchoty a způsobily značné škody na vozidlech a vybavení. Šalabího mohutné exploze přiměly nasednout do amerického vrtulníku a návštěvu základny ukončit.

Americký okupační štáb v objektu staré celnice v západní části Qá'imu zasáhlo v 11:00 osm minometných střel.

Deset raket Grad středního doletu zasáhlo v 16:00 americký štáb v prezidentském paláci v centru Tikrítu, kde sídlí také zpravodajská služba. Exploze raket otřásly celým komplexem, Američané odpověděli dělostřeleckou palbou a jejich vrtulníky se snažily najít útočící bojovníky, ale bez úspěchu.

Japonská základna v Samáwě se večer stala terčem dalšího útoku. Šest minometných střel ráže 82 mm způsobilo exploze, po nichž stoupaly k nebi sloupy dýmu.

Další útoky na vojenské konvoje a hlídky

Kolonu čtyř obrněných automobilů, obvykle používaných zahraničními žoldáky, zasáhla v 9:00 na silnici k bagdádskému mezinárodnímu letišti u čtvrti Džihád exploze bomby. Jedno z aut začalo hořet a zemřeli v něm tři muži, čtvrtý utrpěl zranění.

V centru Mosulu explodovala v 11:00 bomba pod obrněnou kolonou, zneškodnila jedno vozidlo a zabila jednoho vojáka; další čtyři byli zraněni.

Asi v tutéž dobu zasáhla americkou pěší hlídku ve čtvrti Sakkál v centru Chálidíje silná bomba, která nejméně pět z nich zabila a ostatní členy hlídky zranila.

Ve čtvrti Sa'd v centru Tal Afáru vybuchlo ve 14:00 auto naložené výbušninou a zaparkované na hlavní ulici. Výbuch zasáhl projíždějící americkou kolonu, zničil obrněné vozidlo, v němž zabil čtyři vojáky a dva zranil.

Ve stejnou dobu podnikl oddíl povstalců dvojnásobný útok na kolonu osmi obrněných vozidel a dvou Humvee v Šahrabánu jižně od Ba'qúby. Nejprve zničil výbuch bomby jedno obrněné vozidlo. Jakmile kolona po výbuchu zastavila, zničili bojovníci minometnými střelami další obrněné vozidlo a zapálili Humvee. Celkem bylo při akci zabito osm a zraněno sedm Američanů.

Po poledni zaútočila skupina bojovníků v Túz Churmátú na konvoj kamionů se zásobami pro americkou armádu. Zničili všech šest kamionů včetně nákladu a usmrtili všechny řidiče.

Další ztrátu utrpěl polský okupační kontingent v Iráku -- při explozi bomby pod polsko-iráckou hlídkou v jižní části města Hillá zemřeli dva Poláci a jejich vozidlo bylo zničeno. Další dva polští a tři iráčtí vojáci byli výbuchem zraněni.

Odboj se snaží odradit islámské země od spolupráce s loutkovým iráckým režimem

Poté, co byl unesen egyptský velvyslanec, byl v úterý ráno postřelen do ruky při pokusu o atentát velvyslanec Bahrajnu v Bagdádu.

Odpoledne zaútočil odboj v bagdádském okrsku Mansúr také na kolonu pákistánského velvyslance, tentokrát však nebyl nikdo zraněn. Přesto večer pákistánské ministerstvo zahraničí oznámilo, že bylo rozhodnuto velvyslance z Bagdádu odvolat a přesunout ho do jordánského Ammánu.

Právě to je zřejmě cílem útoků -- přimět muslimské země, aby přestaly spolupracovat s iráckými kolaboranty a Američany instalovaným režimem.

Cestou na bagdádské mezinárodní letiště byly ostřelovány také dva obrněné automobily ruské ambasády, ani tady však nedošlo k žádnému zranění.

Rada ulamá odsoudila další americký zločin

Nejvyšší sunnitská autorita v zemi vydala prohlášení, odsuzující novou vražednou praktiku, kterou americké okupační síly předvedly na pěti Iráčanech, zatčených přede dvěma dny v okrsku Zajdán v Abú Ghurajb. Muži z rodiny Zawbi'í byli připoutáni k trhavině a odpáleni silou, která jejich těla zatrhala na kusy, které bylo možno identifikovat jen podle kousků oblečení a zvláštních znamení, pokud nějaká měli.

Rada ulamá vyzvala arabská a mezinárodní média a organizace lidských práv, aby věnovaly pozornost této brutalitě amerických okupantů, kteří hlásají, že chrání lidská práva a šíří demokracii.

