15. 5. 2004
Britští politikové a mučení v IrákuBritský premiér Tony Blair ve čtvrtek přijal osobní zodpovědnost za kontroverzi týkající se britských jednotek v Iráku. Čelí totiž rostoucí kritice od vládních i od opozičních poslanců ohledně toho, že britská vláda nereagovala dostatečně efektivně a na dostatečně vysoké úrovni na stížnosti od Červeného kříže na zacházení s iráckými zajatci. Vysocí činitelé britské vlády v parlamentě přiznali, že o zprávě Červeného kříže o týrání iráckých vězňů americkými, a také britskými jednotkami z letošního února vůbec nevěděli. Tento příspěvek Jana Čulíka se vysílal v pořadu Názory a argumenty rozhlasové stanice ČRo 6 ve čtvrtek 13. 5. 2004. |
Jak uvedlo ve středu zpravodajství britské televizní stanice Channel 4, členové britské vlády varovali Tonyho Blaira, aby se do určité míry distancoval od amerického prezidenta Bushe. Ve středu ještě Tony Blair toto doporučení svých kolegů ignoroval. Zdůraznil v parlamentě, že se britská vojska nedopouštěla systematického týrání iráckých vězňů, přiznal, že prý byl seznámen s kritickou zprávou Červeného kříže z letošního února až tento týden. Konzervativní opozice charakterizovala tuto situaci jako neuvěřitelnou. Britští konzervativci se nyní distancují od války v Iráku, kterou původně podporovali, tím, že vznášejí otázky ohledně kompetence Tonyho Blaira. Kritika, že se v této věci chovala britská vláda zcela nekompetentně, ve středu doslova otřásla labouristickými poslanci v parlamentě. Projevilo se to tím, že v dolní sněmovně nezvykle mlčeli, když se Tony Blair snažil vysvětlit, proč kritickou zprávu Červeného kříže o týrání iráckých vězňů nedostala ani Blairova zvláštní vyslankyně pro otázky lidských práv v Iráku, poslankyně Ann Clwyd. Blair přiznal, že v únoru zpráva Červeného kříže nebyla předána členům britské vlády. Argumentoval, že to nebylo třeba, protože se kritika obsažená ve zprávě Červeného kříže už vyšetřovala. Šéf britských konzervativců Michael Howard pak zaútočil ve sněmovně na Blaira opravdu ostře, cituji: "Zdrcující zpráva Červeného kříže byla poslána britské vládě letos v únoru. Náměstek ministra obrany pro ozbrojené síly tvrdí, že tu zprávu nedostal. Ministr obrany nám tady tvrdí, že nebylo jeho úkolem tu zprávu znát. Ministr zahraničí nám tvrdí, že s tou zprávou měl být seznámen, ale nebyl s ní seznámen. Pan premiér, jehož velvyslanci byla tato zpráva předána, tvrdí, že o celé věci vůbec nic nevěděl. Jak mohou občané této země důvěřovat takovéto vládě?" Když Červený kříž kritizuje jednotlivé vlády, jeho kritika je důvěrná. Inkriminovanou zprávu o týrání iráckých vězňů však tento týden zveřejnil na svých internetových stránkách americký konzervativní list Wall Street Journal. Ve zprávě se poukazuje na to, že Červený kříž upozorňoval americké a britské úřady na týrání iráckých vězňů už v březnu roku 2003, tedy více než před rokem. Dost šokující je také informace, že podle svědectví západních důstojníků Červenému kříži bylo 70 až 90 % osob zatčených v Iráku zatčeno omylem. Dále je Červený kříž znepokojen i údajnou brutalitou britských vojáků v Basře. Dne 13. 9. 2003 bylo na ulicích v Basře zatčeno devět mužů britskými vojáky. Zpráva Červeného kříže uvádí: "Oněch devět mužů bylo donuceno, aby si klekli a dali tvář a ruce na zem. Vojáci šlapali na krk těm z nich, kteří zvedli hlavu. Jeden z devíti mužů utrpěl akutní selhání ledvin v důsledku bití. Svědčí o tom, že viděl, jak jiný muž byl ubit k smrti uniformovanými britskými vojáky." Zpráva Červeného kříže konstatuje, že týrání vězňů během výslechů bylo systematické jen u vězňů, o nichž se armáda domnívala, že mají cenné informace. Britská média si široce všímají skutečnosti, že týrání vězňů v iráckých věznicích se zjevně dělo na nátlak vyšetřovatelů z americké vojenské rozvědky, kteří do iráckých vězení vnesli agresivní vyšetřovací metody z tábora v zálivu Guatánamo, ve snaze dostat ze zadržovaných osob větší množství výzvědných informací, zejména v době od listopadu 2003, kdy útoky iráckých povstalců na koaliční jednotky v Iráku sílily. Potvrdil to tento týden list Washington Post, který v této věci citoval svědectví bývalé velitelky vězení v Abú Ghraíb, generála Janis Karpinské. Potíže britské vlády vzrostly tento týden i poté, co vydala svou zprávu o týrání iráckých vězňů organizace Amnesty International. V ní se praví, že se od prvního května 2003 podíleli britští vojáci na usmrcení jednatřiceti iráckých civilistů. Nejdrastičtější je případ osmileté holčičky Hanah Saleh Matrudové, která si šla loni v srpnu k britským vojákům pro bonbon. Bylo známo, že vojáci dětem rozdávají bonbony a byla zastřelena ze vzdálenosti asi šedesáti metrů. Vyšetřování těchto případů se utajuje, zabývá se jimi jen vojenská policie, uvádí analýza Amnesty International. Uprostřed těchto velmi špatných zpráv se začíná distancovat od Tonyho Blaira ministr zahraničí Jack Straw a ostře ho kritizuje celá parlamentní opozice. Ve čtvrtek se britská vláda pokusila odvést pozornost od těchto svých problémů poukazem na to, že po vyšetřování ministerstva obrany vyšlo najevo, že fotografie údajného týrání iráckých vězňů britskými jednotkami, které nedávno zveřejnil bulvární list Daily Mirror, jsou falešné. |