Poučení ze slivovicového vývoje

30. 6. 2010 / Miloslav Štěrba

Když Jiří Paroubek opouštěl Lidový dům, odnášel si lahev slivovice. Informuje nás investigativní Michal Pavlata. (LN 26.6.) Možná to byla slivovice ze Zlína. Zdejší radní za sociální demokracii obdaroval totiž slivovicí svého předsedu při jeho návštěvě na zlínském magistrátě. Kdyby si z Lidového domu odnášel Paroubek bustu Lenina nebo mahagonový věšák, a on jen lahev, jako nějaký zhýralý pobuda, řekne si kultivovaný čtenář LN. Herec a publicista žije v Praze, a tudíž nemůže rozumět poselství, které v sobě skrývá půllitr slivovice.

Jiří Paroubek si z Lidového domu odnášel i všechnu lásku a obdiv ke své osobě, jak se mu po léta dostávaly při jeho spanilých cestách napříč naší zemí. Zatímco on zaplatil za své chyby a dnes neodpovídá na pozdravy těch, kteří ho provázejí při jeho sestupu do politické nicotnosti, jeho dřívější pochlebovači už vyhlížejí možného nástupce, kterého opět poctí dary naší valašské země.

Myslíte, že na setkání s Paroubkem mu někdo ze zdejších dokázal říct, co lidem vadí na jejich vůdci? Proč se nemohou ztotožnit s jeho "velkopanským" chováním, proslulým výrokem "A kdo z vás na to, pánové, má?"

Odpověď znáte. Jenže proslulá česká servilnost je pro obě zainteresované strany víc než zhoubná.

U jedné zvyšuje pocit důležitosti a vytváří tragikomický kult osobnosti, u druhé zase rozvíjí potřebu "držet hubu a krok", jak umíme trefně označit charakteristický rys naší povahy.

Takže s tou slivovicí to bývalý předseda ČSSD nakonec přece jen vyhrál. Než se pustí do sepisování pamětí, má jedinečnou příležitost nabídnout náš vzácný mok svému slavnému předchůdci Miloši Zemanovi, který se po zklamání z české becherovky nakonec uchýlil k přátelství s moravskou slivovicí.

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 30.6. 2010