Tolik suchá statistická data, převzatá z nikterak přesné české stránky bedekr.cz. Přeci jen údaje o "exotických" zemích mají poněkud vyšší toleranci. Už na první pohled zaujme "strom života" v údajích o věkové struktuře populace a průměrný věk. 5% obyvatel starších 80 let a očekávaná délka života 76 let svědčí o kvalitě zdravotní péče. Podíl služeb 56 % na tvorbě HDP také nesvědčí o zaostalosti země... Přitom zahraniční zadluženost Kuby, která má 11 miliónů obyvatel, je podle oficiálních údajů 11 mld. USD.

Kuba v roce 2003 přesto, že musela i nadále čelit agresivní kampani Spojených států a nepříznivé světové hospodářské situaci, úspěšně splnila a dokonce překročila hlavní ukazatele ekonomického plánu na tento rok. Byly splněny všechny úkoly spojené s kampaní nazvané "Boj idejí", v rámci kterého chce ukázat světu, že v socialistickém režimu, kdy má národ přístup ke všem stupňům školní a odborné výchovy, k bezplatnému zdravotnictví, ke kultuře a sportu, dokáže i v těch nejtěžších podmínkách z malých prostředků vytvořit víc, než národy žijící pod režimem neoliberalismu.

Potvrzují to i fakta ze srovnání Kuby s Latinskou Amerikou: V roce 2001 se růst HDP v Latinské Americe zastavil, v roce 2002 poklesl o 0,6% a v roce 2003 vzrostl o 1,5%. V přepočtu na hlavu je dnes nižší než byl v roce 1997. Na Kubě v roce 2001 vzrostl o 3,7%, v roce 2002 o 1,1% a v roce 2003 o 2,6% proti plánovaným 1,5%.

Zvláštností výpočtu HDP na Kubě je to, že nezahrnuje sociální výdaje a služby poskytované zdarma. Při zohlednění těchto položek by růst představoval 3,8%. Průměrná nezaměstnanost v Latinské Americe je 10,7%, na Kubě jsou to necelá 3%. Pod hranicí minimální životní úrovně žije v Latinské Americe 44% obyvatelstva. To jsou jen některé základní ukazatele, ke kterým by bylo možno připojit řadu dalších. Ale vraťme se do roku 2003.

Zvýšila se úroveň zabezpečení přídělů potravin jakož i dalších denních potřeb pro obyvatelstvo, bylo dosaženo rovnováhy zásobování pro základní spotřebu pohonných hmot, výrazně vzrostla výroba léků a zvýšila se kvalita sociálních služeb, školství a zdravotnictví.

Zvláštní pozornost byla věnována oblastem, o které se plán "Boje Idejí" opírá. Jde v prvé řadě o školství. Na 98 školách bylo postaveno 567 nových místností pro vyučování. V Havaně se postavilo 13 budov pro zajištění ubytování nových učitelů a profesorů a jejich rodin. Do základních škol bylo dodáno další technické vybavení, takže v současnosti má každá třída 1 barevný televizor a na každých 100 žáků připadá i 1 videorekordér. V základních školách je přes 24 000 počítačů. Celkový počet počítačů na školách prvního a druhého stupně překročil počet 45 000. Na základních školách nesmí být víc než 20 žáků na jednoho učitele, na středních 15. S cílem snížit nezaměstnanost a dát mladým lidem mezi 15 a 27 lety možnost získat vyšší až vysokoškolské vzdělání bylo zavedeno tzv. placené studium jako forma zaměstnání. Do tohoto programu je zapojeno 107 302 studentů, přes 8 000 učitelů a profesorů. Výuka se provádí v 508 školách v celé zemi. V současnosti 30 000 z těchto žáků studuje na vysokých školách, které v počtu 732 existují ve všech větších městech. Celkem je v nich zapsáno 146 913 posluchačů. Výdaje na školství představují 7,5% státního rozpočtu.

