Matisse namaloval svůj obraz Luxe, calme et volupté, Cézanne Les Grandes Baigneuses, jimiž poprvé poukázal směrem ke kubismu a abstrakci. Lenin vydal Dvě taktiky, E.M. Forster napsal román Where Angels Fear to Tread, začala se konat pravidelná filmová představení v kinech, Richard Strauss přišel se Salomé a Freud po Interpretaci snů publikoval své Tři příspěvky k teorii sexu. V Londýně se objevily první motorové autobusy a první neonové reklamy.

Rok 2005 vůbec v inovacích nemůže s rokem 1905 soutěžit, míní autor. Sice máme mobilní telefony, kamery, satelitní a digitální interaktivní televizi, laserovou chirurgii a laserem naváděné bomby, identifikaci prostřednictvím DNA - avšak změnily tyto vynálezy nějak od základů způsob, jímž uvažujeme o skutečnosti?

V letech 1907-1909 vytvořil Picasso Demoiselles d'Avignon, Schönberg složil svůj atonální Druhý smyčcový kvartet, Paul Ehrlich přišel s léčbou syfilis, Pavlov zveřejnil studie o reflexech, byly postaveny první budovy z oceli a ze skla, byl vynalezen bakelit, Joseph Conrad napsal Tajného agenta, Bergson Tvůrčí evoluci a William James Pragmatismus. V roce 1900 objevili vědci kvantum, geny a podvědomí. Kvantum, spolu s elektronem, který byl objeven o tři roky předtím, změnily navždy naše chápání toho, z čeho se skládá hmota a vesmír. Geny učinily totéž pro lidské tělo a vysvětlily, jak je možné, že lidská těla jsou nekonečně rozrůzněná, přesto však existuje mezi nimi kontinuita. Freudovo podvědomí, i když je nyní (alespoň mezi vědci) už zdiskreditováno, bylo stejně revoluční, "odhalilo" různé vrstvy v mysli.

Předtím, už v 19. století vedla k velmi podstatným změnám Darwinova teorie o vzniku druhů. Nahradila statický svět světem vývoje, odmítla myšlenku, že má vesmír účel, a zlikvidovala představu, že svět kdosi zkonstruoval.

Galileovy revoluční objevy v 17. stolatí zjistily, že měsíc se skládá ze stejné hmoty jako Země - nebe se už nijak neodlišovalo.

Podle Karla Jasperse došlo k největším změnám v historii v letech 750 - 350 před Kristem, kdy lidé přestali věřit ve Velkou Bohyni plodnosti a začali uctívat abstraktního Boha moderního náboženství, lidé začali usilovat o vnitřní cíl a nikoliv o vztah s množstvím božstev, žijícím "kdesi mimo ně".

Richard Southern, oxfordský historik, zastával názor, že nejzajímavějším obdobím v historii byla léta 1050 - 1250 po Kristu a 1750 - 1950 po Kristu. V tom prvním období došlo k sloučení aristotelianismu a křesťanství, a tak vznikl světský svět: bylo zavedeno rotační zemědělství, byly postaveny katedrály a univerzity, byl vynalezen experiment a vznikla přesnost - v měření, počítání, při pravopise. Byly zavedeny stejně dlouhé hodiny a vzniklo tiché čtení (bez něho nevznikají podvratné myšlenky), všeobecně se rozšířily hindské číslice, vznikly notový zápis hudby a podvojné účetnictví.

V tom pozdějším období vznikly továrny, parní stroje, došlo ke změnám při zkušenostech z práce, zrodila se moderní chemie a elektřina, vznikly Spojené státy, byla objevena souvislost mezi sanskrtem, řečtinou a latinou, vznikl romantismus, pojem výzkumu, vznikla sociologie, geologie, evoluce, statistika, pojem průměrného člověka, modernismus, částicová fyzika, freudismus. Poprvé začali lidé zastávat názor, že "nové" věci jsou lepší než staré.

Všechny tyto skutečnosti radikálně proměnily naše porozumění sebe samých. Poskytují měřítko, podle něhož lze posuzovat radikální změny. Z tohoto hlediska byla první polovina dvacátého století nesmírně stimulující. Ale jaké nové myšlenky či změny vznikly v druhé polovině dvacátého století, po roce 1950? Pouze dvě: antikoncepční pilulky a internet.

Všechny ostatní vynálezy a objevy, které můžete jmenovat - transistor, struktura DNA, utišující léky, beta-blokery, imunosupresanty, teorie spravedlnosti Johna Rawlse, postmodernismus, superstruny - to všechno je jen rozvinutím už předchozích myšlenek. Vesmírné cesty a postmodernismus už odcházejí ze scény. Letadlo Concorde už bylo zlikvidováno. Klonování má ovšem potenciál proměnit naše chápání nemocí a stárnutí, a jednoho dne by mohlo být tak významné, jak významnou se stala antikoncepční pilulka. Jsou to však jen tři významné myšlenky za celých posledních padesát let.

Vadí to, že nežijeme v zajímavé době?

Výhodou pozdního kapitalismu a období konsolidace je to, že výsledky předchozích inovací se dostanou do rukou všech: levné lety do zahraničí, levné telefony, módní oděvy, internet, terapie, sushi.

Ale absence významných inovací zřejmě vysvětluje, proč tak tvrdošíjně stále přežívá tradiční náboženství, proč je současné umění tak banální, proč se v televizi a v kinech promítají nepůvodní kopie starších filmů (Hvězdné války) či filmy s happy endem (Bridget Jones, Láska nebeská) a proč je současná próza nudná.

David Landes, ekonomický historik z Harvardu, napsal, že na začátku průmyslové revoluce byl průměrný Brit, co se vybavení jeho domácnosti týče, blíže k Juliu Caesarovi než ke svým vlastním vnoučatům. Prarodiče dnešní generace neměli tolik domácích technických výrobků, jaké mají dnes jejich děti, ale měli automobily, televizní přijímače, telefony, letadla, znali dílo Freudovo a Einsteinovo a věděli, co je to DNA.

Svět se dnes nemění tak rychle, jak si představujeme. Potřebujeme naléhavě nějaké nové myšlenky.

Kompletní článek v angličtině ZDE