Skotský ministr spravedlnosti stojí plně za propuštěním Libyjce

24. 8. 2009

Skotský parlament byl v pondělí svolán k mimořádnému zasedání ohledně rozhodnutí vláy skotských nacionalistů propustit z humanitárních důvodů smrtelně nemocného Abdelbaseta Aliho al-Megrahiho, odsouzeného r. 2001 za to, že údajně spáchal r. 1988 atentát proti americkému civilnímu letadlu. Při atentátu zahynulo 270 lidí.

Opoziční skotské parlamentní strany ostře kritizovaly rozhodnutí propustit Libyjce. Ministři skotské vlády však zdůraznili, že rozhodnutí propustit al-Megrahiho z humanitárních důvodů bylo naprosto korektní a správné.

LIBYJCOVO PROPUŠTĚNÍ:

Kdo byli skuteční atentátníci?

24. 8. 2009

Britský konzervativní deník Daily Telegraph v pondělí publikoval těchto deset nezodpovězených otázek ohledně humanitárního propuštění Libyjce, odsouzeného v roce 2001 za to, že údajně r. 1988 spáchal atentát proti americkému letadlu Pan Am:

Skotsko jako pitomá zemička plná despotů a levicových ateistů

24. 8. 2009

• Pověst Skotska byla hozena do bláta. Skotští nacionalisté ve vládě by se měli stydět!"
• No co čekáte od chlapů v sukních? Ačkoliv, pokud na to máte nohy...

Skotsko se zachovalo propuštěním al-Megrahiho neuvěřitelně slušně

24. 8. 2009

Abdelbaset Ali Mohmed al Megrahi je muž, jehož skotská justice shledala vinným z největšího teroristického zvěrstva, spáchaného kdy na britských ostrovech, z umístění bomby na palubě letadla Pan Man č. 103 nad Lockerbie v prosinci 1988.

Skotský ministr spravedlnosti Kenny MacAskill věděl, že jeho rozhodnutí bude zkoumáno na čtyřech kontinentech a že mu hned poté začnou odevšak nadávat. Avšak Kenny MacAskill prošel svou zkouškou se svou pověstí posílenou a když se Skotsko v pátek probudilo, jeho pověst pro férovost a slušnost byla prohloubena, míní Kevin McKenna v týdeníku Observer.

Londýnská vláda se pokrytecky distancuje od rozhodnutí o propuštění Libyjce

24. 8. 2009

Vláda v Londýně je ráda, že Američané útočí jen na skotskou vládu, a přitom zneužívá Libyjcova propuštění k získání lepšího přístupu k libyjským ropným a plynovým polím, píše v konzervativním deníku Daily Telegraph Alan Cochrane.

Zřejmě poprvé v životě zjišťuju, že jsem na straně skotské nacionalistické vlády, píš autor. Stále věřím, že skotská vláda propustila al-Megrahiho čistě z humanitárních důvodů. Avšak vyvstávají vážné otázky o chování Brownovy vlády v Londýně.

Tři ekonomiky, jediná termodynamika a skutečný původ bohatství národů

22. 8. 2009 / Jindřich Kalous

Johna Michaela Greera jsme v Britských listech představili již dříve, souhrnně zde - a také v několika překladech Karla Dolejšího a Jindřicha Kalouse z Greerova blogu The Archdruid Report. V první polovině letošního léta se Greer v sérii šesti článků soustředil na vztahy mezi ekonomikou lidstva a "ekonomikou" mimolidských, tj. přírodních systémů, mezi jednotlivými součástmi ekonomiky lidstva navzájem a také mezi ekonomickými "zákony" a zákony termodynamiky. Jak už je u něho obvyklé, dochází k originálním závěrům, na které - tím větší měrou, že jsou ignorovány myšlenkovým a mediálním mainstreamem - by se mělo soustavně a hlasitě upozorňovat, dokud je ještě šance využít jich k nekrvavému a pokud možno co nejméně bolestnému řešení nadcházejících krizí a kolapsů období soumraku průmyslové civilizace a její fosilní energetiky.

Co nám říká pan prezident "dvacet let poté"

24. 8. 2009 / Daniel Strož

V Lidových novinách přinesli stať prezidenta Václava Klause a poznamenali k ní, že je prý pokusem vyvolat debatu o stavu země, v níž se dvacet let po převratu (píší ovšem po sametové revoluci) čím dál víc projevuje narůstající deziluze. Tak trochu správně ještě chápe pan prezident některé z příčin, které k tomu občany vedou: že je to naprosté znevěrohodnění české politické scény, pak likvidace všech sociálních jistot a přitom nepochopitelné bohatnutí těch, kteří, jak píše „nevypadají, že by si to zasloužili nebo se o to zasloužili vlastní prací“. A uvědomuje si naštěstí též, že podstatný díl občanské nespokojenosti zapříčiňuje i světová hospodářská krize. Až potud se s tím dá, třebaže s výhradami, souhlasit. Avšak to, co následuje, už nezní vůbec věrohodně.

