Toto je ukázka části publicistického pořadu "Svět ve třináct hodin", kter se vysílal v rozhlase BBC v pondělí 29. 10.

Moderátor: (časové znamení) Svět ve třináct hodin. Zde je Nick Clark se třiceti minutami zpravodajství a publicistiky.

Přehled zpráv. Další čelní představitelé britské vlády zveřejnili optimistickou analýzu bombardovací kampaně proti Afghánistánu. Avšak proč si informace od čelných politiků a od vedoucích vojenských představitelů ohledně toho, jak vojenské akce pokračují, a jak dlouho budou trvat, tak často navzájem protiřečí? Budeme debatovat o problémech, jak to udělat, aby byla veřejnost zároveň informována, ale i válku podporovala.

Bývalý jugoslávský prezident Slobodan Miloševič sdělil válečnému tribunálu v Haagu, že jen ochraňoval jugoslávský lid před terorismem.

(...)

Zprávy čte Rory Morrison.

Hlasatel: Čelní členové britské vlády dále obhajují pokračující bombardovací kamopaň v Afghánistánu. Nejdůrazněji promluvili ministr zahraničí Jack Straw a ministr obrany Geoff Hoon. Mluvčí britského premiéra uvedl, že se teď po určitou dobu nebude dít nic a pozemní jednotky nebudou spěšně vyslány do Afghanistánu jen proto, že sdělovací prostředky nemají co vysílat. Zde je náš diplomatický korespondent Peter Byells.

Reportér: Britská vláda znovu varuje, že válka proti terorismu bude pokračovat dlouho. Mluvčí Downing Street dnes zdůraznil, že válka je bolestná a špinavá záležitost a že na tom není nic divného, že bude trvat čtráct dní, než budou vycvičeny britské pozemní jednotky, které mají být vyslány do Afghánistánu. Na tiskové konferenci v Londýně opakoval ministr obrany Geoff Hoon, že nynější vojenské akce budou trvat tak dlouho, jak to bude nutné, i kdyby to mělo být mnoho let. Zdůraznil, čeho bylo dosud v Afghánistánu dosaženo, včetně likvidace devíti údajných teroristických výcvikových táborů. Na otázku, zda je pravděpodobné, že by bylo bombardování dočasně zastaveno během blížícího se měsíce ramadánu, řekl ministr zahraničí Jack Straw, že nechce vyvolávat naděje, ale uvažuje se o tom.

Hlasatel: Velvyslanec Talibánu v Pákistánu konstatoval, že Afghánistán nepotřebuje pomoc od bojovníků ze zahraničí. Abdul Salam Zaif doporučil pákistánským mudžahídům, aby nevstupovali na území Afghánistánu a varoval, že v důsledku pokračujícího amerického bombardování by byli ve velkém nebezpečí. Na tiskové konferenci v Islamabádu také naznačil, že zřejmě byl zatčen v Afghánistánu určitý počet Američanů, ale nebylo to potvrzeno.

Bývalý jugoslávský prezident Slobodan Miloševič konstatoval u soudu pro válečné zločiny v Haagu, že bránil svou zemi před terorismem, když poslal svá vojska do Kosova. Během svého třetího vystoupení před tribunálem Miloševič znovu odmítl uznat autoritu tohoto soudu. (...)

Moderátor Nick Clark: Ti, kteří jsou odpovědni za vedení války proti terorismu, jsou stále více iritováni tím, jak reagují sdělovací prostředky, veřejnost i část politického establishmentu na útok proti Afghánistánu. Tony Blair na nás hodlá v úterý apelovat, abychom posílili svou rozhodnost. Ministr zahraničních věcí poskytl během posledních čtyřiadvaceti hodin celou řadu interview a poukazoval na poučení z Kosova. Po třech nebo čtyřech týdnech bombardování Srbska vypadala situace taky špatně: celá řada řízených střel zasáhla nesprávné cíle, umírali civilisté a vládla celková nejistota ohledně strategie NATO. O několik týdnů později však byly srbské jednotky vyhnány z Kosova a o několik měsíců později byl donucen Slobodan Miloševič odstoupit. Dnes dopoledne znovu zasedl v Haagu u soudu pro válečné zločiny na lavici obžalovaných. Straw nás tedy přesvědčuje, že ti, kteří nyní projevují nejistotu ohledně Afghánistánu, by měli víc věřit. A na podporu jeho výroků nabídl ministr obrany Geoff Hoon dnes v poledne na tiskové konferenci na ministerstvu obranu seznam úspěchů bombardovací kampaně v Afghánistánu:

