Vážení občané,

přišel jsem dnes na toto náměstí na pozvání komory odborových svazů. Dobře vím, že situace s nezaměstnaností v našem kraji je velmi vážná a vaše dnešní demonstrace je toho konkrétním dokladem.

Přišel jsem, abych si poslechl vaše názory a stanoviska, ale říkám rovnou, že vám nepřináším žádné jednoduché recepty, jak situaci v krátkém čase změnit a zaměstnanost zvýšit.

Základní nástroje řešení současného stavu má totiž pouze a jedině vláda, která řeší restrukturalizaci zdejších hutních podniků, pořád ještě nejvíce ovlivňujících ekonomickou situaci kraje. Na druhou stranu je ovšem třeba vzít v úvahu i skutečnost, že naše hutní podniky těžce soupeří v nákladech na výrobu s okolním světem. Konkurence je nesmlouvavá a bohužel, mají-li naše podniky vůbec přežít v konkurenci, musí zápasit s produktivitou svých firem. Tak pokračuje i neúprosný tlak na počet pracovníků. Otázkou ovšem je, čím nahradit zaniklá pracovní místa?

Je jasné, že žádné podniky s desítkami tisíc zaměstnanců již v tomto kraji nevzniknou a bylo by naivní myslet si, že se Vítkovice nebo Nová huť vrátí do svých bývalých rozměrů.

Praktické zkušenosti ze západní Evropy i z USA dokazují, že budoucnost je pouze v tzv. malých a středních podnicích, z nichž každý zaměstnává zhruba desítky, maximálně stovky lidí. Když se ale u nás zeptáte těchto malých podnikatelů, co je hlavní překážkou rozvoje jejich firem, zjistíte, že to nejsou ani nedostupné bankovní úvěry ani nedostatek informací, ale zdlouhavé a nepřehledné byrokratické postupy, založené na legislativní džungli stovek zákonů a z nich plynoucích omezení.

Hlavní brzdou je však daňové zatížení nejen jejich zisků nutných pro další rozvoj, ale zejména daňová zátěž, provázející každého zaměstnance firmy. Aktivní podpora malého a středního podnikání je tedy otázkou zjednodušení legislativy -- což je opět úkol pro vládu a zejména parlament. Určitě i pro nás krajské představitele je velkou výzvou, abychom nikoho zbytečně úředně neotravovali. Ale hlavně je nutné radikální řešení daňového systému a k tomu je třeba hlavně politické odvahy a ochoty upřímně ji vysvětlit lidem.

Velkým problémem pro náš kraj je chybějící dopravní infrastruktura -- především dálnice. Ačkoliv se kraj i jednotlivá města snaží přivést nové investory, je -- upřímně řečeno -- úspěšnost velmi nízká. Nejčastějším důvodem ukončení jednání s možným investorem je špatné silniční spojení s ostatními částmi republiky i se světem.

Dobře vím, že dálnice D 47, o které se již tak dlouho mluví místo toho, aby se výrazně rychleji stavěla, není sama o sobě spásou a záchranou -- je ale nezbytnou podmínkou k tomu, aby tento kraj mohl překonat svou krizi a zdravě se rozvíjet.

Bez dálnice a dalších komunikací je náš kraj jako dům bez elektřiny a tekoucí vody -- ty samy o sobě taky dům neoživí, ale bez nich se do takového domu nikdy žádný nájemník nenastěhuje.

A i přes masivní verbální podporu výstavby dálnice ze strany většiny politiků v kraji je to však skutečně vláda, která vždy měla a má v rukou základní nástroje k její realizaci.

Vážení občané, náš kraj prochází hlubokými problémy, danými jeho historickou orientací na těžký průmysl i polohou, vzdálenou od centra a od západních hranic. Ano, důkazem stavu ekonomiky tohoto státu není prosperující Praha, ale právě náš kraj! Ten je skutečným lakmusovým papírkem, ukazujícím povahu a hloubku ekonomických problémů České republiky.

Vím, že to, co říkám, není populární a líbivé, protože tady mezi vámi jsou lidé bez práce, ale i ti, jejichž pracovní místo je v ohrožení. Velmi dobře chápu jak těžký osobní problém může být ztráta zaměstnání. Nechci patřit k těm, kteří by vyvolávali líbivá očekávání. Slibů a lákadel slyšeli lidé v tomto kraji v minulých desetiletích již mnoho.