Češi žijí v totální manipulaci

23. 8. 2009 / Daniel Strož

Otevře-li český tisk člověk, který má díky znalosti cizích jazyků možnost čerpat i z evropského či světového zpravodajství, zhrozí se v něm v první řadě přinášených lží a pak přemíry hlouposti. V této zemi je už snad manipulováno všechno, počínaje současností a konče u neustále pozměňovaného připomínání minulosti. Ta minulost ale všude převažuje; rozrýpávat to, co se stát mohlo, ale nestalo a jak by všechno bylo, kdyby bylo jinak, je českou specifickou vlastností. Současnosti se naproti tomu nikdo neopovažuje pohledět přímo do očí. A tomu málu, co se o ní na novinových stránkách dennodenně objevuje, jsme kdysi říkávali „opíjet se rohlíkem“.

K totální manipulaci: Dvacet let svobody...

24. 8. 2009

Česká televize v posledních dnech nezapomíná při každé příležitosti ujišťovat, že již 20 let žije český národ svobodně. Paradoxně se ovšem zpravodajství ČT schematicky stále více a více přibližuje tomu totalitnímu. Úsměvné pak je srovnání dikce pořadů a diskuzí v dnešním vysílání s těmi, které byly natočeny např. r. 1968 (a r. 1988) k výročí "nabytí svobody" r. 1948, píše Petr Furmánek.

Včera ČT oslavila 20 let svobody bez propagandy KSČ skutečně bravurně. Uzavření paktu Molotov-Ribbentrop tak bylo připomenuto jako:"70 let podepsání paktu Molotov-Ribbentrop, který ODSTARTOVAL druhou světovou válku. Byla to chvíle, kdy spolu komunistický a nacistický režim spolupracovaly...". Tato formulace, opakovaná po celý den ve zprávách na ČT24 byla ve večerních událostech opatrně změněna na:"..., který OTEVŘEL CESTU ke druhé světové válce." . Vyznění relace bylo celkově takové, že druhá světová válka začala spoluprácí nacistů s komunisty - konkrétně podepsáním smlouvy o neútočení...

Tak to máme 20 let bez propagandy KSČ. Ovšem se stále drzejší propagandou novou. Dělat z většiny občanů nesouhlasejících s umístěním cizí základny na území státu zbabělce v ruském žoldu už nestačí. Od teď se budou natvrdo přepisovat dějiny. Ne tedy, že by se to už delší dobu nedělo - zvlášť v případě magických osmičkových roků, ovšem každý další takový tah jednoho vždycky překvapí...

P. S.: Reálný popis událostí ze srpna 1939 lze najít např. na české wikipedii: ZDE

22. 8. 2009 / Michael Marčák

GALERIE

Mezinárodní vztahy Česka a Evropska na pozadí baltského incidentu

24. 8. 2009 / Egon T. Lánský

Před časem jsem v BL zveřejnil text adresovaný předsedovi senátorského výboru pro zahraniční a bezpečnostní politiku Jiřímu Dienstbierovi (ale i všem, kdo na věc mají názory a chuť je vyjádřit) - článek "Jaká je vlastně zahraniční politika České republiky?". Obdržel jsem přehršli reakcí i ze zahraničí, vesměs pozitivních, nikoli ale diskusních, či polemických, čehož lituji. Nicméně to nevzdávám. Pokusím se vyvolat veřejnou diskusi, či slyšení přístupné občanům, pokud možno na nějaké formální politické platformě. Jako již dříve při svých veřejných aktivitách, bych čtenáře BL a spoluobčany vůbec rád informoval, pokud možno předem. Schválně o tom píši právě tento víkend, na nějž připadá výročí konce Pražského jara.

Praha orientální

24. 8. 2009 / Martin J. Kadrman

Téma asijských prodejců zeleniny v Praze vyplňuje více a více hovorů mezi lidmi. Většina z nich říká, že jim nevadí ústup tradičních českých prodejců ovoce a zeleniny v českém hlavním městě. Pravda je, že pozitiva asijských prodejen převažují -- ceny přijatelné, kvalita zboží nesrovnatelně lepší, přístup usměvavých a uctivých prodejců byl pro našinec po desítky let "nedostatkovým zbožím".

Před volbami -- a po volbách?

24. 8. 2009 / Michal Kesudis

Když funkcionáři politické strany hovoří o blížících se volbách, zdůrazňují vždy nutnost, aby všichni straníci a sympatizanti zapomněli na zájmové rozmíšky, zachovali se zodpovědně a jako jeden muž zatáhli za stejný konec provazu. Jsme přece všichni stejní. Máme stejné životní podmínky, stejné starosti a zájmy, tedy i stejnou cestu.

Věda, vzdělanost, kultura a veřejný prostor v likvidaci

21. 8. 2009 / Jan Matonoha

Přátelé,

v posledních (nejméně) dvou letech jsme svědky kulminujících pokusů o privatizaci a likvidaci veřejného prostoru, kultury, vzdělanosti a vědeckého potenciálu v ČR pod vlivem zájmových lobby (to se projevila v posledních měsících jak v likvidačním útoku na AV či pražská divadla, tak v tzv. reformě výzkumu a vývoje a terciárního vzdělávání).

