22. 3. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
Vstoupí Česká republika do EU a nebo naopak?
22. 3. 2002

Říše, Vlast a Národ v zrcadle evropské federální multikulturality

Poznámka na okraj polemiky o Sudetenlandu

Argumentace pana Kunšteka na stránkách BL je (narozdíl od reakce pana Rotta) založena na argumentech přirozených a logických: na tezi o odmítání revize výsledků 2. sv. války, na tezi o kontinuitě práva bez retroaktivních prvků jdoucích před 28. 2. 1948 a na právním i faktickém následnictví po ČSSR - což byly teze, na kterých se ztotožnila politická reprezentace (včetně vládnoucího OF) po "revoluci" 89 a tato teze byla po mnoha letech diskusí ztvrzena ratifikací smlouvy se SRN, zvané "Českoněmecká deklarace". Tento myšlenkový řetězec prosazují vládnoucí síly v obou zemích a je stvrzen nadpoloviční většinou jejich parlamentů. Je stvrzen i nadpoloviční většinou exekutivy EU...

Revizionismus sudetských Němců, Říšských Němců a rakouských Volksdeutsch je dostatečně znám, nicméně může být v Evropě roku 2002 uplatňován pouze omezeně a pouze tam, kde tato "ublíženecká" politika a sny o hnědé budocnosti ("Es kommt der Tag...") nachází sluchu. Uplatňování revizionistické orientace německé diplomacie kancléře Kohla na poněkud nábožensky myslícím, nacionalistickém a intelektuálně jednoduchém Balkáně skončilo desetiletím bojů a občanských válek s následnou intervencí a okupací "demokratickými" státy.

V čí prospěch se realizovala tato nebezpečná strategie a kdo tuto vzájemnou balkánskou genocidu vyvolal, ptám se já? Odpověď je ne nepodobná té odpovědi o revizi Benešových dekretů. Jsou stále ještě skupiny obyvatel v Evropě, snící o Velké Albánii, stejně jako o Velkém Srbsku, stejně jak o Velkoněmecké říši a stejně jako o Velké Rusi. Naštěstí v ČR nacházeli v mnohých etapách historie útočiště poražení z těchto "romantických" válek, a proto nikdo dnes (mimo několika reemigrantů z mnichovských hospod) nesní o Vekomoravské říši či o německých Sudetech... V ČR sice existuje skupina, snící o Českém království (král Václav Havel I. a kancléř kníže Schwarzenberg), ale nevychází pro jistotu z Hradu... Naštěstí jsou tyto skupiny úsměvným koloritem demokratické, většinově ateistické a skulární republiky - nehrozí zde, narozdíl od Srbska či Albánie, restaurace "šlechetných" šlechtických autokracií.

Jak řekl na diskuzním fóru k tomuto tématu jeden ze čtenářů, jediné, co je takový Sudeťák oprávněn říci k válce a odsunu, je "Mea culpa, mea culpa, mea maxima culpa!"! Byl jsem velmi překvapen, kolik skutečně kvalitních příspěvků k tomuto tématu se sešlo nyní na Neviditelném psu. Po dlouhé době mne opět Ondřej Neff mile překvapil svou redakční politikou, ve které nechává hovořit obě strany a nesnaží se určovat, co je "jedině správné"...

Nepromyšlený útok na status quo může mít ale paradoxně "bumerangový" efekt v posílení ultralevicových sil na "obranu" před cizáky (Štěpánova KSČ, revanšistické skupiny v KSČM a jejich satelity jako Paslavistické hnutí) a výsledk rozkmitání těchto stále potenciálně dynamických vektorů zahraniční politiky by mohl v přechodném pominutí smyslů několika vládců či vlád destabilizovat celou Evropu, prozatím se sjednocující na federalistickém principu. Kauzy rozpoutávané Lichenštejny, Habsburgy a jimi řízenou Panevropskou unií sice znějí libě potomkům fašistů, nacistů a různých evropských kolaborantů, kteří přišli o své majetky na základě vůle vítězů v 1. či 2. světové válce, nicméně byly by realizovatelné pouze v případě opuštění parlamentních rozhodovacích procedur (třeba ve prospěch mediálně manipulovatelných přímých voleb), případně za ztráty soudnosti nadpoloviční většiny zastupitelů obyvatel Evropy, kterým už nic neříkají slova Treblinka, Majdanek, Osvětim či Buchenwald. Odmítnutí německé Evropy je spojovacím článkem a důvodem existence celé Evropské Unie. Buď Euro, nebo Reichsmark. Buďto Jalta, nebo Mnichov. A Evropa si v této bipolární volbě vybrala multipolární řešení - Euro.

