20. 1. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
20. 1. 2004

WSF 2004: I jiný svět je možný

Světové sociální fórum -- Mumbai, Indie, 16. -- 21. ledna 2004

Fórum, které zahájilo svoje jednání v pátek za účasti zástupců ze 130 zemí, soustřeďuje svoji pozornost na řadu otázek světového vývoje. Jak prohlásila v úvodu zasedání nositelka letošní Nobelovy ceny míru Shirin Ebaldiová z Íránu, "musíme věnovat pozornost dodržování lidské důstojnosti a připomínat, že ti, kteří trpí válkami svoji důstojnost ztrácí".

Program fóra, probíhajícího pod heslem "I jiný svět je možný" se koná již počtvrté a poprvé na asijském kontinentě je snahou o alternativní pohledy na vývoj lidské společnosti. WSF 2004 obsahuje mozaiku 1200 konferencí, panelových diskuzí, seminářů, kulturních a politických aktivit pro více než 75 000 delegátů z čehož je 23 000 zahraničních. Diskuze se zaměřují na témata imperialistické globalizace; militarismu a míru; komunalismu - sektářství; náboženského fanatismu a sektářského násilí; rasismu, kastovnictví, ekonomického vyloučení a diskriminace; patriarchátu.

Doprovodné konference a panelové diskuze jsou rozčleněny takto: země, voda a potravinová soběstačnost; práce a svět odborů; média, kultura a znalosti; militarismus, válka a mír; globalizace, ekonomické a sociální zabezpečení ; války proti ženám, ženy proti válkám; diskriminace a tlak: rasismus a kastovnictví; Náboženské, etnické a lingvistické vyloučení; globalizace: globální vláda a národní stát; politické strany a sociální hnutí; globalizace a její alternativy; boj proti neoliberalismu a válce.

V předchozích letech jej organizátoři pořádali v brazilském Porto Alegre, jako protiváhu Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu.

Davosské každoroční schůzky konané od roku 1971 považují organizátoři právě pobíhajícího zasedání za shromáždění exklusivního klubu představitelů nejmocnějších vlád, politických vůdců s nejvýznamnějšími představiteli nadnárodních korporací a představitelů neoliberálních politických a akademických kruhů, kde jsou plánovány další kroky probíhající celosvětové globalizace, jak si je představují představitelé Mezinárodního měnového fondu, Světové banky a Světové obchodní organizace.

Světové sociální fórum není ani organizace, ani pevně sjednocená platforma -- jedná se o otevřené setkání představitelů nevládních organizací (NGO) sloužící ke vzájemné výměně informací, konzultování myšlenek a názorů a formulování návrhů. Právě většinou nevládní neziskové organizace nesouhlasí s neoliberálními postoji a dominancí světově řízeného kapitálu. Organizátoři trvají na myšlence, že v centru jakéhokoliv společenského dění musí vždy zůstávat člověk jako lidská bytost.

V osmdesátých letech bylo vidět v Indii posun v politice vlivem počátku importu liberalizace, stejně jako sílící vliv Světové banky a půjček MMF. Formální přijetí programu LPG - liberalizace, privatizace a globalizace - jako státní politiky Indie nastalo v roce 1991 a od té doby v Indii nastala relativně rychlá integrace se světovým hospodářstvím s jeho známými důsledky pro pracující. Organizace farmářů a opoziční hnutí odsuzují politiku liberalizace, zodpovědnou za nastalou krizi v indickém zemědělství. Díky liberalizaci se rozpadá systém subvencí, cenových záruk a potravinové pomoci, z níž těžila nemalá část populace. V posledních letech přispěl boj proti tlaku kastovního systému k různorodosti forem politických aktivit. Neboť, i když ústava stanoví různé jistoty a zvýhodnění, obrovská většina obyvatel sje vystavena nelidskému sociálnímu vyloučení a vyloučení z přístupu k ekonomickým zdrojům. Globalizace zesílila jejich vykořisťování. Ženské hnutí je dnes jedním z nejdynamičtějších hnutí na indickém venkově. Ženy neulpívají pouze na genderové diskriminaci jako celospolečenské agendě, ale dokázaly inovovat svou činnost a vytvořit širokou paletu aktivit. I proto bylo letošní setkání v indické Mumbaji.

Mumbai je už dlouho centrem migrantů z nitra indického subkontinentu a jeho historie odráží několik staletí indických obchodních cest k Oceánu . To vytořilo z Mumbaje mnohonárodnostní a kosmopolitní město. "Město, které nikdy nespí". Je bezpečné pro ženy i mezinárodní návštěvníky. Liberalizace ekonomiky, která začala v celé zemi, si však vynutila v devadesátých letech program strukturních úprav, který nicméně změnil charakter města. Dnes je Mumbai "městem v přechodu". Mnoho z jeho textilních továren - průmyslové zákaldny města se zavřelo. Mumbai je zároveń městem kontrastů - je jedním z největších finančních center vně OECD, ale odpor vůči imperialistické globalizaci a náboženskému sektářství nechal ve městě vyrůst několika antiglobalizačním organizacím a politickým formacím. Toto vytvořilo z Mumbai ideální místo k výzvě neoliberálním globalizačním programům. Mumbai dnes chce být branou k indickým alternativám stejně, jako k jinému světu, který je také možný.