Momentálně přichází v tomto likvidačním tažení na řadu Akademie věd ČR.

Dovolte, abych Vás poprosil i vyzval, abyste se aktivně zúčastnili manifestace, která se koná v úterý 25. srpna od 16 hodin na Palachově náměstí v Praze a jež míní na tento problém poukázat, mj. též za účasti předních osobností vědy a kultury (účast přislíbili např. Jiřina Šiklová či Tomáš Halík).

Demonstrace se netýká jen likvidace AV, ale i kauzy tzv. tzv. "Bílé knihy" a šířeji privatizace a likvidace veřejného prostoru, vědy a kultury a je organizována fórem Věda žije! (viz níže).

Zde pro bližší nástin několik základních informací.

Demonstrace Stop tunelování české vědy a kultury

21. 8. 2009

tisková zpráva

V úterý 25. srpna v 16.00 se bude na náměstí Jana Palacha před Rudolfinem konat demonstrace "Stop tunelování české vědy a kultury". Tuto demonstraci pořádá fórum Věda žije!, které je v současné době tvořeno především mladšími vědci z většiny ústavů AV. Úterní demonstraci organizují hlavně pracovníci krčských ústavů (MBÚ, ÚMG, FGÚ, BTÚ, ÚEM).

Celá demonstrace bude trvat asi hodinu a bude mít převážně informativní charakter. Na akci vystoupí řada známých osobností, kteří naše snahy podporují. Účast v tuto chvíli přislíbili Tomáš Halík, Jiří Kolář, Jiří Zlatuška, Stanislav Komárek, Jiřina Šiklová, Ondřej Černý a další. Zazní i vyjádření k situaci, které nám poskytli Jiří Grygar či Ivan Medek. Hlavním cílem demonstrace je informovat o problému vědy i kultury v naší zemi širokou veřejnost, která dosud o ničem neví.

Vzkazy akademikům od kolegů z blogů až za vodou

24. 8. 2009 / Ivo V. Fencl

Motto:

Tomáš Garrigue Masaryk (Athenaeum, 1885)

Na velmi památných školách z devatenáctého století v historických zemích království českého bývá deklarantský nápis BOHU, VLASTI, KRÁLI.

Zelenka, který se "musí nějak živit"

24. 8. 2009 / Štěpán Kotrba

Člen Rady Českého rozhlasu Antonín Zelenka jako reportér internetového serveru První zprávy vytvořil působivou ukázku toho, jak si představuje "objektivní" a "vyváženou" žurnalistiku. Oddaně sledoval předsedu ODS Mirka Topolánka při jeho jihomoravské předvolební kampani "Léto s Topolem". Reportáž nese název "Perný den s Mirkem Topolánkem".

Otázky jsou vizitkou žurnalisty. "Co vás čeká dnes a na co se nejvíc těšíte?" pravil člen Rady Českého rozhlasu předsedovi ODS. "Co se vám na něm líbilo?" Odpovědi vizitkou politika. "Vypněte to a zapněte si www.ods.cz".

Taktéž interviewovaný Walter Bartoš je šéfem kulturního výboru, který rozhoduje o konfliktu zájmů a stížnostech na členy Rady a schvaluje výroční zprávy veřejnoprávních médií. Svého stranického šéfa bránil... Samozřejmě. Zelenka ani na okamžik neodporoval tomu přívalu chvály.

V rozhovoru s Ondřejem Austem pro Lidové noviny odmítl, že by byl ve střetu zájmů "To je spekulace a dogma pana Kotrby a jeho spřízněných kolegů," konstatuje v odpovědi pro LN radní Zelenka... "Jestli si pan Kotrba a někteří novináři myslí, že by členové rad neměli nikde pracovat a jsou tak dostatečně honorovaní, ať to jdou dělat. Já se musím živit jinak," uvedl člen Rady Českého rozhlasu a "novinář".

LN, Ondřej Aust: Radní: Ve střetu zájmů nejsem ZDE

Britští konzervativci požadují časový plán pro stažení vojsk z Afghánistánu

23. 8. 2009

Liam Fox, mluvčí britské Konzervativní strany pro obranu, požaduje, aby Británie zkrátila rozmístění svých vojsk v Afghánistánu, určila si jasné vojenské cíle a začala vysílat do Afghánistánu víc vojáků, kteří by vycvičili afghánské jednotky za účelem převzetí bojů.

Britští Konzervativci se tak posunují směrem k názoru občanů. Usilují o odsunutí britských vojáků z Afghánistánu, z konfliktu, který britská veřejnost už nepodporuje. Fox otevřeně řekl v rozhovoru pro nedělník Observer, že "důležitá politická rozhodnutí" jsou činěna ve Washingtonu a "Británie zásadním způsobem o politice v Afghánistánu nerozhoduje".