Nová odbojová organizace bude bojovat hlavně s Brigádami Badr

Agentura Reuters přinesla zprávu, že Abú Mus'ab az-Zarqáwí oznámil vytvoření nového ozbrojeného křídla své organizace Základna džihádu v Zemi dvou řek, které má bojovat speciálně se šíitskými Brigádami Badr: "My, organizace pro svatou válku, oznamujeme vytvoření vojenské brigády pod názvem Umarova brigáda, která bude likvidovat proradné Brigády Badr," prohlašoval hlas na videozáznamu, znějící podobně jako hlas připisovaný Zarqáwímu.

Vůdce Brigád Badr Hádí al-Ámirí popřel, že by jeho milice bojovaly proti sunnitům a tvrdil, že jeho skupina se nyní zaměřuje výlučně na mírovou politiku. Ačkoli se přejmenovala jako politické hnutí Organizace Badr, mnoho Iráčanů se domnívá, že jde stále o bojové uskupení.

Zarqáwího organizace vyhlásila současně smrtící útoky proti silám USA, irácké vlády a šíitským kolaborantům.

Zarqáwí, který na minulém záznamu z května popřel, že byl vážně zraněn, označil iráckou armádu za odpadlíky a oznámil, že útoky proti ní budou pokračovat.

Středa 6. července 2005

Sebevražedný útok na kolonu tanků u Abú Ghurajb

Sebevražedný útočník najel s bílým autem Opel v 18:30 na dálnici do Bagdádu ve východní části Abú Ghurajb do kolony amerických tanků a odpálil se. Exploze úplně zničila jeden z tanků, v němž zabila čtyři vojáky. Tři další byli zraněni.

Bojové akce proti okupantům

V poledne zaútočil odboj na americkou kolonu u východního okraje Hadíthy. Nejprve zneškodnil výbuch bomby obrněné vozidlo, když pak kolona zastavila, zasáhly ji tři rakety Kaťuša středního doletu. Ty zničily dva tanky, zabily osm a zranily pět vojáků.

Na silnici v Isháqí u Bagdádu byl ve 14:00 přepaden zásobovací americký konvoj . Útočníkům se podařilo zničit dva kamiony, přitom byli tři vojáci zabiti a jeden zraněn.

Kolem 17:00 podnikla skupina asi 15 bojovníků útok na americko-iráckou hlídku ve čtvrti Muhandisín v centru Latífíje. V desetiminutové srážce bylo zapáleno americké obrněné vozidlo, Humvee a irácké vozidlo pro přepravu vojáků. Zabito bylo šest Američanů a čtyři zraněni. Z irácké části hlídky zemřeli tři a zraněni byli dva vojáci. Odboj ztratil tři své bojovníky.

Bombové útoky na americké kolony a hlídky

V 9:00 vybuchla ve vesnici Sarsír západně od Júsufíje bomba pod kolonou pěti Humvee. Zničila jedno z nich, zabila tři vojáky a čtvrtého zranila.

Ve stejné době explodovala bomba pod americkou hlídkou v Tádží na severním okraji Bagdádu. Ze šesti Humvee jedno zničila, tři vojáky zabila a dva zranila.

Americko-irácká hlídka se stala rovněž v 9:00 terčem exploze auta naloženého výbušninou v okrsku Ta'mím v jižní části Ramádí. Výbuch zneškodnil obrněné vozidlo, zapálil Humvee, zabil pět Američanů a jednoho iráckého vojáka; další tři americké vojáky zranil.

Exploze bomby pod kolonou šesti obrněných vozidel v mosulské čtvrti Sukkár zničila ve 13:00 jedno obrněné vozidlo, v němž zabila dva vojáky a čtyři zranila.

V Tárimíji explodovala ve 14:00 bomba pod americkou hlídkou na silnici vedoucí do Sámarrá, zapálila jedno Humvee a zabila v něm tři vojáky; dva další byli zraněni.

V bagdádské Ámiríji zničil výbuch bomby v 16:00 Humvee; ve vozidle zahynuli čtyři vojáci a pátý vyvázl se zraněním.

Ostřelování základen

Silná minometná palba zasáhla kolem 8:00 americkou základnu v Tárimíji, nad níž se po explozích objevily sloupy kouře.

V Násíríji zabit italský voják, ...

Ostřelovač zasáhl ve 13:00 v násíríjském Súqu italského vojáka z italsko-irácké hlídky. Prohledávání okolních domů italskými vojáky a kolaboranty nevedlo k cíli, střelci se podařilo zmizet.

... v Basře příslušník britské armády

V okrsku Azír na severu Basry explodovala v 8:00 bomba pod společnou hlídkou dvou britských obrněných vozidel a čtyř iráckých vozidel na přepravu vojáků. Výbuch zapálil jedno irácké vozidlo a vážně poškodil britský obrněnec. Z britských vojáků jeden zemřel a druhý byl zraněn, irácká loutková armáda ztratila čtyři vojáky a dva utrpěli zranění.

