|
22. 3. 2002
Jak jsem málem přišel u ČSOB o tisíc korunJednoho dne jsem se naštval a po šesti letech opustil Českou spořitelnu. Stal jsem se klientem ČSOB. Zařízení účtu trvalo půl hodiny a po dvou týdnech došlo i na platební kartu. Ve stejné době se na účtu objevilo i 2170 korun.
V pátek a deset minut dvanáct v Praze u pobočky v Thámově ulici přistupuji k bankomatu. Chlapík přede mnou opouští skleněné předsálí pobočky s kyselým výrazem. Na obrazovce bankomatu ještě stihnu zaznamenat - "Omlouváme se za způsobené problémy." Uvidíme. Zadávám úkol. Je pátek a chci tisícovku. Zadávám výběr. Výsledek? "Omlouváme se za způsobené problémy." Peníze nemám. Slečna v pořadí za mnou ovšem peníze dostává. A s ní tři další lidé. Stavím se proto znovu k mašině. |
|
Slečna v pořadí za mnou ovšem peníze dostává. A s ní tři další lidé. Stavím se proto znovu k mašině. Nemám litrBankomat mi oznamuje, že můj zůstatek je 1170 korun. Vytřeštěně zírám a stejně vytřeštěně dostávám tisícovku. Zůstatek na účtu - 170 korun. Tisícovka chybí. Zřízenec pobočky mi klepe na rameno. Je poledne a začíná hodinová pauza. Posílám ho do háje a ptám se: Kde jsou moje peníze? Neví, on jenom hlídá. Trvám si na svém, chci peníze. Jejich pauza mne nezajímá. Přichází manager. Vede mne k zadní straně bankomatu. Je u něj technik. Doplňuje bankovky. Společně procházíme papírovou pásku. Podle záznamů by na účtu mělo být 1170 Kč. Není. Ale prý bude, až si to servery mezi sebou přeberou. Technikovi věřím, ale ruku na srdce, kolik podobných sladkých řečí už jsem od roku 1989 slyšel? Vagóny. Zelená linkaVolám o pomoc 0800 - 110 800. Dívčí hlásek se ptá, jak mi může pomoci. Jakmile jí problém vysvětlím, sladce mi oznámí, že velmi lituje, ale nemůže mi pomoci. Snad kdybych chtěl nějaký produkt. Už jen slovo "produkt" mne uvádí do varu. Ještě, že nepoužila další mé oblíbené výrazy - "pozice" a "manažer". "Mohla byste mne alespoň přepojit na mojí pobočku?" "Lituji, ale to není možné." Dobře, nemám u sebe číslo. Můžete mi říct alespoň telefon pobočky na Vítězném náměstí? "Lituji, ale to není možné. Přeji Vám hezký den." Docela nechápu, proč mám použít mnou placenou linku. Za služby už přeci platím. Černý pátek?Je stále pátek a půl druhé odpoledne a bankomaty stále hlásí 170 korun. Prakticky u všech je fronta. A prakticky u všech je problém se vstupem do místnosti s bankomatem. A prakticky u všech se člověk k účtu nedostane na první zasunutí platební karty. Nevadí, alespoň jsem si poklábosil s dalšími postiženými. Komunikace s bankomaty ČSOB selhává. Za pouhou hodinu a půl potkávám sedm lidí s vyšší hladinou adrenalinu v krvi. Volám na Vítězné náměstí. Už potřetí v krátké době někomu vysvětluji svůj problém. Jakmile řeknu číslo svého účtu, dozvídám se zůstatek 1170. Fajn. Později se ukázalo, že nelhali. Ale 24 hodin jsem nemohl ke zbytku peněz. Zábavné odpoledne. Chtěl jsem si jenom vybrat peníze, dojít na oběd, přečíst noviny, vyzvednou dítě ze školy a doprovodit ho na hodinu hudební výchovy. A tu samozřejmě zaplatit. Na místo naplánované pohody jen hromada stresu. A tak to jde den za dnem více jak deset let. Nikdy nevíte, kdy a jaká pohroma přiletí. Promiňte, ale já tenhle stát nenávidím... |