Z průzkumu provedeného pro vyplývá, že 60 procent Britů zastává názor, že britské jednotky by měly být staženy z Afghánistánu co nejrychleji (minulý měsíc to bylo 64 procent). S tímto názorem nesouhlasí 33 procent Britů.

Počet britských vojáků, usmrcených v Afghánistánu, překročil v minulých dnech číslo 200. V poslední době se výrazně zvyšuje.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Výsledky afghánských voleb zpochybňovány

24. 8. 2009

Pokud bude v úterý Hamid Karzai prohlášen absolutním vítězem prvního kola afghánských prezidentských voleb, bude muset čelit krizi legitimity. Jeho volební vítězství se totiž chystá zpochybnit konkurenční kandidát Abdullah Abdullah a další oponenti. Vysoký činitel OSN varoval, že "nevznikne žádná legitimita, pokud Karzai bude tvrdit, že vyhrál už v prvním kole. A pokud bude mezinárodní společenství tvrdit, že je všechno dokonalé, i ono ztratí důvěryhodnost."

Vyhlídky na dlouhou povolební kontroverzi v Afghánistánu se nelíbí Spojeným státům a jejich vojenským partnerům v té zemi, Británii, Kanadě a Německu.

Z průzkumu provedeného pro americkou televizi ABC a list Washington Post vyplývá, že více než polovina Američanů nyní zastává názor, že nestojí zato v Afghánistánu dál bojovat.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vysocí britští státní úředníci kritizují prezidentský styl Brownovy a Blairovy vlády

24. 8. 2009

Labouristická strana přestala používat kabinetního systému vlády a systematicky ignoruje státní službu, ve snaze získat větší politickou kontrolu nad ministerstvy. Svědčí o tom vysocí britští státní úředníci.

Čtyři vysocí státní úředníci, kteří pracovali pro Blaira a Browna od roku 1997 a předtím působili ve státní službě po dobu 26 let pod třemi britskými premiéry, varovali, že prezidentský styl Tonyho Blaira a Gordona Browna je hrozbou ústavě.

Podle nich je tradiční instituce týmového rozhodování ve vládě ohrožena rostoucí mocí premiéra. Brown a Blair vůbec nechápou princip týmové vlády, fungují jako miniaturní jednotka a drží si "karty těsně u těla". Britská vláda byla zpolitizována tím, že si Blair i Brown přivedli "obrovské množství" speciálních poradců. Čtyři vysocí státní úředníci nyní varují před centralizací moci, k níž došlo v britské vládě za posledních deset let.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Lobbying: zájem soukromý a jeho vztah k zájmu veřejnému

24. 8. 2009 / Jan Petrtyl

"Na schůzce byli poslanec (...) a lobbyista (...)." Že už jste tuto větu někde slyšeli? Na slova lobbying, lobbování, lobbyisté a všechny tvary, které se odvozují od stejného slovního základu, je možno narazit snad v každém vydání jakýchkoli novin. Co se vlastně za těmi, dnes tak často užívanými slovy, skrývá? Je to především ovlivňování osob, které reprezentují různé úrovně výkonné či zákonodárné moci s pravomocí přijímat rozhodnutí týkající se chodu státu a nás všech.

POZNÁMKA NA OKRAJ:

Stručná vzpomínka nejen na rok 1969, neboli Nejen na cestách se toho člověk hodně dozví

24. 8. 2009 / Uwe Ladwig

Daniel Strož si stěžuje v BL na bláboly v českém tisku o 21. srpnu 1968 a o normalizačních letech. Čtu ten jeho článek tady v Praze, v tom městě, které v minulosti bývalo tak často mým cílem. A ačkoliv jsem teď přijel do Prahy z jiného důvodu než r. 1969, stejně jsem měl, ovšem ne v zavazadle, ale aspoň v hlavně vzpomínky na tu dobu, která byla opravdu jiná než dnešní a o níž by podle mého mladí lidé měli asi vědět víc, než o co projevují zájem...

Rusko hodlá obnovit výrobu Ruslanů

24. 8. 2009

ŠOK│ Ministerstvo obrany Ruské federace rozhodlo o obnově výroby největšího sériového transportního letadla na světe AN-124 "Ruslan". Informoval o tom na mezinárodním letecké veletrhu MAKS 2009 vrchní velitel vzdušných sil RF generálplukovník Alexandr Zelin.

