Vsetínská historie

25. 8. 2009 / Štěpán Kotrba

Otazníky okolo Mirka Topolánka, o kterých mluví bývalý vychovatel Vojenského gymnázia Jana Žižky v Opavě Pavel Skácel v článku "Topolánek z vojenského gymnázia vyhozen nebyl, byl to vzorný student", mohu osvětlit. Minulost rodiny Topolánkovy se s minulostí mojí rodiny několikrát protla, aniž si toho zúčastnění v tu chvíli všimli. Nicméně si i po dlouhé době vzpomněli. Pro odpověď musíme ale zajít do dávné historie.

Inženýr Mirek Topolánek st. (* 1928), otec Mirka Topolánka, pocházel z komunistického hnízda na Jasence na předměstí Vsetína. Předměstí ale není město...

Pozn. red. Potomci nenesou "vinu" svých rodičů a v žádném případě se tímto článkem nesnaží Britské listy přenášet "vinu" otce na syna. Názory a politické postoje Topolánka seniora přirozeně nemají nic společného s názory a politickými postoji Topolánka syna. Okolnosti týkající se životní kariéry Topolánkova otce jsou zde zveřejněny pouze ve snaze vysvětlit kontext, v jehož rámci Mirek Topolánek studoval na vojenské střední škole.

Stratfor: Obamova zahraniční politika je stejná jako Bushova

25. 8. 2009

Jednou z nejpozoruhodnějších věcí je to, že je Obamova zahraniční politika skoro úplně stejná jako Bushova, píše analytický server Stratfor. Dodává: Není to překvapující. Prezidenti fungují ve světě značných omezení, jejich možnosti jsou limitované. Nicméně je důležité poukázat na to, jak málo se Obamova politika odlišuje o Bushovy zahraniční politiky.

CIA vyhrožovala rodinám vyslýchaných

25. 8. 2009

Z interní zprávy CIA, zveřejněné včera, vyplývá, že došlo k celé řadě incidentů, při nichž vyšetřovatelé překročili přijatelné hranice. Mimo jiné vyhrožovali vysokému představiteli organizace al Kajda, že usmrtí jeho děti a jinému vězni naznačovali, že bude v jeho přítomnosti znásilněna jeho matka.

Tato interní zpráva CIA, o jejíž utajení bojovala americká výzvědná organizace čtyři roky, byla zveřejněna na příkaz soudu po žalobě jedné americké lidskoprávní organizace. Zpráva CIA popisuje vyšetřovací techniky, které byly "neschválené, improvizované, nelidské a nezdokumentované".

Pirátská loď pro Moskvu

25. 8. 2009

ETL│ Arctic Sea zřejmě nikdy nebyla ztracená, Evropané její trasu znali. Nezasáhli ale, nýbrž přenechali případ Rusům.

Po celé dny byla údajně loď Arctic Sea, přepravující dřevo, zmizelá, připomínajíc ságu o kapitánovi, jenž musel do nekonečna křižovat světová moře, aniž by se kdy vrátil do přístavu. 12. srpna oznámil ruský prezident Dmitrij Medvěděv, že jeho námořnictvo má příkaz loď "najít a osvobodit". Ve skutečnosti ale přinejmenším NATO po celou dobu věděla, kde se loď nachází. Sledovala její cestu kanálem La Manche, Biskajským zálivem a podél portugalského pobřeží, říká se v kruzích NATO.

Privatizace vědy v Česku

25. 8. 2009 / Jan Matonoha

Na první pohled se jeví aktivita Rady pro výzkum vývoj a inovace (RVVII) a její hodnocení vědeckých výsledků jen jako reduktivní nepochopení složitosti, diferencovanosti a nepředpověditelnosti vědeckého provozu, jejž ve svých kontraproduktivních dopadech deformuje. Na druhý pohled se objevují obrysy povědomější: jde o porcování veřejného sektoru ve jménu vznešených idejí (typu olympismu či neoliberálního étosu), přirozeně s velmi pragmatickým hmotným pozadím. Není ve společenském a v dlouhé perspektivě ani ekonomickém zájmu veřejnosti, aby veřejnou výzkumnou instituci základního výzkumu, Akademie věd ČR, momentální oběť tohoto trendu, nechala tradičně po česku vytunelovat.