Čtvrtek 7. července 2005

Akce odboje v Ramádí

Kolem 11:00 ostřeloval zdejší odboj tři americké základny ve městě a okolí. Základnu Warrár západně od města zasáhlo osm silných minometných střel, které způsobily exploze, následované ještě druhotnými výbuchy munice.

Současně dopadly čtyři rakety Grad středního doletu na základnu uprostřed města poblíž městské porodnice. Tři z nich zasáhly kontrolní stanoviště u vjezdu na základnu, zapálily dvě americká vozidla, zabily tři vojáky a čtvrtého zranily.

Jen o několik minut později zasáhlo dalších sedm minometných střel základnu na východě města blízko zemědělské komory. I tady došlo k silným explozím.

Oddíl bojovníků přepadl v 17:00 ve čtvrti Ta'mím americkou hlídku, zničil její obrněné vozidlo, zapálil Humvee, zabil šest vojáků a čtyři zranil.

Ostřelování dalších základen

Sedm minometných střel zasáhlo kolem 9:00 americkou základnu v Ramádí, známou jako Ajn al-Asad.

Odpoledne vypálil odboj šest raket Grad středního doletu na společnou americko-iráckou základnu v oblasti Chán Bání Sa'd jižně od Ba'qúby. Podle sdělení člena sil rychlého nasazení usmrtila palba šest amerických vojáků a pět zranila, zabiti byli též čtyři iráčtí loutkoví vojáci a tři zraněni.

Sebevražedné útoky

V noci na čtvrtek najel sebevražedný útočník na křižovatce 8 km západně od Hítu do kolony brigádního generála Awwáda Džad'ána Muhsina as-Sa'ídího, velitele 4.brigády irácké loutkové armády. Podle zdroje z řad irácké armády byl generál zabit cestou z Hítu na americko-iráckou základnu v Baghdádí. Zabito bylo také šest vojáků a devět zraněno. Podle jiného zdroje z armády nebyl generál zabit, ale pouze vážně zraněn.

V poledne najel v Madá'inu sebevražedný útočník s autem naloženým výbušninou do americké vojenské kolony, složené ze čtyř obrněných vozidel a tří Humvee. Uprostřed kolony se odpálil, zničil dvě obrněná vozidla, zabil šest vojáků a dalších pět zranil, jednoho z nich vážně.

Bombové útoky v Bagdádu

Obrněná americká kolona se stala v 9:00 terčem bomby ve čtvrti Jarmúk v západní části hlavního města. Ze šesti obrněných Humvee jedno zničila, zabila čtyři vojáky a dva zranila. Američané pak pozatýkali při razii řadu obyvatel čtvrti.

Pod kolonou deseti Humvee vybuchla ve 14:00 bomba poblíž Ámiríje na silnici vedoucí k mezinárodnímu letišti. Jedno z nich zničila a v něm usmrtila čtyřčlennou posádku.

V 17:00 zasáhla exploze bomby hlídku amerických vojáků a kolaborantů z tzv. Vlčí brigády ve východobagdádské čtvrti Ša'b, zapálila |Humvee, v němž zabila jednoho a zranila druhého vojáka. Zničila také irácké vozidlo a zabila pět členů Vlčí brigády a tři zranila.

Další bombové a jiné útoky v zemi

V poledne došlo k explozi bomby pod kolonou šesti amerických tanků ve čtvrti Qádisíja v Tal Afáru. Výbuch úplně zničil jeden tank a usmrtil šest členů jeho posádky.

Také v Karbale zasáhla ve 13:00 exploze bomby americko-iráckou hlídku ve čtvrti A'jmmá. Výbuch zničil Humvee a vozidlo loutkových sil. Zabiti byli čtyři iráčtí a dva američtí vojáci; další Američan byl zraněn.

Kolem 15:00 zaútočila skupina bojovníků na dálnici spojující Bagdád se severními provinciemi na americkou kolonu cisteren s pohonnými hmotami, směřující na základnu u Tikrítu. Zapálili tři cisterny, zabili čtyři a zranili dva vojáky.

Sestřelen špionážní letoun

Kolem 10:00 bylo nad Tal Afárem sestřeleno bezpilotní špionážní letadlo. Střela z lehkého kulometu je zasáhla tak přesně, že se vzápětí nato zřítilo.

Egyptský vyslanec popraven

TV al-Džazíra oznámila, že Základna džihádu v Zemi dvou řek splnila svou pohrůžku a zabila nově jmenovaného egyptského velvyslance v Bagdádu Ihába aš-Šarífa. Organizace zaslala al-Džazíře videozáznam s prohlášením o popravě diplomata jako odpadlíka. Později téhož dne potvrdilo smrt Ihába aš-Šarífa egyptské ministerstvo zahraničí.

