LEDNOVÝ PRŮZKUM AGENTURY STEM

Respondenti si také mohli myslet, že dnešní politici jsou stejní jako před rokem 1989

4. 7. 2010

Je obrovská škoda, že jinak zevrubná analýza vybraných politických postojů z pera Jana Čulíka "Pozoruhodná míra nespokojenosti s režimem" začíná v první větě nepravdivou informací, která významně zkresluje kontext celé následné interpretace. Jedná se o tvrzení, že "V lednu 2010 zjistilo Středisko empirických výzkumů (STEM), že 80 % občanů ČR zastává v různé míře názor, že dnešní čeští politici jsou "na nižší morální úrovni" než politici z komunistického režimu z doby před rokem 1989 (...)"

Tuto informaci nelze nijak vyvodit z údajů zveřejněných agenturou STEM. Podíl občanů, kteří se domnívají, že dnešní politici jsou na nižší morální úrovni, může být 80 %, 0 %, nebo kdekoli v intervalu mezi tím. Agentura STEM se totiž respondentů ptala na otázku, zda se domnívají, že "vedoucí představitelé politiky jsou dnes na vyšší morální úrovni než představitelé minulého režimu před rokem 1989". 80 % z nich odpovědělo "ne" nebo "spíše ne".

Potíž je v tom, že nevíme, kolik z těchto 80 % respondentů se domnívá, že morální úroveň politiků je dnes STEJNÁ jako dříve a kolik z nich si myslí, že je nižší. Obě možnosti lze totiž logicky pod odpovědi "ne" a "spíše ne" zahrnout.

Není to detail. Podíl občanů, kteří se domnívají, že politické elity jsou po roce 1989 stejné jako před ním, může být vysoký. Nemusí to ale odrážet nějaké morální znechucení ze současné politiky, ale pouhé konstatování faktu, že rok 1989 sice přinesl změnu politického režimu, ale že český národ nikdo nevyměnil. Lidé zůstávají stejní. Ostatně jedná se o školáckou chybu agentury STEM, že možnost odpovědět "morální úroveň politiků je dnes stejná jako před rokem 1989" nebyla v dotazníku zařazena. Tento typ srovnávací otázky totiž musí být doprovázen nabídkou odpovědí, které vyčerpávají všechny logické možnosti.

Reakce Jana Čulíka: Díky za zajímavý postřeh. Karel Kouba má pravdu, i když si troufám spekulovat, že formulace otázky STEMu měla pro respondenty velmi pravděpodobně drtivou většinou v důsledku běžné psychologické reakce ten význam, jak jsem ho interpretoval já. Konec konců to, jak se zdá, potvrzuje náš podrobnější výzkum, pro nějž byla otázka STEMu pouze katalyzátorem. Britské listy neodpovídají za formulace agentury STEM. Ten obsahuje daleko více matoucích či názorově návodných otázek. Při formulaci otázek vlastního výzkumu se BL snažily vyvarovat všech vyjádření, dovolující dezinterpretace či misinterpretace. Proto konfrontovaly respondenty s uzavřenými výroky a nechaly je hodnotit tyto výroky na pětibodové škále. Respondenti si tudíž sami určili, co je "více" a co je "méně", co je "vyšší" a co "nižší".

Pozoruhodná míra nespokojenosti s režimem ZDE

Vytisknout