Laughlandova velká síla spočívá v tom, že vidí to, co nikdo jiný na Západě jaksi nevidí. Zatímco reportéři v Kyjevě objevují autentické demokratické hnutí, Laughland nachází "neonacisty". Tam, kde pozorovatelé zaznamenávají volební podvody ve prospěch současného ukrajinského premiéra, Laughland jen vidí zaujatost vůči Janukovičovi. Rychle lze zjistit, že takto vidí a viděl Laughland situaci v celé řadě zemí. Laughland zpochybňuje, že jsou lidská práva porušována v Bělorusku, nebo že se Srbové chovali v Kosovu divošsky. Hájí také Slobodana Miloševiče a tvrdí, že hlavním problémem v zemích, normálně obviňovaných z porušování lidských práv, je zasahování západních institucí.

Laughland zastupuje organizaci, která si říká British Helsinki Human Rights Group. Je to organizace, která podle vlastních slov dohlíží na lidská práva v 57 členských zemích Organizace pr obezpečnost a spolupráci v Evropě. Předsedou této organizace je historik Mark Almond, minulý týden psal o Ukrajině v časopise New Statesman.

BHHRG existuje od roku 1992 a skoro vždycky zpochybňuje svědectví zavedených lidskoprávních organizací. Za to tuto organizaci kritizoval Helsinská federace pro lidská práva, že prý "působí jako PR organizace pro nové autoritářské vládce v Evropě".

Nevím nic o tom, kdo tuto organizaci financuje, píše Aaronovich, ale její ideologické zázemí je fascinující. Spoluzakladatelkou této organizace je Christine Stoneová. Působila jako právník a "píše pro celou řadu publikací o středovýchodní Evropě pro periodika jako The Spectator a Wall Street Journal".

Tyto informace byly zveřejněny na amerických internetových stránkách Antiwar.com, kde měla Stoneová pravidelný čtvrteční sloupek. Antiwar.com však nejsou levicové stránky. Jsou to pravicové stránky, které byly založeny v roce 1999 za účelem kritizovat západní intervenci v Kosovu. Jejich "editor a ředitel" je Justin Raimondo, který aktivně pracoval v malé americké straně jménem Libertarian Party, než vstoupil do americké Republikánské strany. Ve volbách v letech 1992, 1996 a 2000 podporoval kampaně Pata Buchanana, extremně pravicového izolacionistického kandidáta.

Raimondo také spolupracuje s ústavem Ludwiga von Miseho. To je libertariánská instituce v městě Auburn ve státě Alabama, kterou založil Lew Rockwell, který se charakterizuje jako "odpůrce centralizovaného státu, jeho válek a jeho socialismu". Pro stránky Antiwar.com píše i Daniel McAdams, který považuje svou spolupráci se skupinou BHHRG za "čest".

Laughland je také evropským ředitelem Evropské nadace (jejíž patronkou je Margaret Thatcherová), která většinu svých peněz a své energie vydává na podporu britských eurofobů. V jedné své knize Laughland zdůrazňuje, že "postnacionální struktury a supranacionální organizace, jako je Evropská unie, likvidují liberální hodnoty - jejich ideologie je jádrem nacistického ekonomického a politického myšlení".

Laughland také píše pro stránky Sanders Research Associates. Sanders předpověděl dne 3. listopadu 2004 "drtivé volební vítězství Johna Kerryho". Sandersovy stránky před časem publikovaly analýzu genocidy ve Rwandě, obvinily z toho, co se tam dělo, především Spojené státy a zpochybňovaly, že by ve Rwandě vůbec došlo ke genocidě. Hájí také Severní Koreu.

Je to podivná společnost, konstatuje Aaronovich. Laughland a jeho společníci jsou skupinou pravicových izolacionistů a libertariánů, podezřívajících jakoukoliv zahraniční akci, a proměnili se jaksi v apologety nejhorších režimů a diktatur na této planetě.

Pozn. JČ: Analýzy pravicové skupiny BHHRG zaznamenaly Britské listy poprvé na jaře r. 2001, kdy její pracovníci, včetně Johna Laughlanda, studovali v České republice vzbouření v České televizi. Už z té analýzy bylo zjevné, že apriorně antiestablishmentový Laughlandův postoj (ať už je motivován jakkoliv pochybnou ideologií) ho vede k zpochybňování konvenčních závěrů a k tomu, že si autor povšimne skutečností, která stádovitě uvažující pozorovatelé pomíjejí. Na rozdíl od mnoha západních novinářů, kteří často sledují situaci v "exotických" zemích středovýchodní Evropy z rychlíku, Laughland a jeho lidé provádějí v těchto zemích skutečně systematický výzkum, a tak si povšimnou věcí, které normální novinář nevidí. Je ovšem nutno mít schopnost rozlišit, co je u Laughlanda důležité, originální zjištění, a které jeho závěry jsou ovlivněny jeho pochybnou ideologickou motivací. Dobrým příkladem je jeho analýza českotelevizní krize, kde si Laughland povšiml celé řady skutečností, jež jiným pozorovatelům unikly.

Do jaké míry jsou Laughlandovy analýzy podnětné, a do jaké míry jsou "šílené", myslím pozná český čtenář, když si přečte jeho analýzu vzbouření v České televizi.

Analýza BHHRG o výslechu Janu Bobošíkové na policii, česky BL