22. 12. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
22. 12. 2004

K diskusi o zadluženosti

Děkuji makroekonomovi Janu Hoškovi za jeho reakci "Na co vlastně Češi DOPLÁCEJÍ?" na můj předešlý text "Češi DOPLÁCEJÍ na svůj nezájem o rozpočet své země" a za upřesnění jen v rychlosti načrtnutých souvislostí.

Svůj strach, vážený pane Hošku, si s vaším dovolením přece jen ponechám a to nejsem bojácný, jen má životní zkušenost interpretuje tvrdá data jinak než vaše. A zatím mě vede dobře.

Ostatně mám pocit, že některá východní náboženství lze zde v křesťanské Evropě vnímat spíše jako virus, kterým jsou nakaženi mnozí sociologové, ekonomové a další vědci, kterým je "naše" společnost -- zdá se -- zcela lhostejná. Evidentně je vůbec nevzrušuje -- stejně jako vás, vážený pane Hošku - skutečnost, že Češi velmi rychle vymírají. Jako bych slyšel, že "...je třeba ukončit koloběh inkarnací a přestat se trmácet na této pozemské karmické pláni..."

Klidně si půjčujme -- ale na investice, které se nám vyplatí, i když zaplatíme úroky z půjčky

Makroekonom Jan Hošek říká: "(...) Kapitalismus má k dluhovému financování odlišný přístup a je možné postavit a rozjet prosperující továrnu na dluh..." Ano, souhlasím. Pokud má někdo dobrý podnikatelský záměr, zcela jistě potřebuje kapitál na rychlé rozjetí firmy. Ale to zcela jistě není případ České republiky. Nebo jste snad schopen, vážený pane Hošku, identifikovat, na jaké investice jde 80 až 100 mld. korun, které si náš rozpočet (tj. naše vláda čili náš stát) musí někde půjčit NA BĚŽNÝ CHOD ZEMĚ? Na jaký efektivní budoucí zisk si půjčujeme, abychom vytvořili zisk tak vysoký, že se nám VYPLATÍ financovat ze státního rozpočtu dnešní nemalé úroky místo řádného financování např. českých vysokých škol? -- A jak jsem opomněl uvést minule, za poslední dva roky činí poplatky za udržování státního dluhu 61 mld. Kč, což je asi o 55 % více, než kolik jsme za stejný čas dali na celé vysoké školství v ČR.

Opravdu vás toto srovnání ničím nezaujme? Cožpak vám nevadí, že prioritou NAŠÍ vlády je třeba výdaj 25 mld. na obrněné transportéry, ale naopak nelze nalézt třeba jen pětinu této částky pro zvýšení naší ekonomické šance na přežití na evropském a globalizovaném trhu? Opravdu se velice obávám, vážený pane Hošku, že asi netušíte, jak směšně nízké jsou platy zejména mladých učitelů na VŠ, jinak byste přece nemohl tak lehce preferovat naprosto zbytečný nákup obrněné techniky před podporou vysokých škol. A cožpak dnes mladý vzdělaný učitel na vysoké škole uživí svoji ženu na mateřské? Můžete mi mikroekonomicky spočítat jeho ukázkové měsíční výdaje? Předem děkuji!

Nákup obrněné techniky není investice zvyšující prosperitu ČR, ale pouze zcela zbytečný výdaj rozpočtu

Nákup 250 ks obrněných transportérů v dnešní situaci (opakuji, platíme přes 30 mld. korun ročně jen na úrocích z dluhů) jsou pouze a jedině vyhozené STÁTNÍ peníze a je třeba už konečně pochopit, že ČR není ekonomicky schopná (bez fatálních následků v zadluženosti a následné smrtící spirály zadluženosti) financovat armádu podobně jako Anglie nebo USA. Žijeme v době, kdy se krátí sociální dávky, o čemž rozhodli úředníci ve městě, do kterého teče ročně přes 100 mld. korun z turistického ruchu. Z tohoto místa (úhlu pohledu) je tedy naprosto zřejmá jedna věc: Každý, kdo je nezaměstnaný, zcela jistě pouze nechce pracovat a pokud chce, tak si práci najde, že... (Doufám, že je v těchto slovech zřejmá ironie...) Tedy snižme sociální dávky a lidé začnou více pracovat a tak vznikne prosperita země! Hurá.