Když jsem se rozhodoval, zda přijmout pozvání na tuto manifestaci, nebylo to nijak jednoduché. Jsem ale přesvědčen, že se hejtman v takovéto chvíli nemůže jen tak vykroutit a schovat se doma, když se v sídle kraje schází tisíce občanů a je pozván. Jsem si dobře vědom, že má účast zde může spustit různé polemiky vůči mé osobě. Nebojím se toho, zažil jsem již mnohé těžké chvíle na půdě Ostravy a vždy jsem byl hrdý na to, jak lidé právě v Ostravě přijímají mnohé i nepříjemné věci. Jestliže se na náměstí schází tisíce občanů, je mou povinností i dnes si Vás vyslechnout a také se nebát říci vám přímo svůj názor. Věřím, že toto setkání svolaly odbory po velmi zralé úvaze. Takováto manifestace, jako výraz vážné nespokojenosti, se přibližuje krajním způsobům jak vyjádřit názor na daný stav, kdy již jiné prostředky selhávají. Rozhodnutí o svolání shromáždění je ale pouze věcí odborů a nejsem přesvědčen, že řešení dnes najdeme na náměstích.

Na tomto náměstí, stejně jako na mnohých jiných, se v listopadu před třinácti a půl lety hovořilo o těžkých chvílích, které nás v budoucích letech čekají, zjednodušeně o tzv. utahování opasků; obávám se však, že po vyprchání revolučního nadšení jsme si v osobním životě místo utahování opasků navykli spíš užívat volnosti života a žít na dluh budoucích generací -- což bylo také logické, protože po předchozích čtyřiceti letech mnoha omezení a front na všechno možné jsme byli náhle zaplaveni zbožím všeho druhu a ohromnými možnostmi otevřeného světa. Jak se ukazuje, tak nás ty utažené opasky opravdu neminou, jen to nyní bude asi složitější a bolestnější.

Jsem však přesvědčen, že tento kraj má do budoucna všechny předpoklady pro svůj úspěšný rozvoj -- má vysokou koncentraci obyvatel, tradiční průmyslová centra i krásnou přírodu, po dokončení dálnice D-47 bude mít i kvalitní silniční spojení, ale zejména a hlavně má ohromné bohatství zdejších lidí: pracovitých a tvrdých, zvyklých na to, že nic není zadarmo. Vím, že byste raději chtěli slyšet nějaké rychlé řešení, ale takové neexistuje. Skutečně záleží na nás samotných. A úlohou politické reprezentace je vytvořit takové prostředí, které by nám dalo více možností aktivně bojovat o svůj úspěch v životě a vzít na sebe i trochu více rizika za svůj život.

Čekají nás těžké roky, ale jsem přesvědčen, že to zvládneme, stejně jako to zvládly podobné průmyslové regiony třeba v Anglii, v Německu nebo ve Francii. Jediné, co je zapotřebí, je sjednocení priorit, které vidíme jako podmínky nezbytné pro překonání těžké situace a pro nastartování rozvoje.

Politické reprezentace, současná i budoucí vlády si musí uvědomit, že je zbytečné nadějně hovořit o miliardách pro kraj, ale je nutné zodpovědně, promyšleně a hlavně rychle a jednoznačně rozhodovat o konkrétních projektech, vycházejících z detailní znalosti reality. Tyto projekty známe a na mnohých se shodujeme i s představiteli odborů.

Opětovně bych zde opakoval: dálnice, silnice R 48, letiště, oživení opuštěných průmyslových areálů, turistické příležitosti. Za všemi těmito projekty se totiž skrývají pracovní místa a šance pro lidi.

Raději tvrdou a otevřenou realitu než alibistické sliby -- to Vám doporučuji jako heslo pro vaše požadavky. Já se jim jako hejtman kraje budu vůči vám velmi rád řídit.

Vážení občané, věřím, že dnešní hlas z Ostravy vláda i parlament pochopí správně jako výzvu o vážnosti situace a nutnosti zásadních rozhodnutí ve věcech, které tíží tento region. Řešení zdejších problémů pak bezpochyby napomůže i celé republice.

Ing. Evžen Tošenovský,

hejtman Moravskoslezského kraje Ostrava

22. května 2003