Neméně důležitá je oblast zdravotnictví. Zde byla věnována přednostní pozornost zvýšení kapacit pro léčení nejčastějších onemocnění, koordinací činnosti poliklinik a nemocnic, přiblížení zdravotnických služeb k obyvatelstvu, širokému programu zvyšování kvalifikace lékařů a zdravotního personálu a kontinuitě výzkumu a výroby léčiv. Modernizace farmaceutického průmyslu umožnila vyrábět 67% základních léků. Předpoklady pro výrobu léků vytváří odvětví biotechnologie, které má již 600 světově přihlášených patentů na špičkové léky, především očkovací látky, léky pro boj proti rakovině a testovací systémy na AIDS. Tyto produkty Kuba vyváží do 40 zemí.

Aby se zlepšila dostupnost obyvatelstva k ošetření, bylo v hlavním městě opraveno a rozšířeno 27 poliklinik. V dalších oblastech země tomu tak bylo u 36 poliklinik. Bylo opraveno a modernizováno 1927 lékáren. Do nich bylo dodáno 918 chladírenských zařízení, 600 telefonů a 541 počítačů. V těchto zařízeních a v centrálních skladech léčiv přibylo 6 100 kvalifikovaných pracovníků. V oblasti sociální asistence pro tělesně a duševně postižené je zaměstnáno 16 000 specializovaných pracovníků. Do oblasti zdravotnictví spadá i Latinskoamerická lékařská fakulta, kde mohou studovat jen posluchači z chudých rodin ze zemí Latinské Ameriky. V současné době je jich 7 000. Studium je bezplatné, stejně jako ubytování a stravování. V rámci pomoci rozvojovým zemím pracuje bezplatně v 64 státech Latinské Ameriky, Karibské oblasti, Afriky, Asie, Oceánie a Evropy 15 000 kubánských lékařů. Významnou pomoc poskytuje Kuba každoročně i lékařskou péčí a rekreačními pobyty ukrajinským dětem, postiženým jadernou katastrofou v Černobylu. Na výdaje ve zdravotnictví bylo v roce 2003 vynaloženo 7,4% státního rozpočtu.

Další důležitou oblastí je kultura, jako základní předpoklad pro celkový rozvoj osobnosti. V roce 2003 se připravovalo na vysokých školách 16.000 posluchačů na povolání uměleckého instruktora. Existuje Státní vysoká škola baletu a zájmové kroužky baletu. Opravuje se Státní škola umění a zřizují se na celém státním území Školy plastických umění. Jeden televizní kanál vysílá program "Univerzita pro všechny" s osmi kurzy a další kanál, určený na pomoc při školní výchově, vysílá 112 programů, všechny na vysoké pedagogické úrovni. V současnosti prožívá kultura konjunkturu ve všech oblastech. Na kulturní představení se nevybírá vstupné nebo je tak nízké, že je dostupné každému, a to díky vysokým státním dotacím do této oblasti.

V době, kdy stamiliony lidí především v rozvojových zemích trpí nedostatkem výživy, zaznamenala Kuba další růst v zemědělské výrobě. Stalo se tak krátce poté, kdy Kubu zasáhly 3 velmi silné uragány. Největší přírůstek, 72%, byl zaznamenán v produkci citrusů. Byly dosaženy přírůstky v produkci okopanin, zelenině, banánech, fazolích, vejcích a vepřovém mase. V rámci programu zakládání zahrádek ve městech a okolí bylo získáno 3,7 miliónů tun zemědělských produktů. Významných úspěchů bylo dosaženo při nahrazování naftových motorů u závlahových systémů elektrickými motory, které již pracují na 140 937 hektarech. Pro zvýšení produkce mléka byl zaveden systém selektivního krmení u vybraných dojnic. Pro zajištění pravidelných a cenově výhodných nákupů potravin ze zahraničí byl zaveden systém přísné kontroly včasných plateb.

V přídělovém systému s nízkými cenami potravin došlo ke zvýšení nabídky ryb, masných výrobků, jogurtů, těstovin a oleje. U některých druhů potravin však docházelo ke zpoždění dodávek. Stát rozšířil i zdarma poskytované stravování na školách o svačiny pro všechny žáky škol druhého stupně.

Za účelem snížení cen potravin, prodávaných na volném trhu, se začalo se zřizováním státních trhů se zemědělskými produkty s přijatelnými cenami.

V roce 2003 byla denní spotřeba občana 3 195 kilokalorií a 82,8 g proteinů.

