Makedonská zpravodajská služba uvedla, že "mudžahídové" čili "islámští bojovníci za svobodu", zejména ti, kteří jsou napojeni na Osamu bin Ladena, tvoří jádro etnické albánské armády záškodnických ozbrojenců známých pod jménem "Národní osvobozenecká armáda" (UCK). Ta podnikala od března 2001 úspěšnou ofenzívu proti makedonským silám ze své základny v Kosovu. V září, kdy byla podepsána mírová dohoda, měla UCK pod svou kontrolou asi 30% makedonského území. Makedonské ozbrojené síly přičítají úspěchy UCK (která byla zpočátku špatně vyzbrojená a nezkušená) podpoře asi 120 mudžahídů. V druhé polovině listopadu, kdy se extremističtí dobrovolníci z celého světa přidávali na stranu Talibánu, zadržela pákistánská policie 5 muslimských bojovníků s makedonskými cestovními pasy, což by mohlo svědčit pro vztahy bin Ladena k Balkánu.

Ředitel makedonské rozvědky vystupující pod jménem Nicola potvrdil, že jeho oddělení poskytlo americké agentuře CIA velké množství zpráv o činnosti bin Ladenových následovníků na Balkáně - včetně incidentů, při nichž byli makedonští občané zadržováni jako rukojmí mudžahídů, a snímků i video záznamů zabavených albánským záškodníkům.

Ljubo Bojkovski, makedonský ministr vnitra, vyslovil požadavek, aby se makedonská policie vrátila do oblastí, které jsou nyní pod kontrolou albánských záškodníků, protože od toho očekává možnost získat další důkazy o akcích mudžahídů. Po 13. listopadu exhumovali makedonští odborníci lidské pozůstatky z masového hrobu u vesnice Trebos, obývané etnickými Albánci. Mezi zavražděnými bylo identifikováno 6 Makedonců (v době útoku UCK přišlo o život 21 civilistů). Jsou známky, že masakr způsobili mudžahídové, protože mrtvoly byly rozřezány na kusy a ty byly rozházeny. Nicola podezírá islámské extremisty z dubnového brutálního zákeřného přepadení makedonských policistů. Tehdy bylo 8 policistů povražděno u obce Vejce. Jejich těla byla rozřezána na kusy, aby poskytla záškodníkům "trofeje".

Není to pouze makedonská strana, kdo podezírá mudžahídy z brutálních masakrů. Během letní ofenzívy kolem obce Tetovo přiznali albánští záškodníci, že získali zkušenosti v předešlých konfliktech. Velitel "Jimmy" (23) se chlubil, že je veteránem konfliktů v Čečensku a v Kosovu, kdežto "Had" Arifaq se vychloubal svými akcemi v Bosně a ukazoval jizvu, ke které přišel při bojích v Chorvatsku. Oba Albánci potvrdili, že cvičit členy UCK pomáhali dobrovolníci z Afganistánu a z arabských zemí. Co se týkalo masakru u obce Vejce, "Jimmy" tvrdil, že jej mají na svědomí "cizinci", protože Albánci nikdy nerozřezávali mrtvoly na kusy.

Na počátku albánského povstání získala makedonská vláda 6 ukrajinských bojových vrtulníků. Brzy na to byli její piloti ostřelováni technicky dokonalými raketami Stinger, vyrobenými v USA. Nicola dodal, že je UCK získala od mudžahídů, což svědčí o jejich napojení na Afganistán.

Po 11. září zjistili Makedonci, že se změnilo zaměření americké zahraniční politiky. Agenti CIA byli najednou mnohem příznivěji nakloněni makedonským zprávám o organizaci al-Qaeda, zejména poté, co se potvrdilo, že se jeden z teroristických sebevrahů účastnil bojů v Kosovu i v Makedonii.