Pátek 8. července 2005

Těžké boje u Fallúdže

V 10:15 zdejší korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že před hodinou došlo ve městě k prudké srážce mezi silami odboje na jedné a americkou námořní pěchotou a iráckými lokaji na druhé straně. Oznamoval, že bitva probíhá na jižním okraji města ve čtvrti Šuhadá. O půl hodiny později doplnil, že odboj právě zničil čtyři vojenská vozidla.

Exploze v různých částech Bagdádu

Za svítání otřásla různými částmi hlavního města řada silných explozí:

Ve 4:00 zasáhly čtyři rakety Grad tzv. Zelenou zónu, odkud bylo slyšet exploze a vidět stoupající dým. Stalo se tak v době nočního zákazu vycházení, proto se nemohl korespondent Mafkarat al-Islam vydat na místo zjišťovat podrobnosti a Američané jako vždy zachovali o útoku mlčení.

V 7:00 ostřeloval odboj základnu Sukkáníja na předměstí Durá. Podle sdělení příslušníka loutkové armády tady bylo zabito nebo zraněno 11 Američanů.

V Tádží, severním předměstí Bagdádu, explodovala pod americkou hlídkou pozemní mina. Důstojník loutkových sil uvedl, že zničila Humvee a zabila v něm všech sedm vojáků.

Na dálnici ve východní části Bagdádu, běžící podél Madínat as-Sadr, explodovala v 9:30 bomba pod americkou vojenskou kolonou, zničila jedno a poškodila druhé Humvee, zabila čtyři a zranila dva vojáky.

Dopoledne pak irácká loutková armáda oficiálně oznámila, že při raketovém útoku na její základnu v Kázimíji bylo zabito pět vojáků.

Sebevražedný útok na agenty Mosadu

Sebevražedný útočník zaútočil v 9:00 v Tárimíji na kolonu černého automobilu GMC a čtyř pickupů s ozbrojenci ve speciálních uniformách a s plnou výstrojí. Útočníkovi se podařilo narazit přímo do GMC a odpálit se, takže výbuch auto úplně zničil a všechny pasažéry usmrtil.

K odpovědnosti za útok se krátce nato přihlásily Brigády Ahmada Jásína, které současně oznámily, že šlo o čtyři agenty Mosadu, jejichž příjezd organizace před několika dny zpozorovala a od té doby je sledovala.

Bombové útoky na vojenské kolony a hlídky

V 11:00 explodovala bomba pod americkou kolonou projíždějící městem Abú Ghurajb směrem k Fallúdže. Její výbuch zničil Humvee, zabil čtyři vojáky a jednoho zranil. Američané pak uzavřeli všechny vedlejší i hlavní silnice v okolí a zastavením veškeré dopravy z Bagdádu na západ země způsobili velkou dopravní zácpu.

Ve východní části Sámarrá explodovala v 16:00 bomba pod americkou hlídkou. Zničila dvě Humvee, tři vojáky zabila a dva zranila.

V 17:00 zasáhl v Ba'qúbě americkou kolonu výbuch auta zaparkovaného u silnice a naloženého výbušninou. Jeho exploze zcela zničila vozidlo na přepravu vojáků, jehož kusy se rozlétly po okolí, a poškodila dvě Humvee. Ve zničeném vozidle zemřelo osm vojáků a další čtyři utrpěli vážná zranění. Americké síly pak vyhlásily zákaz vycházení a vojáci začali prohledávat okolí dům po domu. Nakonec zatkli pět lidí, které obvinili z účasti na instalaci bomby.

Podobně v mosulské čtvrti Zirá'í explodovalo o hodinu později auto ve chvíli, kdy se k němu přiblížila americká hlídka. Výbuch zničil Humvee a usmrtil pět vojáků.

Ostřelování základen

Odpoledne vypálili povstalci pět kaťuší na americkou základnu v Habbáníja.

Ve 14:30 došlo k mohutnému raketovému a minometnému útoku na japonskou základnu v Samáwě. Trval téměř hodinu a čtvrt, způsobil řadu druhotných explozí a podle tlumočníka zaměstnaného na základně po něm zůstali mrtví a ranění Japonci, nedokázal však udat přesnější čísla. K útoku se přihlásily dosud neznámé brigády Muhammada Posla Božího. Jak oznámil korespondent Mafkarat al-Islam, který obdržel prohlášení této organizace, bojovníci mohli po tak dlouhou dobu základnu ostřelovat díky ochraně, kterou jim poskytli šíitské kmeny žijící v jejím okolí. Poznamenal, že v poslední době je možno pozorovat změnu postoje zdejších šíitů vůči okupaci až k otevřenému nepřátelství. Ke stoupencům Muqtady as-Sadra a Džawáda al-Chálisího, kteří se postavili proti okupaci, se přidal Ahmad al-Hasaní al-Baghdádí, který fatwou šíity vyzval k boji proti okupantům a proti všem, kdo jim pomáhají, a nazval takový boj svatou povinností.