Al-Megrahi, Skotsko a Spojené státy:

Bouře ve sklenici vody a "pomsta až za hrob"

23. 8. 2009 / Jan Čulík

Americké úřady se chovají stále ostudněji ve věci Libyjce před smrtí, před víkendem propuštěného ze skotského vězení v Greenocku. Abdulbaset al-Megrahi byl r. 2001 odsouzen třemi skotskými soudci v Holandsku za teroristický atentát proti letadu Pan Am v prosinci 1988, letícímu z Frankfurtu přes Londýn do USA. Letadlo po výbuchu bomby spadlo na vesnici Lockerbie v jižním Skotsku a při tom zahynulo 270 lidí. Jenže al-Megrahi byl odsouzen na základě nepřímých důkazů: soud nevěděl například, že před odletem letadla Pan Am z Heathrow se nikdy nevypátrané osoby vloupaly na letišti v Londýně do prostoru, odkud se do letadla Pan Am převážela zavazadla. V roce 2007 vyjádřily skotské soudní inspekční orgány vážné znepokojení, že při procesu s al-Megrahim mohlo dojít k nespravedlivému rozsudku, a doporučily obnovení procesu.

Prospěje nám dialog ČSSD s bývalým prezidentem Havlem?

24. 8. 2009 / Milan Sova

Žijeme v době pozitivních a negativních pobídek, shánění pomluv a zatajování kontaktů politiků, poradců, lobistů i podnikatelů. Moc bezmocných se zatím projevuje jen v těch nejhorších variantách - myslím tím občanskou pasivitu stejně jako házení vajíček a kamenů na politiky. Je proto hezké, když se v této době občas vyskytne nabídka k dialogu. Jenže, bohužel, právě nabídka Lubomíra Zaorálka v otevřeném dopisu bývalému prezidentovi Václavu Havlovi má spíše nádech černého humoru.

Především: měla být otištěna v MF Dnes, protože se odvolává k článku z těchto novin.

Za druhé: zásluhy Havla z doby disidentské a jeho údajná schopnost "spojovat nespojitelné" - pokud existovala - už dávno zanikla během výkonu jeho dlouhodobého prezidentování. Od té doby měl Havel spoustu času vysvětlit, jak to bylo se slibem prezidentování pro Dubčeka (zaznamenal John Keane: Václav Havel, nakladatelství Volvox Globator 199, podrobnosti v BL ZDE ZDE ZDE ).

Přijede děda Benedikt proměňovat krabicové víno na krev?

24. 8. 2009 / Wenzel Lischka

Když jsem se díval tomu bezdomovci u pokladny supermarketu do jeho opuchlého, rozkládajícího se a zčernalého ksichtu, udělalo se mi trochu špatně. Zprvu jsem si nebyl jist, zda je to vůbec člověk, nebo jestli nejde o nějakou návštěvu z mladší doby kamenné. Pro jistotu jsem se štípnutím ujistil, že nejsem v lednici krematoria. Chladivý klimatizovaný vzduch u pokladny voněl totiž podobně.

Krabice v ruce té hnijící trosky mne ujistila, že se jedná o inteligentního tvora, který dokáže zahalovat své pohlaví, nakupovat, stát na zadních nohách, rozeznat v regálech s desítkami tisíc druhů sortimentu právě jen to nejlevnější krabicové víno. A který nekrade.

Vznešené rody

24. 8. 2009 / Jacques Prévert

Ludvík První
Ludvík Druhý
Ludvík Třetí
Ludvík Čtvrtý
Ludvík Pátý
Ludvík Šestý
Ludvík Sedmý
Ludvík Osmý
Ludvík Devátý
Ludvík Desátý (přezdívaný Hašteřivý)
Ludvík Jedenáctý
Ludvík Dvanáctý
Ludvík Třináctý
Ludvík Čtrnáctý
Ludvík Patnáctý
Ludvík Šestnáctý
Ludvík Osmnáctý
a dál už nikdo...
co to je zač tyhlety lidi
co nedovedou pořádně
počítat aspoň do dvaceti?

Ze sbírky Slova (Akropolis, Praha 2000) v překladu Petra Skarlanta vybral Karel Dolejší

O CO ŠLO V ŠEDESÁTÉM OSMÉM?

Moc za jakoukoliv cenu jako bezcharakterní a všeho schopný hybatel dějinných procesů

24. 8. 2009 / Štěpán Kotrba

Odpověď na provokativní otázku v článku Jana Čulíka "Sovětský svaz: Ubohá supervelmoc, jejíž bezpečnostní problémy "muselo" vyřešit zotročení Československa", zároveň i odpověď na článek Karla Dolejšího "Pro malý národ je sebevražda uctívat geopolitiku" napsaným jako polemika s vojenskopolitickou analýzou Štěpána Kotrby "Rusáci -- politická frustrace, ponížení a ztráta nadějí, nebo nevyhnutelnost v bipolárním světě?"

Tak buď JE zotročení malých zemí bezpečnostními zájmy supervelmoci přijatelné, nebo ne. Anebo že by pro Štěpána Kotrbu bylo přijatelné jen zotročení z Ruska, nikoliv o hodně liberálnější zotročení z USA?

