Hloupé a navedené knedlíky

24. 8. 2009 / Sandra Wain

Sledovala jsem v televizi takovou tu nedělní polední debatu. Tentokrát byla zase řeč o Romech, extremismu, rasismu a jiných strašácích, co obchází naši malou republiku. Nesledovala jsem ji celou, neboť jsem při tom vařila knedlíky. Připadaly mi méně natvrdlé, než někteří debatéři. Tak se omlouvám za postřehy vytržené z kontextu.

Ono je to vlastně úplně jedno, neboť veřejné mínění je stejně vždy z kontextu, jinak by nebylo možné jej manipulovat. Většině občanů z podobných omezených "celospolečenských" diskusí uvízne v hlavě stejně jenom manipulátorem požadované torzo. Navíc u podobných diskusí není nikdy jasno v otázce, zde je některý diskutující tak navedený nebo hloupý. Vlastně je to prašť, jako uhoď, neboť nevědomost a navedenost (manipulace) spolu chodí ruku v ruce.

V debatě šlo také o to, že na řešení romské otázky je prý také potřeba zřídit nějaký nový úřad, jehož provoz stát bude stát řádově stovky milionů korun. Typické. V demokracii se na problémech, tedy i Romech, musí "vydělávat" peníze. Tak bude nová trafika.

Účelem toho úřadu nebude tzv. pozitivní diskriminace, ale jakési vyrovnávání na nějakou nulovou úroveň, ze které by se Romové mohli zapojit do soutěžení s ostatními občany. Tak nějak to bylo řečeno, a navíc to zapáchá diskriminačním předsudkem, že by snad Romové byli nějací podměreční.

Nechci nyní řešit trapnou, upocenou a ubohou šlamastiku naší české demokratické společnosti. Kdo zná pravidla demokracie, jistě ví, že problém se musí řešit, ale nevyřešit.

Romové by byli hloupí, kdyby se chovali jinak, než se chovají. Aby se "nám" přizpůsobili, museli by zhloupnout na úroveň průměrné občanské nespokojenosti. Pak bychom museli najít jiného otloukánka, aby se nepřišlo na jádro pudla.

Shodou okolností jsem ve stejné době viděla německý dokument o Singapuru. Bylo v něm uvedeno, že v tomto velkoměstě žijí spolu příslušníci různých národů, ras a náboženství -- a to bez nám podobných problémů. Může za to prý ovšem vláda, která není prý příliš demokratická, ale nikdo si na to nestěžuje. Neřídí se totiž promyšleně prolhaným předpisy, ale několika mravními zásadami.

My si však na mravní zásady nepotrpíme, ale na právě předpisy. Masivní permanentní mediální propagandu v tomto ohledu nemusím snad nijak připomínat. Předpisy lze totiž velmi snadno obelhávat - a ruku na srdce, většina z nich je kvůli tomu víceméně legislativně zaváděna. Prostá morální pravidla garantovaná vládou však tak snadno obcházet nelze.

Naše zákony většinou počítají s jejich porušováním. Jinak by se nám ekonomika zastavila. Nesmíte například řídit motorové vozidlo podnapilí. Svádět vás k pití alkoholu reklamou je však povolené. A tak bychom jistě mohli vzít jeden náš zákon za druhým a všude možně bychom našli takový totalitní cukr a bič.

Fakt nevím, zda člověk, který halasně vyznává ekonomickou soutěž (finanční nerovnost) a přitom horlí proti diskriminaci Romů, není idiot nebo o provokatér? A navíc, když chce podporovat sociálně slabší národnost kvůli tomu, aby se mohla s ostatní společností úspěšně rvát, není tuplovaný?

Božínku, soutěž je přece založena na diskriminaci. Chceme-li ji odstraňovat musíme nahrazovat konkurenci uvědomělou a nekonfrontační činností.

Má snad naše česká společnost nějakou lobotomii? Což není schopna si dát duševně dohromady absurditu neustálého, dříve socialistického a dnes demokratického, propagandistického ponoukání: "Perte se, ale neubližujte si!"

Jestli je někdo extrémista a rasista, který diskriminuje druhé, tak je to především ten, kdo takto zastává, hlásá a seje vítr.

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 25.8. 2009