V Basře zabito několik Britů

Dopoledne došlo v centru města ve čtvrti Mu'allimín k explozi bomby, která zasáhla a zničila britský džíp, v němž zahynuli čtyři vojáci a pátý byl těžce zraněn.

Berlusconi ohlásil stahování italských vojáků

Den po bombových útocích v Londýně, které byly zřejmě protestem proti britské účasti na okupaci Iráku, oznámil italský premiér Silvio Berlusconi že italští vojáci se v  září začnou z Iráku stahovat. V posledních měsících italští představitelé upustili od svého slibu, že stahování zahájí. Berlusconi, pravicový politik známý protiislámskými výlevy a servilitou vůči Washingtonu, sice naznačoval možnosti stahování od září, ale ministr zahraničí Gianfranco Fini pak hovořil o začátku roku 2006. K Berlusconiho oznámení na summitu v Gleneagles došlo poté, co v italském parlamentu proběhla debata o prodloužení mandátu pro italské vojáky v Iráku na dalších šest měsíců.

Itálie má v Iráku asi 3 000 vojáků, usazených v Násiríji. Podle Berlusconiho by v září mělo odejít prvních 300. Krátce před oznámením se na internetu objevilo varování Tajné organizace al-Qá'idy v Evropě, adresované Itálii a Dánsku a dalším "křižákům" účastnícím se americké okupace Iráku a Afghánistánu, že je může stihnout stejný trest jako Brity, pokud své vojáky z obou zemí nestáhnou.

Iráčtí poslanci znovu žádají stanovení harmonogramu pro odchod veškerých okupačních sil

List al-Haját přinesl zprávu, podle níž 103 poslanců iráckého tzv.národního shromáždění požadovalo přijetí rezoluce, aby vláda požádala Radu bezpečnosti OSN o stažení mnohonárodních okupačních sil z Iráku a aby předložila "jasný plán výstavby armády a harmonogram odchodu okupačních jednotek" ze země.

Faláh Hasan Šnejšel za Nezávislý národní blok (jde o hnutí Muqtady as-Sadra, které hraje přední úlohu v politickém boji proti okupaci) prohlásil, že počet poslanců žádajících harmonogram odchodu dosáhl počtu 103 poté, co se k prvnímu požadavku, vyhlášenému před dvěma týdny, přidalo dalších 20 poslanců.

Sobota 9. července 2005

Odboj kontroluje 60 procent provincie Anbár

Vysoký důstojník loutkových bezpečnostních sil v provincii Anbár, plukovník Sa'd ad-Dulajmí na ranní tiskové konferenci v Ramádí přiznal, že 60 procent území provincie není pod kontrolou okupačních sil ani kolaborantů, a že nad touto částí provincie získal kontrolu irácký odboj a zavedl zde své zákony. Do této části provincie spadají také města Qá'im, Hít, Rutba, Hásiba a část hlavního města provincie, Ramádí.

Zbytek provincie kontroluje americká armáda, nicméně situace tu "připomíná hru na kočku a na myš" mezi okupačními silami a jejich domácími přisluhovači na jedné a odbojem na druhé straně. Denně dochází i v této části k ozbrojeným srážkám na různých místech.

Prudké boje v Tal Afáru

V 7:00 zaútočili povstalci vybavení lehkými a středními zbraněmi na americkou hlídku ve městě, zničili jedno a zneškodnili druhé Humvee a zabili sedm vojáků. Jak oznámil místní korespondent Mafkarat al-Islam, boj pokračoval asi hodinu, poté Američané přivolali své posily a další irácké vojáky.

K dalšímu boji došlo v poledne, byli v něm zabiti tři američtí a čtyři loutkoví vojáci a padlo pět bojovníků. Odpoledne začali Američané okrsky, v nichž ke srážkám došlo (Hasan Koj a Saráj) ostřelovat z děl. Přitom zabili dva civilisty a tři zranili, mezi nimi ženy a děti.

K bojům došlo po propuštění policejního velitele ve městě, jenž byl obviněn z podpory odboje. Novým velitelem byl jmenován člen Brigád Badr.

Sebevražedné útoky ve Fallúdže a Tikrítu

U východní brány do Fallúdže na silnici do Bagdádu najel odpoledne sebevražedný útočník do kolony americko-iráckých sil. Podle sdělení příslušníka loutkové armády zabil šest amerických vojáků a neurčený počet dalších zranil. Místní korespondent Mafkarat al-Islam později zjistil, že útočníkem byl saúdskoarabský mladík Abú Abd al-Málik, který byl pravděpodobně členem Armády partyzánů sunny. Tato organizace je velmi aktivní v celé provincii Anbár a ve Fallúdže obzvlášť.

