7. 6. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
7. 6. 2004

Je patentování softwaru skutečně zhoubné?

Ač (v současnosti) ekonom, nepatřím zatím k té "velké části", o které píše pan Hynek Hanke ZDE ve svém článku "Vývojáři software ohroženi softwarovými patenty", která se domnívá, že "rozšíření patentů do této oblasti [software] by mělo rozsáhlý negativní dopad na vývoj software". Naopak, nemám v této oblasti vůbec jasno, a výše uvedený článek na této skutečnosti vůbec nic nezměnil.Možná následujícími řádky projevím svou naprostou ignoranci v této oblasti, ale pokud mi někdo z oné "informované veřejnosti" pomůže z temnoty nevědomosti alespoň o krůček výš ke světlu, budu spokojen

Např. nedávno jsem v nějakém televizním diskusním pořadu zaslechl na téma softwarového či hudebního pirátství větu zhruba následujícího znění: " ... lidé si musí uvědomit, že zkopírováním nějakého programu, CD alba nebo DVD filmu se dopouštějí stejné krádeže, jako např. odcizením auta". Toto tvrzení je sporné z jediného prostého důvodu. Když vám někdo ukradne auto, tak největší škodu pro vás představuje skutečnost, že ho již nemůžete dál používat, případně musíte vynaložit značný obnos peněz na dosažení původního stavu. Když si však někdo zkopíruje (a používá) CD s vaší hudební nahrávkou nebo s vámi vyvinutým software, pak za předpokladu, že za peníze by si ho onen dotyčný nikdy nekoupil, vám nevzniká žádná vyčíslitelná škoda.

Potud tedy odpůrci patentů v zájmu podpory tzv. "technological spillovers" (tedy volného přelévání výsledků vědy a výzkumu do široké praxe) mají pravdu. Dá se zde aplikovat tzv. princip Pareto optimality, který říká, že existuje-li pro určitou skupinu lidí akce, která nikomu neuškodí (nesníží jeho užitek) a alespoň pro jednoho znamená přínos, měla by se tato akce uskutečnit.

Naproti tomu zastánci ochrany duševního vlastnictví vycházejí z principu motivace. Pokud podnik nebo jedinec nemůže dostatečně těžit z výsledků svého výzkumu či aktivity, na jejímž konci je určité duševní bohatství, nemá z ekonomického pohledu žádnou motivaci takové aktivity provozovat. Dočasně je tak možné, že zrušením ochrany duševního vlastnictví může dojít k zvýšení blahobytu lidstva (třeba levné léky pro chudé země), v dlouhodobém horizontu však bude výsledek patrně opačný.

Jak již bylo naznačeno výše, je velký rozdíl mezi výrobkem hmotným a nehmotným. Vůbec bych si netroufl tvrdit, že jeden je více či méně komplexní. Rozdíl je v něčem jiném. U hmotného produktu jeho výrobce vynakládá prostředky jak na vývoj, tak na výrobu (replikaci prototypu). Přitom zisk mu plyne především z druhé fáze, tedy výroby a předpokládá se, že čím více utratí na výzkum a vývoj, tím vyšší budou zisky z výroby. Na druhé straně u nehmotného produktu je většina nákladů vynaložena na získání prvního kusu a replikace je prakticky zdarma. Nevyžaduje žádné větší investice a tak zde existuje silná motivace přiživit se na výsledcích práce někoho jiného. Problém je o to horší, že odhalit nelegálního výrobce a jeho výrobky je u nehmotného produktu daleko složitější.

Po tomto úvodu, který představuje (když ne obecný, tak alespoň) můj pohled na uvedenou problematiku, bych se vrátil ke zmíněnému článku. Pan Hanke se charakterizuje jako vývojář svobodného software (i když dále se zaštiťuje podporou 90 % vývojářů bez tohoto přívlastku, čemuž nevěřím). Mě jako ekonoma zajímá, co vede lidi k takové činnosti, jako je vývoj free software (vždy jsem si myslel, že free znamená v tomto smyslu zdarma a nikoliv svobodný, i když svobodný zase zní ušlechtileji).

Samozřejmě jsem si dokázal odpovědět (ale nejsem si tím nijak jistý, opravte mě, pokud se mýlím), že to může být buď osobní ambice vyniknout (narozdíl od tisíců bezejmenných vývojářů softwarových firem), ale pak musí mít takový člověk ještě příjem, který by ho živil, nebo snaha předvést své schopnosti v očekávání, že už se nějaká renomovaná firma s nabídkou dobře placeného místa přihlásí sama. Odpověď na tuto otázku může být zajímavá, ale z hlediska diskutované problematiky asi nebude příliš důležitá.

