Kawasakiho růže: Krása
6. 7. 2010 / Ema Čulík
< Jan Hřebejk v Karlových Varech
Právě jsem zhlédla nejnovější Hřebejkův film Kawasakiho růže . Psycholog-disident Pavel Josek má dostat státní vyznamenání za zásluhy pro českou společnost. Jako součást příprav na toto vyznamenání natáčí televizní štáb (jehož zvukař je shodou okolností Joskův zeť) dokumentární film o jeho životě, současném i minulém, vzpomínky tam vypráví Josek sám, jeho rodina i lidé, s nimiž se v životě setkal. Během natáčení vyjde najevo, že Joskova minulost není tak bez poskvrny, jak se zdá: že za komunismu udal tehdejšího milence své budoucí manželky.
Tento film je napínavý, krásný a tragicky poctivý.
An English version of this article is in

Recenze Hřebejkova filmu Kawasakiho růže od Jana Čulíka je v BL ZDE
V lednu 2010
Subverze. Mám rád, když se dozvím, že mé poznámky, které tu či onde neopatrně učiním, mají význam pro některé z těch mála čtenářů. Zdá se mi to být výsledek srovnatelný s některými dějinnými událostmi, neboť reakce čtenářů, kteří mají odvahu, byť nemusí jít často o reakce snadné, mne velmi těší. Reakcím se ale budu věnovat až na konci, jakkoliv jsou pro mne na prvním místě.