Pirátská loď pro Moskvu

25. 8. 2009

Ruský velvyslanec při NATO nyní dokonce připustil, že od 12 srpna dostával z Bruselu denně informace o místu, kde se loď právě nachází i o jejím kurzu a rychlosti. Podle NATO ale Rusové od začátku trvali na tom, že problém vyřeší sami. „Tudíž jsme se vědomě drželi zpět. Jinak by mohlo dojít k závažným zápletkám.“

„Páni situace“

Historka o zmizelé nákladní lodi s ruskou posádkou je legendou. Evropanům to už nevadí; zdá se, že s výjimkou pobaltských zemí nemá nikdo v EU zájem zastavit únosce nebo vyjasnit zločin. Přitom jde o loď EU – pluje pod maltskou vlajkou, patří finskému rejdařství – a údajní piráti (mezi nimi nejméně jeden Litevec) porušili trestné právo všech těchto států Pobaltí, mezi nimi i Švédska a Německa. Rusové ale zůstávají pány situace. NATO oficiálně oznamuje, že podle dohody s Moskvou smí pouze Rusko informovat veřejnost.

Dodnes chybí přesvědčivé vysvětlení událostí na lodi, jež se údajně stala obětí prvního pirátského útoku u evropských břehů v moderní době. Skutečnost, že to EU a NATO přijímají tak zjevně bez zájmu – pouze rok po válce v Gruzínsku, která vážně zatížila vztahy s Ruskem - je šokující. Nejeden pozorovatel si dovede vysvětlit přepadení pouze tím, že loď něco pašovala, nebo že na palubě došlo ke konfrontaci ruských band či tajných služeb.

Pro pašované zboží nebylo místo

Pokud se na Arctic Sea něco pašovalo, nemohlo to být příliš velké. 20 července ve 14.30 připlouvá loď z Kaliningradu do finského přístavu Pietarsaari a do příštího dne nakládá 7602 krychlových metrů dřeva pro severní Afriku. Provozovatel přístavu považuje za vyloučené, že by někdo mohl mezi dřevem něco ukrýt. Před naložením byla nákladová plošina prázdná, schovat něco bylo možné nanejvýš uvnitř – v zádi, v prostoru pro přítěž nebo ve strojovně.

22. července v 03.25 hodin vyplouvá Arctic Sea do Alžírska.

24. 7., kolem druhé hod. nad ránem křižuje mezi švédskými ostrovy Gotland a Öland, najednou uhýbá ze svého kurzu, zpomaluje a několik hodin stráví v mezinárodních vodách. Před polednem pokračuje v cestě. Švédská pobřežní stráž a armáda registrují manévr, ale nikdo nic nepodezírá; mohlo přece jít o poruchu stroje.

„Žádné problémy“

Až 27. července obdrží finská policie udání Rusa Viktora Matvějeva. Patří mu finsko-ruské rejdařství SOLCHART v jehož službách Arctic Sea pluje. Matvějev udává, že loď byla napadena muži v nafukovacím člunu, kteří se vydávali za policisty.

Nejpozději od této doby mohly být evropské námořní úřady v akci. Mohly zastavit Arctic Sea ještě před jejím vplutím do kanálu La Manche. Tuto z nejfrekventovanějších a nejdůkladněji sledovaných úžin světa dosahuje Arctic Sea 28. července ve 13.52 hod. Rozhlasem se hlásí Britům; problémy žádné nejsou. Před hlášením rejdařství Britové zřejmě nic nevědí, až třetího srpna se ptají Interpolu, zda snad něco nesouhlasí.

Zatímco Arctic Sea ještě křižuje La Manchem, panuje mezi Skandinávci zmatek. Ruská ambasáda ve Stockholmu se ptá švédského ministerstva zahraničí, zda Švédi nezadrželi nákladní loď. Večer se případ dostává do rukou švédské policie, jež 29. července připouští, že zřejmě došlo k zločinu. Služba obdržela od rejdařství fotografie týraných námořníků.

Evropané předávají případ Rusku

Teprve nyní předává finská policie případ Švédům. Ale Švédové se domnívají, že útočníci Arctic Sea znovu opustili. Vyšetřovatelé mluví 31. července telefonicky s kapitánem Arctic Sea, ten říká, že vše je v pořádku. Pravděpodobně mluví z donucení. Až začátkem srpna je zřejmé, že na palubě jsou nevítaní hosté, to když Arctic Sea nabírá kurz nikoli na Gibraltar a do Středozemního moře, ale na Kapverdské ostrovy. Evropanům se zjevně ulevilo, že Arctic Sea zanechala jejich břehy za sebou a tak nyní mohou případ přenechat Rusům. Moskva stahuje své lodě z manévrů ve Středozemním moři, aby Arctic Sea zadržely.

Únos z nouze?

Není zcela vyloučené, že Arctic Sea se prostě mohla stát obětí přepadení. Že v oblasti Baltiku dochází k organizované kriminalitě, je dávno známé; Europol před ní varoval naposledy v roce 2008. Že si zločinci mohou obstarat loď, střelné zbraně a policejní bundy a přepadnou nákladní loď, je přinejmenším možné. Gangstři snad doufali, že najdou drogy, nebo zbraně – něco co lze vzít sebou, aniž by došlo k oznámení. Je možné, že nic nenašli a z nouze pak unesli loď – kdyby uprchli v nafukovacím člunu, byli by zajati během několika hodin.

To odmítá Alexej Bezborodov z ruského internetového logistického portálu INFRANEWS a říká, že pirátské přepadení bylo zcela zřejmě inscenované. „Proč ruský ministr obrany Anatolij Serďjukov zmiňoval piráty až dlouho poté, co byla Arctic Sea nalezena? Proč nevyslala posádka nouzový signál? 20 let se zabývám námořnictvem. Je nepředstavitelné, že by námořník nenašel SOS-knoflík“, říká Bezborodov a předpokládá, že loď převážela pašované zboží, „menší střelné zbraně například protipancéřové rakety nebo choulostivé chemikálie“.

Jestliže ale vzniklo podezření, že Arctic Sea dopravuje zbraně nějakému darebáckému státu, jak si pak vysvětlit pomoc NATO, či mlčenlivost Evropy, jež se chovala jako komplic? Michail Vojtěnko, vydavatel i-netového portálu Sovfracht Maritime Bulletin podezírá větší spřísahání: „Rusko chtělo dodat na Blízký východ tajný náklad. Možná, že nikoli poprvé“ Mohly to být zbraně, nebo jiné, Moskvu blamující zboží. NATO to ale nemuselo vadit.

Süddeutsche Zeitung, 22. 8. 2009, Peter Blechschmied, Gunnar Herrmann, Nicolas Richter a Sonja Zekri: Ein Piratenschiff für Moskau - Verschwundene Arctic Sea ZDE

Pozn. překladatele: Myslím, že v protikladu k tomu, co se v ČR vydává za "investigativní", jde o dobře investigovanou novinařinu. Poctivě shromážděná a podaná fakta, žádné špehování, žádné přehánění – prostě v rámci možností spolehlivá informace spotřebiteli/čtenáři.

The Media Line: Izrael podezřelý z únosu ruské lodi se zbraněmi pro Írán ZDE

Vytisknout