Požár jako změna územního plánu

25. 8. 2009 / Ladislav Žák

V Řecku hoří pozemky u Atén i jinde a v ČSA tak trochu hoří bilance. Možná se to bude zdát absurdní, ale obojí má společný důvod a tím je možná změna vlastnictví. Transparentní fasáda privatizace ČSA, která v zásadě dnes směřuje pouze a toliko k prodeji jedinému zbylému zájemci-spasiteli projektu, tak utrpěla další významnou trhlinu. Někoho by totiž mohlo napadnout, že v privatizaci nejde ani tak o plnou státní kasu, jako o posunutí významných veřejných aktiv do spřátelených soukromých kapes a to za patřičný bakšiš, který bude o to větší, oč mizernější bude cena. A jaká je lepší argumentace pro mizernou cenu firmy než její mizerné hospodářské výsledky?!? Žádná.

EXKLUZIVNÍ SVĚDECTVÍ TOPOLÁNKOVA STŘEDOŠKOLSKÉHO UČITELE

"Topolánek z vojenského gymnázia vyhozen nebyl, byl to vzorný student"

24. 8. 2009 / Pavel Skácel

Reakce na článek Jakuba Rolčíka o Mirkovi Topolánkovi, který prohlašuje, že byl vyhozen z vojenské SŠ.

Na Vojenské gymnázium Jana Žižky v Opavě jsem nastoupil v roce 1973 a byl zde učitelem ve funkci velitele čety a vychovatele (četa se rovnala třídě o 30 žácích, rota pak jednomu ročníku). Působil jsem zde s přestávkami až do roku 1996. Od roku 1971 zde v jiném ročníku (četě mjr. Kolára, který byl tehdy předsedou celoškolní organizace KSČ pro velitele) studoval Mirek Topolánek. V kolektivu se raketově vypracoval a od prvního ročníku vykonával funkci zástupce velitele čety, což mimo jiné znamenalo, že velel pořadovým cvičením a organizoval volný čas čety. K této funkci se dostal jen proto, že byl velice spolehlivý, měl dobré vojenské vystupování a chování, a rychle se naučil, co je třeba, i ve vojenské pořadové přípravě. Byl velice aktivní i v rotní organizaci SSM. Navíc to byl sportovec, který úspěšně reprezentoval školu -- hrál odbíjenou. Protože i výtečně studoval, byl každé pololetí hodnocen jako Vzorný žák.

TOPOLÁNEK A VOJENSKÉ GYMNÁZIUM V OPAVĚ:

Dostat se z vojenské školy bez placení nebylo snadné

25. 8. 2009 / Jozef Bohumil Ftorek

Pavel Skácel, dlouholetý pedagog na vojenském gymnáziu v Opavě, popisuje situaci a podmínky studia i života na vojenské střední škole poměrně věrně .

Poměry na vojenských středních i vysokých školách byly v tehdejším Československu identické a do pádu totality po desetiletí téměř neměnné (při několikadenním studijním pobytu ve West Pointu na podzim 1997 jsem zjistil, že armádní školy, tamní poměry včetně charakteru studentů jsou i ve světě (na West Pointu studuje mnoho cizinců) velmi podobné, a to bez ohledu na dominantní ideologii).

Vojenské gymnázium Jana Žižky z Trocnova v Praze jsem studoval v letech 1988 -- 1992.