U vjezdu do Tikrítu najel v 9:00 další útočník s pickupem naloženým výbušninou do americké hlídky, zničil dvě Humvee, čtyři Američany zabil a pět vážně zranil. Major loutkové armády k informaci dodal, že šlo o čtvrtý útok tohoto druhu na americkou námořní pěchotu ve městě.

Bombové útoky proti vojenským kolonám a hlídkám

V bagdádském předměstí Durá vybuchlo v 8:00 auto stojící na okraji dálnice, když kolem něho projížděla americká kolona. Exploze zničila dvě Humvee, sedm Američanů zabila a tři další zranila. Podle svědků byl mezi mrtvými jeden muž v civilním oděvu, ale nebylo možno zjistit, o koho jde, protože Američané jako obvykle místo útoku ihned uzavřeli. Přerušili také provoz na dálnici a způsobili tím ranní dopravní kolaps.

Exploze bomby pod vojenskou kolonu projíždějící Baládem zničila ve 13:00 Humvee, zabila čtyři vojáky a pátého Američana zranila.

V Hillá v okrsku Ma'adín vybuchla v 16:30 časovaná bomba pod americkou kolonou, z níž zničila Humvee a zabila nejméně čtyři vojáky.

V 17:00 zasáhla exploze bomby americkou hlídku na hlavní silnici průmyslové části města Hítu, vedoucí do Hadíthy a dalších měst. Zničila Humvee a zabila pět vojáků.

Ostřelování základen

Americká základna u mostu Warrár u Ramádí se za svítání stala terčem dalšího ostřelování. Obyvatelé blízkého okrsku Ta'mím pozorovali kolem 5:00 více než deset minometných střel, které základnu zasáhly. Nad základnou a okolím pak půldruhé hodiny hlídkovaly vrtulníky a bojové letouny. Pozemní vojsko se ve značném počtu spolu s obrněnými vozidly rozmístilo po ulicích města a prohledávalo severní čtvrti ve snaze zjistit, odkud byly střely odpalovány.

Od 13:30 do 14:00 odboj novu ostřeloval japonskou základnu v Samáwě raketami Kaťuša a Grad, které dopadaly do různých míst komplexu. Základna byla zahalena do mraků hustého kouře a ozývalo se houkání sirén. Korespondent Mafkarat al-Islam pak zjistil, že japonské okupační síly v očekávání dalších útoků najaly společnost podléhající tzv. Iráckému ředitelství stavebních podnikatelů, aby vyhloubila uvnitř základny nové kryty a zákopy. Japonské velení zaplatilo za projekt krytů a zákopů s betonovými stěnami milion dolarů.

Loutkový režim odložil vydání nových potravinových lístků, protože se obává zjištění skutečného počtu sunnitů v zemi

Vysoký úředník tzv. ministerstva plánování sdělil pro Mafkarat al-Islam, že ministerstvo rozhodlo odložit vydání rozlišených potravinových lístků pro Iráčany až po vyhlášení nové "ústavy" a nových "volbách". Důvodem odkladu je strach šíitských politiků, které Američané v zemi dosadili, že by jejich vydání mohlo ukázat skutečný počet sunnitských Arabů v zemi -- číslo, které se v oficiálních odhadech snaží co nejvíce snižovat.

Podle údajů iráckého ministerstva obchodu z roku 2000 bylo v Iráku o 10 procent více sunnitů než šíitů. Jak uvedl citovaný zdroj, sunnitská populace provincie Anbár je větší než populace velkých šíitských provincií Nadžaf, Karbalá a Amára. K tomu je třeba připočítat další převážně sunnitské provincie a velké sunnitské komunity v jihoiráckých městech jako Basra, Násiríja, Amára a Súq aš-šajch.

Egyptští diplomaté opustili Irák

Poté, co byl egyptský vyslanec popraven odbojem, opustil zbývající egyptský diplomatický personál bez jakéhokoli prohlášení pro tisk kolem 11:30 Bagdád.

Unesen prezident Irácké federace karate

Irácký loutkový režim oznámil, že na jihu Bagdádu byl unesen prezident Irácké federace karate Alí Šákir. Dozorčí úředník Iráckého olympijského výboru Ahmad Hášim oznámil tisku, že k únosu došlo v Latífíji, když se Šákir vracel domů. Podle sdělení kapitána policie provincie Bábíl zastavila skupina ozbrojených mužů v policejních uniformách, předstírající, že střeží kontrolní stanoviště, jeho auto a nařídila mu vystoupit. Pak jej odvezla neznámo kam. Policie neznala motiv únosu, federace karate je však tradičně považována za agenta irácké vlády.