Mussoliniho příbuzná může být krátce v italském parlamentu, potomci Reinharda Heydricha v českém parlamentu trvale nikoliv. Stačí jeden Německý rytíř v katolické straně. To abychom věděli, proč je v ČR tak málo věřících. Nedomnívám se (a při mé znalosti evropské politiky se nedomnívá i nadpoloviční většina vlád ve státech EU), že by sudetský problém (přes intenzivní masírování mediální pátou kolonou i zde v ČR, přes revanšistické útoky z Budapešti, Mnichova či Říma) měl naději na úspěch při přijímání ČR do Evropy. Na tom se shodnou všichni ti, kteří vládnou této Evropě. Naštěstí pro ČR. A naštěstí pro Evropu.


Pro ty, kteří si už nepamatují, jaké hrůzy páchali němečtí nacisté a jejich rakouští, ale i čeští či slovenští přisluhovači, připravil jsem před dvěma lety na tehdy novém fotoalbu firmy Olympus (Britské listy tehdy fungovaly na serveru, ke kterému neměly přístup a nebyly schopny vkládat obrázky) fotogalerii s příznačným názvem FAŠISMUS. Vznikla díky péči několika antifašistů a jejich pozůstalosti, ve které své "poslední útočiště" nalezly i zbytky archivu špionážní odbojové skupiny Český lev, stejně jako snímky z "Pečkárny" či zcenzurované snímky ze starého archivu ČTK. V galerii naleznete obrázky z koncentračních táborů, snímky redaktora ČTK z Norimberského procesu, fotoseriál z tajné popravy K. H. Franka na dvoře Pankrácké věznice, snímky z exhumace hromadných hrobů v Dachau a jiné důkazy zvěrstev, kterých se němečtí nacisté dopouštěli za 2. světové války. Naleznete tam i snímky válečných zločinců, kteří ještě uprostřed šedesátých let žili na svobodě ve Spolkové republice Německo.
Dnes naleznou badatelé tuto kolekci v pražském Muzeu dělnického hnutí, díky jehož laskavosti jsem mohl snímky digitalizovat a zveřejnit. Mnohé z nich tak byly zveřejněny vůbec poprvé.

                 
Obsah vydání       22. 3. 2002
22. 3. 2002 Škola hrou či hrátky ve škole? Jaroslav  Vintrych
21. 3. 2002 Co se do zpravodajství ČTK nehodilo Tomáš  Pecina
21. 3. 2002 Správní řád prošel do pátého čtení Tomáš  Pecina
22. 3. 2002 Veselé Velikonoce přeje Parlament Tomáš  Pecina
22. 3. 2002 Jak jsem málem přišel u ČSOB o tisíc korun Radek  Mokrý
22. 3. 2002 Nastane genocida nezaměstnaných? Pavel  Sirůček
22. 3. 2002 Náboženství a demokracie Dominik  Lukeš
22. 3. 2002 Einstein vyvrácen: Génius Balabaškin Lubomír  Sedláčik
22. 3. 2002 Říše, Vlast a Národ v zrcadle evropské federální multikulturality Štěpán  Kotrba
22. 3. 2002 Filmová cena Oscar: Jak se podrazy staly hlavním rysem této hollywoodské ceny
22. 3. 2002 Greenpeace žádá ředitele Spolany, aby zabezpečil před povodní provozy zamořené rtutí
22. 3. 2002 Jeden den před 64 lety: "Dejte si pozor, my vám již zacpeme hubu"
21. 3. 2002 Trvalé podnebné změny už nastaly, avšak co je způsobilo?
21. 3. 2002 Nemáte rádi Milana Knížáka? Volte Unii svobody! Jan  Paul
21. 3. 2002 Jak dosáhnout míru mezi Palestinci a Izraelci Suhail Abu Nofal
20. 3. 2002 Ministr Kužvart zorganizoval tiskovou konferenci "jen pro spřízněné spiklence"
22. 3. 2002 Politika levice ve věku přechodu Immanuel  Wallerstein
21. 1. 2002 Příspěvky na investigativní práci Britských listů

