Stejným zařízením o vyšším výkonu se ale dají také zahřívat mraky kvůli ovlivnění počasí či ionosféra, která pak vlivem plazmové vrstvy ionizovaných plynů odráží radarové vlny jinak - lépe. Vedlejším efektem jsou ale náhlé a nepředvídatelné změny počasí - třebas na druhém konci zeměkoule - využitelné i pro hospodářskou válku. Teslovy či Marconiho vynálezy nejsou dodnes všechny odtajněny. Minimálně od druhé světové války v celých segmentech vědy (široké pásmo radiových vln, magnetismus) probíhá utajený výzkum. Výsledkem jsou vojenské aplikace subsonického či ultrasonického průzkumu, komunikace i boje. Jednu z nich nedávno byli nuceni odtajnit Rusové - podmořskou anténu s parametry, o jejichž využití se můžeme dohadovat. Proč by vůbec měl být "civilní" pokrok tak prudký? Je na něj vůbec společnost připravena jako sociální struktura? Co udělá "mobilita" 3 - 5G komunikátorů s interpersonální či sociální komunikací? To jsou otázky zítřka - sociální důsledky vlivu rozvoje a užití výsledků vědy a rozšíření technologií. Prozatím je to námět pro autory sci-fi, vojenské plánovače a futurology.

