Štěpán Kotrba ve svém článku CzechTek 2005: Hranice pozemku Italinvestu nebyla hranicí zásahu uvádí:

K tomu by stálo za to uvést:

• Chránit bezpečnost osob a majetku je povinností policie podle § 2 odst. 1 písm. a) Zákona o policii ČR. Jestliže policie zjistí poškozování majetku, je povinna přiměřeně zakročit vždy, když nelze předpokládat, že vlastník s takovým poškozováním souhlasí. Policisté však při tom musí dodržovat ustanovení § 6 Zákona o Policii ČR:
  • Při provádění služebních zákroků a služebních úkonů je policista povinen dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a nepřipustit, aby osobám v souvislosti s touto činností vznikla bezdůvodná újma a případný zásah do jejich práv a svobod překročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného služebním zákrokem nebo služebním úkonem.
  • Policista je povinen při provádění služebního zákroku a služebního úkonu spojeného se zásahem do práv nebo svobod osob poučit je o jejich právech, pokud to povaha a okolnosti služebního zákroku nebo služebního úkonu dovolují; v opačném případě je poučí dodatečně.
• Trestní oznámení je neformálním podnětem občana, který může policii nebo státnímu zastupitelství podat každý, kdo má za to, že byl spáchán či je páchán trestný čin, případně, že někdo spáchání trestného činu připravuje . Ten, kdo podává trestní oznámení, nemusí být sám poškozeným. Rozdíl je v tom, že poškozený má postavení účastníka řízení podle trestního řádu, kdežto jiný oznamovatel má pouze právo, aby mu na jeho žádost orgán, který trestní oznámení prošetřuje, sdělil, jaká opatření na jeho základě učinil. Povinností orgánu, který trestní oznámení přijal, je zajistit jeho prošetření policejním orgánem místně a věcně příslušným.
• V případě, že zjištěné skutečnosti dostatečně odůvodňují závěr, že byl spáchán trestný čin, a je-li dostatečně odůvodněn i závěr, že jej spáchala určitá osoba, rozhodne policejní orgán neprodleně o zahájení trestního stíhání této osoby jako obviněného, není-li trestní stíhání nepřípustné nebo neúčelné a nejsou dány podmínky pro podmíněné odložení trestního stíhání. Povinností oznamovatele, který trestní oznámení podal písemně, je na vyžádání policejního orgánu, který věc prošetřuje, poskytnout mu k němu potřebná vysvětlení, přičemž povinností policejního orgánu je oznamovatele upozornit na právní následky hrozící mu v případě, že by uváděl nepravdivé informace nebo podstatné informace úmyslně zamlčoval (podává-li oznamovatel trestní oznámení ústně, musí být takto poučen před sepsáním záznamu).
• Policejní orgány však jsou povinny konat i bez trestního oznámení, jestliže skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán či je páchán trestný čin, případně, že někdo připravuje spáchání závažného trestného, zjistí jinak (viz § 7 Zákona o Policii ČR).
• Policie není povinna za podmínek, že vstoupit na soukromý pozemek je nezbytné k dosažení účelu sledovaného služebním zákrokem a že jde o naléhavou situaci, zjišťovat vlastníka a žádat ho o souhlas, neboť vlastník má povinnost toto strpět podle ustanovení § 128 odst. 1 Občanského zákoníku.
• Zároveň má však vlastník pozemku podle téhož ustanovení vůči policii nárok na náhradu veškeré újmy, která mu tím prokazatelně vznikla, a to i v případě, že šlo o zákrok oprávněný a přiměřený, nejde-li o újmu způsobenou mu v důsledku jeho vlastního protiprávního jednání nebo o zákrok v jeho zájmu, kdy škoda zákrokem způsobená není větší než hrozící škoda zákrokem odvrácená.
• Trestný čin poškozování cizí věci (§ 257 tr. zák.) je trestným činem úmyslným, muselo by tedy být důvodné podezření, že někdo chtěl škodu vyšší než 5000,- Kč způsobit nebo byl srozuměn s tím, že jeho jednáním taková škoda vznikne. Pak ovšem by bylo spíše namístě vést zákrok vůči konkrétním osobám, nikoli paušálně. V případě nedbalostního jednání by se jednalo o trestný čin (obecné ohrožení z nedbalosti dle § 180 tr. zák.) jen tehdy, pokud by hrozilo, že celková škoda může přesáhnout 5 000 000,- Kč.

Autor je advokát