Svět neovládají generálové a tajné služby

24. 8. 2009 / Jan Čulík

Bohužel, jak o tom také píše americká historička Mary Heimannová ve své nové historii Československa Czechoslovakia: The State that Failed (Československo: Stát, který selhal), českoslovenští politikové se většinou chovali jako naprosto nezkušení a neprofesionální amatéři, případně se - jako dodneška - snažili zavděčit "supervelmoci" zalezením až co nejhlouběji do jejího zadního traktu.

Jsou ovšem státy, které si uchovaly i během největšího soupeření mezi supervelmocemi různou mírou nezávislosti - ať to bylo Rumunsko, Jugoslávie, Finsko, Polsko, Maďarsko, a v západní Evropě samozřejmě především Francie. To, že Československo toho nebylo schopno, neznamená, že to nejde: znamená to, že českoslovenští politikové byli neschopní, případně byli zaprodaní a zkorumpovaní. Za první republiky byli většinou bez kontaktů a mezinárodních zkušeností, v prvních dvaceti letech komunismu měli intenzivní, nekritickou "uhlířskou víru v socialismus", která jim zabránila v šedesátých letech, aby rozumně, střízlivě a pragmaticky dokázali hájit zájmy své země. Od sedmdesátých let až do současnosti jsou bohužel ve vedení československého a českého státu zase kolaboranti a zaprodanci, jejichž představa o strategické zahraniční politice se omezuje na rektální alpinismus vůči právě "vládnoucí" mocnosti. To ovšem neznamená, že to nejde jinak.

Mezinárodní vztahy nejsou v první řadě určovány armádou a výzvědnými službami. To jsou hrátky pro kluky, kteří nikdy nedospěli. Západní výzvědné služby nedokázaly ani předpovědět pád komunismu v r. 1989! CIA produkovala v osmdesátých letech složité ekonomické analýzy a prognózy vývoje Sovětského svazu a netušila, že se režim koncem osmdesátých let rozloží. Obráceně to nebylo o nic efektivnější. Svět je prostě daleko složitější a nepředvídanější a "síla" vojenských a výzvědných struktur ho neovlivní. Podívejte se, jak úspěšně to Američané vedou v Iráku či v Afghánistánu!

Mccarthyismus se nerovná stalinismus. Ať mi Štěpán Kotrba promine, ale dávat rovnítko mezi pět let trvajícím maccarthyismem v USA, honem na čarodějnice, který zorganizoval jeden potrhlý člověk, když při tom využil oprávněné obavy z totalitního režimu v Sovětském svazu a totalitním režimem v Sovětském svazu není možné. Naprosto nelze srovnávat americký mccarthyismus, v jehož rámci přišlo dočasně o zaměstnání několik stovek Američanů, s desítkami milionů mrtvých, které bezdůvodně zmasakroval od dvacátých let sovětský režim. Případně s paranoidním sledováním Billa Clintona za studentských let (stejně se pak stal americkým prezidentem.) Kromě toho, Mccarthyho velmi rychle zlikvidoval samotný americký systém, tedy, přesněji řečeno, americká média. Vychází-li nyní najevo, že americká CIA mučila za George Bushe vězně, vychází to z amerických zdrojů a na příkaz amerického soudce. Tak nějak pochybuju, že by obdobný příkaz ke zveřejnění porušování zákona v ruských věznicích vydal - i v současnosti - nějaký soudce v Moskvě. Aspoň o nezávislých protivládních soudních rozhodnutích ani v Rusku, ani v Číně, jaksi není slyšet.

Podobně jako německý nacismus, leninský a stalinský systém měly v sobě základní chybu, že totiž pro svou existenci potřebovaly zotročovat a ničit miliony lidí. Až od devadesátých let dvacátého století se komunisté v Rusku - i v Číně - poučili a systém pozměnili, aby moloch už nemusel požírat - nebo aspoň utlačovat - miliony obětí. Amerika se jistě vždycky snažila o prosazování svých zájmů globálním způsobem, nikdy však nelikvidovala pluralitu jednání a myšlení. Totalitní režimy ve východní Evropě za komunismu jsou svou formou s americkou formou "útlaku" prostě nesrovnatelné.