Geoff Hoon: Rozhodli jsme se dramaticky ochromit schopnost organizace al Qaeda plánovat, provádět výcvik a vykonávat takové teroristické akce, jakých jsme byli svědky 11. září. Zadruhé, Talibán čelí podstatnému tlaku, aby vydal Osami bin Ladena. Nejsou nyní schopni ani zajistit jeho bezpečnost, ani bezpečnost jeho stoupenců, ani budoucnost svého režimu. Budeme dál zvyšovat tento tlak, tak dlouho, jak to bude zapotřebí. Zatřetí, nyní je otevřená cesta pro složitější vojenské operace, jejichž cílem bude zničit zbytek operací organizace al Qaeda, zlikvidovat vedení země, které umožňuje, aby byl pro ni Afghánistán útočištěm.

Moderátor: To byl Geoff Hoon na ministerstvu obrany, ale kromě toho hovořil dnes dopoledne Jack Straw o téměř úplné likvidaci výcvikových táborů organizace al Qaeda. Ale co znamená výraz "téměř úplný" v kontextu konfliktu, který, jak je nám sdělováno, možná bude trvat dlouhé roky. Od té doby, co začaly letecké údery, my, veřejnost a sdělovací prostředky jsme se stali terčem chaotické vlny rozporných výroků od našich politických představitelů. Postupně zdůrazňovali pozoruhodné úspěchy svých každodenních vojenských operací a pak, že tato válka bude trvat zřejmě dlouho, možná celé roky. Tyto dva druhy výroků jsou ovšem z obecného hlediska neslučitelné. Problémy se zhoršují ještě tím, že neexistují konkrétní informace o situaci z Afghánistánu, a také v důsledku postupných změn v cílech vojenských akcí. Původním cílem bylo potrestat Osamu bin Ladena, teď je jím stalo svržení režimu Talibánu.

Minulý čtvrtek například sdělil americký ministr obrany Donald Rumsfeld deníku USA Today, že neví, zda se Západu podaří chytit bin Ladena. Během několika hodin to vzal zpátky:

Donald Rumsfeld: Občas, já - holt mi vycházejí z úst věci nikoliv úplně nejsprávnějším způsobem, ale - vždyť já si myslím, že ho chytíme.

Moderátor: 17. října vyjádřil americký admirál John Stufflebeam optimismus, že bombardování "tahá za nohy stoličky, na níž sedí vedení Talibánu". O týden později to bylo úplně jinak:

John Stufflebeam: Ukazuje se, že jsou to odolní válečníci.

A pak jsou tady ty nekonečné diskuse ohledně délky konfliktu. Bude trvat dny? týdny? měsíce? roky? Bude bombardování přerušeno na ramadán? Šéf britských obranných štábů admirál Sir Michael Boyce hovořil o tom, že válka bude trvat tři nebo čtyři roky. Porovnejte si to s výroky amerického ministra zahraničí Colina Powella z doby o pouhé dva dny předtím:

Colin Powell: Musíme ještě splnit některé vojenské cíle a rád bych byl, abychom všechny vojenské cíle splnili do několika dnů.

Moderátor: A je to ještě horší. Začátkem října se vyjádřil pákistánský prezident generál Pervez Musharraf - reagoval tím na tlak, jemuž sám čelí ve své zemi, aby bylo bombardování zastaveno.

Musharaff: Doufáme, že bude vojenské cíle budou splněny a operace bude krátká.