• Nedávno se v odborných kruzích diskutovala zpráva o radarovém průzkumu prostřednictvím CARABAS-II, radaru se syntetickou aperturou, dodávající výsledky podrobnější, než satelitní fotografie či letecké fotografování. Jestliže je tento radar schopen v terénu odhadnout objem dřevní hmoty (rozlišit dřevo od jiného materiálu) či jednotlivé padlé stromy po vichřici, je schopen i daleko více odhalit i o jiných materiálech. Dělo se tak ve spolupráci Swedish Defense Research Agency, Ericsson Microwave Systems, Dianthus - Swedish University of Agricultural Sciences a Chalmers Institute of Technology.
• Výzkum radarů se soustředil v poslední době do několika oblastí: Ground Penetrating Radar jako svérázné minohledačky, Personal Area Surveillance jako osobní detekce, Tracking radars, sledovací radary postavené na bázi Conical Scan Radars či Monopulse anténách, které mají přesné úhlové měření, Over The Horizon (OTH) radary pracující v HF kmitočtovém rozsahu, využívající ionosférického odrazu
• Průzkum prováděný v červnu 2005 organizací Opinion Research Corporation's CARAVAN v amerických domácnostech zjistil, že tři čtvrtiny dospělých (76%) vlastní počítač a dvě třetiny (67%) vlastní mobilní telefon. Jiné spotřební výrobky zahrnují digitální fotoaparát (47%), Xbox či jinou videoherní konzoli (38%), TiVo či jiný záznamník digitálního videa (27%) - domácí bezpečnostní systém (19%), IPod nebo jiný mp3 přehrávač (17%).
• Fujitsu Laboratories vyvinuly barevný elektronický "papír" s trvalou pamětí a autonomním napájením. Tento svébytný display představily na veletrhu Fujitsu Forum 2005 v Tokiu.
• Realitou je už dnes pevný disk navržený specificky pro použití v automobilech; 1" pevný disk s 8GB kapacita paměti pro PDA a průmyslové handheldy; 2.5" pevný disk navržený specificky pro zařízení spotřební elektroniky; a 500GB model harddisku pro DVRs (záznamník digitálního videa) a systémy domácí zábavy.
• LG Electronics představil v květnu 2005 první širokoúhlý digitální plazmový televizor s 50" a 60" uhlopříčkou s vysokým rozlišením (digHDTV, DVB ready, 5000:1 kontrast, 1000 cd/m²) a vestavěným záznamníkem digitálního videa (HD-DVR) s kapacitou 160 GB.
• Kapesní digitální televize v hodinkách vyvinutá americkou pobočkou NHJ Limited na bázi miniaturního TVtuner chipsetu SONY BTD-ZJ611 pod názvem VTV-101 se stala hitem japonského trhu. Stalo se tak přesně 20 let po vzniku první televize v hodinkách firmy Seiko. Nutno dodat, že tato televize v hodinkách, vzniklá v letech 1982 až 1985, byla designována lépe... Přijímač musel být ale vzhledem k tehdejší úrovni miniaturizace v kapse, s televizí spojen kabelem. To nicméně nebránilo tvůrcům bondovky Octopussy (1983), aby nevybavili tímto zařízením agenta 007.
• Herním doplňkem 3D letových simulátorů se stala látková čepice TrackIR 3, reagující na pohyb hlavy.
• Standardním doplňkem se staly 3D brýle či kombinovaná zařízení TrackIR 3 někdy přímo propojené s mobilním telefonem, jako novinka se prezentoval nedávno brýlový průhledový display SCOPO (další z dílny Motorola & Oakley), v některých případech jako Head Mount Display umožňující interakci s digitálními zařízeními během normálního pohledu. Jakýsi "obraz v obraze". Vyvíjí se i mobilní projektory (Laser Projection Display) či VRT, Virtual Retinal Display, promítající obraz přímo na sítnici oka. Mezi tyto "exotické" zobrazoací jednotky patří i ona "mlžná" obrazovka. Všechny tyto produkty jsou odpadem vojenského výzkumu - nejčastěji inteligentní pilotní helmy jako rozhraní mezi pilotem a fly by wire letounem. Stáří? Deset až patnáct let. Uvedení do civilního komerčního provozu? Možná... někdy... Třeba hned. A nebo nikdy.
• Vyzkumníci z Cornell University a University of Wisconsin-Madison se snaží vyvinout radioizotopové mikrobaterie. Ideální pro provoz miniaturních zařízení i jiných, než kardiostimulátorů. Například 10 miligramů polonia 210 (cca 1 milimetr krychlový) může generovat 50 miliwattů (s prozatímní účinností 4%, cíl 20 %) po dobu čtyř měsíců.
• Změna v celosvětové soutěži o nejvyšší taktovací frekvence procesorů narazila na fyzikální bariéry současné křemíkové technologie. Cestou k budoucímu zvyšování výkonu se stalo přidání dalšího jádra do procesoru. Změna si vynutí změnu programování od monojádrového k multiprocesorovému. Paralelnímu. Možná se dočkáme globálního kolaborativního výpočetního prostředí GUC - global ubiquitous computer, tak jak jej navrhuje jeden z vizionářů Microsoftu Tony Hoare. Paralela s vizí Memexu a WWW je namístě. Parlela s boomem vyhledávače Google také.
• Peter Lyman, profesor School of Information Management & Systems (SIMS) University of California v Berkeley obdržel od MacArthur Foundation grant 3,3 mio USD na výzkum přizpůsobivosti dětí digitálnímu světu. Výzkum je zaměřen na kultivaci inovačních znalostí, na proces učení používání digitálních médií. Cílem je optimalizace státního školství pro e-learning.

Všechny tyto technologie mají jedno společné - jejich výsledky, prezentované vědci za potlesku laické veřejnosti, jdou využít i v oblastech, kde potlesk není vítán. V oblasti elektronického boje. Elektronický boj se stal nedílnou součástí boje, založeného na minimalizaci nákladů. Vidět znamená vědět. Zajistit včasné varování, sbírat situační obraz. Vyhodnotit. Rozhodnout o nejúčinnějším zásahu. Připravit protivníka o tytéž funkce a nechat jej slepého. Neschopného tvorby správného rozhodnutí kvůli nedostatku základních informací.

