22. 12. 2004
Je libo něco chutného z obalu?Nejen jídlem živ je člověk, jenže to "nejen" znamená jeho existenční nutnost. Někdy ovšem není otázkou, je-li člověk nějakým jídlem živ, ale spíš jak dlouho jím ještě živ bude. Nepochybně se tedy jedná o důležitou věc, která vyžaduje, v rámci bezpečnosti života, velice přesné nakládání. To se týká i způsobu, jakým je nějaký potravinový výrobek prodáván. Vzhledem k velkosměně nemůže být kupující dopředu informován o povaze potraviny, a tak je potravina prodávána s informacemi, charakterizujícími jejich původ, druh, složení, výživné hodnoty atd. Toto sdělení by tedy z povahy a důležitosti věci mělo být naprosto přesné a pravdivé. To je priorita. Jenže mnozí výrobci používají balení výrobků daleko více jako formu reklamy, než k tomu, k čemu má sloužit. A i ta reklama může být lživá. Jiný článek na obdobné téma, "Jak jíme kuřata napuštěná vodou a bílkovinami z kravských kůží" ZDE |
Tak třeba půjdete a budete si chtít koupit dejme tomu nějaký polotovar z kuřecího masa. V chladícím boxu supermarketu vám padne do oka hezky vypadající balení jednoho artiklu, zvláště slibný bude průřez kouskem kuřecího masa na čelní straně (foto obalu). Ani název " Kuřecí nugety, smažené" nezní nijak pochybně, a tak si domů odnášíte výrobek od firmy Moravskoslezské drůbežářské závody PROMT a.s. z Opavy, která jej podle informací na obale vyrábí pro Akropol Food z Prahy. Ať už budou vaše očekávání v závislosti na míře hladu jakákoli, určitě budete vždycky zklamáni. Paradoxně budete naštváni více, když nebudete příliš hladoví. V opačném případě vám nezbude než se nasytit, jak se to přihodilo i autorovi článku. Po naříznutí zhruba stejným způsobem, jako na skvěle nafoceném obalu zjistíte, že vás buď klame zrak anebo máte nějak rozostřeno na detail. Místo bílého, typicky strukturovaného masa se na vás bude koukat hnědá, zjevně amorfní hmota vtěsnaná do skvělého make-up ze strouhanky (foto skutečného obsahu). Je evidentní, že není nutné fotografie označovat čísly, neboť se zde jedná o naprosté míjení se formy a látky. Aristoteles by se musel zhrozit, kdyby viděl, jak tentokrát forma látku obtekla. Možnosti jsou dvě. Buď to s nechutí sníte, anebo s chutí vyhodíte, záleží na tom hladu, a pak se začnete pídit nejprve po obalu v koši a pak po dalších informacích na něm. A tam v odstavci o složení zjistíte, jak složité může být udělat kuřecí nugety tak, aby byly podobné jen tou strouhankou. Nejprve se seznámíte s termínem "strojně oddělené maso", který má na svědomí největší podíl na obsahu. Přeložen z masokombinátního technického nářečí to znamená, že se jedná o nekvalitní části toho, co je povoleno zpracovávat. Člověk by si řekl, že takové přiznání už stačí, ale výrobce je ochoten velice otevřeně vypovídat i dál. Další významnou složkou po obligátní vodě je "pšeničná mouka". Ani tato složka není v pojmu "Kuřecí nugety" subsumována. To snad už ty "kuřecí kůže", které opravdu jediné z celé řady složek mluví o kuřeti, i když trochu odlišným způsobem. To nejlepší ale teprve přijde. Bude zřejmě otázkou pro akademickou obec, do jaké míry jsou v pojmu "Kuřecí nugety" obsaženy pojmy "vepřové maso" a "vepřový tuk". Je to opravdu velká výzva a kdo to dokáže vyjádřit, dostane cenu Kurta Gödela. A teď už asi nikoho nepřekvapí přítomnost sýra nebo třeba rýžové mouky a už vůbec ne různých druhů škrobu. Jak by to taky mohlo držet pohromadě. Podle informací o složení se tedy na výrobku nazvaném "Kuřecí nugety" podílí potravinové suroviny ze tří druhů živočichů a z několika více druhů rostlin a také chemický průmysl v podobě zahušťovadel, zvýrazňovačů chuti a barviv. Ačkoli se ani složitým výrobním procesem nepodařilo vytvořit vizuální či chuťový dojem kuřecího masa, výrobek je přesto jako kuřecí maso označen a nese naprosto nesouvisející obrazový dokumentační materiál. Přední strana tohoto výrobku je něčím naprosto odlišným strany zadní a uvnitř zabalený kompromis je toho důkazem. A co na to vlastně říká zákon? Podle Zákona o potravinách a tabákových výrobcích (110/1997 Sb., § 10, odst.1, pís. b) je "do oběhu zakázáno uvádět potraviny klamavě označené". A podle Zákona o ochraně spotřebitele (634/1992 Sb., § 8, odst. 1) "nikdo nesmí klamat spotřebitele, zejména uvádět nepravdivé, nedoložené, neúplné, nepřesné, nejasné, dvojsmyslné nebo přehnané údaje anebo zamlčet údaje o skutečných vlastnostech výrobků nebo služeb či úrovni nákupních podmínek". Teď už stačí jen přiřadit libovolné přídavné jméno a porušení zákona je na světě. Je jasné, že to není jen otázka zmíněného výrobku. Snaha o využití každé plochy k reklamním účelům vede až k takovým technickým specialitám, jako je pohyblivá bočnice dodávkového automobilu, která je schopná střídavě "prodávat" několik reklamních zakázek s možností operativní reinstalace. Ale ani v případě reklamy (40/1995 Sb., § 2, odst.2) "reklama nesmí obsahovat nepravdivé údaje,...". Ale úvaha nad využíváním obalů jako reklamních médií je vůbec bezpředmětná, neboť obal je ze zákona primárně nosičem nutných, tedy pravdivých sdělení pro spotřebitele a ne místem, kde je dovoleno trošku si zalaškovat s fantazií. Pokud by někdo namítal, že obrázek na obalu není součástí popisu výrobku, pak by se šeredně mýlil, neboť obal výrobku o svém obsahu vypovídá jako celek a obrazová sdělení mají často daleko větší účinek na rozhodnutí zákazníka. Reklamním sdělením může být jen dobrá značka výrobku, která pak sama jako reklama slouží. Jenže k tomu by výrobci Moravskoslezské drůbežářské závody PROMT a.s. a Akropol Food neměli nikdy dospět. Takže, pokud nemáte rádi kapra a chcete si vánoční večeři odbýt rychle tiše, vyhněte se výše uvedenému. A na nákup potravin si příště vyhraďte alespoň jedno odpoledne, protože si budete muset všechny informace o výrobcích dost detailně ověřovat. A to může trvat hodně dlouho. Pozn.: Firma Moravskoslezské drůbežářské závody PROMT a.s. byla kontaktována elektronickou poštou i s přiloženými dokumentačními fotografiemi. Nikdo neodpověděl. |