Vážený pane ministře,

zdravíme Vás z Brna a obracíme se na Vás v naléhavé žádosti případu občanky Ruské federace slečny Světlany Kovalevy. Poté, co Krajský soud v Brně a Vrchní soud v Olomouci rozhodly o přípustnosti jejího vydání do Ruska, představujete právě Vy další instanci, která může v dané věci rozhodnout. Ve Vašich rukou tak leží důležité a zodpovědné rozhodnutí o jejím budoucím osudu. S vědomím maximální závažnosti celého případu na Vás proto jak z lidského, tak z právního hlediska apelujeme, abyste vydání slečny Kovalevy zamezil. K této žádosti nás motivuje několik skutečností:

1/ Ačkoliv byl na jmenovanou vydán pro spáchání údajného kriminálního činu zatykač Interpolu, na jehož základě byla českými orgány zadržena v září 2002, nebylo dosud prokázáno, že se činu skutečně dopustila. Využívání Interpolu pro zadržování nepohodlných osob, včetně vlivných podnikatelů a politických činitelů (např. čečenských), představuje ze strany Ruska obvyklou praxi. Stav právní kultury v Rusku se dosud blíží více sovětské minulosti než standardům obvyklým v civilizovaných zemích euroamerické kultury. Zneužívání pravomoci veřejného činitele ze strany politiků na všech úrovních státní i místní správy, policistů, vězeňských dozorců i vyšetřovatelů je v Rusku běžnou praxí a odehrává se v atmosféře naprosté beztrestnosti. Na tuto skutečnost mimo jiné upozornil i americký ministr zahraničí Colin Powell v lednu t. r. ve svém článku, v němž konstatuje, že "politická moc v Rusku ještě není zcela svázána zákony".

2/ Po svém odchodu z Ruska slečna Kovaleva v ČR žila legálně a spořádaným životem a věnovala se poctivé práci, aniž kdy přišla do jakéhokoliv konfliktu s českými zákony.

3/ Bez ohledu na podloženost a oprávněnost obvinění vznesených ruskými úřady vůči Světlaně Kovalevě je nutno zvážit následující fakta:

• jak jmenovaná uvedla, byla v Rusku vystavena bezprávnému zacházení a brutálnímu mučení, aby se doznala k trestnému činu, jehož spáchání popírá, a nebylo jí umožněno se proti tomuto bezprávnému jednání jakkoliv hájit či stěžovat si na ně. Nikde není zaručeno, že v případě jejího vydání do Ruska se stejný vzorec jednání s ní nebude opakovat. Podle zpráv mezinárodních lidskoprávních organizací je násilné vynucování přiznání v Rusku obvyklou praxí, jsou k tomu používány nejrůznější formy fyzického násilí a mučení včetně elektrických šoků a bití.
• stav ruských ženských věznic je tristní, kritizují jej nejen zástupci ruských nevládních organizací (např. Memorial), ale i zástupci mezinárodních organizací (Amnesty International, Human Rights Watch) a dokonce i někteří samotní vládní činitelé Ruské federace. V dubnu 2001 ruský komisař pro lidská práva popsal situaci v ruských věznicích jako "hrůznou". Věznice jsou přeplněné, šíří se v nich epidemie včetně tuberkulózy, vyznačují se nedůstojnými hygienickými podmínkami a v řadě případů dochází k fyzickému násilí včetně znásilňování vězeňkyň ze strany dozorců. Jde tedy o podmínky, které lze charakterizovat jako "kruté, nelidské a ponižující zacházení", v nejednom případě i jako "mučení".

4/ Vzhledem k výše řečenému se domníváme, že vydání slečny Kovalevy do Ruska by bylo v rozporu Úmluvou proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení, Evropskou úmluvou o lidských právech a článkem 33 Úmluvy o právní ochraně uprchlíků (všechny výše uvedené úmluvy ČR ratifikovala) a rovněž tak s paragrafem 91 českého zákona o azylu. O udělení azylu v ČR mimo jiné slečna Kovaleva rovněž zažádala.

Vážený pane ministře, jsme přesvědčeni, že povinností demokratického a právního státu, za který je ČR považována, je nejen chránit a vynucovat spravedlnost pro vlastní občany, ale i pro občany jakéhokoliv jiného státu, kteří jsou postižení bezprávím ve vlastní zemi a hledají tudíž útočiště v jiných zemích. Vyjadřujeme naději, že jako garant této spravedlnosti a právního řádu, jemuž byla svěřena důvěra veřejnosti, dostojíte své povinnosti a nedovolíte vydání slečny Kovalevy do státu, jehož právní kultura je s naším pojetím dosud bohužel neslučitelná.

O případu budeme nadále informovat veřejnost. Velice bychom také uvítali další spolupráci s Vámi a v případě zájmu Vám poskytovali další podkladové materiály o stavu lidských práv v Ruské federaci a zejména o situaci ve věznicích pro ženy; k dispozici je mimo jiné nově vydaná výroční zpráva Amnesty International za rok 2003. V případě potřeby se s Vámi v této věci mohou zástupci či zástupkyně naší organizace sejít.

V úctě a s pozdravem,

Ľubomír Majerčík
předseda Amnesty International ČR