Electronic Intelligence (ELINT), elektronická špionáž - to je hlavní předpoklad úspěšného vedení elektronického boje, sbírající a vyhodnucující obrovské množství dat. Součástí je i výzkum kryptografie. Electronic Protection Measures (EPM, ECCM) - kontrašpionážní protiopatření a řada prvků aktivní obrany se ukázaly při útoku, předcházejícím v roce 1991 válku v Zálivu jako kombinace či spíše 'organizovanost' všech prostředků a techniky, která je podstatná pro úspěch. Elektronický boj je boj kočky s myší.

Termínem netwar se označuje informační válka mající za cíl ovlivnit to, co víme a to jakým způsobem se na základě znalostí rozhodujeme. Ofenzivní vedení takovéto války může zahrnovat diplomacii, propagandu a psychologické akce, zastrašování, technologické, politické a kulturní podvracení cílové oblasti, dezinformace, hospodářská blokáda s využitím ovládnutí trhu vlastními firmami, rozklad nebo znejistění místních médií, proniknutí do počítačových sítí a databází, podporu disidentů nebo opozičních hnutí prostřednictvím počítačové sítě.

Termínem cyberwar se oproti tomu označují vojenské operace proti informační infrastruktuře komunikačním systémům či datovým skladištím. Vložit falešné údaje, krást, měnit nebo ničit data a programy, přerušit nebo řídit výkon systémů. Informační válka nemá žádnou frontu. Rozdíl mezi "zločinem" a "válčením", "nehodou" a "útokem" se stává nejasným stejně, jako se znejasňuje rozdíl mezi policií, tajnými službami a armádou. Potenciální bitevní pole jsou kdekoli propojené systémy, dovolující vnější přístup - nejen DNS servery a databázová centra elektronického obchodu, ale ropovody a plynovody, rozvody elektrické energie, telefonické sítě. Informační válka je poměrně laciná. Hranice jsou tvořeny strukturami v kybernetickém prostoru - mnohými dosud nepochopitelnou topologií technologických uzlů či jazykových oblastí. V kybernetickém prostoru lze snadno manipulativně zacházet s vnímáním reality.

Podle studie RAND existuje ještě jeden stupeň virtuální války - cosmic war - metafyzická válka "vesmírů" - dle sociologa Marka Juergensmeyera válka dvou navzájem se nechápajících náboženských systémů, válka rozdílných civilizací, válka definovaná mezi dobrem a zlem. RAND se kupodivu neopírá o neokonzervativní ideology, ale o Antonia Gramsciho definici politické "války o pozice", ideologa haredim a organizace Gush Emunim rabbi Kooka, politologa Iana Lusticka a jeho vysvětlení fundamentalismu či historika Juana Coleho a jeho pochopení kolizí šíitského islámu s křesťanstvím.

První generace (1G) mobilních telefonů (přelom sedmdesátých a osmdesátých let 20. století) se vyznačovala analogovým přenosem, limity hlasových služeb, lokálním rozšířením, vysokými výkony vysílačů, vysokými náklady. Druhá generace (2G) začala na počátku devadesátých let a umožnila vedle zavedení digitálního přenosu GSM použití textových informací sítě, včetně SMS jako služby mobilních telefonů. Postupný přechod na nové technologie na přelomu tisíciletí, nazvali marketingoví odborníci 2.5G. Ta umožňovala integrovat internet via GPRS/EDGE, WAP, MMS a další služby . Éra 3G umožní zvýšení kapacity přenosu na minimálně 2Mbps a více multimediality - integraci downloadu hudby i obrazu. To kapacitu 3G ucpe spolehlivě. Zcela určitě to ale přinese ještě méně soukromí, ještě více "šmírování" mobilními videokamerami a řadu omezení "občanské žurnalistiky". A nebo rezignaci na soukromí, rezignaci na anonymitu ulice, rezignaci na zaznamenávání běžné reality a její zpřístupňování v Síti.