I Štěpán Kotrba vlastně podle svých slov v současnosti žije v "americké diktatuře", v současné prozápadní České republice. Cožpak by si mohl v komunistickém totalitním režimu dovolit ten režim kritizovat tak, jak mu - dokonce i prostřednictvím technologie (internet je americký vynález) umožňují Spojené státy napadat americkou "civilizaci"?

Jinou oblíbenou paranoidní představou Štěpána Kotrby je v podstatě ruská představa, že Západ je přesně tak monolitní společnost, jakou byla totalitní společnost sovětského typu - v Husákově Československu jste si nemohli koupit štětec, plátno a barvy, protože jste se ve specializovaném malířském obchodě museli prokázat průkazem člena Svazu výtvarníků. Nemohli jste jen tak jít do tiskárny a nechat si tam vytisknout knížku. Tato intenzivní míra totalitní kontroly na Západě prostě nefunguje. Štěpán Kotrba to neví, nikdy tam nežil. Západní demokratické společnosti jsou založeno na principu tzv. "clear blue water" - jinými slovy, ten, kdo má moc, se všude neprosadí. Ten, kdo má moc, nemá moc všude. Nedá se zcenzurovat skandál v médiích. Ano, existují lepší média a horší média a dobří novináři a špatní novináři. Nikoliv však systémová cenzura a systémové ovládání všech z jednoho centra. Skotský ministr spravedlnosti propustil v těchto dnech Libyjce, i když se americká vláda z toho může zbláznit. Na západě prostě existují četná samostatná mocenská centra, a ta jsou schopna poslat konkurenčního "násilníka, prosazujícího svou vůli", kamsi.

Další zjednodušující představou Štěpána Kotrby je domněnka, že když někdo poskytuje někomu nějaké peníze, podmínkou je, že musí přesně plnit zadání. Ale tak tomu v demokratických společnostech prostě není: existuje tu zase princip "clear blue water". To jen v postkomunistické České republice si i činovníci západních organizací dokázali tento princip rozhodovací objektivity zrušit a peníze rozdělovat jen svým kamarádům podle korupčních principů. Jinde to tak ale není: vyvolalo by to naprostý skandál.

Nevím, co vlastně chtěl svým článekm "Moc za jakoukoliv cenu..." Štěpán Kotrba říct. Že "všechno bylo určeno, protože Pražské jaro bedlivě sledovaly rozvědky z obou stran"? (Proč by ho nesledovaly? I když obrovské množství zdrojů se tomu zrovna neposkytlo. Podle paranoidních příslušníků bývalé komunistické nomenklatury v ČR celé dvě návštěvy??)

Výsledky "výzvědných operací" byly zoufale ubohé na obou stranách. Ruská rozvědka a sovětské velvyslanectví v Praze informovaly Brežněva tak špatně, že se sovětští generálové domnívali, že "kontrarevoluci" v roce 1968 dělá jen úzká vrstvička prozápadních agentů a že národ bude sovětská vojska nadšeně vítat: proto měli ruští vojáci přísné rozkazy, aby na obyvatelstvo nestříleli - také nedošlo - ve srovnání například s krvavou lázní v Maďarsku r. 1956 - v Československu v srpnu 1968 k vůbec žádnému krveprolití. A že - možná? poslaly západní rozvědky do filmového štábu Mostu u Remagenu několik emigrantů, kteří - možná - byli informátory západních rozvědek? Článek z deníku Právo, který Štěpán Kotrba v té věci cituje, mi nepřipadá jako nejdůvěryhodnější zdroj, ale i kdyby tomu tak bylo, no a co? (Líbí se mi Šiškův xenofobní komunistický žargon, jímž označuje Čechy, žijící v zahraničí, za "krajany". Ano, vím, přežívá to dodneška. Dekonstruujeme-li semantický obsah tohoto výrazu, je to zdrcující.)