Důležitým faktorem pro kubánské hospodářství je výroba elektřiny a těžba nafty a plynu. Těžba nafty vzrostla o 2,9%. Spolu s plynem bylo vytěženo 4,3 milióny tun nafty, tj. o 4% více než v roce 2002. Pokračovala modernizace elektráren a jejich přestavba na spalování domácí nafty s vysokým obsahem síry. Výroba elektřiny se zvýšila o 2,1%. Spotřeba nafty při její výrobě byla z 83,4% pokryta domácí surovinou. Přes vysoké ceny nafty na světovém trhu byly výpadky v dodávkách elektřiny minimální. Elektřina byla zavedena do dalších 50 000 domácností. Příděly petroleje pro domácnosti se zvýšily o 50%.

Tradiční kubánské odvětví, výroba cukru, zaznamenalo pokles proti předchozímu roku. Stalo se tak především v důsledku rozsáhlé reorganizace a restrukturalizace tohoto odvětví, v jejímž rámci byla zrušena téměř polovina cukrovarů a půda, na které se pro ně pěstovala cukrová třtina, byla převedena na jiné druhy zemědělské výroby. Zbylých 77 velkých cukrovarů má větší šanci čelit poklesu světových cen cukru a nevyrábět se ztrátami místo zisku. V kampani 2002 -- 2003 bylo vyrobeno 2 205 000 tun. (Pro srovnání -- v 80. letech se roční výroba cukru pohybovala mezi 5-6 milióny tun.) Pokud jde o uvolněné pracovníky, 112 tisíc z nich se přeškoluje, z toho 65 310 zapojením do studia jako zaměstnání.

Dalším, pro export významným odvětvím, je produkce niklu, kde Kubě patří 4. místo na světě. Pokud jde o zásoby suroviny, patří jí třetí místo. V roce 2003 poklesla produkce niklu o 4,7% proti roku 2002, ale příjmy z jeho vývozu vzhledem k růstu cen byly značně vyšší. Celková výroba niklu dosáhla 74 000 tun.

Ostatní průmyslová odvětví, kterých je 21, zaznamenala růst o 2,1%. Bylo to ovlivněno vysokými přírůstky v 10 z nich. Např. polygrafický průmysl vzrostl o 23,3%, potravinářský průmysl o 4,8% a výroba alkoholických nápojů a tabákových výrobků vzrostla o 3,4%.

V odvětví spojů byl přírůstek 5,1%, v obchodu 4,7% a ve službách 4%.

Pokud jde o zahraniční obchod, dovozy vzrostly o 13,4%. Bylo to ovlivněno hlavně tím, že stát si vytvořil v předchozích letech jisté finanční rezervy, které umožnily nakupovat v nejvýhodnějším období a za výhodné ceny. Platí to především při nákupu potravin. Pokračovalo se v nahrazování dováženého zboží domácími výrobky při zachování nejvyšších nároků na jejich kvalitu a vzhled. Turistický průmysl se zásobuje z 69% domácími produkty, dolarové obchody 49%.

Export vzrostl o 14,1%, což bylo značně ovlivněno růstem příjmů z vývozu niklu a kubánských doutníků. Podíl tzv. "netradičních" vývozů vzrostl na 23,6% z celého exportu.

Pokračoval rozvoj turistického průmyslu. V závěru roku bylo k dispozici 41 600 pokojů především ve čtyř a pěti hvězdičkových hotelech. V roce 1993 měla Kuba 12 900 pokojů, především ve dvou a tří hvězdičkových zařízeních. V roce 2003 přijelo na Kubu 1,9 miliónů turistů. Tento průmysl zajistil významné příjmy pro státní pokladnu. V roce 2003 se příjmy z turismu zvýšily o 16% a překročily 2 miliardy dolarů.

Objem investic se zvýšil o 11,6%. Přednost měly investice do těžby nafty a plynu, výroby elektřiny, těžby a zpracování niklu, elektrifikace zavlažovacích soustav a růstu některých druhů zemědělské produkce. Na potřebné úrovni zůstaly investice v oblasti turismu a při plnění sociálních programů. Nebyl splněn plán výstavby nových bytů, jelikož finance k tomu určené bylo potřeba použít na opravy 94 491 bytů, poškozených uragány Isidore a Lili.

Přesto, že došlo k růstu obratu v maloobchodu o 12% a u podniků veřejného stravování o 15,7%, sektor služeb vinou celkového poklesu v oblasti služeb a ve veřejné dopravě nesplnil plánované úkoly.