Trend miniaturizace i řádového zvýšení kapacity zařízení i přenosu pokračovat bude. Vedle toho ale bude pokračovat nasycování trhu stále levnějšími a stále výkonnějšími zařízeními, integrující se s telefonními službami. Potřebujeme vždy veškeré funkce mobilního telefonu "included"? Kolik procent uživatelů využívá celý vějíř možností současných služeb GSM 2,5G? Analýza odpovědí na tyto otázky může posunout vývoj i jinam, než si myslí současní stratégové, vytvářející uměle poptávku masivní reklamou a módními vlnami. Řada z nich je designersky neodůvodněná a technologicky chaotická.

Stále není pokryt lukrativní segment "průmyslových" mobilních telefonů, vyznačujících se na rozdíl od módních výstřelků delší dobou životnosti, programovatelností, inženýrskou domyšleností, robustností provedení, softwarovým upgradem online a modularitou a standardizovaností periferií. Mohl by tak vzniknout

• systém sledování firemních vozidel přes triangulaci polohy a její zaměření na GIS mapě
• totéž ve větším měřítku - softwarově orientovaný systém billingu pohybu vozidel po silnicích a v parkovacích zónách - elektronické mýtné 2. generace
• firemní či komunitní nebo rodinné multimediální, telefonní a push-to-talk sítě
• "emergency" aplikace či palikace pro "collaborative" situace (obecními hasiči či výstražným systémem pro živelné katastrofy počínaje, metropolitní policií či strážní službou konče)

Stále chybí v nabídce výrobců telefon a služby pro speciální situace či doposud nestandardní skupiny spotřebitelů:

• pro děti předdšolního a školního věku: masivní design pro různě velkou dětskou ruku, velké ovladače, velký, srozumitelný a ikonicky orientovaný display, hravá, proměnlivá barevnost, programovatelná tlačítka na předvolby volání (matka, otec, sourozenci), možnost dálkového financování, programování, ovládání a monitoru funkcí rodiči či pedagogem ve škole, integrace kolektivních aplikací (výukové školní, zábavné družinové, komunikační rodinné)
• pro seniory: masivní design pro stařeckou ruku (artritida, třes), omezenost funkcí a zjednodušená logika ovládání, "emergency" předprogramovaná tlačítka (lékař, policie, hasiči), velký jednoduchý display uzpůsobený pro špatnou schopnost čtení, lékařské periferie a pluginy (měření tepu, tlaku, monitor vitálních funkcí, pohybu, upozornění na termíny braní léků, automatické volání záchranné služby ap.)
• pro novináře: nárazuvzdorný kryt, integrace získávání a odesílání textových, zvukových a obrazových dat v profi či poloprofi kvalitě (foto, video, audio), USB2 nebo firewire, plná integrace dat office aplikací, integrace GPS s mapou a trackingem, internetu, vysoká kapacita paměti na vyjímatelné periferii (karty kolem 1GB a více), nahrávání vlastních hovorů, externí mikrofonní vstup pro směrový či klopový mikrofon, externí blesk o směrném čísle min 15-22 k vestavěnému fotoaparátu min 3-5 Mpx, externí pružná QWERTY klávesnice přes USB
• pro lesáky, policisty, záchranáře, terénní pracovníky, horolezce ap. velký přehledný display, nárazuvzdorný kryt, voduvzdornost, prachotěsnost, mrazuodolnost do -20 stupňů, ovládání i v pracovních rukavicích a v zimě, vysocevýkonná baterie, externí rychlé nabíjení přes solární články, externí plugin GPS s integrovanou mapou a trackingem, hlasitý provoz, plugin jako anténní zesilovač, možnost push-to-talk provozu, FM přijímač, internet, masivní úchyt
• pro obchodní cestující: IR čtečka čárového kódu jako plugin, možnost firemních aplikací, internet, vysoká kapacita paměti na vyjímatelné periferii (karty kolem 1GB a více)
• pro lékaře: velký přehledný display, nárazuvzdorný kryt, voduvzdornost, prachotěsnost, lékařské periferie a pluginy (měření tepu, tlaku, monitor vitálních funkcí, pohybu), možnost firemních aplikací, bluetooth lékařské periferie (základní rozbor krve, moči ap.), fotoaparát, internet, vysoká kapacita paměti na vyjímatelné periferii (karty kolem 1GB a více)
• pro speciální použití: personalizace prostřednicvím integrované čtečky otisku prstu, kryptovací modul, IR či bluetooth rozhraní k security aplikacím - vstupenka do elektronického bankovnictví, obchodu i styku se státem. Konec parlamentní demokracie, neboť takovýto komunikátor je cestou i k přímé elektronicky managované demokracii - cestou k otázkám a odpovědím, nak teré každý volič může, nebo nemusí odpovědět. A podle toho bude vypadat stát.