Jestli je zotročení malých zemí bezpečnostními zájmy supervelmoci přijatelné, nebo ne, neřeším. V článku "Rusáci -- politická frustrace, ponížení a ztráta nadějí, nebo nevyhnutelnost v bipolárním světě?" jsem popsal pouze bez hodnotících přídavných jmen a přívlastků ignorovanou a zapomínanou HISTORICKOU REALITU bipolárně rozděleného světa, který vznikl po Jaltské konferenci za nadšeného hýkání "západních demokracií" jako dočasné status quo - východisko k potenciální třetí světové válce. V této realitě mccarthyismu na jedné straně a stalinismu a později brežněvismu na straně druhé emancipační a humanistický koncept vyznavačů lidských práv a individuálních svobod prostě neměl místo, nebo byl rovnou označen za nepřijatelné levičáctví, protistátní antiamerickou činnost.

A dovolím si cynickou poznámku na okraj, že idealismus a "strukturální nonkonformismus" to místo nemá v mocenských strukturách světa dodnes. Malleus Maleficarum je stál učebnicí inkvizičního diskurzu moci a většina z tří set milionů dolarů na tajnou pětiletou propagaci proamerických postojů, věnovaných Pentagonu v roce 2005 je už utracena....

▲ Dr. Strangelove, How I Learned to Stop Worrying and Love the Bomb, 1964, režie Stanley Cubrick

Svět neovládají generálové a tajné služby

24. 8. 2009 / Jan Čulík

"Uvedení na pravou míru" článku Štěpána Kotrby "Moc za každou cenu..."

Britské listy se systematicky snaží věnovat bourání stereotypů, protože jsou otevřené, dávají prostor i textům, které se v dnešním českém prostředí jinde nedají zveřejnit, ovšem vzniká pak nebezpečí, že tyto texty vyhovují ideologickým doktrinářům z opačné strany, než na které stojí dnešní ODS či Mladá fronta Dnes, a ti se pak radují, že tyto texty potvrzují jejich ideologické předsudky. Po dlouhých letech jsem už dobře seznámen s poněkud paranoidní argumentací Štěpána Kotrby, jejíž podstata spočívá v tomto:

• Svět je založen na mocenském soupeření, v němž nemá menší země šanci, vždycky bude zotročena jednou či druhou stranou.
• Občané v jednotlivých "menších" zemích nemají právo se bouřit, neboť primární je moc supervelmoci, pod níž spadají. A i kdyby se bouřili, začnou být korumpováni penězi a manipulací od konkurenční supervelmoci, což jejich úsilí o osvobození automaticky delegitimizuje.
• Americký útlak je stejný jako útlak ruský. Mccarthyismus byl totéž jako stalinismus v Rusku.

Lituji, ale jsou to mýty. Zaprvé, jak na to poukázal i Karel Dolejší, pro malou zemi není nikdy radno přizpůsobovat se geopolitickým tlakům.

V Asii a v Jižní Americe se Spojené státy chovaly stejně hnusně jako Sovětský svaz

24. 8. 2009 / Darina Martykánová

Výborně vyvrácení demobilizujiciho fatalistického světonázoru pana Kotrby, který ve svém důsledku vede k zahořklé impotentní frustraci - živné to půdě fašismu. Jen k jedné Vaší větě bych si dovolila poznámku, zdůrazňuje Darina Martykánová.

Píšete: "Amerika (myslíte Spojené státy) se jistě vždycky snažila o prosazování svých zájmů globálním způsobem, nikdy však nelikvidovala pluralitu jednání a myšlení. Totalitní režimy ve východní Evropě za komunismu jsou svou formou s americkou formou 'útlaku' prostě nesrovnatelné."

Máte naprostou pravdu, pokud jde o chování k vlastním lidem.

CIA vyhrožovala vyslýchanému vězni vrtačkou a pistolí

23. 8. 2009

Vyšetřovatelé CIA vyhrožovali zatčenému vysokému činiteli al Kajdy elektrickou vrtačkou a pistolí. Připravovali jeho předstíranou popravu. Vyplývá to z dlouho potlačované zprávy, která má být zveřejněna v pondělí. Tyto informace přinesli Washington Post a Newsweek. Kompletní podrobnosti vyšetřovacího programu CIA budou zveřejněny poté, co tak rozhodl federální soudce v otázce odvolání organizace American Civil Liberties Union, která požadovala jejich publikaci.

Zpráva popisuje předstírané popravy. Vyšetřovalé se snažili osoby zadržované v tajných vazebních střediscích přimět, aby vypovídaly, tím, že ve vedlejší místnosti vystřelili, aby vytvořili dojem, že jiný vězeň nbyl zastřelen.

Abd al-Rahim al-Nashirimu bylo podle zprávy r. 2002 vyhrožováno elektrickou vrtačkou a pistolí. Zároveň byl dušen vodou prostřednictvím techniky, známé jako waterboarding. Dušení vodou byli podrobeni i další dva vysocí představitelé al Kajdy.

Zpráva, která má být zveřejněna v pondělí, je dosud nejpodrobnější analýzou vyšetřovacího programu CIA a je prý vůči němu ostře kritická.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Pro malý národ je sebevražda uctívat geopolitiku

21. 8. 2009 / Karel Dolejší

Polemika s článkem Štěpána Kotrby "Rusáci -- politická frustrace, ponížení a ztráta nadějí, nebo nevyhnutelnost v bipolárním světě?"