Makedonská policie spolupracovala s jugoslávskou při neutralizaci albánských teroristů. Nyní, v rámci globální iniciativy na potírání terorismu zahájené Američany, byla Federální republika Jugoslávie opět přijata do Interpolu - po 10-letém vyhoštění. Jugoslávská zpravodajská služba poskytla velké množství informací o činnosti mudžahídů v Bosně i v Kosovu. Podle jejích zpráv zůstává v činnosti nejméně 50 mudžahídů (ze 150, kteří bojovali v Kosovu) jakožto příslušníci UCK.

Ještě před získáním zpráv od Jugoslávců sledoval Interpol činnost organizace al-Qaeda na Balkáně a 23. října vydal zprávu o osobních vztazích Osamy bin Ladina a albánské mafie. Podle Interpolu byl jistý vyšší velitel al-Qaedy velitelem elitní jednotky UCK v Kosovu během roku 1999, kdy organizace NATO podporovala na naléhání USA etnické Albánce.

Mnohé zprávy sdělovacích prostředků ukazují, že si byla CIA vědoma vztahů mezi bin Ladenem a albánskými záškodníky už dlouho před zásahem NATO v Kosovu.

Údajný masakr 45 ethnických Albánců z Kosova u vesnice Račak ze 17. ledna 1999 se stal předmětem palcových titulků po celém světě. S poukazem na tento incident (který později označili patologové organizace OSN za trik Albánců) prohlásil tehdejší americký prezident Bill Clinton, že "Západ už nemůže nadále přehlížet srbské zločiny" a tak se roztočila kola konfrontace NATO s Jugoslávií.

Téhož dne uvedly řecké sdělovací prostředky, že příslušníci Talibánu začali proudit do Albánie na pozvání dřívějšího prezidenta Saliho Berisy a dřívějšího šéfa rozvědky Baškima Gazidedeho. Podle athénského deníku The Tribune potvrdil albánský bezpečnostní referent Fatos Klozi, že "bin Laden byl jedním z těch, kdo organizovali bojové skupiny a posílali je do Kosova. Mezi žoldnéři UCK byli Egypťani, saudsko-arabští ozbrojenci, Alžířani, Tunisani, Sudánci a muži z Kuvajtu".

O 10 dní později sdělila zpravodajská agentura Al Hayat v arabském vysílání, že albánský velitel v Kosovu s přezdívkou Monia byl osobně napojen na Osamu bin Ladena. Zpráva také uvedla, že nejméně 100 muslimských mudžahídů slouží v Kosovu pod velením Moniy.

Vraťme se ale do roku 1998. Tehdy v srpnu uvedly noviny Washington Post, že si je CIA vědoma souvislostí mezi Osamou bin Ladenem a albánským režimem a že američtí agenti hráli hlavní roli při zatčení 4 členů al-Qaeda v Tiraně. V té době dokonce spekulovali úředníci amerického ministerstva zahraničních věcí, že by bombové útoky na americká vyslanectví v Keni a Tanzánii mohly být bin Ladenovou odvetou za zatýkání v Tiraně.

Zadržení agenti al-Qaeda provozovali "Islamic Revival Foundation" (Islámskou nadaci pro obnovu), údajnou dobročinnou organizaci, která poskytovala podle amerických úředních názorů zástěrku pro záměry Osamy bin Ladena.

V únoru 1998 vyškrtlo americké ministerstvo zahraničních věcí armádu UCK ze seznamu teroristických organizací. Jenže později téhož roku rozbila CIA v součinnosti s albánskou zpravodajskou službou SHIK islámskou teroristickou buňku, která operovala v Kosovu za podpory Albánců.

Nejzřetelněji vystoupily vztahy mezi bin Ladenem a albánskými záškodníky v prosinci 1998, kdy byl agent al-Qaeda Šejk Abdel-Kader zatčen v Tiraně pro vraždu svého albánského tlumočníka. Během soudního jednání se Abdel-Kader přiznal k tomu, že je vyšším velitelem bin Ladenově organizaci, a udal, že získal kolem 300 mudžahídů pro boj v Kosovu.