Dosavadní aplikace světa mobilní komunikace se zaměřily v posledních letech na segment herní komunity, teenagery, snoby a konzum. Chybí racionalita a analýza potřeb ostatních segmentů spotřebitelů, státu i firemních zákazníků. Chybí modularita, kompatibilita a standardizovanost rozhraní. Chybí jistoty. Počítače PC se mohly v posledních 15 letech rozšířit jen díky kompatibilitě periferií a standardizovanosti funkcí, GUI, API a sběrnic.

Od konkurence ke specializaci a kooperaci

Současné trendy 2,5G se nasytí během několika let. Dá se očekávat marketingově žádoucí stabilizace trhu a útlum poptávky po nových generacích služeb - v současnosti jsou náklady na zavedení sítí 3G vyšší, než je kapacita trhů a platební síla a ochota spotřebitele platit telekomům stále více - za primárně téměř totéž. Za volání.

Moorův zákon stáel platí. Prozatím. Zakladatel společnosti Intel Gordon Moore jej definoval tak, že rychlost počítačů - počet tranzistorů uložených na křemíkovém čipu o dané ploše se za určité časové období zdvojnásobuje. Zpočátku byla perioda zdvojnásobování jeden rok, v současnosti je zhruba 18 měsíců. Ta doba se stále zkracuje. Stejně tak působí Moorův zákona na životní cykly výrobků, a to i marketingovým definováním jejich morální či dokonce fyzické životnosti.

Nejspíš bude nutné už přestat s explozí módních stylingů a nekompatibilit. Nevyrábět stovky verzí telefonů s desítkami nekompatibilních pouzder a periferií, ale sjednotit se na rámcových standardech (velikost, periferie, nabíječky, pouzdra). Bude nutné otevřít trh ostatním výrobcům zveřejněním všech specifikací a technických řešení. Bude nutné zaměřit se na konzervativnější zákazníky a nehnat miniaturizaci a funkcionalitu do extrémních technických řešení, která jsou poruchová či nespolehlivá (tolik oblíbená véčka či vysouvací dílce). Životní cyklus mobilních telefonů už nyní narazil na psychologickou cenovou bariéru "zboží pro jedno použití". Je lépe vyrábět méně, ale kvalitněji - s delší životností a downloadem "user" aplikací dle požadavků uživatele.

Všeobecný trend konvergence různých zařízení a jejich multimedializace povede i zde k postupnému sloučení do jednoho personálního multimediálního komunikátoru. Pokud ale budou služby "luxusem", k jejich rychlému rozšíření nedojde. Proti trendu multimediality mobilních komunikátorů půjde ale trend rozvoje multimediálních a komunikačních rozhraní a miniaturizace přenosných počítačů. Zde - vzhledem k poněkud větším výchozím rozměrům, vyšší kapacitě baterií, výkonnějším procesorům, širokému spektru periferií a jiných prioritách - lze očekávat větší potenciál. To vše za předpokladu všeobecného míru a potravinové, energetické a technologické stability. Bez většiny dnes "tak nezbytných" služeb se totiž umíme klidně obejít. Jen jsme si to dosud neuvědomili. Jakýkoliv katastrofický scénář (válka, energetická či surovinová krize) tento "pokrok luxusu" na dlouhou dobu zbrzdí.