Počínaje Gottwaldem a až po Novotného v Československu žádné větší sovětské jednotky ani rakety nebyly, ačkoliv tlaky existovaly už od února 1948. Trend je jedna věc a nakolik se prosadí proti reakci "objektu" věc druhá. Nic naprosto "fatálního" neexistovalo, kdyby čs. vláda dělala politiku zaměřenou na ochranu zbytků suverenity, podobně jako ostatní země bloku nebo země sousedící se SSSR.

Sovětský svaz: Ubohá supervelmoc, jejíž bezpečnostní problémy "muselo" vyřešit zotročení Československa

21. 8. 2009 / Jan Čulík

Štěpán Kotrba opakuje ve své vojensko-politické analýze dávno známé věci - totiž známý argument, že Sovětský svaz r. 1968 přikročil k okupaci Československa z vlastních bezpečnostních důvodů. Ale oni tak argumentovali už dávno. A r. 1969 Brežněv odmítl při jednání s poraženými československými reformisty jejich bláboly o důležitosti "polidšťování socialismu" zcela otevřeným přiznáním imperialistického jednání: "Přestaňte teoretizovat, o žádný socialismus nejde. Vy jste naším majetkem a vždycky jím už zůstanete."

Přitom českoslovenští reformátoři vždycky zdůrazňovali, že všechny vojenské závazky, vyplývající pro ně z Varšavské smlouvy, splní. Rusům to nestačilo. Stalinským zůsobem potřebovali mít jistotu, tedy Československo zotročené. To ale nikdy není dlouhodobě nosná strategie, a taky jim to nepomohlo, za dvacet let se impérium stejně rozpadlo a příznaky rozkladu se začaly šířit už od sedmdesátých let.

O CO ŠLO V ŠEDESÁTÉM OSMÉM?

Rusáci -- politická frustrace, ponížení a ztráta nadějí, nebo nevyhnutelnost v bipolárním světě?

21. 8. 2009 / Štěpán Kotrba

Je to kacířské, ale řeknu to: rok 1968 realizoval strategii, ke které by muselo dojít v realitě bipolárně rozděleného světa tak jako tak. Umožnil SSSR přesunout dále na západ obrovskou masu konvenční výzbroje. V rámci akce Javory měl u nás SSSR sklad jaderné munice. Smlouva mezi ČSSR a SSSR o dočasném pobytu sovětských vojsk (parlamentní tisk č. 208 27. schůze Národního shromáždění ČSSR z 16. 10. 1968) stejně jako rozpravy ze schůze Národního shromáždění z 18. 10. 1968, kdy byl dočasný pobyt schválen, by se realizovaly, i kdyby se k nim nepřidal paranoidní strach Kremlu z pozvolného politického drobení - odtrhávání států na linii dotyku se západní Evropou. I kdyby to "drobení" přičinliví Češi neurychlovali a neradikalizaovali, opiti sluncem pražského jara a vidinou "socialismu s lidskou tváří". Scénář vícestupňového rozvolňování evropského pilíře Varšavské smlouvy byl nicméně prvním "barevným" či "sametovým" scénářem, kterých se od té doby dodnes uskutečnilo mnoho. Naposledy v Íránu.

O zdravotním pojištění v ČR

21. 8. 2009 / Jan Čulík, Barbora Hodková-Knobloch

Ležérně nebyrokratický přístup některých západních zemí může u postkomunisticko-rakousko-uherské byrokracie v ČR vyvolat pro české občany vážné problémy

V Británii neexistují občanské průkazy. Nikde se nemusíte ničím prokazovat. Tony Blair během svého funkčního období samozřejmě usiloval o to, aby normálním lidem co nejvíce zbyrokratizoval život, ale úrovně českých poměrů přece jen nedosáhl.

Když jsem přišel před více než třiceti lety do Británie, v těch několika málo případech, kdy bylo třeba prokázat svou totožnost, stačilo ukázat starou ofrankovanou obálku s vaší adresou. Přece byste ji u sebe neměli, kdyby vám poštou nepřišla, zněl argument úředníků, kterým to stačilo, píše v úvodu k článku Barbory Knoblochové Jan Čulík a pokračuje:

21. srpen 1968 očima autorů Britských listů v minulých letech

21. 8. 2014

Téma demokratizace, Pražského jara a socialismu s lidskou tváří bylo vždy v Britských listech tématem velmi citlivým a traumatizujícím pro řadu autorů i čtenářů. Mnozí z nich věřili. Mnozí z nich věří dodnes a jsou hrdí na to, že mohli pracovat v době kdy lidé věřili svým politikům, věřili ideálům a lidské pospolitosti, která z davu dělala národ. Z generace těch, kteří byli v roce 1989 už dospělí nebo dospívající, neexistuje prakticky nikdo, kdo by ve svém okolí neměl někoho, jehož osud byl spjat s rokem 1968. Dodnes je to vnímáno jako nejvíce traumatizující společenský prožitek od Bílé hory a Bachova absolutismu.