Skotská poslankyně se chystá jmenovat "skutečného plánovače atentátu v Lockerbie"

25. 8. 2009

Poslankyně skotského parlamentu za skotské nacionalisty Christine Grahamová plánuje při debatě příští týden v edinburském parlamentě jmenovat Syřana, žijícího pod americkou ochranou ve Washingtonu jako skutečného plánovače atentátu v Lockerbie. Grahamová uvedla, že tento muž, který pracuje jako technik - počišťovač - je jmenován v Megrahiho odvolacích dokumentech jako příbuzný jednoho z čelných aktivistů, podezřívaných, že provedl atentát na letadlo Pan Am, syrského teroristy Ahmeda Džibrila z propalestinské Lidové fronty pro osvobození Palestiny.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Skotský ministr spravedlnosti stojí plně za propuštěním Libyjce

24. 8. 2009

Skotský parlament byl v pondělí svolán k mimořádnému zasedání ohledně rozhodnutí vláy skotských nacionalistů propustit z humanitárních důvodů smrtelně nemocného Abdelbaseta Aliho al-Megrahiho, odsouzeného r. 2001 za to, že údajně spáchal r. 1988 atentát proti americkému civilnímu letadlu. Při atentátu zahynulo 270 lidí.

Opoziční skotské parlamentní strany ostře kritizovaly rozhodnutí propustit Libyjce. Ministři skotské vlády však zdůraznili, že rozhodnutí propustit al-Megrahiho z humanitárních důvodů bylo naprosto korektní a správné.

Drzá a nekompetentní úřednice na Městském úřadě v Krnově

25. 8. 2009 / Boris Cvek

Minulé pondělí se mi stalo na Městském úřadě v Krnově, že mi úřednice (notně posilovaná jakousi babou, schovanou za skříní bez odvahy se mi postavit tváří v tvář) odmítla vydat můj pas s biometrickými údaji, který urgentně potřebuji na cestu do USA (a kvůli tomu jsem si ho vyřizoval), proti mému starému, ale stále platnému pasu.

Úřednice mi tvrdila, že je protizákonné vydat mi pas s biometrickými údaji na starý platný pas, že je naopak nutné předložit občanský průkaz.

Byra pro řízení dějin

24. 8. 2009 / Jan Kadubec

Nějak dost dobře nerozumím snahám intelektuálů (hlavně těch tzv. historiků) po každém převratu či změně politického uspořádání přepisovat historii.

Nechápu ono pravidelné popřevratové zřizování nových Byr pro řízení dějin.

Samozřejmě vím, že tyhle snahy převyprávět minulost ke svému obrazu byly přítomny snad od úsvitu civilizace. Vítězové vždy ukazovali minulý poražený systém jako zvrácený a zločinný a ten svůj jako ideálně spravedlivý, aby za pár desítek let noví vítězové udělali totéž s nimi.

Čechy koncem osmdesátých let a dnes

25. 8. 2009 / Jan Čulík

Vysvětlení k článku Jana Kadubce "Byra pro řízení dějin" článku Jana Čulíka z r. 1988 "Co vedlo k pádu komunismu: 1988 - Československo na rozcestí?"

Jan Kadubec ve svém příspěvku namítá, že situace, jak jsem ji vylíčil v článku "1988 - Československo na rozcestí?" je příliš pochmurná, že tou dobou existovaly velmi liberální sovětské časopisy, vycházející v češtině, o nichž se v článku nezmiňuji.

POZNÁMKA NA OKRAJ:

Pozdrav z profesorské banánové republiky, aneb O lukrativních kšeftech s doktoráty

25. 8. 2009 / Uwe Ladwig

Na cestách jsem se dověděl, že se německé soudy prý teď konečně také zabývají zkorumpovanými profesory, kteří asi dobře vydělávají na dychtivosti méně nadaných adeptů věd, kteří se ale stejně chtějí ozdobit doktorským titulem.