Zbrzdí jej i "přeexponovanost" novinkami, nepřehlednost "balíčků" služeb, slev a nabídek. Stejně tak vychytralost některých monopolů (zhroucení rozhraní mezi internetem a neplacenými SMS, nechuť operátorů k "alert news SMS" ap.) Nejdále jsou s broadbandovým provozem i projektem sítí 4G v Číně. Čínská vláda zainvestovala do rozvoje širokopásmových přípojek jen v roce 2003 půl miliardy dolarů. Podle CNNIC (China Internet Network Information Center) je ze současných 100 milionů uživatelů Internetu téměř polovina připojena na broadband 2 - 8 Mbps. Čínský telecom se stávajícími 190 miliony uživateli investuje nyní 100 miliónů dolarů do velice vyspělé sítě, kterou označuje jako ChinaNet příští generace (CN2). Ta by měla odpovídat požadavkům na streaming media či IP telefonii a bude splňovat nároky na šířku pásma pro aplikace jako VoD (video on demand). Bude také nabízet VPN (Virtual Private Network).

V roce 2012 mají 4G mobilní sítě nabízet rychlosti přenosu 100 Mbps (mobilní, podpora mobility koncových uživatelů do rychlosti 250 km/h) až 1Gbps (stacionární), šířku kanálu 20 MHz, flexibilní rádiové rozhraní, podpora pro multimediální služby na bázi IPv6. Čína také tlačí od roku 2000 nový standard 3G TD-SCDMA (Time Division Synchronous Code Division Multiple Access) spolu se Siemensem, Samsungem, Ericssonem a Nortel Networks. Miliarda obyvatel Číny je dostatečně velký trh pro globální technologickou hru.

A ta může mít, v rozporu s přáním švédských futurologů, šikmé oči.

Je třeba vyřešit přechod mezi protokoly mobilních sítí a IP. UMTS sítě v současné době používají technický standard z roku 1999/2000. Mobilní operátoři jsou investicemi do 3G vyčerpáni, na řadě je zrychlující technologie pro stávající 3G - HSDPA (označované jako 3.5G). Konzervativní vize 4G a 5G je tedy blíže technologické realitě. Kdy dojde k plné integraci celulární i satelitní broadbandové komunikace, datových informací, on demand videa a audia, broadcast médií (televize a rádia), je prozatím mimo rámec i těch nejschopnějších futurologů.

Internet druhé generace s rychlostmi 1+Gbps projektovali americký prezident Clinton a jeho viceprezident Al Gore v letech 1996 - 99. Vize se účastnily vládní agentury DoD, Darpa (síť DREN), NSF (síť vBNS) , NASA (síť NREN), NIH, NGI a další. Některé páteřní sítě měly už tehdy kapacitu 40 Gbps. Zároveň probíhal zoufalý závod o to, jak utratit peníze grantů vládního vývoje aplikací pro tyto mamutí požeráky dat. Jednou z aplikací vojenské agentury DARPA se tak stal digitální amfiteátr - Multicasting HDTV distribuce. Aplikace NSF NGI byl Internet HDTV broadcast či přímý přenos IEEE-1394 digitálního videa z komerčních kamer připojených k Síti. Řada kontraktorů tohoto projektu počítala s telemedicínskými aplikacemi - kolaborativními medicínskými pracovišti, videokonferencemi a přímými přenosy operací v HDTV rozlišení. Nikdo nepočítal s tím, že by za vládní peníze mohl zlikvidovat monopol komerčních provozovatelů internetu a multimédií a přinést svým občanům páteřní infrastrukturu jinou cestou než výkonovým zpoplatněním za rychlost či objemy dat. Jako všeobecně dostupnou, nekomerční službu nejmocnějšího státu světa svým občanům.