Evropské sdělovací prostředky uvedly o tomto procesu, že hledaný terorista bin Laden cestoval volně v letech 1994 a 1998 do Tirany, aby jednal s nejvyššími albánskými úředníky. Abdel-Kader sdělil, že v době, kdy se rozpadl albánský režim Saliho Berisy a Albánie upadla do anarchie, byly státní zbrojnice a vládní úřady vydrancovány. Většina 10,000 kusů těžké vojenské výzbroje a kolem 100,000 cestovních pasů padla do rukou členům al-Qaeda.

Osama bin Laden, zbavený svého saudskoarabského občanství v r. 1994, si údajně podržel svůj bosenský pas, který mu byl vystaven ve Vídni v r. 1993. Podle zprávy bosenského muslimského týdeníku Dani ze září 1999 udělil tehdejší bosenský prezident Alija Izetbegovič pas bin Ladenovi "jako uznání za to, čím přispěli bin Ladenovi následovníci k prezidentově cíli, jímž bylo vytvořit fundamentalistickou islámskou republiku na Balkáně". Týdeník Dani také uvedl, že "příslušník al-Qaeda Mehrez Aodouni cestující na bosenský pas byl zatčen v Istanbulu. I on se těšil (podobně jako bin Laden) bosenskému občanství jakožto příslušník armády Bosny a Hercegoviny".

Kanadští vojáci sloužící v jednotkách OSN (United Nations Protection Force - UNPROFOR) v Bosně byli jedněmi z prvních lidí, kteří ohlásili přítomnost mudžahídů mezi bosenskými muslimy, a to již v r. 1992.

Asijské vydání listu Wall Street Journal uvedlo v r. 1993, že Osama bin Laden pověřil šejka Aymana Al-Zawahiriho, svého zástupce, aby vedl vojenské operace na Balkáně. Ačkoliv neexistují přesné údaje, odhaduje se, že občanské války v Bosně se zúčastnilo 1500 až 3500 arabských dobrovolníků. Bojovali především v oblasti Zenica jako členové brigády nazývané "the Guerrillas" pod velením generála Sakiba Mahmudjina. Označeni červeno-zelenými pásky ve stylu "Rambo" na nichž byl znak s nápisem "Naší cestou je Džihád", získali velice rychle pověst brutálních válečníků.

Noviny The Sunday Times uvedly 27. června 1993, že i bosenští muslimští důstojníci měli námitky proti mudžahídským dobrovolníkům. Plukovník Stjepan Siber, zástupce velitele bosensko-hercegovské armády, přiznal v rozhovoru s novináři, že "bylo chybou pustit sem mudžahídy. Jsou to původci většiny bestiálních masakrů a pracují tak proti zájmům muslimského obyvatelstva. Vraždí, drancují a kradou."

Podle zpráv to byli mudžahídové, kteří způsobili nejhorš zvěrstva během války pod velením generála Nasira Oriče v muslimské enklávě Srebrenica. Stínání hlav srbským civilistům bylo na denním pořádku a v některých vesnicích mudžahídové vyhazovali do vzduchu dynamitem domy, v nichž byli uzavřeni jejich obyvatelé. Dokonce se ani nikdo nesnažil takovou bestialitu zakrývat. Naopak se generál Orič často obracel ke sdělovacím prostředkům přímo na místě zvěrstev. Při jedné příležitosti, zatímco stál před mudžahídy, kteří ukazovali uťaté hlavy jako trofeje, ukázal na zříceniny budov a hrdě prohlásil k reportérům: "Odpálili jsme ty Srby na Měsíc".

Bosenský prezident Alija Izetbegovič byl také hrdý na bojové schopnosti mudžahídských dobrovolníků. Po úspěšném útoku proti srbskému postavení kolem obce Vozuce 10. září 1995 vystoupil v televizi při předávání vyznamenání. Řekl, že mudžahídští válečníci sloužili jako předvoj útočné síly a zasloužili si 11 medailí za chrabrost, včetně Zlatého půlměsíce, což je nejvyšší bosenské vyznamenání.