Moderátor: To nezabránilo admirálu Boycovi tady v Británii, aby si nezaspekuloval, že to všechno bude jako studená válka, boj proti komunismu, který trval více než čtyři desetiletí.

A za posledních čtyřiadvacet hodin jsme byli svědky ještě další kuriozity. Byl to pohled na polního vojenského velitele, který se otevřeně rozhovořil o omezeních ohledně toho, čeho je podle jeho názoru možno dosáhnout a kdy. Zde v Británii prohlásil šéf armády Sir Michael Boyce, že pozemní jednotky jsou připraveny zahájit operace v Afgánistánu nyní. Avšak posléze se ukázalo, že výraz "připraveny jsou nyní" byl poněkud přehnané, protože velitel Royal Marines, brigadýr Roger Lane sdělil novinářům, že jeho muži nejsou připraveni pro akci a že existuje znepokojení ohledně toho, že nejsou k dispozici z Afghánistánu výzvědné informace, na jejichž základě by bylo možno zahájit vojenské akce. Když se na to novináři dnes zeptali ministra obrany Hoona, nesouhlasil:

Geoff Hoon: Ten velitel konstatoval, že se musejí dál připravovat, než budou připraveni ke konkrétním vojenským akcím v Afghánistánu. To není moc překvapivé. Dokončili velmi náročný výcvik a budou potřebovat čas, aby se připravili na další operace. Tak by tomu bylo v každé vojenské organizaci. Sám jsem Royal Marines během tohoto výcviku viděl a ujišťuji vás, že jsou připraveni odjet, jakmile budou všechny nutné přípravy dokončeny.

Moderátor: To byl Geoff Hoon. Ať už říká cokoliv, na slovech záleží. K diskusi o těchto otázkách jsme přivedli Nigela Vincenta z Royal United Services Institute, bývalého náměstka ministra obrany, poslance Douga Hendersona a Tonyho Baldena, ředitele Institute for War and Peace Reporting. Úvodem jsem se zeptal Douga Hendersona, jestli vadí, že existují tak velké rozpory mezi tím, co říká vláda, a tím, co říkají vojáci.

Doug Henderson: Politikové si měli být vědomi situace Royal Marines. Velitel má absolutní pravdu, když říká, že musí počkat, až nadejde pravá chvíle. Zdá se mi, že když bylo oznámeno, že do Agfhánistánu mají jít Royal Marines, bylo to částečně politické gesto, ale skutečnost je taková, že výzvědných informací z Afghánistánu je tak málo, že prostě není zatím nic konkrétního, co by tito vojáci v Afghánistánu mohli dělat.

Moderátor: Tony Baldene, vláda zde i v Americe má zjevně pocit, že musí přesvědčit lidi, ostatní vlády a veřejnost i ostatní politiky, že se situace skutečně vyvíjí tak, jak říkají, že se vyvíjí. Je toto vládní úsilí opravdu důležité? Proč na tom těm politikům tolik záleží, proč myslíte?

Tony Balden: Je to velmi důležité. Mediální složka každé války je nesmírně důležitá pro udržení podpory veřejnosti. V této válce je to zvlášť problematické a těžké, protože existuje jednak západní veřejné mínění a pak také veřejné mínění v muslimském světě. A v této situaci je to muslimské veřejné mínění dokonce ještě důležitější než západní veřejné mínění. Proto se tím ve vládě velmi vážně zabývají a zejména v posledních několika dnech mají velké starosti, když začalo přicházet více zpráv o civilních mrtvých a raněných a velmi málo toho, čemu by se dalo z jejich hlediska říct dobré zprávy.

Moderátor: Ale Nigele Vincente, oni se nás snaží přesvědčit, že ze strategického hlediska je to něco jako Kosovo. Po třech či čtyřech týdnech umírali i tam nevinní civilisté. Lidé si stěžovali, že není jasné, o co se ta válka vlastně vede, a nakonec to dopadlo dobře, Miloševič je u soudu. Chtějí na nás, abychom v totéž věřili i nyní. Je pravděpodobné, že i tato válka nakonec dopadne dobře?