Při stavbě "jiného světa" je zapotřebí umožnit i mediální různorodost -- podporovat média, která nejsou podrobena a kontrolována zájmy korporací, informují nezávisle, mimo klasický trh a jeho finanční okolnosti. Prosazení odklonu od svazujících a diskriminujících autorských práv - tzv. práva "copyleft" je jedním ze základních stavebních kamenů nových médií. I to je jeden ze závěrů jednání v indickém Mumbai.

Včerejší panelové diskuze na téma Globalizace a její alternativy se zúčastnili Muto Ichio, Satu Hassi, D.Raja, César Benjamin, Atillio Boron, Walden Bello, Wolfgang Sachs, Michael Albert, George Monbiot.

Jako paralelní akce ke světovému sociálnímu fóru je organizován i festival kultury a práv venkova The Land First Mela .

Jednou z doprovodných akcí je i umělecká prezentace na vagónech předměstských vlaků v Mumbai s tematikou Světového sociálního fóra 2004. Studenti z uměleckých škol Sir J.J School of Art, Dombivili's Karandikar Kala Academy, Baroda's Faculty of Fine Arts, Pune's Bharti Vidyapeeth tvoří po boku profesionálních výtvarníků umění pro veřejný prostor. Díla se mají stát symbolem toho že kultura a umění jsou základním komunikačním prostředkem politických a sociálních idejí.

Mezi hvězdné delegáty Světového sociálního fóra 2004 patří laureátka Nobelovy ceny míru, íránská právnička Shirin Ebadiová a laureát Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz, profesor ekonomie a financí na Columbia University v New Yorku a bývalý senior vicepresident Světové banky; komisařka pro lidská práva OSN Mary Robinsonová, bývalá prezidentka Irska; Richard Stallman z USA; francouzský farmářský odborový předák bojovník proti geneticky manipulovaným plodinám, producent slavného sýra Roquefort José Bové , vicepresidentka Vietnamské socialistické republiky a bývalá ministryně školství Nguyen Thi Binh, autor bestsellerů a sloupkař Guardianu George Monbiot, obhájkyně lidských práv Asma Jehangir z Pákistánu, bývalý ministr spravedlnosti Izraele Yossi Beilin, šéfredaktor Le Monde Diplomatique a zakladatel ATTAC, hnutí proti neoliberální globalizaci Bernard Cassen z Francie, protiválečný aktivista a MP britské labouristické strany Jeremy Corbin , lidskoprávní aktivistka, ředitelka mezinárodního střediska pro etnická studia v Colombu Radhika Coomaraswamy ze Srí Lanky, účastník alžírské bitvy za nezávislost a později první prezident Alžírska Ahmed Ben Bella. Indickou reprezentaci představují marxistický filosof Prabhat Patnaik, ekonom zemědělství Utsa Patnaik, sociální aktivista Medha Patkar, představitelka žen Brinda Karat, novinář P. Sainath, aktivistka za práva občanů na informace Arundhati Roy, herečka Shabana Azmi a historik Tanika Sarkar.

Stiglitz odstoupil ze své pozice ve Světové bance po neshodách ohledně podmínek SB a MMF pro země postižené východnoasijskou měnovou krizí. Jeho nedávná knižní publikace o globalizaci a důvodech jeho nespokojenosti získala celosvětový úspěch právě pro ostrou kritiku politiky Světové banky a MMF. Monbiot na sebe upozornil knihami The Age of Consent: a manifesto for a new world order, Captive State: the corporate takeover of Britain, Poisoned Arrows, Amazon Watershed a No Man's Land.