V neděli byla v říčním korytě v jihoiráckém Kútu nalezena Šákirova mrvola. Identifikován byl podle dokumentů, které měl u sebe.

Neděle 10. července 2005

Dva sebevražedné útoky na syrské hranici a další v Karmě

V okrsku Tanf u syrské hranice a nedaleko hranice s Jordánskem najeli v 17:00 dva sebevražední útočníci v autech naložených výbušninou současně do amerického kontrolního stanoviště. To úplně zničili, zabili 11 amerických vojáků a nejméně sedm dalších zranili. Podle svědků zachvátila Američany po explozích panika.

V Karmě najel útočník v červeném automobilu Opel do americké hlídky, zničil dvě Humvee, sedm vojáků zabil a čtyři zranil. K tomuto útoku se přihlásily Mučednické eskadry Barrá' ibn Málika.

Další útoky na vojenské hlídky

V 10:00 explodovala v ba'qúbské čtvrti Mu'allimín bomba pod americkou hlídkou, zničila její Humvee, zabila čtyři vojáky a pátého zranila. Američané pak celou čtvrť uzavřeli, prohledali dům od domu a zatkli pět lidí, které obvinili z účasti na odbojových akcích.

Na jihu Fallúdže ve čtvrti Džubajl vybuchla dopoledne vysoce účinná bomba, vyrobená z kyslíkové láhve, jaké se používají v nemocnicích a položená u silnice. Její exploze zabila čtyři vojáky z americké kolony a pátého zranila.

Rovněž dopoledne zasáhla exploze bomby v jihobagdádském předměstí Durá vojenskou kolonu, z níž zničila Humvee a zabila pět amerických vojáků.

Asi v 15:00 došlo k výbuchu bomby pod americkou hlídkou východně od Hítu. Zničila obrněné Humvee a usmrtila tři vojáky a čtvrtého zranila. Okupanti pak uzavřeli všechny přístupové cesty a zatkli vůdce jednoho z místních kmenů Šajcha Chalífu az-Zajdána s tím, že poskytoval ubytování bojovníkům z jiných arabských zemí.

Exploze pickupu naloženého výbušninou na silnici v Abú Munajsiru u Abú Ghurajb zasáhla odpoledne kolonu asi deseti amerických vozidel, zničila transportní vozidlo Zil, zneškodnila Humvee, zabila sedm a zranila čtyři vojáky.

Americká operace "Zakřivená šavle" slouží k zatýkání dětí

V okrsku Abú Zajdán probíhala po tři dny akce amerických a loutkových sil pod názvem Operace zakřivená šavle. V jejím průběhu američtí a loutkoví vojáci zatkli řadu obyvatel okrsku včetně dětí mladších 10 let, které nutili, aby jim vyzradily své příbuzné. Většina lidí, pochytaných během operace, která ještě pokračuje, pocházela z kmene Zawbí'.

Atentáty na kolaboranty

Při útoku bojovníků na kolonu automobilů byl zabit tzv. generální ředitel turistického ruchu v Iráku dr. Ahmad Husajn al-Džabbúrí, když se ubíral ze svého domu v centru Bagdádu do kanceláře v tzv. Zelené zóně. Podle policejního zdroje byl zastřelen spolu s několika svými průvodci. Jak uvedl korespondent Mafkarat al-Islam, odboj před několika dny dr. Džabbúrího varoval, aby odešel z funkce a ukončil styky s cizími společnostmi - včetně jedné "izraelské" - které do Iráku přicházejí shromažďovat a krást starožitnosti.

Přední členové Brigád Badr uspořádali v Bagdádu pohřeb svého velitele Hádího Tannána Husajna, který byl spolu se svými čtyřmi průvodci zabit ve čtvrtek 7. července při útoku odboje v Dudžajlu (provincie Saláh ad-dín). Podle sdělení loutkové policie přijel na revizi členů brigád, kteří slouží v řadách irácké loutkové armády. Jeho tělo přivezla do Bagdádu vojenská eskorta. Pohřeb proběhl ve znamení hrozeb vrahům a hesel jako: "Wahhábismus a terorismus jsou dvě strany téže mince". K odpovědnosti za atentát se přihlásila Brigáda Umara ibn al-Chattába. Tato organizace vznikla na ochranu iráckých sunnitů, když Brigády Badr zahájily rozsáhlé mučení a vraždy prominentních členů sunnitské komunity. Hádí Tannán Husajn byl před americkou invazí odsouzen iráckým soudem k smrti, protože mu byla prokázána špionáž ve prospěch Íránu na počátku roku 1990.

