Pan Vašek asi neví o teroristických skupinách jako je RAF v Německu, IRA v Irsku nebo ETA ve Španělsku, tzn. v těch "civilizovaných evropských zemích s demokratickými standarty", kde titíž civilizovaní Evropani ,ne žádní "islámští hrdlořezové", stejným způsobem zničili životy nevinných lidí v rámci prosazení svých zájmu a své spravedlnosti.

A co takhle bílý, civilizovaný a americkou demokracii vychovaný Američan, který má na svědomí stovky obětí v Oklahoma City v 80.letech?

Přece fanatici jsou všude, nejen v těch obávaných islámských zemích, a je jedno jestli jsou typu Usámy bin Ladina nebo typu Rumsfeld a jeho klika. Ale i v těch zemích, ze kterých my uměle máme strach, si myslím, žije většina lidí, kteří chtějí žít normálním životem v míru a klidu ke své práci a k lásce ke svým dětem.

Terorismus vzniká tam, kde mají lidé silný pocit nespravedlnosti. Jak říká bývalý zahraniční korespondent Peter Scholl-Latour, německá publicistická jednička na otázky Blízkého Východu, otázka Blízkého Východu není již velmi dlouhou dobu řešena, a lidé v těchto zemích mají právem pocit, že ty země, které ovládají světové hospodářství a politiku, je chtějí okrást o jejich nerostné bohatství. Nevím jestli proběhla v českém tisku informace, že USA budou v roce 2010 potřebovat 60% veškerých světových zásob ropy, protože je životní prostředí zajímá jen velmi okrajově, a že ten přísun nemají zajištěn, pokud si neudrží Irák. A to ještě nemluvíme o hospodářský se rozrůstající Čině, kde doposud většina jezdí na kole, ale u těch kol v blízké budoucnosti určitě nezůstane.

Pro ty, kdo ještě pořád nepochopili a nechtějí se prokousávat k pravdě nepřehlednou džunglí politického spektra, nabízím "Pohádku o princezně Soraye", jak ji uvedla minulý pátek (1.díl) a neděli (2.díl) hlavní německá televize ARD. Doufejme, že i česká televize tuto koprodukci zakoupí. Obzvláště u ženské části publika bude mít tento reálný životní příběh bývalé manželky šacha Rézy Pahlavího velký úspěch. Přičemž její tragicky osud (z našeho ženského pohledu), je zároveň tragédii jejího národa (maminka byla Němka ruského původu, tatínek Íránec, žijící v exilu v Německu,ale jako dítě vyrůstala v Íránu). Tragédii národa, pro který se částečně vzdala své svobody a bezstarostného života studentky s plnou hlavou plánů do budoucna. S naivitou svých 17 let a s politickými ideály svého muže, šla do boje proti těm mocným za lepší budoucnost své země Íránu.

Tragické je, že ani ona ani její národ neměli šanci. Její tragédii bylo, že nemohla mít děti, a tragédii jejího národa bylo, že měl ropu, o které si nesměl rozhodovat sám. A kdykoliv se tato země rozhodla jít svou vlastní cestou, musela za to tvrdě platit utrpením a hladem těch nevinných, obyčejných lidí.

Na pozadí "pohádkového příběhu" princezny Sorayi je právě nádherné vidět boj jednotlivých velmocí o černé zlato, boj, který byl veden bez skrupulí a všemi prostředky. Nezastavoval se před lidskými životy a lidským utrpením, boj, jehož obdoby vidíme dnes a denně, jen dějiště a aktéři jsou jiní.

Jak říkají buddhisté, přeji nám jako lidstvu, aby bylo víc osvícených hledačů pravdy a víc těch, kteří pochopili.

Tato televizní koprodukce "Soraya" je založena na autobiografické knize, která vyšla v Německu v roce 1991 pod názvem "Palast der Einsamkeit" (český asi "Palác osamění"). Je možné, že je tato autobiografie i v češtině.

Také čtu ráda BL a jsem vám vděčná, že existujete, protože ač mám možnost sledovat většinu německy mluvících televizních kanálů (od švýcarských, přes rakouské a německé), a přes satelit další stovku kanálu z celého světa (bohužel ne Ameriku, což by bylo mnohdy zajímavé), jste pro mě vždy informačním obohacením. A v žádném případě nemám pocit, že by BL psaly jednostranně, připadá mi naopak, že je to dobrá platforma, pro širokou pluralitu názorů. Přejí dál hodně štěstí.