Takže Šiškovo svědectví má jako znamenat, že "Pražské jaro bylo řízeno západními výzvědnými službami"? Lidé, kteří to zažili, by se tomu vysmáli.

"Dle oficiální historiografie českého Vojenského zpravodajství tehdejší velitel VKR skupiny sovětských vojsk v NDR generálmajor V.V. Fedorčuk už v březnu 1967 vyjadřoval obavy ze skupiny vojsk speciálního určení, složená z řad uprchlíků, vojenských zběhů a vystěhovalců, kterou měl nepřítel připravovat v Bavorsku a která měla plánovat diverzní akce," píše Kotrba. Jasně, takže proto muselo dojít k sovětské invazi. Protože vlastně invazi do Československa připravoval Západ, že? Divné, že ji neprovedl...:) Je to argumentace sovětských okupačních vojsk ze srpna 1968 (viz sovětská publikace Bílá kniha. Možná měli Sověti pravdu. Jenže jen z jejich hlediska.

Že by "řízenou oranžovou revolucí" byla ta exploze kulturních inovací v Československu od roku 1963, a v předchozích letech? Možná Škvoreckého Zbabělce a Hrabalovy Ostře sledované vlaky financovala CIA... :)

Britského velvyslance v Československu r. 1968 Sira Cecila Parrotta označovala na výstavě "Neprošli" v pražském Muzeum Klementa Gottwalda začátkem sedmdesátých let uprostřed nejsilnější normalizační hysterie pražská Stb za hlavního strůjce "kontrarevolučního řádění" během Pražského jara. Na výstavě byla dokonce Parrottova "špionážní" fotografie v životní velikosti. Výstava Parrotta představovala jako nejzavilejšího západního imperialistického zločince. Navštívil ji někdy v roce 1973 i sám Cecil Parrott během své cesty do Prahy.

Čímž se dostáváme k tomu věčnému kotrbovskému argumentu, zda je přípustné, aby zahraniční mocnosti finančně pomáhaly lidem v zotročených zemích. Samozřejmě, že je to přípustné a jsem velmi rád, že americká CIA za komunismu - sice nikoliv moc nadšeně a intenzivně - podporovala československé disidenty. Je ovšem na vzbouřencích v každé emancipující se zemi, aby s touto podporou naložili podle svého vlastního strategického vědomí - a nikoliv jen, aby dárcům lezli kamsi.

Svět neovládají generálové a tajné služby. Prostě je na to příliš složitý a nepředpověditelný. To je jak s oněmi konspiračními teoriemi kolem útoků z 11. září, z jejichž zorganizování různí paranoici obviňují George Bushe. Ne, ten to nezorganizoval, prostě a jednoduše z toho důvodu, že by se to profláklo. Nikdo by nedokázal takové spiknutí navždy udržet v tajnosti. Obdobně platí: ne všichni politikové jsou zkorumpovaní zločinci. I když je to možná překvapivé, dodnes se vyskytují i politikové, kteří mají pevné morální zásady a jsou svobodní a nezávislí. Tito whistleblowers právě včleňují do mocenských soukolí onu nepředvídatelnost, která způsobuje, že svět neběží tak, jak by si to možná generálové, tajné služby a Štěpán Kotrba představovali.

(Stamiliony dolarů na propagaci proamerických postojů z r. 2005 jsou možná utraceny, za poslední čtyři roky se však celosvětově výrazně zvýšil světový antiamerikanismus. Asi ty peníze byly vydány poněkud nazmar...:) )

Ne, Československo nemuselo být zotročeno normalizací, prostě jen proto, že - možná - Rusové potřebovali ve střední Evropě rozmístit své jaderné zbraně. Bylo nesčetné množství alternativ a bohužel si českoslovenští kolaboranti zvolili jednu z těch nejhnusnějších. Samozřejmě mohlo to dopadnout ještě hůř - národ mohl být celý zmasakrován. Ale mohlo to samozřejmě dopadnout i o hodně líp - nemusely být zničené existence a talenty. Kdyby čeští politikové dokázali projevovat samostatnost myšlení a předvídavost a zbavili se mocensko-paranoidního fatalismu.

Vytisknout