11. 2. 2002
Reakce na polemiku Miroslava Kappla o Sociální doktríněSociální politice rozumí každý potřebný, právu bohužel jen právníciVít Zvánovec
Politika, aby měla nějaký smysl, musí samozřejmě vycházet z vědeckého poznání reality. Jenže věda popisuje "co je", politika "co býti má". Mezi těmito dvěma oblastmi není žádný průnik. Proto věda nemůže politice stanovit nějaký program, ani minimální. Na druhou stranu, věda nemůže dávat nějaké záruky něčeho, ani kdyby Sociální doktrína byla výsledkem poznání stavu české společnosti na přelomu 90. let 20. století a prvních let století dvacátého prvního. Jenže to Sociální doktrína rovněž není, protože je pouhým souborem od stolu sesbíraných klišé.
|
Obávám se, že pan Kappl nepochopil jednu z mých ústředních tesí. Každý koncepční materiál, který je průřezový, nemůže opomíjet žádný z relevantních vědných oborů. Myslím, že jsem přesvědčivě dokázal, že Sociální doktrína nemá ani tušení, že existuje nějaký právní řád. Proto "Sociální doktrína ČR není výsledkem práce odborníků z různých společenskovědních oborů" (obrátil VZ), neboť se na ní zásadním způsobem nepodíleli právníci. Podle Sociální doktríny "tento dokument může představovat minimální společné programové východisko pro tvůrce a realizátory sociální politiky českého státu v budoucím období" (zvýraznil VZ). Já samozřejmě nic nemám proti vědeckým deskripcím stavu české společnosti. Jenže ani to Sociální doktrína není. To by se musela opírat o výsledky terénního průzkumu. Proto Sociální doktrína není "dokumentem pojmenovávajícím základní sociální problémy" a už vůbec "nenastiňuje jejich řešení" (obrátil VZ). Politika, aby měla nějaký smysl, musí samozřejmě vycházet z vědeckého poznání reality. Jenže věda popisuje "co je", politika "co býti má". Mezi těmito dvěma oblastmi není žádný průnik. Proto věda nemůže politice stanovit nějaký program, ani minimální. Na druhou stranu, věda nemůže dávat nějaké záruky něčeho, ani kdyby Sociální doktrína byla výsledkem poznání stavu české společnosti na přelomu 90. let 20. století a prvních let století dvacátého prvního. Jenže to Sociální doktrína rovněž není, protože je pouhým souborem od stolu sesbíraných klišé. Miroslava Kappl tvrdí: Sociální doktrína "Chce být zároveň "základem co nejšíře založené společenské dohody o všech významných sociálních otázkách a způsobech jejich řešení". I tyto způsoby jsou stále velmi obecné. Návrh doktríny naprosto uznává, že "konkrétní politické programy se mohou lišit rozsahem či měrou zabezpečení toho kterého práva, nemohou však popřít jeho podstatu." To přeci není pravda. Jednou z ideologií pravice je neoliberalismus (libertarianismus). Jeho cílem je zrušení všech sociálních práv, neboť prý nejsou potřeba (to známé Klausovo "zaplevelení ústavy", které bývá účelově desinterpretováno jako odpor ke všem lidským právům), a vycouvání státu ze sociální politiky, neboť jinak stát vytlačuje charitu. Kde chcete najít alespoň minimální konsensus s levicí? Když "nemůžeme od sociální doktríny očekávat, že vyjmenuje celou řadu nějakých konkrétních opatření", tak je zbytečná, ledaže by měl pravdu Štepán Kotrba o postranních úmyslech sledovanými jejím předložením. A k ostatním výtkám: EU není mezinárodní organisací na ochranu lidských práv. Opakuji znovu. Jinak uznávám, že jsem se přehlédl a že Sociální doktrína nechce být garancí lidských práv. Ale ani sociální politika jí nemůže být. Terminologie musí být závazná, pokud vědecký text nemá být hospodským plácáním. P. Kappl si vybral pouze mou kritiku pojmu "neziskový sektor". Budiž. Tak mi dovolte citovat z význačné monografie Ivo Telece: Spolkové právo. (C. H. Beck, Praha 1998). Pojem "neziskový" je nesprávným přeložením anglického slova "non-profit". Jenže v angličtině neznamená "non-" pouze "ne-", ale též "jiný než". "Nezisková" právnická osoba tedy není nezisková, protože zisk většinou tvoří, byť jej nerozděluje mezi zakladatele/společníky. Jen to není její hlavním účelem, na rozdíl od obchodních společností. Dále uznávám, že mé vysvětlení (ne)demokratičnosti českých zákonů působí uměle, jenže pro autory doktríny je to ústřední pojem, s nímž neustále operují. Ale pan Kappl mne musí číst přesněji. Právo totiž není o slovíčkách, nýbrž o přesnosti. Jako v chemii. :-) Neptal jsem se, "jak se vlastně bude občan základních sociálních práv domáhat", neboť to je jasné, nýbrž, jak se bude občan domáhat práva na to, aby stát přesně a jasně definoval a zaručil základní sociální práva. To je snad očividný rozdíl. Rovněž kritika citátu "protidiskriminační zákony musí být přijaty ve všech oblastech společenského života" nesměřovala proti pojmu "protidiskriminační zákony", nýbrž proti tomu úmyslu. Jako kdyby autoři nevěděli, že se chystá jeden komplexní zákon o diskriminaci. Ve čtvrtek 14. února 2002 bude návrh Sociální doktríny projednávat tripartita, což je poradní orgán vlády. Uvidíme, jak se k ní postaví. |
Evropská unie | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
11. 2. 2002 | Sociální politice rozumí každý potřebný, právu bohužel jen právníci | Vít Zvánovec | |
8. 2. 2002 | Polemika: zveřejněná sociální doktrína není tak špatná | Miroslav Kappl, Tomáš Pecina | |
7. 2. 2002 | Rozporuplná sociální doktrína aneb dohoda před volbami má platnost pouze do voleb | Vít Zvánovec, Štěpán Kotrba | |
24. 1. 2002 | Polemika pravice s levicí: Z virtuální reality zpět do života | Martin Kunštek | |
23. 1. 2002 | Zeman kontra Haider | Fabiano Golgo | |
23. 1. 2002 | Zeman by neměl podporovat princip kolektivní viny | David Hertl | |
22. 1. 2002 | Co když byl odsun Němců z Československa správný? | Vladimír Bernard | |
11. 1. 2002 | "Donkichotský kreténismus" v podmínkách globální tuposti | Jan Paul | |
29. 12. 2001 | Polemika pravice s levicí: Ještě více neviditelné ruky trhu ! | Tomáš Janča | |
20. 12. 2001 | Václav Klaus se sjednocující se Evropy bojí oprávněně | Štěpán Kotrba | |
20. 12. 2001 | Polemika pravice s levicí: Svoboda trhu versus ingerence státu | Tomáš Janča, Štěpán Kotrba |