Makroekonom se ptá: "Co je celkový dluh veřejných financí?"

Myslím si, že tento druh textů není vhodný pro tento druh humoru. Domnívám se, že chcete pouze naznačit, že všichni, kdo upozorňují na neblahou výši veřejného dluhu, jsou amatéři, kteří nerozumí pojmům a vy -- vážený pane Hošku -- pouze s nadhledem (a ironií sobě vlastní) na závěr svého textu napíšete: "Autor pracuje jako makroekonom a omlouvá se všem, kteří se v dané problematice orientují lépe než on, za značně zjednodušený pohled."

Opravdu nejsem specialista na ekonomiku -- na rozdíl od vás, pane Hošku. Ptám se však - proč říkáte, že nevíte, co znamená celkový dluh veřejných financí? Přece je zřejmé, že jej není problém jasně definovat třeba takto: Celkový dluh veřejných financí je tvořen součtem dluhů všech institucí, za které přebírá garanci stát. Tedy v případě nečekané události by tento dluh nakonec byl uhrazen nějakým způsobem ze státního rozpočtu. Zadluží-li se např. nemocnice a ministerstvo rozhodne, že ji zruší, samozřejmě, že to nakonec doplatí ze své kapsy daňový poplatník.

V čem spočíval smysl mého textu

Pokud bude nastupující generace výrazně méně početná, zcela jistě ji vysoce zatížíme již tím, že nás bude muset živit, bude muset na nás pracovat (až budeme staří). Vlastně je tomu tak již dnes. V mnoha firmách mladí lidé pracují za směšné mzdy jako v dobách prehistorického kapitalismu. Starší generace si oproti tomu zvykla na "zasloužený" důchod. Ale důchod jsou peníze, za které lze koupit zboží a služby. A to je lidský čas a práce. Pokud nebude dost levné pracovní síly ("otroků"), nebude možnost si ani za velké množství peněz cokoliv koupit. Chcete-li pravicový argument: nejlepší ochrana dlouhodobých investic je podpora rodiny a vzdělání. Početná mladá generace bude jednou schopna vytvořit i za malé množství peněz nám budoucím důchodcům výborný servis. Podpora rodiny spočívá především ve státní výstavbě (nebo podpoře) levného startovacího bydlení, nikoliv jako dnes -- v rozhazování na spoření "na cokoliv" s absurdním názvem "stavební spoření". Ale to už odbočuji...

Jak měříme kvalitu přítomnosti?

Každý člověk měří svou přítomnost jiným metrem. Pro mě je tato doba tragická, protože mladá generace NEUMÍ na svět přivést další generaci. Nezkoumejme nyní, proč tomu tak je, ale spíše pouze pochopme, že neexistuje "tvrdší" lakmusový papír, který by nám všem přesněji řekl, v jaké době žijeme. Míra životní radosti a spokojenosti, která komplexně shrnuje všechny MAKROEKONIMICKÉ faktory, je exaktně a přesně měřitelná právě počtem narozených dětí. Tak vidím svět já. Ale připouštím, že někoho jiného zase více uspokojuje 10% růst HDP...

Budou výkonnější a levnější

Bohužel už uplynulo více než 18 měsíců od doby, kdy jsem napsal text "Děti se nerodí, místo příčin řešíme následky" -- zde http://www.blisty.cz/art/14196.html (velmi důležitý chybějící graf naleznete zde: http://casodej.cz/obr/natalita.gif ) . Změnilo se ale jen málo. Mnozí si povšimli, že se začínají zavírat základní školy, protože je méně dětí. Makroekonomové mezitím přemýšlejí, jak výkonní a levní budou pracovníci z východu či jihu. Ano, vyrobí více zboží za méně peněz...

Některé informace z odborných kruhů:

Státní dluh a veřejný dluh

"Stát svůj dluh stále více financuje dluhopisy s delší splatností, naopak podíl krátkodobých pokladničních poukázek opět klesl. Cílem vlády je využít stále nízkých úrokových sazeb a přejít na dluhopisy s delší splatností, čímž stát ušetří na úrocích. Průměrná splatnost státních půjček se prodloužila ze 3,54 na 3,69 roku.