Stačilo ale necelých pětadvacet let, a znalost událostí a kultury Pražského jara u mladé generace je mizivá. Rok 1968 se zařadil někam za Boženu Němcovou či Karla Havlíčka Borovského. Datum. Heslo. Mlha. Tma. His sunt leones. Snažíme se tuto ztracenou dobu objevit i pro ty, kteří ji nezažili. Čtěte. Protože to je jediné, co vám umožní poznání doby, ve které vyrůstali, snili, pracovali a získávali životní zkušenosti vaši rodiče.

21. srpen 1968 jako TÉMA BL

Proti zapomnění a manipulaci: O co šlo v roce 1968

21. 8. 2012

◄ Editor svazku "Jaro 1968: Čítanka pro děti a mládež" (1988) Antonín Liehm (84) ve Skotsku v dubnu 2008.

Všeobecné znalosti toho, co se v Československu dělo v šedesátých letech a zejména v období tzv. Pražského jara 1968, jsou značně omezené. Mladá fronta Dnes a Lidové noviny publikují o tomto období naprosté nesmysly, Jan Hřebejk a Filip Renč točí o něm filmy, které jsou o Československu na jakési jiné planetě. Málokdo se začte do toho, o co v té době v Československu skutečně šlo. Přitom je to zajímavé a dodnes aktuální.

V době posledního velkého kulatého výročí Pražského jara, v roce 1988, sestavil novinář, kritik a autor A.J. Liehm reprezentativní antologii nejzávažnějších více než 130 textů, publikovaných během jara 1968 v rámci tehdejší celospolečenské diskuse. Dal ji ironický podtitul "Čítanka pro děti a mládež". Této Čítanky je dnes zapotřebí možná ještě o mnoho více, než tomu bylo před dvaceti lety. Člověk by měl znát své kořeny.

Ve spolupráci s A.J. Liehmem a za pomoci historika Viléma Prečana jsme tuto antologii významných textů zprostředkovali i mladším generacím a předkládáme ji tímto pro studijní účely kompletní v digitální formě. ČTĚTE! │Jan Čulík

Publikace má tento úvod:

PRAŽSKÉ JARO 1968:

Sedm pražských dnů v srpnu 1968 a další klíčové dokumenty

21. 8. 2012

Péčí historika Viléma Prečana vydáváme v digitalizované formě další dokumenty, týkající se Pražského jara 1968. Čtěte a poznejte jednu z nejdůležitějších kapitol moderní české historie.

Vilém Prečan: "O co šlo v roce 1968: Další dokumenty" ZDE

Maďarsko oslavilo, jak před dvaceti lety způsobilo pád komunismu v celé Evropě

20. 8. 2009 / Jan Čulík

Dnešní Češi to většinou nevědí, ale pád komunismu v celé Evropě před dvaceti lety způsobilo Maďarsko.

Na rozdíl od Husákova a Jakešova Československa, které bylo koncem osmdesátých let skanzenem normalizačního socialismu, kde bylo všechno zakonzervované a geriatři ve vedení státu se snažili nic neměnit, přičemž se hrozili "historické pomsty" přicházející z Moskvy, protože s Gorbačovovou "perestroikou" a "glasností" se jim po dvaceti letech kolaborace a potlačování Pražského jara toto Pražské jaro vrátilo z Moskvy, Maďarsko bylo uvolněný, svobodný, evropský stát, v němž šéf komunistické strany pravidelně chodil hrát tenis s americkým velvyslancem. (Dovedete si to představit u Husáka či Jakeše?)

To to uteklo

20. 8. 2009 / Jan Čulík

Navštíví-li Prahu v současnosti Čech, který už delší dobu žije na Západě, vzbudí to v něm značně klaustrofobické pocity. Prvotní příčina jeho tísně je zcela hmatatelná a prozaická: v Praze je dnes skutečně havarijní ekologická situace. Návštěvník má prostě dojem, že se dusí.

Tento článek vyšel začátkem roku 1989 v časopise Obrys, který vycházel v Mnichově.

Historie: Co vedlo k pádu komunismu: 1988 - Československo na rozcestí?

20. 8. 2009 / Jan Čulík

Přátelé z Prahy zklamaně píší, že v Československu i za Gorbačovovy éry zůstává všechno při starém. Listujeme-li však československými oficiálními novinami a časopisy z poslední doby, zjišťujeme, že to není tak docela pravda. V porovnání se sedmdesátými lety a první polovinou osmdesátých let, kdy československý tisk zněl neúprosně ideologickou řečí, dochází přece jen k jistému pohybu.

V BL článek poprvé vyšel 13. 11. 2003 ZDE

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za červenec 2009

10. 8. 2009

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V červenci 2009 přispělo celkem 200 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 35 570.28 Kč, příjem z reklamy byl 4285 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31. 7. 2009 částku 20 612.62 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a