Co nám říká pan prezident "dvacet let poté"

24. 8. 2009 / Daniel Strož

V Lidových novinách přinesli stať prezidenta Václava Klause a poznamenali k ní, že je prý pokusem vyvolat debatu o stavu země, v níž se dvacet let po převratu (píší ovšem po sametové revoluci) čím dál víc projevuje narůstající deziluze. Tak trochu správně ještě chápe pan prezident některé z příčin, které k tomu občany vedou: že je to naprosté znevěrohodnění české politické scény, pak likvidace všech sociálních jistot a přitom nepochopitelné bohatnutí těch, kteří, jak píše „nevypadají, že by si to zasloužili nebo se o to zasloužili vlastní prací“. A uvědomuje si naštěstí též, že podstatný díl občanské nespokojenosti zapříčiňuje i světová hospodářská krize. Až potud se s tím dá, třebaže s výhradami, souhlasit. Avšak to, co následuje, už nezní vůbec věrohodně.

Vzkazy akademikům od kolegů z blogů až za vodou

24. 8. 2009 / Ivo V. Fencl

Motto:

Tomáš Garrigue Masaryk (Athenaeum, 1885)

Na velmi památných školách z devatenáctého století v historických zemích království českého bývá deklarantský nápis BOHU, VLASTI, KRÁLI.

Skotsko jako pitomá zemička plná despotů a levicových ateistů

24. 8. 2009

• Pověst Skotska byla hozena do bláta. Skotští nacionalisté ve vládě by se měli stydět!"
• No co čekáte od chlapů v sukních? Ačkoliv, pokud na to máte nohy...

K totální manipulaci: Dvacet let svobody...

24. 8. 2009

Česká televize v posledních dnech nezapomíná při každé příležitosti ujišťovat, že již 20 let žije český národ svobodně. Paradoxně se ovšem zpravodajství ČT schematicky stále více a více přibližuje tomu totalitnímu. Úsměvné pak je srovnání dikce pořadů a diskuzí v dnešním vysílání s těmi, které byly natočeny např. r. 1968 (a r. 1988) k výročí "nabytí svobody" r. 1948, píše Petr Furmánek.

Včera ČT oslavila 20 let svobody bez propagandy KSČ skutečně bravurně. Uzavření paktu Molotov-Ribbentrop tak bylo připomenuto jako:"70 let podepsání paktu Molotov-Ribbentrop, který ODSTARTOVAL druhou světovou válku. Byla to chvíle, kdy spolu komunistický a nacistický režim spolupracovaly...". Tato formulace, opakovaná po celý den ve zprávách na ČT24 byla ve večerních událostech opatrně změněna na:"..., který OTEVŘEL CESTU ke druhé světové válce." . Vyznění relace bylo celkově takové, že druhá světová válka začala spoluprácí nacistů s komunisty - konkrétně podepsáním smlouvy o neútočení...

Tak to máme 20 let bez propagandy KSČ. Ovšem se stále drzejší propagandou novou. Dělat z většiny občanů nesouhlasejících s umístěním cizí základny na území státu zbabělce v ruském žoldu už nestačí. Od teď se budou natvrdo přepisovat dějiny. Ne tedy, že by se to už delší dobu nedělo - zvlášť v případě magických osmičkových roků, ovšem každý další takový tah jednoho vždycky překvapí...

P. S.: Reálný popis událostí ze srpna 1939 lze najít např. na české wikipedii: ZDE

Zelenka, který se "musí nějak živit"

24. 8. 2009 / Štěpán Kotrba

Člen Rady Českého rozhlasu Antonín Zelenka jako reportér internetového serveru První zprávy vytvořil působivou ukázku toho, jak si představuje "objektivní" a "vyváženou" žurnalistiku. Oddaně sledoval předsedu ODS Mirka Topolánka při jeho jihomoravské předvolební kampani "Léto s Topolem". Reportáž nese název "Perný den s Mirkem Topolánkem".