Stát letos plánuje vydat na úhradu schodků státního rozpočtu dluhopisy v celkové výši 103,6 miliardy korun. Letos také poprvé vydal dluhopisy na zahraničních trzích, a to v celkovém objemu asi 1,5 miliardy eur (47 miliard Kč). Státní dluh by se tak podle předchozích informací na konci letošního roku měl vyšplhat na téměř 630 miliard, na konci příštího roku by měl činit 705 miliard korun.

STÁTNÍ dluh je součástí dluhu VEŘEJNÉHO; ten podle dřívějších odhadů ministerstva financí letos překročí bilion korun. Konkrétně by se měl ke konci letošního roku zvýšit na 1037,8 miliardy korun z 956,2 miliardy korun v roce 2003. Vyjádřeno podílem na HDP se tak dluh veřejného sektoru zvýší na 40,5 procenta HDP z loňských 39,7 procenta HDP. (...) Podle ekonomů tak Česká republika s dluhem kolem bilionu korun již nepatří k zemím s nízkým veřejným dluhem, ale řadí se do kategorie středně zadlužených."

podle ČTK ZDE

Nepodmíněné závazky státu (celkový státní dluh) podle místa vzniku dluhového nástroje tvoří

DLUH DOMÁCÍ, který je krytý:

  • státními pokladničními poukázkami pro řízení rozpočtové likvidity,
  • státními pokladničními poukázkami pro financování dlouhodobého dluhu,
  • státními střednědobými a dlouhodobými státními dluhopisy,
  • dalšími domácími instrumenty, např. přímými úvěry a

DLUH ZAHRANIČNÍ, složený ze

  • směnek vydaných k úhradě členství v IBRD a EBRD
  • půjček od Evropské investiční banky
  • dalších zahraničních nástrojů.

Do působnosti a evidence není zařazen dluh mimorozpočtových fondů, fondů sociálního a zdravotního pojištění, krajů a obcí. Do státního dluhu nejsou rovněž zařazeny státní záruky, které spravuje přímo státní rozpočet.

podle Ministerstva financí ČR ZDE

                 
Obsah vydání       22. 12. 2004
22. 12. 2004 Je libo něco chutného z obalu? Bohumil  Kartous
22. 12. 2004 Jazykové hry Jiří  Drašnar
22. 12. 2004 My Evropané, naše církve a zlý islám Boris  Cvek
22. 12. 2004 Vánoce zvířat Gustav  Jaroš
22. 12. 2004 Michael  Marčák
22. 12. 2004 Pláč nad rozlitým státním rozpočtem Milan  Neubert
22. 12. 2004 Mobilní telefony "mění lidskou DNA"
22. 12. 2004 Agenti FBI si opakovaně stěžovali na mučení vězňů v Iráku i v zálivu Guantánamo
22. 12. 2004 Výbuch v americké vojenské jídelně usmrtil 24 osob
22. 12. 2004 Kam kráčíš, Ukrajino? Oskar  Krejčí
22. 12. 2004 Méně liberalismu by Africe a Jižní Americe rozhodně nepomohlo Dan  Drápal
22. 12. 2004 K diskusi o zadluženosti Michal  Rusek
22. 12. 2004 Světské Vánoce a modré banány Václav  Beneš
21. 12. 2004 Jsme prostí lidé, kteří dali přednost zásadám před strachem
21. 12. 2004 Gayové a nedorozumění Milan  Valach
21. 12. 2004 Politikův umělec a umělcův politik Zdena  Bratršovská, František  Hrdlička
21. 12. 2004 Bdělé oko cenzury Zdena  Bratršovská, František  Hrdlička
21. 12. 2004 Přizpůsobí se katolická církev modernímu světu?
21. 12. 2004 Líbivé obrázky Václav  Dušek
22. 12. 2004 Michael  Marčák
22. 12. 2004 MfD: Emocionální manipulace Johanny Grohové Štěpán  Kotrba
20. 12. 2004 Úsměvný vánoční dárek ČTÚ: Stádník chce regulovat internet...
20. 12. 2004 Je Adam Curtis Sergejem Ejzenštejnem digitální televizní éry? Lucie  Česálková
20. 12. 2004 Vědění světa bude k dispozici na internetu
20. 12. 2004 Noam Chomsky: O stavu národa, o Iráku a volbách Amy  Goodman
20. 12. 2004 Kdo je Noam Chomsky Martin  Mrzena
22. 11. 2003 Adresy redakce
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
6. 12. 2004 Hospodaření OSBL za listopad 2004