Pozitivním jevem je pokles oběživa o 2,3% proti předchozímu roku. V bankách je uloženo na termínovaných vkladech až na 3 roky 15% oběživa. To působí na růst kupní síly kubánské měny.

Během roku bylo zřízeno 60 000 nových telefonních linek. Digitalizace dosáhla 79%. Mezi Havanou a Guantanámem byla položena linka z optických vláken.

Vzhledem k trvalému ohrožení země ze strany USA byly finančně pokryty všechny požadavky ozbrojených sil. Bylo dbáno na to, aby armádní prostředky mohly být využívány i při plnění úkolů v době míru.

Centrální banka upřesnila předpisy, které umožňují podnikům využívat část devizových prostředků, získaných z vývozu jejich produkce, dle vlastního uvážení. To vedlo k tomu, že se prováděly nákupy, které nebyly z pohledu celkových potřeb země nezbytné. Docházelo i k dolarovým platbám mezi domácími podniky. Nyní má centrální banka opět přehled o celkových devizových rezervách země.

Při sestavování hospodářského plánu na rok 2004 bylo nutno vzít v úvahu kromě pokračující americké blokády i nová diskriminační opatření, přijatá proti Kubě Evropskou unií, jakož i krizové jevy v ekonomice USA, EU i Japonska. Na ekonomiku rozvojových zemí negativně působí vysoké ceny pohonných hmot, zahraniční zadlužení a nerovnoprávná obchodní výměna. V této složité situaci si Kuba stanovila tyto priority: zajistit zvýšení obranyschopnosti země, zvýšit kvalitu přídělového zboží a veřejného stravování, zajistit nezbytné dodávky pohonných hmot, zajistit potřebné léky, finančně pokrýt akce, spojené s programem "Boj idejí", především v oblasti školství a zdravotnictví.

Počítá se se zvýšením těžby a výroby niklu o 7,4%, aby bylo dosaženo roční produkce 77.000 tun. V oblasti energetiky budou provedeny nové vrty pro získání nafty a plynu, jejichž těžba má vzrůst o 6,3%, což znamená roční těžbu 4,6 miliónů tun. To umožní zvýšit výrobu elektřiny o 1,6% při stoprocentním pokrytí palivy z domácích zdrojů.

Vzhledem k pokračujícímu procesu restrukturalizace nelze odhadnout výsledky cukrové kampaně 2003-2004. Předpokládá se růst necukrové zemědělské produkce na uvolněných polích o 15%, což se odrazí na zlepšení v dodávkách potravin. Celková zemědělská výroba bez sektoru cukru vzroste o 3,7%, především u banánů, okopanin, zeleniny, kávy a vepřového masa. Vzrostou dodávky mléka.

Počítá se s růstem průmyslové výroby o 2,5% s tím, že daleko rychleji má růst průmysl potravin. Výroba léčiv má vzrůst o 37%. Velká prosperita se očekává u turismu. Počet turistů má vzrůst o 10,5% a má dosáhnout 2,1 miliónů. To bude znamenat značné zvýšení příjmů státního rozpočtu.

V zahraničním obchodu se počítá s růstem exportu o 7,5%. Zároveň vzroste úsilí o snížení dovozů, aby tak bylo dosaženo příznivější celkové bilance.

Za účelem dalšího snížení stavu oběživa bude do maloobchodu dodáno o 5,5% více zboží a bude výrazně rozšířena síť veřejného stravování. (Pozn.: Ve školních a závodních jídelnách, jakož i v síti veřejného stravování neplatí přídělový systém. Na rozdíl od poválečné situace v ČSR se vše podává bez lístků.)

Bude vyvinuto maximální úsilí k tomu, aby tvorbou nových pracovních míst byla nezaměstnanost udržena alespoň na úrovni roku 2003, tj. okolo 3%.

Kuba je schopna všechny tyto stanovené cíle splnit a pokračovat tak v tendenci mírného, ale nepřetržitého hospodářského růstu. V roce 2004 by mělo být přes očekávaný růst potíží dosaženo nejméně stejných celkových výsledků jako v roce 2003.

Kráceno, zpracoval JUDr. Stanislav Svoboda, zvýraznění ŠOK