Podrobnosti na serveru WSF >

Ciranda network >

                 
Obsah vydání       20. 1. 2004
20. 1. 2004 Romové Británii: Nashledanou v květnu!
20. 1. 2004 Británie: čtyřicet procent bělochů nechce mít za souseda černocha
20. 1. 2004 Vybouchlé migrační mýty na konci minulého roku
20. 1. 2004 Smrt Davida Kellyho: 48% Britů zastává názor, že Blair lhal
20. 1. 2004 ČT musí průběžně sledovat případy, o nichž informovala
20. 1. 2004 Jak bít manželku
20. 1. 2004 Kontroverzní či fundamentalistický Šaron? Jan  Paul
20. 1. 2004 No konečně
19. 1. 2004 Irák: 100 000 demonstrantů požadovalo volby
20. 1. 2004 Palestinci nevylučují, že izraelská vláda přistoupí k jejich odsunu
20. 1. 2004 Vdova po vojákovi požaduje odstoupení britského ministra obrany
20. 1. 2004 Sociální demokracie v masochistické defenzívě Vladimír  Vokál
19. 1. 2004 Je potřebné umět číst s porozuměním Ondřej  Hausenblas
19. 1. 2004 Odbory podporují Petra Mareše v požadavku vypracovat zcela nový školský zákon Radek  Sárközi
20. 1. 2004 Index Big Mac: Ostaneme chudobnejší ako Únia
20. 1. 2004 Česko bohatne, ale v únii bude chudobné
20. 1. 2004 Informačná spoločnosť -- globálna výzva v novom miléniu
20. 1. 2004 Bushove priority pre rok 2004 - dostať USA z Iraku Robert  Fisk
20. 1. 2004 STV: Nový začiatok so starými tvárami Peter  Takáč
20. 1. 2004 Vývoj vztahů Bůh - USA - EU Alexej  Bálek
20. 1. 2004 Univerzální služba je univerzální služba Jaromír  Kunát
20. 1. 2004 WSF 2004: I jiný svět je možný Štěpán  Kotrba
20. 1. 2004 Pomník všem opožděným vynálezcům Darius  Nosreti
19. 1. 2004 Sexuální obtěžování mýtů zbavené, aneb kdy už budeme normální? Anna  Čurdová
20. 1. 2004 TeleMele Miloslava  Kodoňová
20. 1. 2004 Prekážky na ceste k mieru Jana  Machatová
20. 1. 2004 Ruské voľby a nebezpečné podobnosti Daniel  Šmihula
20. 1. 2004 Sprivatizovalo KDH Slovenskú televíziu? Robert  Žanony
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
22. 11. 2003 Adresy redakce
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
31. 12. 2003 Hospodaření OSBL za prosinec 2003

Rasismus RSS 2.0      Historie >
20. 1. 2004 Palestinci nevylučují, že izraelská vláda přistoupí k jejich odsunu   
20. 1. 2004 WSF 2004: I jiný svět je možný Štěpán  Kotrba
20. 1. 2004 Británie: čtyřicet procent bělochů nechce mít za souseda černocha   
20. 1. 2004 Romové Británii: Nashledanou v květnu!   
19. 1. 2004 Sexuální obtěžování mýtů zbavené, aneb kdy už budeme normální? Anna  Čurdová
19. 1. 2004 O rasismu   
19. 1. 2004 Rasismus v organizaci Greenpeace   
19. 1. 2004 Lidé by se neměli stěhovat a mísit   
16. 1. 2004 Rasismus: Proč se já jako Evropanka musím dívat na ženy v šátcích, které je hyzdí?   
12. 1. 2004 Kilroy Silk: Rasistický útok či oběť politické korektnosti?   
22. 12. 2003 Francouzi mají právo zakázat nošení náboženských symbolů ve školách   
18. 12. 2003 Francie: S muslimskými šátky spadl i závoj s tváře evropské (ne)kulturnosti Darius  Nosreti
12. 12. 2003 Nejsme jako oni! Janek  Růžička
13. 11. 2003 "Nejrasističtější film, jaký kdy byl v Hollywoodu natočen" se promítá v Praze   
13. 11. 2003 Ještě jednou o českých reakcích na zprávu UNICEFU o dětské prostituci v ČR Jan  Hošek

Evropské sociální fórum - Londýn 2004 RSS 2.0      Historie >
20. 1. 2004 WSF 2004: I jiný svět je možný Štěpán  Kotrba

Autorské právo RSS 2.0      Historie >
20. 1. 2004 WSF 2004: I jiný svět je možný Štěpán  Kotrba
15. 11. 2003 Digitalizace na rozcestí - vidět dopředu znamená i vědět Štěpán  Kotrba
16. 10. 2003 Radní ve Slaném: "Komerční BL zneužívají našeho městského znaku k zatraktivnění svého produktu"   
24. 9. 2003 "Krása" a "styl" Hitlerovy pracovny a problematika mezinárodního copyrightu   
26. 8. 2003 Protest proti zavedení softwarových patentů v EU   
19. 6. 2003 Rowlingová žaluje americký deník   
12. 5. 2003 Nejvyšší soud USA potvrdil platnost copyrightu na 95 let Martin  Mačok
5. 8. 2002 Poškodí britská vláda Cambridge University vynucováním autorských práv?   
14. 3. 2002 O posilování patentových zákonů usilují korporace, které vznikly bez nich   
1. 3. 2002 Internet, autorská práva a svobodná výměna informací   
6. 2. 2002 "Kauza" Vaněk versus Lada v pohledu médií Jan  Paul
9. 1. 2002 Zákon SSSCA znovu na pořadu dne Vladimír  Stwora