Otázky jsou vizitkou žurnalisty. "Co vás čeká dnes a na co se nejvíc těšíte?" pravil člen Rady Českého rozhlasu předsedovi ODS. "Co se vám na něm líbilo?" Odpovědi vizitkou politika. "Vypněte to a zapněte si www.ods.cz".

Taktéž interviewovaný Walter Bartoš je šéfem kulturního výboru, který rozhoduje o konfliktu zájmů a stížnostech na členy Rady a schvaluje výroční zprávy veřejnoprávních médií. Svého stranického šéfa bránil... Samozřejmě. Zelenka ani na okamžik neodporoval tomu přívalu chvály.

V rozhovoru s Ondřejem Austem pro Lidové noviny odmítl, že by byl ve střetu zájmů "To je spekulace a dogma pana Kotrby a jeho spřízněných kolegů," konstatuje v odpovědi pro LN radní Zelenka... "Jestli si pan Kotrba a někteří novináři myslí, že by členové rad neměli nikde pracovat a jsou tak dostatečně honorovaní, ať to jdou dělat. Já se musím živit jinak," uvedl člen Rady Českého rozhlasu a "novinář".

LN, Ondřej Aust: Radní: Ve střetu zájmů nejsem ZDE

Hloupé a navedené knedlíky

24. 8. 2009 / Sandra Wain

Sledovala jsem v televizi takovou tu nedělní polední debatu. Tentokrát byla zase řeč o Romech, extremismu, rasismu a jiných strašácích, co obchází naši malou republiku. Nesledovala jsem ji celou, neboť jsem při tom vařila knedlíky. Připadaly mi méně natvrdlé, než někteří debatéři. Tak se omlouvám za postřehy vytržené z kontextu.

Přijede děda Benedikt proměňovat krabicové víno na krev?

24. 8. 2009 / Wenzel Lischka

Když jsem se díval tomu bezdomovci u pokladny supermarketu do jeho opuchlého, rozkládajícího se a zčernalého ksichtu, udělalo se mi trochu špatně. Zprvu jsem si nebyl jist, zda je to vůbec člověk, nebo jestli nejde o nějakou návštěvu z mladší doby kamenné. Pro jistotu jsem se štípnutím ujistil, že nejsem v lednici krematoria. Chladivý klimatizovaný vzduch u pokladny voněl totiž podobně.

Krabice v ruce té hnijící trosky mne ujistila, že se jedná o inteligentního tvora, který dokáže zahalovat své pohlaví, nakupovat, stát na zadních nohách, rozeznat v regálech s desítkami tisíc druhů sortimentu právě jen to nejlevnější krabicové víno. A který nekrade.

Lobbying: zájem soukromý a jeho vztah k zájmu veřejnému

24. 8. 2009 / Jan Petrtyl

"Na schůzce byli poslanec (...) a lobbyista (...)." Že už jste tuto větu někde slyšeli? Na slova lobbying, lobbování, lobbyisté a všechny tvary, které se odvozují od stejného slovního základu, je možno narazit snad v každém vydání jakýchkoli novin. Co se vlastně za těmi, dnes tak často užívanými slovy, skrývá? Je to především ovlivňování osob, které reprezentují různé úrovně výkonné či zákonodárné moci s pravomocí přijímat rozhodnutí týkající se chodu státu a nás všech.

Praha orientální

24. 8. 2009 / Martin J. Kadrman

Téma asijských prodejců zeleniny v Praze vyplňuje více a více hovorů mezi lidmi. Většina z nich říká, že jim nevadí ústup tradičních českých prodejců ovoce a zeleniny v českém hlavním městě. Pravda je, že pozitiva asijských prodejen převažují -- ceny přijatelné, kvalita zboží nesrovnatelně lepší, přístup usměvavých a uctivých prodejců byl pro našinec po desítky let "nedostatkovým zbožím".

Před volbami -- a po volbách?

