23. 1. 2004
Independent: Eko-farmy podléhají cenové válce velkých firemMajitelé organických rodinných farem ve Velké Británii se obávají, že jediné co je čeká je "tichý odchod ze scény". Jejich obchody totiž ohrožují supermarkety a nadnárodní potravinářské firmy. Po desetiletích, kdy se jim podařilo přežít obecně rozšířenou předstvu, že "lepší je větší", stávají se organické farmy obětí finanční politiky jejich větších protivníků, kteří ročně prodají zemědělské plodiny a maso za více než jednu miliardu liber. |
Patrick Holden, ředitel Asociace půdy (SA) popisuje, proč jsou malé farmy postavené před "nevyhnutelný úpadek". "Časy jsou zlé", říká Holden. "Fakt, že mizí malé a středně velké zemědělské usedlosti je nejhorší tragédií naší doby. Malí pěstitelé, kteří používají tradiční formy zemědělského hospodářství a odmítají chemická hnojiva a postřiky proti škůdcům, mohou jejich velcí protivníci zcela vyřadit, a to díky "tichému odchodu ze scény", který způsobí jediný nástroj - nižší ceny". Nejméně tři ze čtyř malých farem, které v loňském roce skončily s podnikáním, uvedly jako důvod málo příležitostí prodat svoje zboží a velká většina organických zemědělců čelí velkým ekonomickým problémům, uvádí statistika Asociace půdy. Odhaduje se že každá třetí ekologicky hospodařící farma již patří nějaké velké potravinářské firmě. Ve Velké Británii existuje 3 900 registrovaných organických farem, které obdělávají 741 000 hektarů půdy. Jenže velký počet malých farem a konkurence velkochovů a velkopěstitelských provozů stále větší měrou ztěžuje možnost uniknout ze stína industrializace zemědělství. "Samozřejmě je hluboce ironické, že my jako zastánci přírodního hospodářství se potýkáme se stejnými těžkostmi, se kterými bojují naši "průmysloví" protivníci," dodává Holden. Jádrem celého problému jsou rostoucí intervence nadnárodních společností a obchodních řetězců, které udávají cenu vykupovaných organických plodin pro celou zemi. V souvislosti s módou zdravého životního stylu se pokusila většina velkých řetězců skoupit co největší počet producentů přírodně pěstovaných a zdravých potravin. Tento trend měl umožnit nabídnout zdravé a ekologické potraviny nejširšímu množství spotřebitelů, jenže etický i praktický přístup nových vlastníků malých farem byl často v příkrém rozporu s tím, s jakým záměrem byly organické farmy zakládány. Nejničivější pro malé zemědělce je přitom nejistota v tom, zda neztratí kontrolu nad prodávanými produkty i nad cenami potravin, což by pro ně znamenalo konec živobytí. "Kvůli tlaku na co nejnižší ceny v několika málo letech mnoho lidí farmaření opustí", říká předseda Holden. Podle článku Danielle Demetriou v The Independent 20. 01. 2004 pro Ekolist po drátě zpracoval Hugo Charvát |