Možná typické pro člověka, který pracuje v daném oboru, je hodnocení výsledků své práce slovy: "Typický softwarový produkt je totiž nesrovnatelně komplexnější než typický průmyslový hmotný výrobek." S tím samozřejmě (jako bývalý konstruktér) nemohu souhlasit. Stejně jako program se skládá z podprogramů, algoritmů, dílčích funkcí a tak bychom mohli pokračovat až na úroveň jedniček a nul, skládá se hmotný výrobek z částí, dílů, součástek a tak bychom mohli jít až na úroveň molekul, jejichž struktura rozhoduje o mechanických vlastnostech.

Stejně jako určitý algoritmus staví na vylepšených nebo nahrazených algoritmech stovek a tisíců programátorů v minulosti, vychází např. konstrukce motoru nebo převodovky ze zkušeností s fungováním stovek předchozích modelů vlastních i od konkurence. Pro moji další otázku však není důležité, zda software je komplexnější, nebo ne.

Ze zkušenosti vím, že při patentování určitého výrobku se výrobce snaží odhadnout a patentovat i možné varianty (stejně funkční, ale většinou naprosto nefunkční) produktu tak, aby pro konkurenci nebylo snadné patent obejít. Většinou se dá obejít každý patent, ale otázkou je, zda se firmě vyplatí vynaložit náklady na obejití patentu (vývoj obdobného výrobku, který nakonec nemusí fungovat), nebo spíš koupit patent.

U software si však nedovedu představit, jak by takový patent měl vypadat. Vzhledem k tomu, že nejdou patentovat všeobecné postupy (dnes již nejde patentovat pivo, ale jde patentovat značka Budvar či její konkrétní výrobní postup), tak nechápu, jak může patentování určitého konkrétního algoritmu ohrozit vývoj programového vybavení.

Navíc, pokud by si softwarové firmy chtěly nechat patentovat své algoritmy (a ne jen obchodní značky), tak by musely zároveň zveřejnit i zdrojové kódy, a to je přeci to, po čem open source komunita stále volá. Nebo se mýlím?

Takže stále nechápu, čím je pokrok na softwarovém poli tak ohrožen? To, že konstruktér počítačového procesoru kombinuje milióny (nepatentovaných) polovodičů do konkrétního zapojení (které si, když funguje, nechá patentovat) nebrání konstruktérovi počítačů použít daný procesor při konstrukci nového PC.

Z prodejní ceny PC však se přiměřená částka dostane i onomu konstruktérovi procesoru. Proč by tedy programátor, který chce použít do svého produktu algoritmus, který sám nevymyslel, neměl platit tomu, jehož produkt spolu se svým nabízí? To samozřejmě platí u placeného software. Jak je tomu u freeware nevím, ale představoval jsem si, že ten nestaví na konkrétních placených programech (nevykrádá je), a jak již jsem řekl, obecně známé a rozšířené algoritmy se patentovat nemohou.

Pan Hanke se odvolává na nějakou studii, která má potvrzovat "negativní vliv patentů na ekonomiku". Z vlastní zkušenosti vím, že na toto téma byly popsány hromady papíru vědeckými studiemi, a díky tomu, že jednotlivé závěry nelze empiricky ani potvrdit, ani vyvrátit, je to vhodné pole pro budování akademické kariéry (různá PhD, profesury a snadná publikační činnost, která je tak vyžadována od akademické obce).

Jak již jsem zmínil, dá se v krátkém období očekávat pozitivní dopad zrušení patentů na ekonomiku (a ten lze možná i empiricky prokázat), dlouhodobý nepříznivý vliv se prokazuje již mnohem hůře. V této souvislosti se nemůžeme dívat na (naše krátké) časové řady. Ale když pan Hanke uvádí, že v USA a Japonsku je patentování software běžné, zatímco v Evropě se teprve zavádí, podívejme se, zda USA opravdu tolik pokulhávají v oblasti vývoje software za donedávna "svobodnou" Evropou? Na to ať si odpoví každý sám.