24. 8. 2009 / Michal Kesudis

Když funkcionáři politické strany hovoří o blížících se volbách, zdůrazňují vždy nutnost, aby všichni straníci a sympatizanti zapomněli na zájmové rozmíšky, zachovali se zodpovědně a jako jeden muž zatáhli za stejný konec provazu. Jsme přece všichni stejní. Máme stejné životní podmínky, stejné starosti a zájmy, tedy i stejnou cestu.

Demonstrace Stop tunelování české vědy a kultury

21. 8. 2009

tisková zpráva

V úterý 25. srpna v 16.00 se bude na náměstí Jana Palacha před Rudolfinem konat demonstrace "Stop tunelování české vědy a kultury". Tuto demonstraci pořádá fórum Věda žije!, které je v současné době tvořeno především mladšími vědci z většiny ústavů AV. Úterní demonstraci organizují hlavně pracovníci krčských ústavů (MBÚ, ÚMG, FGÚ, BTÚ, ÚEM).

Celá demonstrace bude trvat asi hodinu a bude mít převážně informativní charakter. Na akci vystoupí řada známých osobností, kteří naše snahy podporují. Účast v tuto chvíli přislíbili Tomáš Halík, Jiří Kolář, Jiří Zlatuška, Stanislav Komárek, Jiřina Šiklová, Ondřej Černý a další. Zazní i vyjádření k situaci, které nám poskytli Jiří Grygar či Ivan Medek. Hlavním cílem demonstrace je informovat o problému vědy i kultury v naší zemi širokou veřejnost, která dosud o ničem neví.

Věda, vzdělanost, kultura a veřejný prostor v likvidaci

21. 8. 2009 / Jan Matonoha

Přátelé,

v posledních (nejméně) dvou letech jsme svědky kulminujících pokusů o privatizaci a likvidaci veřejného prostoru, kultury, vzdělanosti a vědeckého potenciálu v ČR pod vlivem zájmových lobby (to se projevila v posledních měsících jak v likvidačním útoku na AV či pražská divadla, tak v tzv. reformě výzkumu a vývoje a terciárního vzdělávání).

Momentálně přichází v tomto likvidačním tažení na řadu Akademie věd ČR.

Dovolte, abych Vás poprosil i vyzval, abyste se aktivně zúčastnili manifestace, která se koná v úterý 25. srpna od 16 hodin na Palachově náměstí v Praze a jež míní na tento problém poukázat, mj. též za účasti předních osobností vědy a kultury (účast přislíbili např. Jiřina Šiklová či Tomáš Halík).

Demonstrace se netýká jen likvidace AV, ale i kauzy tzv. tzv. "Bílé knihy" a šířeji privatizace a likvidace veřejného prostoru, vědy a kultury a je organizována fórem Věda žije! (viz níže).

Zde pro bližší nástin několik základních informací.

O CO ŠLO V ŠEDESÁTÉM OSMÉM?

Moc za jakoukoliv cenu jako bezcharakterní a všeho schopný hybatel dějinných procesů

24. 8. 2009 / Štěpán Kotrba

Odpověď na provokativní otázku v článku Jana Čulíka "Sovětský svaz: Ubohá supervelmoc, jejíž bezpečnostní problémy "muselo" vyřešit zotročení Československa", zároveň i odpověď na článek Karla Dolejšího "Pro malý národ je sebevražda uctívat geopolitiku" napsaným jako polemika s vojenskopolitickou analýzou Štěpána Kotrby "Rusáci -- politická frustrace, ponížení a ztráta nadějí, nebo nevyhnutelnost v bipolárním světě?"

Tak buď JE zotročení malých zemí bezpečnostními zájmy supervelmoci přijatelné, nebo ne. Anebo že by pro Štěpána Kotrbu bylo přijatelné jen zotročení z Ruska, nikoliv o hodně liberálnější zotročení z USA?

