Kdyby nás ovšem jen tak beze všeho ospravedlnil, dopustil by se násilí a lži. Ukřižovaný Ježíš spásu nabízí, nenutí, a stejně tak jeho kříž je svědectvím proti lži, že by náš hřích byl malý a snadno prominutelný: pouze umučení Boha nás mohlo vykoupit, tak těžce jsme zhřešili. Vztah lásky k Bohu, čili víra, čili naplnění přikázání, v nichž je podle Krista shrnut celý Zákon a Proroci, je přijetím golgotské nabídky.

Právo jako systém kodexů a zvyků má veliký význam zde na zemi, ale Bůh je láska a láska, zvláště v Ježíšově pojetí, je absolutně víc než právo. Nahrazení práva, plynoucího ze zákona, milostí, plynoucí z velikonočních událostí, skrze lásku je osou celého křesťanství, což apoštol Pavel ve svém stěžejním textu shrnuje takto:

"Zaslíbení, že dostane svět za dědictví, nebylo dáno Abrahamovi a jeho potomstvu na základě zákona, nýbrž na základě spravedlnosti z víry... Proto mluvíme o spravedlnosti z víry, aby bylo jasné, že je to spravedlnost z milosti." (List Římanům, 4. kap.)