Ostřelování základen

Čtyři rakety Grad zasáhly v 9:00 americkou základnu na kirkúckém mezinárodním letišti. Podle sdělení zdroje z policejních řad zabily šest vojáků a 11 zranily.

O hodinu později se terčem ostřelování stala základna Ghazlání v Mosulu. Tři rakety tu zasáhly a zničily sklad pohonných hmot

Sestřelen další vrtulník

Během nočního boje s okupačními vojáky sestřelil odboj raketou Strela nad Tal Afárem vrtulník. Zasažený stroj ve vzduchu vybuchl a jeho dvoučlenná posádka byla podle sdělení loutkových sil zabita. K sestřelení se přihlásila Základna džihádu v Zemi dvou řek.

K iráckému odboji se přidala i kurdská skupina

Irácká kurdská fundamentalistická skupina oznámila, že vytvořila ozbrojenou organizaci, která bude spolu s iráckým odbojem bojovat proti americkým okupantům, jejich spojencům a kolaborantům. Eskadry kajícníků (Sarája at-tá'ibín) vydaly prohlášení, že budou společně se svými bratry v iráckém odboji bojovat proti okupantům a pohrozily "černými dny" jihokorejským vojákům umístěným v Irbílu.

Zdroj: ZDE

                 
Obsah vydání       20. 7. 2005
20. 7. 2005 S Klausem, nebo s Paroubkem? Jiří  Vančura
20. 7. 2005 Premiér versus prezident Oskar  Krejčí
20. 7. 2005 Reklama a hlasatelé zelené pravdy a lásky v Literárních novinách Štěpán  Kotrba
20. 7. 2005 ... Viktorie  Rybáková
20. 7. 2005 O nutnosti zrušit trestní řád Zdeněk  Jemelík
20. 7. 2005 I ekonom se může stát fachidiotem Bohumil  Kartous
20. 7. 2005 Pracovní teorie hodnoty není výmyslem blbců, ani fachidiotů Michael  Kroh
20. 7. 2005 Co mi vadí na ekonomii Jan  Samohýl
20. 7. 2005 Pár otázek Ivanu Brezinovi Jan  Rovenský
20. 7. 2005 Hranice nevede mezi Čechem a Němcem, ale mezi vrahem a nevrahem
20. 7. 2005 Nesmíme živit nenávist
20. 7. 2005 Rasismus, netolerance a prosazování kolektivní viny v ČR Jan  Čulík
20. 7. 2005 Stavební povolení pro NEMAK neplatná
20. 7. 2005 Plastická chirurgie má nový cíl - zkrášlovat pohlavní orgány Miloš  Kaláb
20. 7. 2005 24. července: Vánoce na rádiu Akropolis
20. 7. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 2. -- 10. července 2005
20. 7. 2005 Česká advokátní komora už cituje články z Britských listů
20. 7. 2005 Americké univerzity vychovávají i hrobaře zahraničních zájmů USA Jozef Bohumil Ftorek
20. 7. 2005 Asijská spolupráce v širších souvislostech Miroslav  Polreich
19. 7. 2005 Kyrgyzské intelektuálky: "Nejsme loutky americké zahraniční politiky" Jan  Čulík
20. 7. 2005 Ekologické zemědělství má stejné výnosy jako tradiční...
19. 7. 2005 Klaus se nezbláznil, jen se paktuje s ultrapravicovými nacionalisty Karel  Dolejší
19. 7. 2005 Dvě erodující "slovíčka" z Klausovy novořeči Stanislav A. Hošek
19. 7. 2005 Joschka Fischer bojuje o čest svého úřadu Richard  Seemann
22. 10. 2004 Proč považují Britové Němce pořád za nacisty?
19. 7. 2005 Proč jako stát dodnes nemáme pro svět jednoslovné jméno?! Miloš  Dokulil
4. 7. 2005 Hospodaření OSBL za červen 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce

Zpravodajství iráckého odboje RSS 2.0      Historie >
20. 7. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 2. -- 10. července 2005   
18. 7. 2005 "Zpravodajství iráckého odporu" je čirá propaganda, ale je správné jej publikovat Tomáš  Poláček
14. 7. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 25. června -- 1. července 2005   
7. 7. 2005 Američtí vojáci a strategie ničení nemocnic: škody místo oprav   
7. 7. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 13. -- 17. června 2005   
28. 6. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 3. - 12. června 2005   
27. 6. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 27. května -- 2. června 2005   
9. 6. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 18. - 26. května 2005   
23. 5. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 8. - 17. května 2005   
16. 5. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 28. dubna - 7. května 2005   
9. 5. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 18. - 27. dubna 2005   
2. 5. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 8. - 17. dubna 2005   
25. 4. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 1. - 7. dubna 2005   
8. 4. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 15. - 31. března 2005   
1. 4. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 19. - 24. března 2005