Jestli je zotročení malých zemí bezpečnostními zájmy supervelmoci přijatelné, nebo ne, neřeším. V článku "Rusáci -- politická frustrace, ponížení a ztráta nadějí, nebo nevyhnutelnost v bipolárním světě?" jsem popsal pouze bez hodnotících přídavných jmen a přívlastků ignorovanou a zapomínanou HISTORICKOU REALITU bipolárně rozděleného světa, který vznikl po Jaltské konferenci za nadšeného hýkání "západních demokracií" jako dočasné status quo - východisko k potenciální třetí světové válce. V této realitě mccarthyismu na jedné straně a stalinismu a později brežněvismu na straně druhé emancipační a humanistický koncept vyznavačů lidských práv a individuálních svobod prostě neměl místo, nebo byl rovnou označen za nepřijatelné levičáctví, protistátní antiamerickou činnost.

A dovolím si cynickou poznámku na okraj, že idealismus a "strukturální nonkonformismus" to místo nemá v mocenských strukturách světa dodnes. Malleus Maleficarum je stál učebnicí inkvizičního diskurzu moci a většina z tří set milionů dolarů na tajnou pětiletou propagaci proamerických postojů, věnovaných Pentagonu v roce 2005 je už utracena....

▲ Dr. Strangelove, How I Learned to Stop Worrying and Love the Bomb, 1964, režie Stanley Cubrick

Svět neovládají generálové a tajné služby

24. 8. 2009 / Jan Čulík

"Uvedení na pravou míru" článku Štěpána Kotrby "Moc za každou cenu..."

Britské listy se systematicky snaží věnovat bourání stereotypů, protože jsou otevřené, dávají prostor i textům, které se v dnešním českém prostředí jinde nedají zveřejnit, ovšem vzniká pak nebezpečí, že tyto texty vyhovují ideologickým doktrinářům z opačné strany, než na které stojí dnešní ODS či Mladá fronta Dnes, a ti se pak radují, že tyto texty potvrzují jejich ideologické předsudky. Po dlouhých letech jsem už dobře seznámen s poněkud paranoidní argumentací Štěpána Kotrby, jejíž podstata spočívá v tomto:

• Svět je založen na mocenském soupeření, v němž nemá menší země šanci, vždycky bude zotročena jednou či druhou stranou.
• Občané v jednotlivých "menších" zemích nemají právo se bouřit, neboť primární je moc supervelmoci, pod níž spadají. A i kdyby se bouřili, začnou být korumpováni penězi a manipulací od konkurenční supervelmoci, což jejich úsilí o osvobození automaticky delegitimizuje.
• Americký útlak je stejný jako útlak ruský. Mccarthyismus byl totéž jako stalinismus v Rusku.

Lituji, ale jsou to mýty. Zaprvé, jak na to poukázal i Karel Dolejší, pro malou zemi není nikdy radno přizpůsobovat se geopolitickým tlakům.

V Asii a v Jižní Americe se Spojené státy chovaly stejně hnusně jako Sovětský svaz

24. 8. 2009 / Darina Martykánová

Výborně vyvrácení demobilizujiciho fatalistického světonázoru pana Kotrby, který ve svém důsledku vede k zahořklé impotentní frustraci - živné to půdě fašismu. Jen k jedné Vaší větě bych si dovolila poznámku, zdůrazňuje Darina Martykánová.

Píšete: "Amerika (myslíte Spojené státy) se jistě vždycky snažila o prosazování svých zájmů globálním způsobem, nikdy však nelikvidovala pluralitu jednání a myšlení. Totalitní režimy ve východní Evropě za komunismu jsou svou formou s americkou formou 'útlaku' prostě nesrovnatelné."

Máte naprostou pravdu, pokud jde o chování k vlastním lidem.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za červenec 2009

10. 8. 2009

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V červenci 2009 přispělo celkem 200 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 35 570.28 Kč, příjem z reklamy byl 4285 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31. 7. 2009 částku 20 612.62 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a