Vize deja vu

Vize Tomi Ahonena je na můj vkus příliš přímočaře optimistická. Výše, dále , radostněji ke kybernetickému člověku zítřka. Proč? ne všichni chtějí být interfejsem digitálního světa. Ne všichni chtějí hrát krysí závody se stále dražšími technologiemi, jejichž marketingová lákadla stále více připomínají ztrátu identity i smyslu pro realitu svých tvůrců. Využívám pro stále tytéž činnosti stále tytéž funkce stále novějších aplikací na stále rychlejších počítačích. Nepracuji ani rychleji, ani produktivněji, ani komfortněji. Začíná se mi stýskat pro subnotebooku firmu Olivetti s procesorem 286, 2MB RAM a 20MB harddiskem. K psaní článků ve Wordu pro Windows 2.0 byl ideální. Od té doby se nezměnilo nic, než letopočet.

Mojí vizí sítí čtvrté a páté generace mobilních telekomunikací a mobilních multimédií není obraz stále masivnějších, stále výkonnějších a stále centralizovanějších páteřních sítí pod kontrolou vlád a korporací, připomínající urbanismus vysoce zranitelných megapolí, obraz stále rychlejších a výkonnějších procesorů stále častěji zahálejících počítačů a jiných elektronických zařízení, ale návrat k původním myšlenkám systémové kooperace každého s každým, připomínající urbanismus přirozeného sídla či volné krajiny/přírody ... nebo také původního internetu. Zapojení uživatelů a jejich volných prostředků do interakce a zároveň spolutvorby sítě. Vize peer-to-peer propojení bez ISP autorit, odolného jakékoliv technologické katastrofě, kybernetickému zločinu, vize propojení komunikujícího efektivně v přirozených vzdálenostech sídel, propojující komunity a jednotlivé uživatele přirozenou logikou. Vize sítě bez manipulace výhodami. Vize sítě, kterou budou ve stále hustší zástavbě stavět třebas i sami uživatelé. Koupí si koncové zařízení - telefon/počítač s mobilním komunikátorem, jehož "základnová a autorizační stanice" bude vlastním úložištěm dat a zároveň sdíleným výpočetním prostorem - micro-BTS - buňkou, směrovačem cizích hovorů a propojovatelem s ostatními. Čím hustší zástavba, tím dokonalejší pokrytí, výpočetní výkon i signál pro komunikaci. V hustě obydlených oblastech minimální "zácpa". V řídce obydlených oblastech pak "státní pobídka" konektivity jako impuls pro dosídlení. Virtuální i faktické.

Budoucnost je totiž v masivní distribuci a paralelizaci. Těžiště distribuce informací bude ležet právě v globální komunikaci jednotlivých zařízení. Stejně jako v globální komunikaci lidí. Zde je potenciál, vedoucí ke globální umělé inteligenci. Cesta už je naznačena tam, kde bychom nehledali vážnou činnost - ve oblasti her. Kolaborativní kybernetický prostor dnešních online her je budoucím životním prostředím spolupráce, komunikace i sdílení multimediálních informací. Herní komunita byla vždy kompaktní a kooperativní, svědčí o tom například archiv jednoho z kultovních časopisů počítačového dávnověku - časopisu Crash z let 1983-1992. Výpočetní kapacita tehdejších počítačů Sinclair Spektrum, pro jejichž uživatele byl ponejvíce tento časopis určen, byla z dnešního pohledu směšná. Směšná není ale ani dnes soudržnost a intelektuální potence této "prehistorické" komunity kdesi v hlubinách internetu, která položila základy dnešnímu boomu informačních technologií. Nemá blízko k oné hypotetické superinteligenci? Jeden dalších z virtuálních modelů takovýchto "sítí zítřka", podporující kolaborativní chování, nedávno vznikl: GNUnet.

Cílem tedy není monopol na zisk, cílem nejsou fůze či vražedná konkurence, ale nezisková kolaborace - kooperace. Protože poskytnutím virtuální informace se tato z vašeho světa neztrácí, poze se klonuje a dochází k jejímu obohacení. Cílem je sdílení znalostí, informací a inteligence, informační společnost.