Požár jako změna územního plánu

25. 8. 2009 / Ladislav Žák

Dnešní rozhodnutí dozorčí rady tomu jen a jen nahrává. Majetkem nehýbejte, lidí se zbavte. Co by si mohl budoucí vlastník přát více. Majetek v pořádku a problémy se zaměstnanci malé nebo žádné. Ostatně, kdo by se chtěl podívat na podobný proces v dlouhodobém přímém přenosu, pak postačí pozorovat hospodaření Českých drah, které nemá v konečném důsledku jiný cíl než prodej za hubičku... Možná už současná krize ukáže, že stát je mizerný vlastník železnice a je třeba České dráhy prodat. V tvrdém a spravedlivém tendru zvítězí ten poslední, správný, strategický ze Žižkova nebo Vinohrad a ten uplatní tolik námitek, že se mu možná ještě doplatí...

Ale zpátky do Řecka. Před 28 lety jsem v italském městě Casserta pomáhal jako "evropský mladý dobrovolník" hasit lesní požáry, a tak jsem se dozvěděl nejen mnohé o hašení, ale rovněž o tom, proč tyto požáry vznikají. Kupodivu kromě tepla, sucha a sirek tkví podstata celé věci v tom, že pozemky, které vyhoří, je možné daleko úspěšněji prodat na stavební parcely nebo jinak zhodnotit či využít.

Jednoduše vyjádřeno, takový nešťastný požár je vlastně změna územního plánu z podstaty věci. V různých podobách se toto právo drží v řadě zemí, ale v těch středomořských má zvláštní tradici. Je to chápáno v tom smyslu, že když někomu něco shoří, tak se o to asi příliš nestará, a tudíž je s tím třeba naložit jinak. Prostě požár jako důkaz špatného hospodaření. Povšimněme si, že v Řecku v posledních letech hoří především u Atén a za pozornost by jistě stál i pohled na mapy z období před požárem a v současné době.

Pro spravedlnost je třeba uvést, že někdy i ve Středomoří hoří z horka a lidské neopatrnosti, ovšem dnešní zpráva o tom, že jeden požár vznikl tak, že po lese pobíhala manželem zapálená albánská manželka, mne skutečně okouzlila. Minulý týden jsem byl na ostrově Samos svědkem nádherné svatby Řeka s Albánkou, a tak jen doufám, že toto manželství nevzalo tak rychlý spád.

Ostatně pro spravedlnost je třeba uvést, že se i ČSA mohou dostat do červených čísel a může za tím být jen obyčejná neschopnost. Možná se dočkáme i nějakého toho vysvětlení a la hořící manželka, ale nesmíme zapomínat, že naši občané už nestojí svým nevoleným vyvoleným ani za pořádnou lež...

Řešení je kupodivu v obojím případě zcela jednoduché. V případě ČSA je to okamžité zrušení privatizace, protože její cíl zůstane zcela jistě nenaplněn, a to i za cenu kompenzace pro jediného zbylého statečného strategického zájemce a ustavení managementu, který bude mít za cíl organizovat leteckou přepravu nákladu i osob a nikoliv prodej firmy.

Kupodivu jde o dvě rozdílné věci. V případě Řecka by to znamenalo přijetí zákona o tom, že se s vyhořelými pozemky nesmí třeba dvacet let nakládat jinak, než bylo určeno před požárem. Hořelo by o hodně méně a přibylo by dobrovolných hasičů.

Nemohu totiž zapomenout, jak na nás, mladé dobrovolné evropské hasiče, pořádala jistá část místní italské veřejnosti takové malé pogromy. O to, abychom mohli hasit, jsme se museli i poprat... Ale tak to prostě chodí, když se občas neperete, tak prostě hořííííí....

Vytisknout