Po přeskočení několika odstavců právních motanic, kterým nerozumím, bych se tedy nakonec možná naivně zeptal: kdo tedy vlastně stojí na obou stranách sporu? Pan Hanke to vidí jako lobby velkých nadnárodních společností proti "drtivé" většině vývojářů a malých společností. Já bych však typoval, že ve "velkých nadnárodních společnostech" pracují také stovky tisíc vývojářů, kteří sice nepíší žádné petice, ale o jejichž práci se nakonec také jedná.

Nicméně rozsoudit tento spor si netroufám. To už nechám na každém jednotlivém čtenáři, kterému by tento článek měl pouze poskytnout určitý obecně platný rámec uvažování dříve, než media začnou "... kauzu sledovat a informovat širokou veřejnost o tom, jaká nespravedlnost se zde koná ..."

(Autor pracuje jako makro-ekonom)

                 
Obsah vydání       7. 6. 2004
5. 6. 2004 "Jste Ruska, ale předstíráte, že jste z Británie"
7. 6. 2004 Richard Perle: Reagan, muž kterého jsem znal
5. 6. 2004 Ronald Reagan zemřel ve věku 93 let
5. 6. 2004 George Novotny v listopadu 2003 pro Britské listy: "Nehledá mě Policie ČR, Interpol ani FBI"
7. 6. 2004 AI ČR požaduje bezpečí pro ruskou občanku
5. 6. 2004 Papež zkritizoval Bushe
4. 6. 2004 Papež požaduje navrácení suverenity Iráku
5. 6. 2004 Hladomor v Súdánu: Zemře tam 300 000 lidí?
5. 6. 2004 Hospodaření OSBL za květen 2004
7. 6. 2004 Strach o strach František  Hájek
7. 6. 2004 O strachu za komunismu Jan  Čulík
7. 6. 2004 Také jsem neměl za komunismu strach Josef  Vít
7. 6. 2004 Kdo se bojí Michaela Moora Martin  Škabraha
7. 6. 2004 Právo jako nástroj v rukou neschopných Jan  Sýkora
7. 6. 2004 Třetí vlna mystifikace - nástup odložených Jiří  Bystřický
7. 6. 2004 Nový světový řád a jeho neřádné zdroje Marek  Hrubec, Martin  Brabec
7. 6. 2004 Dva novináři z BBC se stali terčem střelby v Saúdské Arábii
7. 6. 2004 Čína: Největší experiment v dějinách Oskar  Krejčí
7. 6. 2004 Izrael, Palestina, Irák: Zajímavé mrtvoly a banální mrtvoly Efraim  Israel
7. 6. 2004 Ščaranskij: odpoutání je iluze Pavel  Mareš
7. 6. 2004 Omyly a šlendrián zdravotního personálu ničí tisíce lidských životů v kanadských nemocnicích Miloš  Kaláb
7. 6. 2004 Jména dětí je nutno regulovat
7. 6. 2004 Je patentování softwaru skutečně zhoubné? Jan  Hošek
7. 6. 2004 Počítačové programy mají právo na copyrightovou ochranu Jiří  Šoler
7. 6. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 28. - 31. května 2004
7. 6. 2004 Poučení z vyjednávání Švýcarska s Evropskou unií Vladimír  Rott
7. 6. 2004 Spokojeni (sami se sebou) bohatí duchem Jan  Hruška
7. 6. 2004 Homosexualita není všeobecně přijatelná Petr  Švec
7. 6. 2004 O terorizování matek
7. 6. 2004 SRN: Pravopisná reforma se stane závaznou
7. 6. 2004 130 km/h -- limit i v Německu?
7. 6. 2004 Setkání čs. politických vězňů
3. 6. 2004 Bankovní panstvo radí, nabízí... Radek  Mokrý
4. 6. 2004 Cenzura byla zrušena, zapomeňte! Josef  Brož
4. 6. 2004 Strategická východiska pro českou ekonomiku Valtr  Komárek
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
22. 11. 2003 Adresy redakce

Softwarové patenty RSS 2.0      Historie >
7. 6. 2004 Počítačové programy mají právo na copyrightovou ochranu Jiří  Šoler
7. 6. 2004 Je patentování softwaru skutečně zhoubné? Jan  Hošek
23. 5. 2004 Konflikt kvôli softvérovým patentom   
11. 5. 2004 Skandál kolem patentového zákona v Evropské unii?   
27. 9. 2003 Evropský parlament: Malá zpráva o velkém dosahu   
26. 8. 2003 Protest proti zavedení softwarových patentů v EU   
14. 3. 2002 O posilování patentových zákonů usilují korporace, které vznikly bez nich