Kdo střeží ty, kteří střeží nás?

28. 6. 2010 / Daniel Strož

Nevidím vůbec nic špatného v tom, že předseda Věcí veřejných vyžaduje pro sebe post ministra vnitra. Odkud odjinud má ve vší vážnosti a s důrazem začít uplatňovat protikorupční politiku, kterou si jeho strana vytyčila jako jedno z hlavních témat?

Jestliže má pan Ladislav Žák v něčem pravdu (viz jeho článek v BL, 28. 6. 10), pak tam, kde říká: "Jsme špatní, nehodní, korumpujeme se, krademe, lžeme...", atd. Měl by ale ještě dodat, že toto všechno v měřítku, přesahujícím již jakoukoli únosnost.

Tato země je skrz naskrz morálně zdevastovaná, po původně zamýšlené demokratizaci společnosti se tu slehla zem, panuje nepořádek a zdá se, že není východiska. A proto už tu nikdo nemůže vystačit ke změnám s prevencí, té musí předcházet represe, nelze bohužel jinak.

Teprve potom -- až se všeobecnou zkorumpovanost zdaří zahnat do defenzivy -- bude zapotřebí celou problematiku zanést trvale do sfér kultury, školství a osvěty. Jinými slovy tedy výchovou zajistit, aby se stejná situace v příští generaci neopakovala.

Pan Žák s obavou poznamenává, že VV "není v dějinách středoevropského prostoru zdaleka první politická strana, která přichází s tímto pojetím nastolení pořádku a čistoty". Tušíme, které strany má na mysli. Jenomže (probůh!) dnes je přece jiná doba, jsme ukotveni v EU. A tomuto společenství může jít naše "očista" jenom k duhu.

Vadí mi sice, že Radek John klade rovnítko mezi tak odlišné systémy, jimiž jsou nacismus a komunismus. Nemám ale problém s jeho proklamovaným pohledem na obnovení pořádku a morální čistoty. Dopřejme mu, ať ukáže, jak poctivě to myslí. A zklame-li, dejme mu v nejbližších volbách najevo, že už ho není ve vládě potřeba.

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 29.6. 2010