Jugoslávská rozvědka odhaduje, že po uzavření mírové dohody v ohijském Daytonu v r. 1995 bylo uděleno bosenské občanství více než 1500 mudžahídům, z nichž mnozí jsou příslušníky al-Qaeda. Většina "nových občanů" se usadila v oblasti Zenice.

Podle Miroslava Lazanského, autora nové knihy "Osama bin Laden Against America" (Osama bin Laden proti Americe) udržují dosud příslušníci al-Qaeda 2 vojenské základny v Bosně, z nichž jedna je vyhrazena pro elitní bojovníky. Po útocích 11. září odhalila jak FBI tak i CIA, že dva z teroristických sebevrahů přišli právě z této základny. Její velitel, Alžířan Abu Mali, byl zatčen v Istanbulu, kam přicestoval na bosenský pas.

Po 11. září se začala americká armáda živě zajímat o činnost mudžahídů na Balkáně. V listopadu t.r. navštívil generál letectva USA, Richard Myers, jednotky NATO v Bosně a varoval je před případným odvetným útokem členů al-Qaeda. A konečně 4. prosince dal americký Bílý dům dvě albánské teroristické organizace operující v Kosovu a v Macedónii na seznam ilegálních organizací.

Takže sporné rozhodnutí předchozího amerického prezidenta před 2 roky, týkající se ozbrojeného konfliktu na Balkáně, se obrátilo a nyní působí Americe problémy. Text pro Britské listy přeložil Miloš Kaláb z Ottawy.

Poznámka Miloše Kalába: Tento článek kanadského zpravodaje Scotta Taylora z Makedonie uveřejněný 15. prosince 2001 v novinách The Ottawa Citizen svědčí podobně jako mnoho jiných zpráv o tom, že tomu bylo v minulosti úplně jinak, než se obyčejným lidem předkládalo k věření. Lidé, jako třeba kanadský generál Lewis Mackenzie, který velel v Bosně, nebo bývalý kanadský velvyslanec v Bělehradu, James Bissett, byli za svoje články v novinách tvrdě kritizováni, protože nepřijímali oficiální verzi o srbských zvěrstvech a ukazovali, jak jak zkreslené zprávy šířila mainstreamová média. Zřejmě měli důvod odchylovat se od toho, co se hlásalo, protože měli zkušenosti tak říkajíc "z první ruky", tedy z místa samotného. Jakožto překladatel článku bych si přál, aby si jej přečetli i na pražském Hradě, odkud před lety vyšla oficiální česká podpora bombardování Jugoslávie. Po letech se skutečnosti jeví podstatně jinak, než byly lidem předkládány ve své době.

V každé době je škodlivé přijímat nekriticky zprávy ať jsou z kteréhokoliv zdroje. Současně se ukazuje, že nikdo není neomylný, ani žádný americký prezident. Snad se po dalších letech dozvíme, jaké další zájmy přispěly k nedávné tragédii na Balkáně.

---

Poznámka JČ: Zároveň však - jako u všech textů, které v BL publikujeme - doporučuji i v tomto případě uplatnit otevřenou mysl. V první části článek příliš připomíná trend, k němuž došlo v posledních týdnech v mnoha zemích světa - že totiž četné země, zápolící s opozicí, často i demokratickou, ji začaly pod vlivem kampaně prezidenta Bushe výhodně nazývat teroristy. Nevím, do jaké míry jsou spolehlivé informace čistě z makedonských zdrojů ani si nejsem jist, zda prezident Izetbegovič měl skutečně v úmyslu vyvořit z Bosny islámskou fundamentalistickou republiku...:) Na druhé straně obsahuje článek zejména v druhé své polovině řadu informací z jiných zdrojů, takže působí značně přesvědčivě.