Evropská unie RSS 2.0      Historie >
22. 3. 2002 Říše, Vlast a Národ v zrcadle evropské federální multikulturality Štěpán  Kotrba
22. 3. 2002 Jeden den před 64 lety: "Dejte si pozor, my vám již zacpeme hubu"   
13. 3. 2002 Stále větší vliv nadnárodních korporací anebo jejich důsledná regulace? Jaromír  Sedlák
10. 3. 2002 Fízlové, nevinný parlament a bezmocný hlídací pes Štěpán  Kotrba
6. 3. 2002 Advokátův stroj času Martin  Kunštek
19. 2. 2002 Jak by mohly dopadnout volby: analýza současné předvolební situace Štěpán  Kotrba
15. 2. 2002 Tolik potřebné Rakousko Miroslav  Polreich
11. 2. 2002 Sociální politice rozumí každý potřebný, právu bohužel jen právníci Vít  Zvánovec
8. 2. 2002 Polemika: zveřejněná sociální doktrína není tak špatná Miroslav  Kappl, Tomáš Pecina
7. 2. 2002 Rozporuplná sociální doktrína aneb dohoda před volbami má platnost pouze do voleb Vít  Zvánovec, Štěpán Kotrba
24. 1. 2002 Polemika pravice s levicí: Z virtuální reality zpět do života Martin  Kunštek
23. 1. 2002 Zeman kontra Haider Fabiano  Golgo
23. 1. 2002 Zeman by neměl podporovat princip kolektivní viny David  Hertl

Odsun sudetských Němců a Benešovy dekrety RSS 2.0      Historie >
22. 3. 2002 Říše, Vlast a Národ v zrcadle evropské federální multikulturality Štěpán  Kotrba
22. 3. 2002 Jeden den před 64 lety: "Dejte si pozor, my vám již zacpeme hubu"   
6. 3. 2002 Advokátův stroj času Martin  Kunštek
19. 2. 2002 Jak by mohly dopadnout volby: analýza současné předvolební situace Štěpán  Kotrba
15. 2. 2002 Tolik potřebné Rakousko Miroslav  Polreich
23. 1. 2002 Zeman kontra Haider Fabiano  Golgo
23. 1. 2002 Zeman by neměl podporovat princip kolektivní viny David  Hertl
22. 1. 2002 Co když byl odsun Němců z Československa správný? Vladimír  Bernard

Slobodan Miloševič, Srbsko a válka v Kosovu RSS 2.0      Historie >
22. 3. 2002 Říše, Vlast a Národ v zrcadle evropské federální multikulturality Štěpán  Kotrba
19. 2. 2002 Smrtonosná sémantika humanitárních válek - 2. část Josef  Fronek
19. 2. 2002 Miloševič: "Západ vyvolával v Jugoslávii, v Československu a v SSSR nacionalismus"   
18. 2. 2002 Příběh přívětivého autobusáka, který se stal hromadným vrahem   
18. 2. 2002 Smrtonosná sémantika humanitárních válek - 1. část Josef  Fronek
15. 2. 2002 Miloševič obvinil haagský tribunál ze zaujatosti   
5. 2. 2002 Kosovo: Argumentaci Josefa Fronka někdy chybí kontext Jan  Čulík
5. 2. 2002 Kvazicitáty, vyfantazírovaná hausnumera a machiavelistické PR: Srbové nechtěli nikoho vyvraždit Josef  Fronek
17. 12. 2001 Působí al Qaeda i mezi Albánci v UCK na Balkáně?   
12. 12. 2001 The Demon of Conformity Josef  Fronek
4. 12. 2001 Boj proti terorismu jako záminka upevňování moci Jiří  Jírovec
1. 12. 2001 Podařilo se v Bosně a v Kosovu dát větší politickou moc ženám?   
29. 10. 2001 Rozporné signály o cílech této války