Nigel Vincent: No, existuje celá řada paralel se situací ve válce o Kosovo. Zejména s tím, co mnozí považují za první etapu akcí v Afghánistánu, ovládnutí vzdušného prostoru a útoky na cíle ze vzduchu. Avšak na rozdíl od Jugoslávie je nepravděpodobné, že by se tento režim v Afghánistánu stejným způsobem rozložil. To se nestane, a proto bude nutno vyslat pozemní jednotky.

Moderátor: A o tom teď nikdo taky nechce mluvit.

Vincent: No, oni s tím vlastně nespěchají. Víme, že situace ve střední Asii není vhodná pro vyslání velkého počtu pozemních jednotek. Postavení Pákistánu je nesmírně složité. Ale potíž je, že pokud má být dosaženo cílů této války, má-li být rozbita vazba mezi Talibánem a al Qaedou, je nutno použít pozemních vojsk. A zatím neexistuje rozhodnost to udělat.

Moderátor: Douge Hendersone, problém politiků je zjevný, že. Na jedné straně musejí tvrdit, že je všechno v pořádku, a dávat lidem optimistické zprávy, ale na druhé straně mají tento dlouhodobý problém. A když posloucháte tyto velmi pozoruhodné výroky od politiků i od vojáků, je obtížné nebýt překvapen tím, že jedni hovoří o týdnech, o měsících, a jiní o letech, o desetiletích, o "nové studené válce". Jak se v tom máme orientovat?

Doug Henderson: Myslím, že ty různé názory odrážejí tu skutečnost, že prostě konsensus o tom, jak v dlouhodobějším období zlikvidovat teroristy, neexistuje. Argumentuji už od 11. září, že to bude trvat dlouho a že musíme být připraveni k boji proti terorismu po velmi dlouhou dobu. Otázka vyslání pozemních jednotek je velmi důležitá. Vyšlete-li pozemní jednotky, musíte se nejprve rozhodnout, čeho mají dosáhnout a za jakých okolností budou staženy. A je dobré si připomenout, že v říjnu 1965 vyslali Američané 1000 vojáků do Vietnamu a v roce 1968 tam už bojoval 600 000 amerických vojáků: bojovalo se s partyzány, s Viet-kongem. A hrozí nebezpečí, že se znovu dostaneme do stejné situace a bina Ladena ani nechytíme. Myslím, že by bylo daleko rozumnější užívat pozemní vojska jen pro krátkodobé razie do Afghánistánu. Ale to znamená že musíme počkat, až budou k dispozici výzvědné informace. A to může trvat měsíce, nebo dokonce roky. Až nebudou teroristé ve střehu, až se budou přesunovat do jiné země, až budou verbovat nové stoupence, to je chvíle, kdy je dostat. Snažit se je dostat teď v Afghánistánu v jeskyních, to by bylo nesmírně obtížné. Pokud nebudeme mít obrovské štěstí, pochybuju, že by se to dalo udělat.

Moderátor: Avšak, Tony Baldene, jak tedy mají ti, kteří vedou tuto válku, nás, sdělovací prostředky, veřejnost, politiky, informovat?

Tony Balden: Úkol sdělovacích prostředků je jiný než úkol vlády. Není úkolem médií podporovat vládu, jejich úkolem je zveřejňovat informace, které získají. Vláda by měla usilovat o to prezentovat co nejsystematičtější a co nejsrozumitelnější strategii. Teď skutečně existuje podstatný nedostatek informací, nevíme, co se vlastně v Afghánistánu děje, existuje zmatek ohledně toho, co je tohle vlastně za válku a kam má vést. Jack Straw má do určité míry pravdu, když argumentuje, že sdělovací prostředky jsou hltavým monstrem, které pořád vyžadují informace.

Moderátor: Dejte nám vy vědět, co si myslíte o informacích, které nám poskytuje vláda. Jsou vám jasné?

(...)